Diskuse k Wikipedii:Žádost o práva správce/Archiv01

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Výroční potvrzování

Seznam na základě nového znění pravidla, kdy má který správce výroční měsíc pro povinné potvrzování (je-li k tomu vyzván).

Odstraňuji odsud neaktuální seznam. Nový je na Wikipedie:Žádost o práva správce/Výroční měsíc. V kódu pravidla byla provedena jedna změna - přidání odkazu na tento seznam na relevantním místě. --Okino 01:02, 19. 4. 2007 (UTC)

Potřebujeme tolik správců?

Vím, že nyní může kandidovat každý a nemám nic proti žádnému z nových kandidátů na správce, přesto se však ptám, zda je účelné mít při velikosti naší komunity tolik administrátorů. Sám bych také leckdy potřeboval mít na něco zvýšená práva, ale soudím, že mohu normálně požádat některého ze správců, aby to provedli. Jirka O. 10:51, 7. 11. 2005 (UTC)

Můj názor je, že čím víc, tím líp... Pokud má dotyčný důvěru komunity, že bude práv využívat řádně správně, není důvod, proč by správcem být neměl... Cinik 11:10, 7. 11. 2005 (UTC)

Osobně bych asi viděl nejprve potvrdit/nepotvrdit současné správce a teprve potom nechat kandidovat nové uchazeče. Teď je to nějaké promíchaní. Ale na to už je zřejmě pozdě. Stejně tak by se mi líbilo, aby v jednu chvíli kandidoval jeden či dva noví a ne tucet. Ale i na to už je asi pozdě. --Luděk 20:35, 7. 11. 2005 (UTC)

To je dobrá otázka. Zkusím nastínit svá kritéria v hlasování, což mi ušetří nutnost psát podrobné komentáře ke každému hlasu, a snad to může někoho inspirovat, minimálně k tomu, aby si řekl, že on čeká od správce něco jiného než já. Tedy:

Funkce správce je podle mne důležitá především k boji s vandalismem a k údržbě wikipedie (mazání/obnovování, překlady systémových hlášení apod.). Z tohoto pohledu je docela žádoucí, aby byl na wikipedii přítomen relativně často (tj. nemá moc velký smysl volit správce, který se zde ukáže jednou za měsíc, byť jako wikipedista může být velmi užitečný).

Podmínkou nutnou (opět z mého pohledu) je, aby správce:

Nebyl úplný zmatkář, který využitím svých zvýšených pravomocí nadělá v dobré víře víc škody než užitku. To ale neznamená, že musí být expert na technickou stránku wikipedie, byť je velmi silně žádoucí, aby mezi správci někdo takový byl (a pochopitelně čím více takových, tím lépe). Poměrně irelevantní mi připadá, zda se správce dopouští nějakých chyb ve wikimarkupu apod.
Nebyl cholerik či nervově labilní člověk, který v kritické situaci začne svých pravomocí zneužívat ve svůj prospěch nebo ve prospěch svého názoru. Pokud občas při diskusích "vypění", je to silné minus (protože může odradit jiné wikipedisty, kteří ho coby správce mohou vnímat jako určitého představitele cswiki), ale to ještě neznamená, že zneužije svých pravomocí.
Bylo možno s ním diskutovat a byl schopen uznat chybu (ať už při postupu v nějakém sporu či čistě technickou).

Pevně doufám, že díky zřízení arbitrážní komise nebude nutné, aby byl správce napůl soudcem v zapeklitých případech, jako tomu bohužel dosud leckdy bylo.

Konečně k počtu správců, na který se původně ptal Jirka O.: tak já bych asi úplně nesouhlasil s tím, že čím více, tím lépe. Ale: jednak nevíme, kdo všechno bude ze stávajících správců chtít kandidovat. Druhak si uvědomme, že tuším pět lidí (vychází z toho Berenova kouzelného vzorečku nyní 5?) bude třeba do arbitrážní komise, a ti budou mít coby správci trochu svázané ruce. A konečně: bude-li správců více a bude-li jejich složení pokud možno názorově pestré, tak se výrazně zmenší riziko, že některý správce bude nějakého uživatele ze své správcovské moci utiskovat a uživatel se nedovolá zastání u jiného správce (samozřejmě, je zde cesta přes arbitrážní komisi, ale ta nemůže řešit každou prkotinu, nemá-li brzy chcípnout na přepracování). --Radouch 20:52, 7. 11. 2005 (UTC)

Jak se zdá, tak přes všechno ujišťování o tom, že správci jsou jen obyčejní wikipedisté s trochu většími právy, jde přece jen mírně o prestiž. Alespoň tak soudím z dnešní nominační smrště. K čemu nám to bude, když budeme všichni správci? Jirka O. 22:57, 7. 11. 2005 (UTC)

Odpověď, kterou asi nechcete slyšet, je, že v takové hypotetické situaci bude údržbářské činnosti moci dělat každý, takže půjdou hladčeji, než kdyby všichni správci nebyli. Jinak souhlasím s tím, že jde i o prestiž (kdo tvrdí, že ne, tomu jde o prestiž dodnes). Nominační smršť ale osobně přisuzuji novému zavedení instituce žádosti; hádám, že nával během několika málo dnů opadne. --che 00:18, 8. 11. 2005 (UTC)

Díky, che, za odpověď, jste jediný, kdo to řekl takhle na rovinu a to beru. Pokud jde o údržbářské věci, nemám přece nic proti tomu, aby je dělalo co nejvíc lidí, ale ať se tedy řekne jasně, že jde o tohle. Pak nemusí ostatní pracně hledat důvody, proč mají správcovská práva dostat. Mám na vás ještě otázku: proč si myslíte, že nechci tuto odpověď slyšet, jsem snad někdo s klapkami na očích? Jirka O. 08:26, 8. 11. 2005 (UTC)

Formát hlasování

Navrhuji zrušit oddělení kolonek Pro, Proti a Zdržuji se, a místo toho hezky poctivě psát pod sebe a s komentářema. Současný formát podporuje stádní myšlení a bezduché zvedání rukou, sice "decentně", ale jsem přesvědčený, že efekt je docela silný. --Wikimol 15:19, 7. 11. 2005 (UTC)

Souhlas. Je dobré doprovodit hlas krátkým či delším komentářem, starý systém VfD k tomu docela dobře motivoval, tady by to mohlo vypadat podobně. Tohle nedává nic moc zpětnou vazbu. --Egg ✉ 15:22, 7. 11. 2005 (UTC)

Se zrušením kolonek nesouhlasím (bylo by to nepřehledné), ale to, aby se k hlasu přidával nějaký komentář alespoň ve smyslu "Podporuji", "Silně podporuji", atp., to by šlo a hlasování by nevypadalo tak formálně. --Beren 15:43, 7. 11. 2005 (UTC)

