Wikipedie

Diskuse ke kategorii:Čtvrti v Praze/Úvodní věta

< Diskuse ke kategorii:Čtvrti v Praze
Poslední komentář: před 2 lety od uživatele Chrz v tématu „Možné sjednocení úvodní věty“

Možné sjednocení úvodní věty editovat

Nejnovější komentář: před 2 lety1 komentář1 člověk v diskusi
Běchovice (německy Biechowitz, Walhendorf (1353)) jsou katastrální území a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Běchovice také městská část hlavního města Prahy, o rozloze 683,39 ha.
Benice (německy Benitz) jsou městská čtvrť a katastrální území na okraji Prahy, které vytváří městskou část Praha-Benice. Je zde evidováno 11 ulic a 192 adres. Žije zde zhruba 500 obyvatel.
Braník (neoficiálně a v některých historických obdobích nazývaný též Bráník, německy Branik) je městská čtvrť a katastrální území Prahy, které je součástí městské části Prahy 4. Čtvrť se nachází v jižní části města na pravém břehu řeky Vltavy.
Břevnov (německy Breunau) je městská čtvrť a katastrální území Prahy, náležející téměř celé k městské části Praha 6, ale nepatrnou částí (krátký úsek ulice Spiritka u stejnojmenné usedlosti) zasahující i do městské části Praha 5.
Březiněves (německy Weiß Kratschen) byla do roku 1974 ves severně od Prahy, dnes je katastrálním územím území Prahy tvořícím území městské části Praha-Březiněves v obvodě Praha 8. Je zde evidováno 29 ulic a 602 domů. Žije zde přes 1750 obyvatel.
Černý Most je sídlištní čtvrť, od roku 1987 též katastrální území, v severovýchodní části Prahy, na území městské části Praha 14.
Čimice (německy Tschimitz) jsou čtvrť a katastrální území nacházející se na klidném severním okraji Prahy. Čimice jsou součástí městské části Praha 8 a leží mírně stranou od hlavního pásu Severního města.
Ďáblice (německy Dablitz) jsou katastrální území Prahy, tvořící území městské části Praha-Ďáblice. Původně se jednalo o samostatnou vesnici, která byla roku 1968 připojena k Praze. Je zde evidováno 64 ulic a 853 adres. Žije zde přes tři tisíce obyvatel.
Dejvice (německy Dejwitz) jsou městská čtvrť a katastrální území v pražské městské části Praha 6, rozkládající se severně od Pražského hradu.
Dolní Chabry (německy Unter Habern) jsou katastrálním územím Prahy, tvořícím území městské části Praha-Dolní Chabry v městském obvodu Praha 8. Je zde evidováno 66 ulic, 1089 adres a žije zde téměř čtyři tisíce obyvatel.
Dolní Měcholupy (německy Unter Miecholup) jsou katastrálním územím Prahy v obvodě Praha 10. V letech 1867–1968 byly samostatnou obcí, předtím byly součástí dnes zaniklé obce Měcholupy. Katastrální území tvoří území městské části Praha-Dolní Měcholupy. V katastrálním území Dolní Měcholupy je evidováno 45 ulic. Žije zde přes tři tisíce obyvatel.
Praha-Dolní Měcholupy je městská část tvořená katastrálním územím Dolní Měcholupy. Působnost pověřeného úřadu pro městskou část Praha-Dolní Měcholupy vykonává městská část Praha 15.
Dolní Počernice (německy Unter Potschernitz) jsou katastrálním územím Prahy, tvořícím území městské části Praha-Dolní Počernice, ve správním obvodu Praha 14. Je zde evidováno 52 ulic a 864 adres.
Dubeč (německy Groß Dubetsch), původně v mužském rodu, dnes i v ženském, je katastrální území na jihovýchodě hlavního města Prahy tvořící území městské části Praha-Dubeč. Ves je doložena již v 11. století, v letech 1502–1974 byl Dubeč samostatným městečkem, jehož součástí je i místní část Dubeček.
Praha-Dubeč je od 24. listopadu 1990 městská část, jejímž územím je katastrální území Dubeč. Městská část je součástí městského obvodu Praha 10. Přenesenou působnost státní správy zde vykonává městská část Praha 15 v rámci stejnojmenného správního obvodu.
Háje (německy Haj) jsou čtvrť a katastrální území na východě městské části Praha 11, kterou tvoří společně s Chodovem.
