--Horst (diskuse) 5. 12. 2018, 13:55 (CET)Odpovědět

Lausecker z Luseku (Loužecký z Louzku) editovat

Dobrý den. Vložil jsem do Vámi založeného hesla Lauseckerové z Luseku šablonu k urgentnímu ověření. Celé heslo je bez jediného zdroje, který by pojednával o samotném rodě. V hesle jsou jednak neozdrojovaná tvrzení a jednak tvrzení ozdrojovaná, přičemž však zdroje neuvádí to, co je uvedeno v hesle (mám na mysli třeba Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka, který hrad Louzek s tímto rodem nespojuje). Podobně literatura uvádí zcela jiné informace než které jsou zmíněny v hesle. Navíc mnohá tvrzení jsou za hranicí vlastního výzkumu, viz kapitola Rodové jméno. Mně dostupná odborná literatura takové informace nikde nepřináší. A konečně reference primárními zdroji (historické písemnosti) také nejsou standardem na Wikipedii, neboť ztěžují ověřitelnost a zabrušují právě do vlastního výzkumu. Heslo v současné podobě nesplňuje kvality dle pravidel a doporučení Wikipedie. Nicméně dodaná šablona mu dává šanci na přepracování. S pozdravem. --Martin Kotačka (diskuse) 3. 8. 2020, 17:58 (CEST)Odpovědět


Dobrý den, děkuji za reakci a dobrý podnět. Aby bylo heslo průkaznější, doplnil jsem ho odkazy na literaturu, ze které jsem text hesla převzal. Je to něco přes 30 referencí, tak snad budou vypovídající a budou stačit. Pokud jde o „Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka“, patrně jste se přehlédl. Na straně 42 prvního svazku je výslovně zmiňován (Petr) Harachéř z Louzku: „Auch als ich euer Freundschaft pei dem Harracher von Lausek wegen enpoten het, das get noch albeg fur sich.“ – Když tu Oldřich z Rožmberka oceňuje přátelství Reinprechta z Wallsee k Harachéři z Louzku, dá se předpokládat, že Harrachéř z Louzku nebyl jeho vlastním purkrabím (to by mu vstřícné chování přímo nařídil), ale nejspíše majitelem hradu. Kdyby Harrachéř z Louzku stejnojmenný hrad jen spravoval, nejspíš by v listině stálo „zu Lausek“ (na Louzku) a ne „von Lausek“ (z Louzku). Tento výskyt Harachéře z Louzku chápe jako pravděpodobné jméno majitele i Tomáš Durdík (Hrady na Malši, s. 106, podrobněji v článku). Proto jsem v aktualizované verzi uvedl raději odkaz na „Hrady na Malši“, kde je to česky, a upravil jsem formulace na neutrální. - Pokud se k hradu Louzek vypravíte, na informační tabuli najdete na prvních řádcích jméno Harachéře z Louzku... Možná jste se v této věci nechal zavést poznámkou redaktorky svazku (Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka I, s. 42d) uvádí: „Louzek, hrad nedaleko Rožmberku, snad patřil Rožmberkům – Sedláček, Hrady III, s. 240-1.“ Jenže pokud do odkazovaného Sedláčka nahlédnete, zjistíte, že udává u hradu Louzek možnou držbu Rožmberků až k roku 1434 (v souvislosti s pány z Malovic) a jistou až k roku 1448, takže to nepostihuje majetkové poměry v roce 1421, ani to s nimi není v rozporu. Tomáš Durdík (Hrady na Malši, s. 106, podrobněji v článku) k této věci rovněž uvádí, že Louzek se dostal do držby Rožmberků v roce 1448. Reference primárními zdroji (konkrétně různými opisy erbovního listu) uvádím v článku pouze ojediněle, a to tam, kde se jedná o informace, které nejsou jinde publikovány. Pokud vím, erbovní list pro Adalberta Lausekera publikován není, ale zároveň obsahuje důležité informace, které jsou jinde nedostupné. Koneckonců, Salbuch č. 212 je dostupný v badatelně Národního archivu, což je veřejná instituce přístupná všem badatelům. S pozdravem Lukáš Loužecký.

Dobrý den. Děkuji za doplnění, při nejbližší příležitosti se na to podívám podrobněji, jsem v tento prázdninový čas u internetu momentálně jen sporadicky. K hradu Louzku jen to, že nezpochybňuji Harachéře, jen ta formulace budila zdání, že hrad Louzek byl v držení rodu Lausecker, což z daného nevyplývá. Co se citování primárních zdrojů týká, to je problematické z vícero důvodů. Čerpání z archivních pramenů jednak svádí k vlastnímu výzkumu, který je na Wikipedii zapovězen. Zároveň základním principem na Wikipedii je ověřitelnost. Přičemž se tím myslí všeobecná ověřitelnost, což není v případě archivních materiálů splňující. Těm běžný uživatel naznalý paleografie, diplomatiky, dějin správy etc. může porozumět jen ztěží. Wikipedie jakožto zdroj terciárních by měla využívat především zdrujů sekundárních, tedy těch, které jsou práíve publikované. Wikipedie neslouží k přinášení informací, které nejsou v jiných zdrojích publikovány. To jí nepřísluší. A konečně značně problematické se mi jeví spojení příjmení Loužecký s rodem Lausecker. V mně dostupných zdrojích (ověřoval jsem však krátce jen ty základní), o takovém spojení není doklad. Stejně jako prozatím provedené ověření genealogie Josefa Loužeckého od poloviny 18. století nic takového nenasvědčuje. Každopádně děkuji za snahu heslo vylepšit. Věřím, že společnými silami jej vypilujeme do podoby splňující standardy Wikipedie. S pozdravem --Martin Kotačka (diskuse) 4. 8. 2020, 21:34 (CEST)Odpovědět

Lukáš Loužecký editovat

Dobrý den, děkuji Vám za informace v článku Lukáš Loužecký. Bohužel není jasné, zda předmět článku splňuje podmínky významnosti či jednoho z doporučení o významnosti lidí, webů, hudby či jiné. Pokuste se prosím text článku ozdrojovat alespoň do té míry, aby nebylo o jeho významnosti pochyb. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen(a), rozšiřte nebo přepište jej tak, aby bylo zřejmé, proč je významný. Nejlépe toho docílíte, pokud uvedete alespoň dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje publikující o předmětu článku. Pokud u článku nelze splnit kritéria významnosti pro zachování na Wikipedii, bude vhodnější takový článek odstranit; tento proces se nazývá odložené smazání. Děkuji za pochopení. --OJJ, Diskuse 25. 12. 2023, 16:02 (CET)Odpovědět