Otevřít hlavní menu

Elena Baltachová (ukrajinsky Оле́на Сергі́ївна Балта́ча, 14. srpna 1983, Kyjev, Sovětský svaz4. května 2014, Ipswich, Spojené království) byla britská profesionální tenistka. Hrála pravou rukou, bekhendem obouruč. Jejím nejvyšším umístěním na žebříčku WTA ve dvouhře bylo 49. místo (13. září 2010) a ve čtyřhře 213. místo (17. říjen 2005). Na okruhu WTA nevyhrála žádný turnaj, ale na okruhu ITF zvítězila v 11 turnajích ve dvouhře a 4 ve čtyřhře. Zemřela na rakovinu ve věku 30 let.

Elena Baltachová
Baltachová na French Open 2011
Přezdívka Bally[1]
Stát Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Datum narození 14. srpna 1983
Místo narození Kyjev, Sovětský svaz
Datum úmrtí 4. května 2014 (ve věku 30 let)
Místo úmrtí Ipswich, Anglie
Bydliště Enfield, Anglie
Výška 175 cm
Váha 70 kg
Profesionál od 1997
Ukončení kariéry listopad 2013
Držení rakety pravou rukou, obouručný bekhend
Výdělek 1 190 893 USD
Tenisová raketa Fischer
Dvouhra
Poměr zápasů 324–243
Tituly 0 (WTA), 8 (ITF)
Nejvyšší umístění 49. místo (13. září 2010)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2005, 2010)
French Open 2. kolo (2011)
Wimbledon 3. kolo (2002)
Čtyřhra
Poměr zápasů 59–59
Tituly 0 (WTA), 4 (ITF)
Nejvyšší umístění 211. místo (17. leden 2011)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2010)
Wimbledon 2. kolo (2005)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 6. duben, 2010
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodila se v Kyjevě. Pocházela ze sportovní rodiny. Otec Sergej byl fotbalistou, matka Olga reprezentovala Sovětský svaz v moderním pětiboji a sedmiboji. Z Kyjeva se ve věku 6 let odstěhovala do anglického Ipswiche, kde otec získal fotbalové angažmá, a po jeho dalším přestupu se po roce přesunuli do Skotska.[2] Na konci života žila v londýnském obvodu Enfield a v Ipswichi.

V roce 2001 postoupila do semifinále juniorky Wimbledonu[3] a o rok později vyhrála první dva tituly na okruhu ITF (v britském Felixstowe a v Pamploně) a postoupila do třetího kola Wimbledonu. Hrála tam na divokou kartu, porazila mj. Amandu Coetzerovou, ale prohrála s Jelenou Lichovcevovou.[4] Pod vedením trenérky a bývalé britské jedničky Jo Durieové[3] se sama stala nejlepší Britkou ve světovém žebříčku a zůstala jí s krátkými přestávkami až do roku 2012, kdy ji přeskočily mladší soupeřky. Už tehdy, v 19 letech se stala i členkou reprezentačního fedcupového týmu Velké Británie, ve kterém zůstala až do konce kariéry. Sehrála v něm celkem 28 dvouher a 21 čtyřher.

Její vzestup ale zastavily zdravotní potíže. Původně tajemná náchylnost k nákazám[5] nakonec byla vysvětlena chronickou nemocí jater (primární sklerozující cholangitidou), která snižovala schopnosti jejího imunitního systému a která je spojená se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny jater.

Zdravotní problémy zasáhly i její kariéru. Mezi výsledky v dalších letech vynikl postup do třetího kola na Australian Open 2005, do kterého prošla až z kvalifikace.[4] Vyhrála několik dalších turnajů ITF, zejména třikrát v letech 2010, 2011 a 2013 zvítězila na kvalitním AEGON Championships v Nottinghamu,[2] ale na okruhu WTA nikdy nehrála ani finále.

Do první stovky světového žebříčku se i proto prosadila až v roce 2009[6] a o rok později dosáhla svého vrcholu, když se posunula až na 49. místo. V letech 2009 až 2012 byla nejlepší Britkou ve světovém žebříčku nepřetržitých 132 týdnů v řadě.[4] Navzdory zdravotním potížím, které kromě nemoci zahrnovaly i zranění, nevynechala možnost startovat na Letních olympijských hrách v Londýně, kde porazila Maďarku Ágnes Szávayovou, než prohrála ve druhém kole s Anou Ivanovićovou, hned poté .[2]

Život po konci kariéryEditovat

V listopadu 2013 ukončila kariéru a oznámila, že se bude věnovat práci trenérky v nové akademii,[4] kterou v Ipswichi založila se svým dlouholetým trenérem Ninem Severinem. V prosinci 2013 se Severino stal jejím manželem.[7]

V lednu 2014 jí ale lékaři diagnostikovali rakovinu jater,[8] na kterou 4. května zemřela.[9] Její památku uctily mnohé tenisové osobnosti, včetně pěti desítek tenistů, kteří na její počest drželi minutu ticha na tenisovém turnaji v Madridu.[3] Tenisový korespondent BBC Russell Fuller při té příležitosti připomněl, že právě její výsledky ukázaly cestu nadějným Britkám, jako Lauře Robsonové nebo Heather Watsonové.[6]

Finálové účasti na turnajích WTA (0)Editovat

Žádného finále na WTA se neúčastnila.