Ano, je to přehledné, což IMO podporuje tu stádnost (stádnost je docela legitimní evoluční strategie). Většina lidí má (různě silnou) přirozenou tendenci přidat se k většině. (Je i menšina, která má přirozenou tendenci postavit se proti většině :-). Ve wikipedii je tato tendence ještě podpořena všeobecnou snahou o konsensus, nenarušování shody, atd... Ve spojení s nízkým 2/3 prahem mi to přijde pro výsledky potenciálně nezdravé. Hlasy zapsané do kolonek umožňují okamžitě vidět, "kde je většina", a to i naprosto nevědomně. --Wikimol 21:48, 7. 11. 2005 (UTC)

Souhlasím s Berenem, ostatně komentovat hlasy se doporučuje. Jdu to u sebe napravit. --che 15:48, 7. 11. 2005 (UTC)

Se zrušením kolonek nesouhlasím. Pokud jde o komentáře - pokud nějaké cítím potřebu napsat, činím tak v komentářích... Tvrzení o tom, že současný formát podporuje stádní myšlení, považuji za nesmysl. U sebe jsem žádného takové vlivu nevšiml... Cinik 15:54, 7. 11. 2005 (UTC)

Rovněž nesouhlasím se zrušením kolonek. Wikimolovu argumentu rozumím, ale zase psát pod sebe Souhlasím, Souhlasím, Souhlasím může taky podpořit stádní myšlení stejně dobře :-). Komentáře jsou asi skutečně žádoucí, to, že jsem je psal do shrnutí editace a ne k hlasování, bylo způsobeno mým stádním myšlením, protože je tam nepsal nikdo přede mnou... --Radouch 20:26, 7. 11. 2005 (UTC)

@Li-sung

Díky za nápravu, už vím, v čem byla chyba! Držel jsem se totiž návodu: "O přidělení rozšířených práv na této stránce žádá každý wikipedista přímo, založením sekce nesoucí jeho jméno níže na této stránce." Příště budu vědět, že mám napodobit ostatní a návod se vykašlat :-) --Radouch 19:43, 8. 11. 2005 (UTC)

Historičtí správci

Chvíli jsem uvažoval, že své vyjádření ke vzdání se práv správce vložím na vlastní diskusní stránku, ale nakonec mi přišlo, že bude užitečné založit zde sekci pro sledování osudu "historických správců" kteří práva dostali před hlasováním a nekandidují, a své vyjádření vložit sem. Pokud někomu připadne vtípek se stejným formátem jako žádosti o přidělení práv fakt blbý, tak to prosím odvážně zeditujte. --Wikimol 23:03, 8 listopad 2005 (UTC)

Wikimol

Wikimol (diskuse • příspěvky • počítadlo • články • shrnutí • zablokování • všechny projekty)

žádost o odebrání práv podána: 17:00, 7.11. 2005 (UTC) - žádosti vyhověno

Zdůvodnění

Zaprvé - na práci v české Wikipedii už delší dobu nemám dost času. To je dané z velké části vlivy vně Wikipedie, na druhou stranu když je práce užitečná, příjemná a zábavná, je to vlastně odpočinek, takže se času přece jen najde víc :-) Naneštěstí, taková pro mě už nějakou dobu práce ve Wikipedii není, dostala se spíše do kategorie "činnost obecně prospěšná, nepříliš příjemná, vyžadující pevné nervy a kompenzaci odpočinkem".

Jak jsem dlouhodobě deklamoval na userpage: Ve Wikipedii mě vedle obsahu zajímají wiki, fungování komunity, NPOV. V téhle oblasti jsem se snažil přispět mimo jiné chaotickým přebíráním všelijakých zvyků a pravidel, kultury řešení konfliktů a tak dále. Wiki se podle mě nejlépe daří na hranici mezi chaosem+anarchií a rigidním řádem+formálními pravidly. Snažil jsem se o vyvažování těhle protikladů, častěji asi na straně chaosu, a podle svého názoru jsem tohle úsilí docela prohrál. Nikoli přijetím Pravidel pro pravidla, ale tím, jak se usadil skutečný způsob rozhodování, jaké v různých detailech pozoruju převládající mínění. Co se rozhodování týče - můj pohled: část wikipedistů si podiskutuje, většinou se o konsensus snaží, návrhy předloží, ale hlasování rozhoduje "mlčící většina" wikipedistů, kteří sice asi nemají chuť prezentovat svůj názor či připomínky v diskusi, nicméně čas využít hlasovací právo si najdou (ale hlasy nekomentují). Spočtou se hlasy, vyjde výsledek, ale spolupracovat s tímhle demokratickým orákulem při práci na pravidlech i nepravidlech pro mě není až tak radostné a příjemné, takže toho nechám. Přiznávám, že kdyby orákulum rozhodovalo stejně se mnou, asi bych protestoval méně nebo vůbec (jasně že uražená ješitnost :-)). Ale pokud mohu názory mlčící většiny odhadovat z hlasování, tak se asi v názorech docela lišíme. Ještě některé detaily atmosféry naznačující příklon k "pořádku" - uznávání roztodivných autorit na oficiální jména, normy, slova atd. Sysifovský balvan obhajoby principu, že Wikipedie má pouze reflektovat svět, a rozličné "správné" (normativní, oficiální, progresivní, konzervativní, posvěcené autoritou,...) "věci" (názvy, slova, pojmy, názory,...) neprosazovat, mi zrovna připadá krapet těžký.

A jinak... v hlavním namespace je pro mě z docela sobeckých důvodů přínosnější práce v en:, jednak kvůli mojí hrrozné angličtině, kterou sem tam některý rodilý mluvčí laskavě opraví, a také zatímco v cs: bych se věnoval třeba zvelebovaní Fyziky, v en: by se nabízela třeba depahýlizace en:Self-energy.

K výkonu správcovských práv - myslím, že jsem je dosud používal dobře, i když dosti zřídka. Každodennní údržbě VfD, vandalů a mazání jsem se nikdy nevěnoval systematicky a u těhle činností považuju za cennou vlastnost právě soustavnost. Hlášení nepřekládám, na IRC nevisím. Takže z důvodů proč žádat o potvrzení ve funkci by zbývalo nejspíše řešení konfliktů a prestiž. Občas ale tvrdím, že myšlenky a názory by se měly spíš "prosazovat samy", a pokud to jde, měly by být posuzovány podle sily argumentů, a ne podle vážnosti jejich hlasatele. Nechat se pak potvrdit ve funkci abych měl v diskusi trošinku vyšší stupínek... tím bych se sám popíral. Řešení konfliktů snad zanedlouho spadne na hlavy arbitrážního výboru. Co se toho týče... po delší úvaze mi to přijde skoro morální povinnost, menší angažmá v každodenním životě wiki by nemusel být handicap, takže předem avizuji na člena arbitrážního výboru budu kandidovat.

