Otevřít hlavní menu

Karel Bendl, pseudonym Podskalský (16. dubna 1838, Praha[1]20. září 1897, Praha[2]) byl český skladatel a sbormistr.

Karel Bendl
Vilímkův portrét Karla Bendla
Vilímkův portrét Karla Bendla
Narození 16. dubna 1838
Praha, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 20. září 1897 (ve věku 59 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Národnost česká
Alma mater Pražská konzervatoř
Povolání hudební skladatel a sbormistr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Karel Bendl se původně vyučil rukavičkářem. Řemeslu se však nikdy nevěnoval. Vystudoval pražskou varhanickou školu v roce 1858 a stal se učitelem hudby. Působil rovněž v Umělecké besedě a v pěveckém sdružení Hlahol pražský. V roce 1864 se stal 2. kapelníkem německé opery v Bruselu a o rok později sbormistrem německé opery v Amsterodamu. Krátce působil rovněž v Paříži. Po návratu do Čech se stal sbormistrem pražského Hlaholu. Původně pouze mužský sbor rozšířil na velký smíšený sbor a proslul zejména uváděním velkých romantických skladeb. V letech 18741875 byl i druhým dirigentem Prozatímního divadla. Byl důvěrným přítelem Antonína Dvořáka. Podporoval jej v jeho těžkých začátcích a později v době Dvořákovy cesty po Spojených státech jej zastupoval na konzervatoři jako učitel skladby. Od 3. července 1890 byl řádným členem České akademie věd a umění.[3]

Vedle Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka byl Bendl nejoblíbenějším českým skladatelem druhé poloviny 19. století. Jeho opera Leila se stala hned po Prodané nevěstě druhou českou operou vydanou tiskem. Bendlova tvorba nese znaky mírně sentimentálního romantismu (velmi obdivoval zejména F. Mendelsohna-Bartholdy). Často komponoval díla na typicky vlastenecké náměty (např. opery Černohorci, Dítě Tábora, Švanda dudák, či balet Česká svatba). Dnes jsou jeho orchestrální a operní díla prakticky zcela zapomenuta. Živá je však Bendlova sborová tvorba a to nejen pro jeho zásluhy o rozvoj sborového zpěvu v Čechách, ale i pro nesporné hudební kvality.

Rodinný životEditovat

Byl ženat s Marií, rozenou Mráčkovou (1850–??), jejich syn Karel (1871–1871) předčasně zemřel. Manželství bylo rozvedeno od stolu a lože v roce 1878.[4]

PamátkaEditovat

V Bubenči v Praze má pomník na rohu ulic Pelléovy a Pod kaštany od Stanislava Suchardy. V letech 1900–1920 po něm byla v Bubenči také pojmenována ulice, dnešní Maďarská,[5] další Bendlova ulice je v České Lípě, název získala v roce 1945.[6]

DíloEditovat

 
Hrob Karla Bendla na Olšanském hřbitově
 
Pomník Karla Bendla v Praze-Bubenči

Orchestrální skladbyEditovat

  • Tarantella, (1881)
  • Jihoslovanská rhapsodie (1881)
  • Slavnostní pochod k otevření Národního divadla (1881)
  • Polonéza, (1882)
  • Dithyramb, (1887)
  • Capriccio (1887)
  • 6 sousedských, (1889)
  • Ouvertura

dalších cca 30 drobných skladeb.

PísněEditovat

  • 6 písní z Rukopisu královédvorského (1875)
  • Cigánské melodie (slova Adolfa Heyduka, 1881)
  • Cypřiše (slova Gustav Pfleger Moravský, 1882)
  • Písně v národním tónu (1882)
  • Dětské písně, (1880)
  • Květy lásky, (1883)
  • Za šera (slova Vítězslav Hálek, 1884)
  • Skřivánčí písně (slova Josef Václav Sládek, 1886)
  • 12 milostných písní, (1891)
  • Album písní (10 sešitů)
  • Slavín (4 sešity úprav lidových písní slovanských národů)
  • 10 dvojzpěvů pro soprán a alt
  • Patero dvojzpěvů pro ženské hlasy (slova Vítězslav Hálek)
  • V přírodě (12 dvojzpěvů na slova Vítězslava Hálka)

SboryEditovat

Celkem zkomponoval na 300 sborů. Mezi nimi např.:

  • Umírající husita (1869)
  • Kališníci (1870)
  • Smrt Prokopa Velikého (1871)
  • Po bitvě na Bílé hoře (1872)
  • Ebrejská elegie (1874)
  • 6 zpěvů na slova Hálkova (1871)
  • Zlatá hodinka (1881)
  • Obžínky (1887)

Úplný soupis je součástí diplomové práce J. Mikeše: Sbory Karla Bendla (Universita Karlova, 1957).

KantátyEditovat

OperyEditovat

BaletEditovat

OperetaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Petra na Poříčí v Praze
  2. Úmtní oznámení. Lumír. 1. 10. 1897, s. 10. Dostupné online. 
  3. Členové České akademie věd a umění 1890–1952, s. 37.
  4. Soupis pražských obyvatel: Bendl Karl
  5. Bubenec.eu: Maďarská ulice
  6. Bohmischleipa.cz: Slovanka sídliště

LiteraturaEditovat

  • REITTEREROVÁ, Vlasta. Karel Bendl (Podskalský). In: Petr Macek a kolektiv. Český hudební slovník osob a institucí. Brno: Ústav hudební vědy FF Masarykovy univerzity, 2006. Dostupné online.
  • Československý hudební slovník osob a institucí, svazek prvý, Státní hudební vydavatelství, Praha, 1963
  • Josef Hutter, Zdeněk Chalabala: České umění dramatické, Část II. – zpěvohra, Šolc a Šimáček, Praha, 1941, str. 166–170
  • ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha: Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 373. 

Externí odkazyEditovat