Hájek u Uhříněvsi (jako část obce do 30. 6. 2016 pod názvem Hájek, německy Hajek) je katastrální území o rozloze 294,5 ha, rozkládající se na severovýchodě pražské městské části Prahy 22. Je zde evidováno 12 ulic a 130 adres. Roku 1969 se obec Hájek stala součástí města Uhříněvsi a s ním byla roku 1974 připojena k Praze.
Hloubětín (německy Tiefenbach) je pražská čtvrť a katastrální území v pražském městském obvodu Praha 9. Převážná část Hloubětína spadá do městské části Praha 14.
Hlubočepy (německy Kohlfelden) jsou městská čtvrť a katastrální území na jihu pražské městské části Praha 5.
Hodkovičky (německy Klein Hodowitz) jsou městská čtvrť a katastrální území v Praze o rozloze 208 ha. Patří do městské části Praha 4. Žije zde přes 3 tisíce obyvatel.
  • Holešovice (od sloučení s Bubny roku 1850 až do roku 1960 Holešovice-Bubny, německy Holleschowitz-Buben) byly připojeny k Praze roku 1884 jako historicky první obec, která v době připojení nebyla městem.
Holyně (německy Hollin) je katastrálním územím Prahy. Leží v městské části Praha-Slivenec a spadá do správního obvodu Praha 5. Je zde evidováno 21 ulic a 205 adres. Žije zde asi 500 obyvatel
Horní Měcholupy (německy Ober Miecholup) jsou čtvrť a katastrální území Prahy. Je zde evidováno 36 ulic a 571 adres. Žije zde asi 13 tisíc obyvatel. Horní Měcholupy jsou společně s Hostivaří součástí městské části Praha 15 a jsou sídlem jejího úřadu.
Horní Počernice (německy Ober Potschernitz) jsou pražská městská čtvrť a katastrální území, které je jedinou částí tvořící území městské části Praha 20 (do 31. prosince 2001 Praha-Horní Počernice). Leží v městském obvodu Praha 9, na východním okraji Prahy při silnici na Poděbrady. V letech 1969–1974 byly Horní Počernice městem. Rozlohou téměř 17 km² jsou největší pražskou čtvrtí.
Hostavice (německy Hostawitz) jsou bývalá vesnice, dnes část a katastrální území Prahy, součást městské části Praha 14 v městském obvodu Praha 9.
Hostivař (německy Hostiwar) je katastrální území v jihovýchodní části Prahy, které společně s Horními Měcholupy tvoří městskou část Praha 15. Patří do obvodu Praha 10 a správního obvodu Praha 15. Před připojením k Praze 1. ledna 1922 byla Hostivař samostatnou obcí ležící u Botiče (dříve Vinného potoka). Území Hostivaře je však mnohem větší a leží na něm několik celků vnímaných jako městské čtvrtě.
Hradčany (německy Hradschin) jsou katastrální území a městská čtvrť Prahy o rozloze 1,5 km², rozdělená mezi městské obvody a zároveň městské části Praha 1 a Praha 6. Značnou část čtvrti zaujímá Pražský hrad, jeden z nejznámějších hradů Evropy a podle Guinnessovy knihy rekordů vůbec největší hradní komplex světa. Hradčany byly samostatným městem do roku 1784, kdy se staly součástí sjednoceného královského hlavního města Prahy.
Hrdlořezy (německy Kehlen) jsou čtvrť a katastrální území ve východní části města Prahy, kolem zákrutu Rokytky nedaleko vrchu Tábor. Prakticky celé území leží v obvodě a městské části Praha 9, pouze malý a pravděpodobně neobydlený proužek území zasahující do severovýchodního cípu areálu Teplárny Malešice je součástí Prahy 10.
Chodov (německy Chodau) je dnes čtvrtí hlavního města Prahy, nacházející se na území městské části Praha 11, kterou společně s Háji tvoří. Dříve samostatná a svébytná obec byla k Praze připojena v roce 1968.
Kamýk (německy Kameik) je katastrálním územím v Praze, které bylo vytvořeno v roce 1988 rozhodnutím Národního výboru hl. města Prahy na úkor dosavadních katastrálních území Modřany a Lhotka v rámci městského obvodu Praha 4. Dnes je k. ú. Kamýk součástí území městské části Praha 12.
Karlín (německy Karolinenthal) je čtvrť, evidenční část obce a katastrální území v městské části Praha 8 hlavního města Prahy. ... Obec Karlín byla založena roku 1817 na někdejším Špitálském poli – Špitálsku jako oficiální pražské předměstí, v letech 1903–1921 byl Karlín městem a k 1. lednu 1922 se stal součástí Velké Prahy.