Vítězství na okruhu ITF (15)Editovat

Dvouhra (11)Editovat

Č. Datum Turnaj Dotace Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
1. 14. červenec, 2002   Felixstowe 25 000 $ tráva   Kelly Ligganová 4-6, 6-2, 6-3
2. 28. červenec, 2002   Pamplona 25 000 $ tvrdý (h)   Virginie Pichetová 6-2, 6-1
3. 16. říjen, 2005   Jersey 25 000 $ tvrdý (h)   Daniela Kixová 6-4, 6-4
4. 30. březen, 2008   Jersey 25 000 $ tvrdý (h)   Ana Vrljićová 6-1, 6-3
5. 6. duben, 2008   Torhout 75 000 $ tvrdý (h)   Iveta Benešová 6-7(5), 6-1, 6-4
6. 26. duben, 2009   Changwon 25 000 $ tvrdý   Džunri Namigatová 6-3, 6-1
7. 26. září, 2009   Shrewsbury 75 000 $ tvrdý (h)   Katie O'Brienová 6-3, 4-6, 6-3
8. 14. únor, 2010   Midland 100 000 $ tvrdý (h)   Lucie Hradecká 5-7, 6-2, 6-3
9. 31. květen, 2010   Nottingham 50 000 $ tráva   Carly Gulliksonová 6-2, 6-2
10. 6. červen, 2011   Nottingham 100 000 $ tráva   Petra Cetkovsá 7-5, 6-3
11. 10. červen, 2013   Nottingham 50 000 $ tráva   Tadeja Majerićová 7-5, 7-6

Čtyřhra (4)Editovat

Č. Datum Turnaj Dotace Povrch Partnerka Soupeřky ve finále Výsledek
1. 21. červenec, 2002   Valladolid 25 000 $ tvrdý   Natacha Madriantefyová   Leanne Bakerová
  Manisha Malhotrová
6-2, 6-3
2. 28. červenec, 2002   Pamplona 25 000 $ tvrdý (h)   Kelly Ligganová   Yvonne Doyleová
  Susanne Triková
6-7(6), 7-6(1), 6-3
3. 17. říjen, 2004   Sunderland 25 000 $ tvrdý (h)   Jane O'Donoghueová   Eva Fislová
  Stanislava Hrozenská
6-1, 4-6, 6-2
4. 25. září, 2005   Glasgow 25 000 $ tvrdý (h)   Margit Rüütelová   Anne Keothavongová
  Karen Patersonová
6-3, 6-7(2), 6-2

Fed CupEditovat

Elena Baltachová se zúčastnila 39 zápasů ve Fed Cupu[10] za tým Spojeného království s bilancí 19-9 ve dvouhře a 14-7 ve čtyřhře.

Postavení na žebříčku WTA na konci sezónyEditovat

DvouhraEditovat

Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Pořadí 880. 397. 248. 157. 373. 202. 122. 347. 187. 136. 89. 55. 50. 172. 220.

ČtyřhraEditovat

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Pořadí 401. 262. 490. 355. 246. 508. 365. 961. 648.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. HENDERSO, Jon. Now get out of that: Profile of British tennis player Elena Baltacha. Observer Sport Monthly. London: 12 January 2003. Dostupné online [cit. 2009-06-26]. (anglicky) 
  2. a b c EVANS, Richard. Elena Baltacha obituary. The Guardian [online]. 2014-05-05. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c DICKSON, Mike. Elena Baltacha tribute: She was a delightful open book who fought to the last. Daily Mail [online]. 2014-05-06. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d Elena Baltacha announces retirement from tennis. The Scotsman [online]. 2013-11-19. Dostupné online. (anglicky) 
  5. JAGO, Richard. Mystery bug halts Baltacha's march. The Guardian [online]. 2002-10-02. Dostupné online. 
  6. a b Elena Baltacha: Former British number one dies of liver cancer. BBC [online]. 2014-05-05. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Elena Baltacha marries coach Nino Severino [online]. Women's tennis blog, 2013-12-09. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Elena Baltacha: Former British number one has liver cancer. BBC [online]. 2014-03-08. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Britská tenistka Baltachaová podlehla rakovině. V 30 letech [online]. iDnes.cz, 2014-05-05 [cit. 2014-05-05]. Dostupné online. 
  10. Elena BALTACHA [online]. Fed Cup [cit. 2010-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat