Otevřít hlavní menu

Antonín Petzold

český dirigent, hudební skladatel, sbormistr a varhaník

Antonín Petzold (13. srpna 1858 Praha7. května 1931 Olomouc) byl český varhaník, dirigent, sbormistr a hudební skladatel.

Antonín Petzold
Petzold ant.jpg
Základní informace
Narození 13. srpna 1858
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 7. května 1931 (ve věku 72 let)
Olomouc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánry klasická hudba, duchovní hudba a opera
Povolání varhaník, sbormistr, dirigent a hudební skladatel
Nástroje varhany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Vystudoval Varhanickou škola v Praze kde byl žákem Josefa Förstera ml. a Františka Zdeňka Skuherského a vedle toho studoval i operní zpěv ve škole Jana Ludvíka Lukese. V roce 1877 se stal varhaníkem v chrámu sv. Vojtěcha v Praze. V letech 18821884 byl dirigentem divadla v Plzni. Od roku 1884 byl sbormistrem Pěvecko-hudebního spolku Moravan v Kroměříži a učil na jeho hudební škole. Se sborem Moravan nastudoval i velká oratorní díla.

Roku 1886 byl pozván rektorem kostela sv. Anny v Olomouci Jindřichem Geislerem na místo varhaníka v Katedrále svatého Václava. Po smrti dómského kapelníka Josefa Nešvery se stal v roce 1915 hlavním dirigentem katedrály. Po založení hudební školy Žerotína se stal jejím prvním ředitelem a vyučoval hru na klavír, varhany, zpěv a hudební teorii. Kromě toho řídil i její pěvecký sbor. Rovněž učil v Poettingově dívčím ústavu.

Zasloužil se o rozvoj olomouckého hudebního života. S pěveckým sborem Žerotína, vojenskou hudbou a s ochotníky prováděl nejen velká oratorní díla Dvořákova, Mozartova, Haydnova, ale i díla symfonická (Bedřich Smetana: Má vlast) a operní (Prodaná nevěsta, Hubička, Dalibor, Dvě vdovy, Tajemství, V studni aj.). Po odchodu do důchodu vyučoval soukromě a věnoval se zejména chrámové hudbě.

Byl dvakrát ženat. Obě jeho manželky byly zpěvačky a byly mu významnou oporou v jeho organizační a koncertní činnosti. Se svou druhou ženou, Annou roz. Dudíkovou, měl dva syny, Antonína a Jana. Jan Petzold se stal rovněž hudebníkem. Působil jako učitel na hudební škole v Olomouci a jako violista Moravské filharmonie. Komponoval drobnější komorní skladby a sbory.

Jako skladatel se soustředil zejména na chrámovou hudbu. Komponoval v tradičním stylu a za jeho nejvyzrálejší dílo je považována Missa solemnis. Skládal však i hudbu světskou, zejména komorní a vokální. Rukopisy jeho chrámových skladeb jsou uloženy v archivu olomoucké katedrály.

DíloEditovat

Církevní skladbyEditovat

  • Missa Solemnis
Gradualia
  • Beatus vir
  • Laetatus sum in his
  • Speciosus forma
  • Sederunt principes
  • Iacta cogitatum
  • Propitius esto
  • Sciant gentes
  • Viderunt omnes
  • Anima nostra
  • Tecum principum
  • Timebunt omnes
  • Domine refugium
  • 2 Iongoverunt discipuli
  • Beatus virgo
  • Trinete Dominum
  • Haec dies
  • Unam petii
  • Convertere Domine
  • Veni Sancte Spiritus
  • Emitte Spiritum
  • Loquebantur
  • Ascendit Deus
  • Regnavit Dominus
  • Suscepimus Deus
  • Beata Deus
  • Omnes de Sabra
  • Salvos facnos
  • Benedictus Dominus
  • Protector noster
  • Constitues eos principes
  • Exultabunt
  • O vos omnes
  • Qui sedes Domine
  • Digitur oratio mea
  • Sur rexit Christus et illuxit
  • Os justi meditabitur
  • Redemptionemn
  • Dominabitur amarizmaru
  • Misit Dominus
  • Bonum est confiteri
  • Priusquam et formarem
  • Justus ut palma
  • Dicite in gentibus
  • 2 Locus iste
  • Benedicta es tu
  • Benedicta et venerabilis
  • 2 Tues deus qui facis
  • In die Resurrectionis
  • Posuisti Domine
  • De Quamcumque
  • Bonum est
Offertoria
  • Gloria et Honore
  • Sanctificavit Moyses
  • Sperent in te
  • Illumina oculos
  • Anima nostra
  • Dexter a Domini
  • In te speravi
  • Domine Deus in simplicitate
  • Posuisti Domine
  • In omnem terram
  • Deus, Deus meus
  • Angelus Domini
  • Fulcrunt Jesum
  • Portas coeli
  • Confitebor Tibi
  • Benedicam Dominum
  • Mirabilis Deus
  • 2 Justus ut Palma
  • Postula me
  • Jubilate Deo
  • Diffusa est gratia
  • 2 Ave Maria gratia plena
  • Anima nostra
  • Jubilate Deo universa
  • Domine Deus in simplicitate
  • Sacerdotes Domini incensum
  • Terra tremuit
  • Confitebuntur coeli
  • Lauda Jerusalem
  • Expectans
  • Domine Deus in sinplicitate
Různé
  • Cristus factus est
  • Vexilla regis
  • 3 Te Deum
  • 3 Ecce sacerdos
  • Tantum ergo
  • Tradiderunt
  • Ad multos annos
  • Parce Domine

Komorní skladbyEditovat

  • Elegie
  • Hovory lesa pro housle a klavír
  • Legenda pro violoncello a klavír
  • Rondo C pro klavír
  • Tanec pro klavír

Orchestrální skladbyEditovat

  • Intermezzo pro smyčcový orchestr
  • Hymnus pro velký orchestr
  • Slavnostní předehra pro 2 klavíry, harmonium a smyčcový orchestr

Vokální skladbyEditovat

  • Vršovci (opera, nedokončena)
  • Odpověď pro soprán
  • Ten ptáček (ženský sbor)
  • Uhodilo (ženský sbor)
  • Žabky (ženský sbor)
  • Pod bezem (ženský sbor)
  • Dívky naše české (smíšený sbor)
  • Heslo Žerotína (smíšený sbor)
  • Do hor (mužský sbor)
  • Okteta pro smíšené hlasy (Čí to koníčky, Jarní)
  • Moravské národní písně z Nivnice u Korytné

LiteraturaEditovat

  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Nela Krömerová: Antonín Petzold v olomouckém hudebním životě. Bakalářská práce, Univerzita Palackého, Filozofická fakulta, 2010 (dostupné Zde)
  • VIČAROVÁ, Eva: „Antonín Petzold a hudba v olomoucké katedrále (1914–1931)“. In: Hudba v Olomouci a na střední Moravě II. Morava a svět: Umění v otevřeném multikulturním prostoru, ed. E. Vičarová, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2008, str. 102-105.

Externí odkazyEditovat