Kbely (německy Gbel) jsou katastrálním územím Prahy, tvořícím území městské části Praha 19 (dřívější název Praha-Kbely). Je zde evidováno 78 ulic a 1043 adres. Žije zde přes sedm tisíc obyvatel
  • Klánovice (německy Klanowitz) jsou katastrální území v městském obvodě Praha 9, u východní hranice Prahy, bývalá osada (založena 1878), bývalá obec (1920–1974), část Prahy (od roku 1974).
Praha-Klánovice je od roku 1990 název samosprávné městské části, jejímž územím je katastrální území Klánovice. Rozšířenou působnost státní správy pro ni vykonává úřad městské části Praha 21 (Újezd nad Lesy) v rámci svého správního obvodu.
Kobylisy (německy Kobilis) jsou čtvrť na severu Prahy (MČ Praha 8), sousedící s Libní (J), Ďáblicemi (S), Střížkovem (V) a Čimicemi (Z).
Koloděje (2. p. Koloděj, německy Kolodei) jsou bývalou obcí, nyní katastrálním územím Prahy, tvořícím území městské části Praha-Koloděje. Jádro zástavby Koloděj má původní charakter vesnice, významným objektem je přilehlý zámek s oborou.
Kolovraty (německy Kolowrat) jsou katastrálním územím Prahy v blízkosti Říčan u Prahy v jihovýchodním cípu hlavního města Prahy. Mají rozlohu 5,903 km2. Žije zde přes tři tisíce obyvatel. Je zde evidováno 50 ulic a 900 adres. Patří do městské části Praha-Kolovraty.
Praha-Kolovraty je městská část, jejíž území tvoří katastrální území Kolovraty a Lipany. Rozloha městské části je 6,4853 km2. Rozšířenou přenesenou působnost pro její území vykonává městská část Praha 22 se sídlem v Uhříněvsi. Celá městská část patří do městského obvodu Praha 10.
Komořany (německy Komoran) jsou bývalá vesnice, dnes čtvrť a katastrální území Prahy, součást městské části Praha 12.
Košíře (německy Košiř a v letech 1939–1945 Körbern) jsou čtvrť a katastrální území v Praze. ... Na severu a na východě sousedí se Smíchovem, na západě s Motolem, na jihu s Jinonicemi a Radlicemi. Jsou součástí městské části Praha 5.
Královice (německy Kralowitz) jsou katastrálním územím Prahy, tvořícím území městské části Praha-Královice. Je zde evidováno 12 ulic a 121 adres. Žije zde zhruba 300 obyvatel.
Krč (německy Krč nebo Krtsch, v letech 1939–1945 německy Reuth) je čtvrť a katastrální území hlavního města Prahy, součást městské části Praha 4 a městského obvodu Praha 4.
Křeslice (německy Kscheslitz) jsou městská část a katastrální území na jihovýchodním okraji hlavního města Prahy, tvořící území městské části Praha-Křeslice v obvodu Praha 10. Je zde evidováno 29 ulic a 350 adres, žije zde zhruba tisíc obyvatel.
Kunratice (německy Kunratitz bei Prag) jsou městská čtvrť a katastrální území, a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Kunratice také městská část na jihovýchodním okraji hlavního města Prahy o rozloze 809,92 ha. V roce 2017 zde bylo evidováno 143 ulic a 2075 adres.
  • Kyje (německy Keeg) jsou katastrálním územím Prahy 9. Je zde evidováno 112 ulic a 1434 adres. Žije zde přibližně 9 tisíc obyvatel.
Lahovice (německy Lahowitz) jsou městská čtvrť a katastrální území na jihu Prahy, tvořící od 24. listopadu 1990 severní část městské části Praha-Zbraslav.
Letňany (německy Letnian) jsou pražské katastrální území, které jako jediné tvoří území městské části Praha 18 (do roku 2001 Praha-Letňany).
Lhotka (německy Lhotka) je katastrální území Prahy spadající do městské části Praha 4 i městského obvodu Praha 4.
Libeň (německy Lieben) je městská čtvrť a katastrální území, tvořící jižní část pražské městské části Praha 8 a zasahující i do městských částí Praha 7 a Praha 9.
Libuš (německy Libusch) je katastrální území na jižním okraji Prahy tvořící menší část území městské části Praha-Libuš. Je zde evidováno 64 ulic a 825 adres. Žije zde zhruba pět tisíc obyvatel. Před připojením k Praze v roce 1968 byla Libuš obcí, v době připojení měla 1955 obyvatel.
