Eduard Hospodarž
Eduard svobodný pán Hospodarž (německy Eduard Freiherr von Hospodarž) (7. října Štýrský Hradec – 11. dubna 1945 Vídeň) byl rakousko-uherský důstojník. V c. k. armádě sloužil od roku 1882 a vystřídal působiště u různých jednotek po celé monarchii. Za první světové války se vyznamenal v bojích na východní frontě, v roce 1917 získal prestižní Řád Marie Terezie a byl povýšen na barona. V závěru války byl zástupcem vojenského guvernéra v Černé Hoře a po rozpadu monarchie byl odeslán do penze v hodnosti generálmajora. Později obdržel čestnou hodnost generálporučíka ve výslužbě u wehrmachtu (1938).
| Eduard Hospodarž | |
|---|---|
 | |
| Zástupce vojenského guvernéra v Černé Hoře | |
| Ve funkci: únor 1918 – listopad 1918 | |
| Vojenská služba | |
| Služba | .svg){kind=small} Velkoněmecká říše Rakousko-Uhersko |
| Hodnost | generálporučík v. v. (1938), generálmajor (1919), plukovník (1915), podplukovník (1912) |
| Narození | 7. října 1862 Štýrský Hradec |
| Úmrtí | 11. dubna 1945 (ve věku 82 let) Vídeň |
| Titul | svobodný pán (1917) |
| Profese | důstojník |
| Ocenění | Vojenský řád Marie Terezie (1917) |
| Commons | Eduard Hospodarž |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
_%E2%80%93_Gerd_Hru%C5%A1ka.png)
Pocházel z Prahy, ale narodil se ve Štýrském Hradci jako syn c. k. plukovníka Julia Hospodarže. Vojenskou průpravu získal na pěchotní kadetní škole v Praze a službu zahájil u 21. pěšího pluku.[1] V roce 1885 byl jako poručík přeložen k 16. pěšímu pluku do Bjelovaru, později sloužil u různých posádek v Rzeszówě[2] a Jarosławi.[3] Postupoval v hodnostech (nadporučík 1889, kapitán 1896), jako major (1909) byl velitelem praporu u 6. pěšího pluku v Budapešti.[4] Od roku 1912 byl velitelem 31. pluku polních myslivců v Záhřebu[5] a o rok později dosáhl hodnosti podplukovníka.[6]
Za první světové války byl povýšen na plukovníka (1915) a do září 1915 byl velitelem kombinovaného pluku polních myslivců, poté převzal velení 8. pěšího pluku.[7] Na východní frontě se vyznamenal v létě 1916 v bojích u řeky Styr v dnešním Bělorusku. Od března 1917 byl velitelem 7. pěchotní brigády, později převzal velení 8. pěší brigády.[8] Od února do listopadu 1918 byl zástupcem vojenského guvernéra v Černé Hoře, kde se podílel na potlačení vzpoury v boce Kotorské.
Po rozpadu monarchie byl k datu 1. ledna 1919 penzionován s titulární hodností generálmajora. Poté žil v soukromí v 18. okrese ve Vídni. Po anšlusu Rakouska obdržel čestnou hodnost generálporučíka wehrmachtu ve výslužbě. Přesné datum jeho úmrtí není známo, podle některých zdrojů zahynul v závěru druhé světové války při bombardování Vídně.
Tituly a ocenění editovat
Během vojenské služby byl mnohokrát oceněn.[9] Nejvyššího vyznamenání dosáhl v roce 1917, kdy za účast v bojích na východní frontě obdržel rytířský kříž Řádu Marie Terezie.[10] Dekorován byl osobně císařem Karlem I. při 180. řádové promoci ve vile Wartholz 17. srpna 1917.[11] Na základě řádových stanov měl nárok na povýšení do stavu svobodných pánů, který mu byl udělen téhož dne, příslušný majestát byl vyhotoven až v únoru 1918.[12]
Rakousko-Uhersko editovat
Jubilejní pamětní medaile (1898)
Vojenský záslužný kříž III. třídy (1906)
Vojenský jubilejní kříž (1908)
Mobilizační kříž (1913)
Řád železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (1914)
rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1915)- Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekorací (1915)
rytíř Vojenského řádu Marie Terezie (1917)
Karlův vojenský kříž (1917)
Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1918)- Vojenská záslužná medaile s válečnou dekorací (1918)
Zahraničí editovat
komandérský kříž Řádu rumunské koruny (1912, Rumunsko)
Železný kříž II. třídy (1915, Německo)
Železný kříž I. třídy (1916, Německo)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Der Militär Maria Theresia Orden 1914–1918; Vídeň, 1944; s. 145–146 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1898; Vídeň, 1897; s. 546 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1900; Vídeň, 1899; s. 568 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1910; Vídeň, 1909; s. 466 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1913; Vídeň, 1912; s. 744 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů pluků polních myslivců dostupné online
- ↑ Generale und Obersten 1915; Vídeň, 1915; s. 28 dostupné online
- ↑ Generale und Obersten (k.u.k. Heer) 1917; Vídeň, 1917; s. 30 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Eduarda Hospodarže in: STEINER, Jörg, C.: Schematismus der Generale und Oberste der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 69
- ↑ Přehled nositelů Řádu Marie Terezie 1914–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ MĚŘIČKA, Václav: Řád Marie Terezie; Klub pro českou heraldiku a genealogii; Praha, 1990; s. 86
- ↑ ŽUPANIČ, Jan: Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. in: Sborník archivních prací LXI., Ministerstvo vnitra České republiky, Praha, 2011; s. 56 ISSN 0036-5246
Literatura editovat
- VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2021; Praha, 2014; s. 206–207 (heslo Hospodarž) ISBN 978-80-905324-3-4