Hlasování

Kdyby si někdo jó chtěl zahlasovat :-)

Komentáře

Vtípek mi to přijde dobrý a moc mne potěšila poslední věta ve zdůvodnění, protože jinak bych tě k tomu asi stejně zkoušel přemlouvat. --Radouch 23:08, 8. 11. 2005 (UTC)

Díky za vyjádření, vaše postoje chápu, k záměru kandidovat na arbitra mohu dodat snad jen "šup!" :-) --che 23:57, 8 listopad 2005 (UTC)

Myslím Wikimole, že s tou mlčící většinou nemáte úplně pravdu. Já sám své hlasy, pravda, skoro nikdy nekomentuji, ale za součást nějaké demokratické mašinérie, jež převálcuje vše, se také nepokládám. Do diskuse vstupuji jen tehdy, když mám dojem, že mohu říci něco nového, co dosud nezaznělo – v případě, že to už za mne učinili jiní, nevidím důvod, proč tam mám přidávat ještě sebe. Když se mi něco nelíbí, tak to ale dám jasně najevo. Jirka O. 09:34, 9 listopad 2005 (UTC)

Nutné předpoklady

Právě jsem upravil nutné předpoklady pro podání žádosti o práva správce... Novinkou je můj požadavek na alespoň - 1 000 editací (celkem) u každého žadatele.

Prvním impulsem pro tuto změnu bylo relativně nedávné hlasování o žádosti uživatele (dnes správce) - Timi chala - který se v květnu (během hlasování) dokázal vybičovat k neuvěřitelným - 1788 editacím - poté co jsem kritizoval jeho malý počet editací...

Druhým impulsem pro tuto změnu je nejnovější žádost Wikipedisty Danny B. o práva správce. Do zdůvodnění své žádosti totiž napsal - Pro Wikipedisty trpící editcountitidou: Potřebný počet editací splňuji osmkrát, při započítání smazaných téměř desetkrát. To se mi nelíbí, protože počet editací považují za důležité - pomocné - hledisko.

Třetím a jednoznačně nejsilnějším impulsem byl můj pohled na anglickou Wiki stránku - Requests for adminship (RfA)..., kde si každý může najít jasnou větu - If you intend to nominate yourself, please take note that while there is no hard and fast requirement for nominating, editors with less than three to six months experience and 1,000–2,000 edits very rarely succeed in becoming admins. Tuto větu považují za potvrzení mého pocitu, že mohu žádat změnu příliš měkkých pravidel !

Aby bylo jasno - mě v žádném případě nejde o kvantitu...ALE jen o KVALITU. Já prostě chci využít - počet editací - jako nástroje, který bude, společně s dalšími hledisky, zaručovat celé české Wikipedii, že každý nový žadatel je skutečně zralým a zkušeným Wikipedistou !

Můj krok jistě vyvolá mnoho protichůdných názorů, pocitů a reakcí, ale až se bouřka přežene..., většina lidí pochopí, že to byla změna, která zvýšila kvalitu celé české Wiki. --Michal.Pohorelsky 02:33, 21. 6. 2006 (UTC)

Editcountitida – nemám, co bych dodal.
— Danny B. diskuse | mail přehled příspěvků 02:45, 21. 6. 2006 (UTC)

Wikipedista:Danny B. to opět vůbec nepochopil....(zřejmě není dost zralý být správcem). Osobně si podám žádost o práva správce teprve tehdy až dosáhnu - 3 000 editací a nepochybuji o tom, že mi na anglické Wiki dají časem za pravdu ! --Michal.Pohorelsky 08:43, 21. 6. 2006 (UTC)

Ohledně počtu editací spíš vidím problém na straně hlasujících, kteří posuzují, zda se kandidát správcem stane. Kandidáty bych tím moc nesvazoval, je třeba věřit, že to hlasující zodpovědně posoudí a nepotřebují k tomu takovéto pevné mantinely. Dezidor 05:01, 21. 6. 2006 (UTC)

Souhlasím s Dezidorem. Požadavky, které nyní v pravidle jsou, jsou tam jen proto, aby nás ušetřily přehnaně brzkých nominací, které by stejně neměly šanci uspět. Ostatně ani na enwiki zmíněnou větu nemají jako omezující podmínku, ale upozornění/doporučení. Počet editací také považuji za pomocné hledisko, nikoliv však příliš důležité a nepovažuji za moudré na něj příliš tlačit. Důsledkem podobného tlaku může být jen zbytečné sbírání množství editací bez ohledu na jejich kvalitu, odmítnutí jiných kvalitních přispěvatelů (kteří jsou např. už dobou prověření správci na jiných projektech, ale malých editací u nás ještě tolik nepobrali – je nutné je paušálně odmítat pomocí tak vysokých nároků?). Kvalitu by měli posoudit hlasující, tu nám žádné číslo nezaručí. --Beren 08:30, 21. 6. 2006 (UTC)

Jak už jsem psal jinde, myslím si, že počet editací není vůbec směrodatný, ale že je spíše zkreslující. Důkazem je pro mne jasně Timichal, který na začátku své kandidatury měl málo editací, ale jelikož měl chuť se do projektu pustit, dokázal ohromně své číslo editací navýšit a dneska bych si ze své pozice neodvažoval tvrdit, že jeho zvolení byla pro komunitu chyba. Mne to ukazuje, že jako správce nemusím mít množství editací, ale spíše chuť na wikipedii pracovat. Mělo by být na každém znás, aby zvážil, jestli je dost zralý být správcem. Pro nás by mělo být spíše směrodatné jak onen člověk vystupuje, jak se chová a jaké má cíle. Chápu, že pro spoustu lidí, kteří pravidelně nesledují wikipedii je těžké říci, jestli ten či onen člk bude dobrým správcem a při hlasování se pak dívají na počet editací, jakožto na rychlý způsob, jak se o kandidátovi něco dozvědět. Podle mne ale mají mnohem větší vypovídací hodnotu jeho samotné editace, které mluví za kandidáta jasněji, než pouhé "ukázkové číslo", ale chápu, že jejich procházení stojí množství času --Chmee2 08:58, 21. 6. 2006 (UTC)

Může mi Michal.Pohorelsky vysvětlit, proč by mělo záležet na počtu editací při vykonávání správcovství? Zanatic ʡ 09:03, 21. 6. 2006 (UTC)

Částečně by mělo, protože čím více má člověk příspěvků, tím jiný (a samozřejmě pro komunitu vhodnější) má pohled na celou Wikipedii. A to je u správců prostě třeba. Dle mého názoru je minimum tak kolem 1000-1200. --Aktron 09:09, 21. 6. 2006 (UTC)

Já mám za to, že počet editací je pro posuzování způsobilosti na správcovství irelevantní. U některých kolegů (ano, mám na mysli třeba Wiki-vr) ukazuje dokonce na pravý opak. --Tlusťa 09:14, 21. 6. 2006 (UTC)

Při vykonávání správcovství na tom nezáleží...ale při podání žádosti o práva určitě ANO. Přece mi nechcete tvrdit, že udělat 1 000 editací za půl roku je nějaký problém, když Timichal udělal - 1788 editací - za jeden jediný měsíc. --Michal.Pohorelsky 09:17, 21. 6. 2006 (UTC)

Aktrone, tebe jsem se neptal. Právě, není problém získat tolik editací, aniž by to ovlivnilo „kvalitu“ kandidáta, proto nemá moc smysl na to koukat. Zanatic ʡ 09:20, 21. 6. 2006 (UTC)

Jenom sem reagoval a vyslovil svůj názor. --Aktron 09:23, 21. 6. 2006 (UTC)

OK, ale byl bych spokojenější, kdyby to odsazení bylo jinde ;-) Zanatic ʡ 09:26, 21. 6. 2006 (UTC)

Takže podle Zanatica, je Timichal špatným správcem ??? To je opravdu legrační. --Michal.Pohorelsky 09:28, 21. 6. 2006 (UTC)

Není! A nebyl by, ani kdyby těch nových 1788 neudělal, o tom právě mluvím. Zanatic ʡ 09:32, 21. 6. 2006 (UTC)

Komentáře k hlasování (především Danny B)

Navrhuji dvě věci

Odstranit komentáře Dannyho B k hlasům, které byly proti jeho kandidatuře

Neboť současná pravidla umožňuji v části hlasování vysvětlit nebo okomentovat svůj hlas, nikoliv však již komentovat hlasování nebo komentáře kandidátem. Takto je seznam hlasů proti zcela nepřehledný. Domnívám se, že pokud je vůbec vhodné komentovat hlasy proti, nebo pro, pak v diskusi

Upřesnit pravidla ohledně délky komentáře nebo hodnoceni

Bylo by užitečné nějak omězit déku vysvětlení nebo komentáře v hlasování (např. 250 znaků). Vše ostatní by mělo patřit do diskuse. Takto zváště u Dannyho B je hlasování nepřehledné (dlouhé komentáře hlasujících doplněné dlouhými komentáři Dannyho k hlasování a komentáře komentářů ...) --Pastorius 07:00, 4. 7. 2006 (UTC)

Celkem vzato jsem proti: komentáře jsou sice delší než je obvyklé a možná i než by bylo žádoucí, ale seznam rozhodně není zcela nepřehledný: formátování číslovaného seznamu je zachováno, jména hlasujících jsou také jasně viditelná. --Malýčtenář 08:03, 4. 7. 2006 (UTC)

Ad Odstranit komentáře Dannyho B k hlasům, které byly proti jeho kandidatuře: Nesouhlasím, komentáře kandidáta (a někdy i komentáře ostatních) považuji za velmi cenné a vhodné. Hlasuje se především o něm. V pravidle jsem nenašel, že by takové komentáře nebyly nedovoleny (u hlasujících pravidlo dokonce doporučuje dělat k hlasům krátké komentáře), navíc věty, které se o komentářích zmiňují, jsou úmyslně pouze v sekci „Doporučení“. Je jasné, že je lépe delší diskuse umísťovat do sekce pro komentáře. Nicméně dopředu není zřejmé, co se v delší diskusi vyvine.

Ad Upřesnit pravidla ohledně délky komentáře nebo hodnoceni: Nesouhlasím. Na všechno snad nepotřebujeme pravidla. Pokud bude nějaká série komentářů extrémně dlouhá, tak ji prostě někdo do diskusní/komentářové sekce přenese (ale má to cenu jen u opravdu dlouhých komentářů, přenášení znepřehledňuje zase jinak - komentáře se vytrhují z kontextu, v němž byly učiněny). Při dvou, třech větších komentářích k jednomu hlasu zatím nepřehlednost nepociťuji. Pokud je kandidát kontroverzní, jsou delší komentáře normální (příklad jednoho hlasování z enwiki: en:Wikipedia:Requests for adminship/Simetrical 2). --Beren 08:15, 4. 7. 2006 (UTC)

No právě.Tady se asi neshodujeme v chápání významu extrémně dlouhý a nepřehlednost. Mě se v tuto chvíli zdají některé komentáře extrémně dlouhé a sekce o hlasování se mi zdá za současné siturace nepřehledná. Proto jsem také svůj návrh napsal. --Pastorius 12:03, 4. 7. 2006 (UTC)

Nesouhlasím s Pastoriovými návrhy a už vůbec ne s něpodloženým tvrzením, že pravidlo Dannyho komentáře k záporným hlasováním a jejich odůvodněním umístěné v sekci hlasování nějak zakazuje. Cinik 12:08, 4. 7. 2006 (UTC)

Schvalování

Rozumím novému pravidlu dobře, že v něm uváděné 3/4 či 2/3 hlasů pro automatické schválení či neschválení kandidáta se počítají z celého kvóra, tj. včetně hlasů "zdržel se"? Jan.Kamenicek 07:48, 3. 1. 2007 (UTC)

Nikoliv, cituji Za automaticky úspěšnou se obvykle považuje žádost, která získala na konci výše popsané lhůty nejméně 3/4 hlasů Pro (počítáno ze součtu hlasů Pro a Proti). Nesmyslná položka (minimálně s matucím názvem) Zdržuji se hlasování se započítává jen do minimální účasti 20 lidí na hlasování. --Li-sung ✉ 07:54, 3. 1. 2007 (UTC)

Děkuji, to jsem přehlédl. Jan.Kamenicek 09:02, 3. 1. 2007 (UTC)

Vyčištění přechodných ustanovení z textu

Text pravidla obsahuje přechodná ustanovení, která před chvílí pozbyla účinku. Domnívám se, že by bylo fajn je v textu nadále nemít, protože se tím text zjednoduší a zpřehlední (např. informace o dočasném byrokratovi mi přijde až matoucí). Pokud by se nejednalo o „závazné pravidlo Wikipedie“, bez pochyb bych to udělal, takhle jsem trochu nejistý: myslíte, že je něco proti něčemu už neplatnou část textu odstranit? Pokud ano, co kdyby tam místo ní zůstal odkaz ve smyslu „zde byla přechodná ustanovení, viz [oldid:…]“? Pokud by vadilo i to, přinejmenším bych byl pro odlišení grafické (například zmenšeným písmem) a vysvětlující poznámkou. --Mormegil ✉ 20:41, 12. 2. 2007 (UTC)

Já bych to odstranil úplně, není to již třeba a je to jen matoucí. Na druhou stranu, v minulé verzi pravidla ona přechodná ustanovení zůstala až do konce... — Timi chal 20:48, 12. 2. 2007 (UTC)

Naprostý souhlas. Vyčištěno. Příslušný diff je: [1] --Beren 20:51, 12. 2. 2007 (UTC)

Úprava nominační šablony

Navrhuji, aby se v nominační šabloně změnil text:

* '''hlasování končí:'''

na

* '''hlasování končí po:'''

či na

* '''hlasování probíhá min. do:'''

Změnu navrhuji, protože někteří uživatelé jsou zmateni existencí období mezi uvedenou lhůtou a skutečným ukončením hlasování byrokratem. Navrhovaná změna je formální, neboť postup ukončení je popsán jinou částí pravidla a navržená změna je s ní v souladu. --Adam Hauner 18:22, 26. 4. 2007 (UTC)

Souhlasím, ze dvou navržených variant mi přijde jako jasnější ta druhá. --che 08:08, 27. 4. 2007 (UTC)

Naprosto souhlasím, druhou variantu považuji za velmi dobrou. --Beren 01:58, 1. 5. 2007 (UTC)

Souhlasím, také preferuji druhou variantu. --Petr Adámek 13:23, 2. 5. 2007 (UTC)

Nebylo by přesnější: hlasování končí #datum#, pokud byrokrat nerozhodne o jeho prodloužení? Takhle to vypadá, že může probíhat do nekonečna, i když samozřejmě nemůže. Ale vypadá to tak. --Okino 13:58, 2. 5. 2007 (UTC)

Myslím, že přesnější by to nebylo, neboť "Byrokrat ukončuje hlasování až po proběhnutí této lhůty. Jakmile tak učiní, jsou případné další hlasy neplatné." Pokud to chápu správně znamená to že hlasování končí tím že ho ukončí byrokrat, a to někdy po uvedené minimální době. Typicky to byrokrat nestihne přesně v onu danou hodinu, a dokud to neudělá, je ještě možno hlasovat. --che 15:08, 2. 5. 2007 (UTC)

Diskuse v hlasování, technická

Myslím, že do budoucna by se nemělo diskutovat v hlasování. Pod hlasováním v příslušné sekci se samozřejmě diskutovat má, ale komentovat a dohadovat se mezi hlasy rozhodně ne. Při posledním hlasování tam vznikl pěkný bordel. --Miraceti ✉ 16:24, 5. 11. 2007 (UTC)

Myslím, že alternativní přijatelný návrh tam měl Decebalus - tj. diskutovat v hlasování smí jedině hlasující (u svého hlasu) a kandidát. Okino 16:29, 5. 11. 2007 (UTC)

Souhlasím s Miracetim. Diskuse mezi hlasy je velice nešťastná. Decebalův návrh je skutečně dobrým kompromisem. --Šandík 16:37, 5. 11. 2007 (UTC)

To celé je ovšem nutno definovat trochu jinak. Pokud by ten návrh prošel jen takto, tak už vím, jak ho elegantně obejdu: u svého hlasu napíšu komentář „a ostatně si nemyslím že...“. Řešení jde skutečně správným směrem, někdy se to zvrhá, ale asi to tak zůstane - trollové si uličku již najdou, bohužel. -jkb- (cs.source) 16:41, 5. 11. 2007 (UTC)

Taky by na dotyčnou osobu mohl být činěn nátlak prostřednictvím její diskusní stránky nebo by jí mohl být poslán mail, či by jí kdokoli mohl "zpracovávat" přes IRC. Od toho tu ale přeci je žok a arbitráž, kromě posledního případu by totiž nebyl problém obstarat nějaký ten důkazní materiál, s jehož pomocí by mohl být příslušný "rušitel" přinucen k neobcházení daného ustanovení. --Decebalus, jenž se dříve nazýval Maniakes 16:57, 5. 11. 2007 (UTC)

Decebalův návrh je pro mě naprosto nepřijatelný. Nechápu, jaký "bordel" vznikl ani proč nějak mechanicky někoho omezovat, aby nesměl ke komentáři jiného napsat vlastní. Ty komentáře slouží např. byrokratovi. Pokud někdo něco zdůvodní nesmyslně, je naopak velmi rozumné k jeho hlasu napsat příslušný komentář. Když by čtenář neměl tušit, že k danému hlasu jsou nějaké komentáře (ledaže by si přečetl celou diskusi), bylo by to zcela proti úsilí o hledání konsenzu. Řešení je snadné, když komentáře k nějakému hlasu přesáhnou únosnou míru, udělá se pro ně vlastní sekce, přesunou se tam a u hlasu se napíše odkaz na tu sekci. Netřeba žádné direktivní nařizování a omezování. --Beren 17:03, 5. 11. 2007 (UTC)

Hlasování /resp. hlasovací sekce/ je pro hlasování a pro komentování svého hlasu hlasujícího, nikoliv pro diskuzi, prostor u hlasu patří /v běžných hranicích daných např. slušností/ onomu hlasujícímu. Rozhodnout o tom, zda nechá diskuzi pod svým hlasem náleží rovněž onomu hlasujícímu. Zde imho diskutujeme jenom o tom, zda diskuzi pod hlasama /v hlasovací sekci/ nezakázat úplně. --Nolanus ✉ C E 17:14, 5. 11. 2007 (UTC)

Samozřejmě že vím, o čem zde diskutujeme. A zásadně s tím nesouhlasím. Podobný zákaz by byl posunem od hledání konsenzu k prostému mechanickému hlasování a k maximálnímu upozadění diskuse. Přitom co vlastně komu vadí na komentářích ostatních, to nebylo vůbec sděleno. Nepořádek jako důvod neberu, hlasování je zformátované a pokud nepořádek vznikne, někdo to zase zformátuje. Je-li důvodem jen prostý fakt, že někdo jiný diskutuje k argumentům hlasujícího, považuji snahy o zákaz za projev netolerance. Nikde jinde žádné zákazy nejsou, naopak diskuse u hlasů (zvláště hlasů proti) jsou běžné a velmi důležité pro vyhodnocování, viz třeba právě probíhající hlasování en:Wikipedia:Requests_for_adminship/LaraLove. --Beren 17:43, 5. 11. 2007 (UTC)