Praha-Libuš je od 24. listopadu 1990 městská část zahrnující dvě úplná katastrální území, kterými jsou Libuš a Písnice. Celková rozloha městské části je 5,24 km².
Lipany (německy Lipan) jsou městská čtvrť a katastrální území o rozloze 58,23 ha, rozkládající se na okraji jihovýchodního cípu hlavního města Prahy, od 24. listopadu 1990 součást městské části Praha-Kolovraty.
Lipence (německy Lipenetz) jsou katastrální území v Praze, tvořící území městské části Praha-Lipence. Je zde evidováno 50 ulic a 869 adres. Žije zde přes dva tisíce obyvatel.
Lochkov (německy Lochkow) je katastrální území a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Lochkov také městská část na jihozápadě hlavního města Prahy. Je zde evidováno 18 ulic a 234 adres. Žije zde přes 600 obyvatel.
Lysolaje (německy Lisolei) jsou městská čtvrť, katastrální území a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Lysolaje také městská část na severu hlavního města Prahy o rozloze 247,54 ha.
Malá Chuchle (německy Kuchelbad) je evidenční část a katastrální území hlavního města Prahy na levém břehu Vltavy, mezi Hlubočepy a Velkou Chuchlí, v městské části Praha-Velká Chuchle.
  • Malá Strana (původně Nové Město - latinsky Nova civitas sub castro Pragensi do založení dnešního Nového Města a později Menší Město pražské, německy Kleinseite) byla do roku 1784 samostatným městem, do roku 1949 městským obvodem Praha III, nyní se jedná jen o městskou čtvrť a katastrální území v centru Prahy na levém břehu Vltavy.
Malešice (německy Maleschitz) jsou městská čtvrť a katastrální území ve východní části města Prahy. Z převážné části jsou součástí městského obvodu a městské části Praha 10,
Modřany (německy Moderschan) jsou od 1. ledna 1968 částí Prahy, dnes jsou katastrálním územím městské části Praha 12, jejíž úřad na území Modřan sídlí.
Nebušice (německy Nebuschitz) jsou městská čtvrť a katastrální území, a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Nebušice také městská část na severozápadě hlavního města Prahy, o rozloze 368,07 ha. Je zde evidováno 59 ulic a 859 adres.
Nedvězí u Říčan (německy Nedwies) je katastrálním územím Prahy, tvořícím místní část Nedvězí u Říčan (do 30. 6. 2016 pouze Nedvězí) a městskou část Praha-Nedvězí. Leží na jihovýchodním okraji Prahy, v sousedství města Říčany, a dosud si do značné míry zachovalo venkovský charakter.
Petrovice (německy Petrowitz) jsou čtvrť hlavního města Prahy a katastrální území, které je totožné s územím městské části Praha–Petrovice.
Praha-Petrovice je od 24. listopadu 1990 městská část, která vznikla transformací působnosti předchozího místního národního výboru. Územím městské části je katastrální území Petrovice. Rozšířenou působnost státní správy pro tuto městskou část vykonává městská část Praha 15.
Písnice (německy Piesnitz) je městská čtvrť a katastrální území na jihu Prahy, tvořící od 24. listopadu 1990 součást městské části Praha-Libuš. Byla samostatnou obcí až do připojení k Praze v roce 1974, kdy byla zároveň podřízena MNV Praha-Libuš.
Pitkovice (německy Pitkowitz) jsou městská čtvrť a katastrální území na jihovýchodním okraji hlavního města Prahy o rozloze 239,7 ha. Tvoří nejzápadnější část městské části Praha 22.
  • Podolí (německy Podol) je katastrální území v Praze 4. Je zde evidováno 76 ulic a 1147 adres. Žije zde asi 13 tisíc obyvatel.
Prosek (německy Prossek) je katastrální území, součást městské části Prahy 9.
Přední Kopanina (německy Vorder Kopanin) je katastrální území a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Přední Kopanina také městská část hlavního města Prahy, rozkládající se 10 km od centra při severozápadním okraji města.
Radlice (německy Radlitz) jsou čtvrť Prahy, patřící k obvodu i městské části Praha 5.
Radotín (německy Radotin) je městská čtvrť a katastrální území o rozloze 930,69 ha, které jako jediné tvoří pražskou městskou část Praha 16.
Ruzyně (německy Rusin) je katastrální území a čtvrť hlavního města Prahy, součást městské části, městského obvodu a správního obvodu Praha 6. Před připojením k Praze roku 1960 byla samostatnou obcí.
Řeporyje (poněmčeně Řepora a v letech 1939–1945 německy Rübstich) jsou od roku 1974 katastrálním územím Prahy. ... Většina jejich území patří do městské části Praha-Řeporyje s výjimkou malé neobydlené části jižně od Krtně, která patří do městské části Praha 13.
Městská část Praha-Řeporyje je tvořena
Řepy (německy Rüben) jsou katastrální území Prahy, které jako jediné tvoří území městské části Praha 17 v městském obvodě Praha 6.
Satalice (německy Satalitz) jsou čtvrť a katastrální území Prahy. Je zde evidováno 50 ulic a 695 adres. Žije zde přes dva tisíce obyvatel. K Praze byly připojeny roku 1974 a začleněny do městského obvodu Praha 9. 24. listopadu 1990 pak vznikla městská část Praha-Satalice.
  • Sedlec (německy Selz) je někdejší obec, dnes městská čtvrť a katastrální území hlavního města Prahy o rozloze 145,56 ha, rozkládající se na severu Prahy na levém břehu Vltavy.
  • Slivenec (německy Sliwenetz) je katastrální území Prahy. Je zde evidováno 51 ulic, 970 adres a žijí zde asi 3 tisíce obyvatel. K Praze byl připojen roku 1974.
Praha-Slivenec je od 24. listopadu 1990 městská část na jihozápadě hlavního města Prahy, v městském obvodu Praha 5. Má 3 252 obyvatel, rozloha je 7,5882 km² a zahrnuje celá katastrální území Slivenec a Holyně.
Smíchov (německy Smichow) je pražská městská čtvrť a katastrální území na levém břehu Vltavy, náležející do městské části Praha 5.
Sobín (německy Sobin) je vesnice, bývalá obec, dnes městská čtvrť a katastrální území Prahy, na severozápadě městské části Praha-Zličín, v jejímž rámci je začleněno do městského správního obvodu Praha 17.
Staré Město (původně Pražské město/Pragensis civitas, Větší město/Major civitas či Staré Město pražské/Antiqua civitas Pragensis, německy Altstadt) je historické město, městská čtvrť a katastrální území Prahy na pravém břehu Vltavy, o rozloze 129,03 ha, náležející k městské části Praha 1.
Stodůlky (německy Stodulek) jsou katastrální území na západě Prahy, zahrnující historickou obec Stodůlky a množství nových čtvrtí, sídlištních i vilových. Jejich území je přibližně shodné s územím městské části Praha 13, sídlištní části Stodůlek tvoří Jihozápadní Město.
Strašnice (německy Straschnitz) je katastrální území, od roku 1922 čtvrť Prahy. Je z převážné části součástí městského obvodu a městské části Praha 10
Střešovice (dříve také Třešovice, německy Streschowitz) je katastrální území a historická čtvrť, dnes součást městské části Praha 6.
Střížkov (německy Strischkau) je katastrální území hlavního města Prahy, spadající zhruba napůl mezi městské obvody (a zároveň stejnojmenné městské části) Praha 8 a Praha 9.
Suchdol (německy Sukdol) je městská čtvrť a katastrální území o rozloze 431,21 ha, rozkládající se na severu Prahy na levém břehu Vltavy a náležející od roku 1990 k městské části Praha-Suchdol.
Praha-Suchdol je od roku 1990 městská část na severu Prahy na levém břehu Vltavy. Původně bylo její území tvořeno katastrálními územími Suchdol a Sedlec.
Praha-Šeberov je dnes městská část hlavního města Prahy. Je tvořena zhruba katastrálním územím Šeberov (německy Scheberau). Nachází se v městském obvodu Praha 4 a přenesenou působnost státní správy zde vykonává městská část Praha 11
Praha-Štěrboholy je městská část Prahy o rozloze 296,93 ha, tvořená celým katastrálním územím Štěrboholy (německy Sterbohol). Leží na území městského obvodu Praha 10. Přenesenou působnost státní správy zde vykonává městská část Praha 15 v rámci stejnojmenného správního obvodu.
Točná (německy Totschna) je část Prahy a katastrální území o rozloze 462,6 ha, která spadá do městské části Praha 12.
Třeboradice (německy Treboraditz) jsou katastrálním územím Prahy. ... Jsou součástí městské části Praha-Čakovice v rámci správního obvodu Praha 18 (do října 2007 byly součástí správního obvodu Praha 19).
Uhříněves (německy Aurschinewes) je čtvrť a katastrální území o rozloze 1027,1 ha, tvořící většinu území pražské městské části Praha 22.
Újezd nad Lesy (německy Aujest am Walde) je katastrální území a evidenční část hlavního města Prahy u jeho východní hranice. Jako jediná část města tvoří území samosprávné městské části Praha 21.
Újezd u Průhonic (německy Aujest bei Pruhonitz) je katastrální území a místní část o rozloze 370,38 ha na jihovýchodním okraji hlavního města Prahy (do 30. 6. 2016 byla jako část obce označena názvem Újezd bez přívlastku) a tvořící území městské části Praha-Újezd. Je součástí městského obvodu Praha 4, rozšířenou působnost státní správy zde vykonává městská část Praha 11.
  • Veleslavín (německy Weleslawin) je dříve samostatná vesnice, dnes městská čtvrť a katastrální území v Praze 6, mezi ulicemi Evropskou, Kladenskou, Pod Petřinami a Na okraji.
Velká Chuchle (německy Groß Kuchel) je městská čtvrť a katastrální území hlavního města Prahy o rozloze 460,3 ha rozkládající se na jihozápadě Prahy na levém břehu Vltavy, tvořící od 24. listopadu 1990 větší jižní část městské části Praha-Velká Chuchle.
Praha-Velká Chuchle je od 24. listopadu 1990 městská část o rozloze 602,62 ha, zahrnující celá katastrální území Velká Chuchle a Malá Chuchle, která tvořila původní obec Velká Chuchle.
Vinoř (německy Winor) je katastrální území, někdejší vesnice připojená roku 1974 k Praze, od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Vinoř také městská část.
Vokovice (německy Wokowitz) jsou katastrální území a čtvrť hlavního města Prahy, součást městské části, městského obvodu a správního obvodu Praha 6
Vršovice (německy Werschowitz) jsou pražská čtvrť a katastrální území na jihovýchodě širšího centra, součást městské části i městského obvodu Praha 10.
Vysočany (německy Wissotschan) jsou čtvrť a katastrální území v městském obvodu Praha 9. Většina Vysočan leží na území městské části Praha 9
Vyšehrad (dříve Královský Vyšehrad, německy Wischehrad) je bývalé královské město, nyní čtvrť, evidenční část a katastrální území města Prahy na jihu městského obvodu a městské části Praha 2.
Zadní Kopanina (německy Hinter Kopanin) je katastrální území v rámci hlavního města Prahy. ... Zadní Kopanina je součástí městské části Praha-Řeporyje.
Zbraslav (německy Königsaal) je městská čtvrť a katastrální území na jihu Prahy, bývalé město. ... Rozloha katastrálního území činí 7,8209 km² a tvoří většinu území městské části Praha-Zbraslav.
Praha-Zbraslav je od roku 1990 městskou částí tvořenou katastrálními územími Zbraslav a Lahovice. Rozloha celé městské části je 984,86 ha. Městská část je součástí městského obvodu Praha 5. Rozšířenou přenesenou působnost pro ni vykonává sousední městská část Praha 16 (Radotín) v rámci stejnojmenného správního obvodu.
  • Zličín (německy Slitschin) je městská čtvrť a katastrální území na západě Prahy, na severozápadním okraji městského obvodu Praha 5, o rozloze 317,61 ha. Tvoří severovýchodní část městské části Praha-Zličín.
Praha-Zličín je od roku 1990 městská část tvořená celými katastrálními územími Zličín a Sobín a severní částí katastrálního území Třebonice. Vybrané přenesené působnosti státní správy pro městskou část Praha-Zličín vykonává městská část Praha 17 (Řepy) (jejíž vlastní území spadá do městského obvodu Praha 6) v rámci takzvaného městského správního obvodu Praha 17, který je tvořen těmito dvěma městskými částmi.
  • Žižkov (německy Zischkaberg, Žižkow, Zizkow, v letech 1939–1945 Veitsberg, lidově dříve Žižkaperk) je městská čtvrť a katastrální území Prahy, nachází se na východ od jejího centra.

Chrz (diskuse) 31. 7. 2021, 10:39 (CEST)Odpovědět

Přidat téma
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse_ke_kategorii:Čtvrti_v_Praze/Úvodní_věta&oldid=20377137“
Zpět na stránku „Čtvrti v Praze/Úvodní věta“.