Otevřít hlavní menu

Bohuslav Jeremiáš

český hudební skladatel a pedagog

Bohuslav Jeremiáš (1. května 1859 Řestoky18. ledna 1918 České Budějovice[1]) byl český hudební skladatel, dirigent, sbormistr a pedagog.

Bohuslav Jeremiáš
Bohuslav Jeremiáš
Bohuslav Jeremiáš
Základní informace
Narození 1. května 1859
Řestoky, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 18. ledna 1918 (ve věku 58 let)
České Budějovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání hudební skladatel a hudební pedagog
Děti Jaroslav Jeremiáš a Otakar Jeremiáš
Rodiče Josef Alois Jeremiáš
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Josef Alois Jeremiáš
syn Jaroslav Jeremiáš
syn Otakar Jeremiáš

Obsah

ŽivotEditovat

Bohuslav Jeremiáš byl synem Josefa Aloise Jeremiáše, učitele a varhaníka v Řestokách u Chrudimi. Základní hudební vzdělání získal u svého otce. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové, kde se aktivně zapojil do hudebního života. Vedl studentský sbor, zastupoval sbormistra pěveckého sdružení Slavjan atd. Složil učitelské zkoušky a krátce učil v Rosicích nad Labem, Trojovicích a v Hrochově Týnci. Účinkoval v amatérském symfonickém orchestru v Chrudimi.

V roce 1882 učitelského povolání zanechal a vstoupil na Varhanickou školu v Praze, kde studoval u Františka Skuherského. Kromě toho navštěvoval i hudební školu vedenou hudebním skladatelem Janem Waňausem. Po dokončení studia se v roce 1885 stal varhaníkem, ředitelem kůru a sokolským kapelníkem v Chocni. V Chocni se také oženil s učitelkou a zpěvačkou Vilmou Bakešovou. Měli dva syny Otakara a Jaroslava, kteří se oba stali významnými českými hudebními skladateli

Na přímluvu svého učitele Františka Skuherského získal místo ředitele kůru v kostele Narození Panny Marie v Písku. Kromě toho působil jako učitel zpěvu na píseckých středních školách. Účastnil se snah o reformu církevní hudby, stal se členem Cyrilské jednoty. V děkanském kostele uváděl špičkové chrámové skladby předních českých hudebních skladatelů (Skuherský, Josef Bohuslav Foerster, Pavel Křížkovský) i své vlastní. Mezi jinými uvedl i Stabat Mater Antonína Dvořáka.

Založil amatérský symfonický orchestr a mužský sbor Gregora. Sbor rozšířil na smíšený a s oběma tělesy pak uváděl vrcholná díla české i světové kantátové a oratorní tvorby. Mimo jiné uvedl Haydnovo Stvoření světa, Smetanovu Českou píseň a Dvořákovu Svatou Ludmilu, Svatební košile a Dědicové Bílé hory. Vedl hudební školu spolku Gregor a stal se i ředitelem České matiční hudební školy v Českých Budějovicích. Působil jako sbormistr a dirigent českobudějovického Hlaholu. Se svými syny vydával Hudební věstník Hlaholu a České hudební školy v Českých Budějovicích.

Jeho jméno nese ZUŠ v Českých Budějovicích – Základní umělecká škola B. Jeremiáše.[2]

Zemřel v Českých Budějovicích 18. ledna 1918, je pohřben na hřbitově svaté Otýlie (hrobky II, č. 1). 29. března 1938 mu tam byla odhalena pamětní deska.

DíloEditovat

Komponoval převážně vokální skladby s vlasteneckým podtextem. V jeho díle je patrný vliv Bedřicha Smetany. Obzvláště cenná je jeho třídílná Škola zpěvu vycházející z intervalové metody a soudobých vědeckých poznatků. Mezi úspěšná pedagogická díla patří i Cvičebnice zpěvu pro střední školy.

Chrámové skladby
  • Česká mše vánoční (op. 17)
  • Vánoční zpěv pastýřů
  • České requiem (op. 30)
  • četné mše
Písně
Sbory
  • Mužské sbory (1896)
  • Národu (slova Adolf Heyduk, 1899)
  • Český sedlák
  • Hej Slované
  • Český prapor
  • Věžník (1910)
  • Kantáta Komenskému
  • Jubilejní kantáta císaři
  • Skloň Králi králů
  • Ve žních

Mnoho dalších skladeb zůstalo v rukopise. Jeremiášova pozůstalost je uložena Jihočeském hudebním archivu v Českých Budějovicích.

LiteraturaEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti České Budějovice (kostel sv.Mikuláše)
  2. Základní umělecká škola Bohuslava Jeremiáše | Hlavní stránka. www.zusbjcb.cz [online]. [cit. 2018-11-11]. Dostupné online. (česky)