K vyjádření se máte prostor v komentářích, tam vám to jistě nikdo mazat nebude. Vadí to mj. proto, že je to pak nepřehledné a je nutné pořád skrolovat, když si chce člověk udělat přehled, jak se co mezitím vyvinulo. --Nolanus ✉ C E 18:01, 5. 11. 2007 (UTC)

Já budu naprosto upřímný, zvažuju, že na Tebe a na M. Kozáka podám žok, za to jak jste se chovali během tohoto hlasování. --Decebalus, jenž se dříve nazýval Maniakes 17:08, 5. 11. 2007 (UTC)

Wikipedie není diskusní fórum. Je sice pravda, že to platí samozřejmě hlavně pro články, ale podle mne by vůbec neuškodilo (spíš naopak), kdyby to platilo i pro většinu procedur - tady se totiž nevede diskuse o tématu, která by vedla odněkud někam. Pokud někdo třetí má pocit, že potřebuje komentovat hlas jednoho vůči druhému, tak může: U každého hlasování existuje část "Komentáře". Kdo si ji chce přečíst, ten si ji přečte, kdo nechce, ne. Prosazovat, že se může diskutovat "kde se komu zachce - hlavně, aby to někdo, kdo nebude číst celou stránku, náhodou nepřehlédl", znevýhodňuje ty, kteří chtějí hlasovat tam, kde se má hlasovat - a případně komentovat tam, kde se předpokládají komentáře. Navíc to může vést k tomu, že nikdo nebude číst nejen případné dlouhé komentáře v sekci Komentáře, ale ani zdůvodnění hlasů, která by podle mne měla být u hlasů jediná. Okino 17:28, 5. 11. 2007 (UTC)

Takže např. na enwiki jsou hlasující znevýhodněni? Já si naopak rád přečtu zdůvodnění hlasu, které vyvolalo spoustu komentářů. --Beren 17:43, 5. 11. 2007 (UTC)

K citaci "Wikipedie není diskusní fórum." se dá opáčit pro procesy mnohem vhodnější citací: "Wikipedie není demokracie. Primární metodou hledání konsenzu je diskuse a nikoliv hlasování." Tedy upozaďování diskuse a zdůrazňování pouhého hlasování jde proti této zásadě. --Beren 17:49, 5. 11. 2007 (UTC)

Nevím, ale od kdy se ovlivňování a nátlak nazývají diskusí?--Decebalus, jenž se dříve nazýval Maniakes 19:37, 5. 11. 2007 (UTC)

Ovlivňovat ostatní svými argumenty není žádným nátlakem, ale naopak velmi žádoucím prvkem hledání konsenzu. Hlasující se svobodně rozhodují, které argumenty vezmou za své. --Beren 20:07, 5. 11. 2007 (UTC)

Hledal jsi konsensus tak vehementně, až z toho vznikaly konflikty, kromě toho jsi prokázal Vrbové medvědí službu, páč jsi zřejmě mnoho lidí naštval a je pravděpodobné, že ze zášti k Tobě hlasovali proti ní. Konec konců hlasování skončilo 38 ku 19, nevidím v tom tedy žádný konsensus, spíše to byla jedna velká špína a hnus. --Decebalus, jenž se dříve nazýval Maniakes 20:19, 5. 11. 2007 (UTC)

Aby bylo jasno - nikdy jsem nechtěl upozadit diskusi. Pouze jsem ji chtěl oddělit od hlasování - protože jejich míchání dělá nepřehledné obojí - diskusi i hlasování. Okino 18:07, 5. 11. 2007 (UTC)

Když se to oddělí (a pod hlasem není ani odkaz na to, že je o něm diskutováno), je to jednak mnohem nepřehlednější pro toho, koho komentáře k hlasům zajímají a jednak to vede k tomu, že ty komentáře nebude nikdo číst, přestože mohou být zásadní. Pokud jsou přímo u hlasů, je vidět na první pohled, který hlas je kontroverzní. Navíc zdůvodnění a diskuse u hlasu zásadně ovlivňuje váhu hlasu, tedy je integrální součástí hlasování. --Beren 18:16, 5. 11. 2007 (UTC)

Když se to oddělí, může to vést k tomu, že se bude diskutovat o tématech, nikoli o jednotlivých hlasech (a ještě častěji o jednotlivých hlasujících). Pokud jde o váhu hlasu, že každý byrokrat jistě bude schopen posoudit i argumenty předložené v diskusi mimo hlas a případně - pokud usoudí, že je to nutné - je aplikovat na některé hlasy, u nichž by to jaksi mohlo snížit nebo zvýšit váhu... Okino 19:24, 5. 11. 2007 (UTC)

Sám říkáš, že se pak možná nebude diskutovat o hlasech. Ale pak bude vyhodnocování jejich váhy obtížnější. O hlasujících se na anglické Wikipedii běžně diskutuje také, je-li to relevantní, např. poznámky s důkazy o loutkovitosti, o jednoúčelovosti účtu, upozornění na možnou motivaci nějakým konfliktem atp., u zdůvodnění pak poukazy na nerelevantnost, nesmyslnost nebo nepravdivost nějakého argumentu. Komentáře slouží pro orientaci ostatním hlasujícím a vyhodnocujícímu byrokratovi. Byrokrat nemá čas si informace o každém hlasu shánět sám, ale může posoudit ty, které mu byly předloženy. Zákaz přímého komentování povede jen k tomu, že buďto bude nutno číst a hledat v celé diskusi jen pro posouzení nějakého argumentu u konkrétního hlasu anebo budou mít lidé zkreslené představy, protože četli jen argumenty, ale protiargumenty už ne, protože ty buď vůbec nejsou k dispozici, popřípadě jsou roztroušeny na jiném místě, které se jim číst nechce. --Beren 19:55, 5. 11. 2007 (UTC)

Už to udělal egg, který si té věty také všiml, ale dovol, Berene, abych Tě znovu ocitoval pokud vidím, že řada lidí hlasuje lehkomyslně, tak se je snažím donutit, aby pro svůj nesouhlas hledali pádné argumenty. O žádnou loutkovitost, jednoúčelovost účtu, motivaci nějakým konfliktem (?) Ti očividně nešlo. Hlasování se nevyvíjelo, jak sis přál, takže jsi, když to řeknu lidově, prostě "dělal tlaky". Možnost diskuse u zdůvodnění hlasu by nikdo nechtěl omezit, kdyby si jí tak neférovým způsobem nezneužíval. Několik wikipedistů (včetně Tebe) nehrálo fair-play a to je celý problém, kvůli tomu vznikly všechny ty další konflikty. --Decebalus, jenž se dříve nazýval Maniakes 20:11, 5. 11. 2007 (UTC)

No ta věta rozhodně neznamenala, že jsem dělal nějaké samoúčelné "tlaky". Prostě jsem u některých z těchto hlasů vznesl dotaz nebo poukázal na absurdnost zdůvodnění. To mohlo daného člověka donutit zlepšit argumentaci. Sám tady dokonce vyjmenováváte, že jsem ani nediskutoval přímo o hlasujících. Tak kde vidíte něco nefér. Prosím o konkrétní příklady nefér jednání z mé strany. A pokud možno na správném fóru, tady se diskutuje obecné téma a nikoliv mé chování, na které pořád převádíte řeč. --Beren 20:29, 5. 11. 2007 (UTC)

Berene, jak si, prosím, představuješ zlepšení argumentace? Tak jak jí vylepšil Petr Adámek? Takhle [2], [3] měli "argumentovat" všichni, které jsi přesvědčoval? Mně nejde o Tvé chování, mě jde o určit druh chování, jehož jsi se ale ty dopouštěl nejčastěji a jež vedlo k mnoha konfliktům. Možná by ubylo zlé krve, kdybys ty a ostatní, kteří jste „domlouvali“ svým oponentům, od toho upustili. Pak by možná ta hlasování neprobíhala v tak vypjaté, nervózní a nepřátelské atmosféře. --Decebalus, jenž se dříve nazýval Maniakes 20:43, 5. 11. 2007 (UTC)

Aha, tak jsem se tedy dopustil zločinu tím, že jsem si dovolil svými argumenty někoho přesvědčit ne pouze ke zpřesnění argumentů proti, ale přímo ke změně názoru. Vskutku nefér jednání. --Beren 20:58, 5. 11. 2007 (UTC)

To hlasování a zcela nepřesvědčivé zdůvodnění P. A. mi skoro připadá, že nehlasoval tak, jak on chtěl, nýbrž jak Ty jsi mu poradil, což je nefér, páč je to odporné ovlivňování a nátlak. Příště můžeš rovnou všem lidem rozeslat mail s návodem jak hlasovat, případně bys mohl hlasovat za nás. Anebo můžem ta hlasování zrušit a rovnou se zeptat Tebe. Konsensus by tak byl dosažen a mi bysme si ušetřili to čtrnáctidenní martyrium. Mně se prostě nelíbí (a patrně nejsem sám), že přistupuješ k wikipedistům ve stylu, "oni jsou hloupí a nezodpovědní, já jim to musím vysvětlit". S těmi, kteří hlasují jinak než Ty, zacházíš jako s nesvéprávnými. Jednoduše nedokážeš (a mnozí další spolu s Tebou) respektovat názory druhých a to je celý problém. Důsledkem tohohle vašeho nedostatku jsou vypjatá a nepřátelská hlasování, kde to někdy vypadá, že se tam lidi pozabíjejí. --Decebalus, jenž se dříve nazýval Maniakes 07:36, 6. 11. 2007 (UTC)

Proč stále všechny wikipedisty považuješ za ovce neschopné vlastního rozhodnutí? --Adam Zivner 08:19, 6. 11. 2007 (UTC)

Pokud tato otázka směřuje na Berena, pak jí chápu, pokud ale míří na mě, pak se zřejmě jedná o omyl. --Decebalus, jenž se dříve nazýval Maniakes 15:51, 6. 11. 2007 (UTC)

Mimo stránek na Wikipedii jsem v průběhu voleb nikoho v souvislosti s jeho hlasováním v nich aktivně nekontaktoval. Ostatně nevím, proč si soudíte, že já někomu radím, jak má hlasovat. Myslíte, že by mě někdo poslouchal? Kdybych šel k Petrovi Adámkovi a diktoval, jak má hlasovat, ani by se se mnou nebavil. Rovněž si o něm nemyslím, že hloupý či nezodpovědný, jak se to snažíte interpretovat, naopak podle mě při hlasování uplatnil až přehnaně přísná kritéria. Bezprostředně poté, co jsem zareagoval na jeho hlas, přišel on sám soukromě za mnou a vysvětloval mi své stanovisko a v čem se mýlím. Já zase sdělil, co považuji za podstatné a nepodstatné v hlasování o správcích já. Řekl, že si to nechá ještě jednou projít hlavou a odešel. Podobných rozhovorů, kdy si wikipedisté vyjasňují v nějaké věci svá stanoviska, je spousta. Vůbec jsem nevěděl, jestli jsem ho přesvědčil nebo ne, pochopit stanovisko druhého ještě neznamená s ním souhlasit. O dva dny později mě překvapil změnou svého hlasu. --Beren 09:35, 6. 11. 2007 (UTC), opraveno --Beren 10:07, 6. 11. 2007 (UTC)

Prosím, nezkresluj má slova, na rozdíl od Tebe respektuju hlas každého a už vůbec si o nikom nemyslím, že je hlupák. Tady pouze pátrám po tom, co bylo příčinou té vyhrocené atmosféry během hlasování a snažím se tomu napříště nějak zabránit. --Decebalus, jenž se dříve nazýval Maniakes 15:51, 6. 11. 2007 (UTC)

No já netvrdil, že Vy si myslíte, že jiní jsou hlupáci, přestože jste se tak nedávno, a to je docela pikantní, sám vyjádřil. Pozorně si přečtěte, co jsem vlastně napsal. Prohlásil jsem, že se události snažíte interpretovat, jako bych si to já myslel. Potvrzením je i poslední Váš příspěvek (výraz na rozdíl od Tebe). Co se týká Vašeho údajného "pátrání" po příčinách konfliktu, který jste ničím zjevně nevyprovokován sám zahájil, to bohužel spočívá jen v obviňování mé osoby ze všeho možného i nemožného, což je už poněkud únavné a to nejen pro mě. Zanechte toho prosím, nevede to k ničemu. --Beren 16:28, 6. 11. 2007 (UTC)

Jedna nula pro Tebe. Mimochodem ten konflikt jsi tam roznítil Ty dávno před tím, než jsem se na té stránce vůbec objevil, a to tím, že jsi snad polovině lidí proti rozmlouval jejich hlasování. Tohle bylo tou pravou příčinou a proto se mi stále jeví nezbytné zamezit komentování a vůbec vyžadování zdůvodnění. --Decebalus, jenž se dříve nazýval Maniakes 16:42, 6. 11. 2007 (UTC)

Na změnu názoru má každý právo. Každý má také právo předkládat argumenty. Věřím, že většina wikipedistů (včetně Petra Adámka) je natolik při smyslech, aby dokázala rozlišit (i)relevantnost argumentů a podle toho se rozhodnout (či změnit názor). V tomto se Berena jednoznačně zastávám, ve skutečnosti bych nejradši hlasy bez zdůvodnění nebo s irelevantním zdůvodněním (XXX by byl špatný správce, protože je dneska pátek a k obědu jsem měl kuře) škrtal. --Adam Zivner 22:03, 5. 11. 2007 (UTC)

Pánové, navrhuji vám oběma, abyste si dali na 24 hodin pauzu od této diskuse. S chladnou hlavou věci vypadají jinak, než se jeví v zápalu "boje". --Šandík 21:06, 5. 11. 2007 (UTC)

Koukám, že se tu objevily spekulace o motivech pro změnu mého hlasu a o nějakém nátlaku na moji osobu při hlasování. Prohlašuji, že jsem dospělý a svéprávný jedinec a že jsem hlasoval podle své svobodné vůle zvážíc všechny argumenty, které jsem považoval za relevantní. Při svém rozhodování jsem samozřejmě vzal v úvahu i názory a komentáře Berena i ostatních hlasujících. Zdůvodnění původního i změněného hlasu přesně odpovídá mým důvodům a mrzí mne, pokud na někoho působí nevěrohodně. Hlas pro jsem původně nekomentoval, protože jsem v souladu s pravidly považoval za důležité zdůvodňovat hlasy proti a nikoliv hlasy pro. Nicméně po apelu Nolanuse na zdůvodňování i hlasů pro jsem se rozhodl zdůvodnění doplnit. Diskusi s kýmkoliv včetně Berena považuji za legitimní a důležitou součást hlasování a rozhodně ji nepovažuji za nějaké odporné ovlivňování a nátlak. A návod jak hlasovat opravdu nepotřebuji. --Petr Adámek 09:31, 6. 11. 2007 (UTC)

Já jsem tady o nikom nenapsal, že ho považuju za nesvéprávného, takže tyto proklamace jsou zcela zbytečné a navíc OT. --Decebalus, jenž se dříve nazýval Maniakes 15:51, 6. 11. 2007 (UTC)

Myslím, že jsme se vzdálili původnímu tématu, a to zda mezi hlasy komentáře psát či ne. Já spíše souhlasím s Miracetim, že komentáře by měly být v sekci k tomu určené, ne přímo mezi hlasy (snad kromě poznámek kandidáta na správce, to je věcí diskuse). Dále si myslím, že není úplně pravda, že by v uplynulém hlasování byly komentovány jen "hlasy nesmyslné" – u hlasů proti to byly téměř (říkám téměř) všechny. A do třetice, doufám, že nikdy nenastane situace, kdy budou hlasy z něčí vůle škrtány jen proto, že mohou působit jako nedostatečně vyargumentované. Stejně jako je svéprávným jedincem kolega Adámek, je jím i kdokoli jiný. Jirka O. 10:21, 6. 11. 2007 (UTC)

Koukám, že někteří nedokáží udržet myšlenky na uzdě, takže připomínám, že tématem diskuse není zda diskutovat, ale kde diskutovat (takže se nedebatuje o tom, jestli jsme svéprávní ani jestli se smí měnit názory). Trošku pochybuju, že máme všichni na mysli stejné hlasování, neboť, když někdo pochybuje, že osobní obrana hraná na Wikipedie:Žádost o práva správce/Vrbova je přehledná, tak se mu asi nezobrazuje drobné písmo. Proč diskuse musí být vedena osobně u jednotlivých hlasů? Ničemu to nepomáhá, jenom konfliktům a kromě toho to opravdu je pěkný bordel, ačkoli to někdo formátuje. Vyznat se v tom je pro toho, kdo tam přijde po šesti dnech "hledání konsensu", nadlidský úkol. Chápu, pro ty, kteří s tou stránkou tráví celý týden, to problém není. Nemám nic proti krátký zdůvodněním hlasů přímo u hlasů, ale reagovat se na ně má někde jinde. --Miraceti ✉ 10:27, 6. 11. 2007 (UTC)

Podle mého názoru se hlasování o Vrbové zvrhlo v nepřetržitou sérii různých neférovostí, hanebností a podrazů. Pokud se mnou nesouhlasíte, nebo vám to takto vyhovuje, nic neměňte. Jestliže se ale stejně jako já domníváte, že je to neúnosné, stálo by za to nejen uvažovat, ale i provést nějaké změny. Já jsem o tom přesvědčen a to je také jediný důvod, proč se stále účastním těchto k smrti nudných diskusí. --Decebalus, jenž se dříve nazýval Maniakes 16:51, 6. 11. 2007 (UTC)

Milý Decebale, myslím, že celá ta debata se líbila málokomu, pochybuji, že váš oponent kolega Beren má jiný názor. Takových debat nicméně Wikipedie již pár zažila a vždy to k něčemu bylo – vedlo to ke změně či vytvoření pravidel, vyjasnily se názory. Bylo by dobré to na diskusní rovině nyní uzavřít a naši pozornost zaměřit na to, co zlepšit či změnit, abychom přiště dopadli lépe. Není dobré jakoukoli kolektivní záležitost personifikovat – kolega Beren nemá na tom, jak se věci vyvinuly, o nic větší vinu než např. já sám – i já vstupoval do diskuse, reagoval apod. To je třeba si uvědomit. Jirka O. 17:05, 6. 11. 2007 (UTC)

Já jen hledal řešení. Že se právě Beren jako první postavil proti tomu řešení, nebyla moje vina. Zřejmě se mé počínání jeví, jako že si s ním chci vyrovnat účty, ale skutečně tomu tak není a je mi to líto, protože to navíc snižuje věrohodnost mého pravého záměru. --Decebalus, jenž se dříve nazýval Maniakes 17:14, 6. 11. 2007 (UTC)

Kolega Beren není Wikipedie a Wikipedie není kolega Beren. Každý má svůj názor – a právě Beren ho má kozistentní, to je naprosto v pořádku. Pokud chcete prosadit nějakou změnu, navrhněte pravidlo, já za současných okolností jsem hlavně pro to, aby komentáře byly v komentářích a hlasy v hlasování, a taky, aby se doporučovalo všechny hlasy zdůvodňovat, tedy pro, proti i zdržuji se. Zakázat lidem diskusi prostě nelze. Jirka O. 17:25, 6. 11. 2007 (UTC)

To vysvětlete hlavně kolegovi Berenovi :-) Teď vážně, já jsem pro zákaz a to s čistým svědomím, protože právě tyhle "diskuse" dělají nakonec z těch hlasování takovou zabíjačku. Ať prostě lidi jen napíšou pro nebo proti, kdo chce ať si to klidně zdůvodní. Pokud má kandidát nějaký dotaz, ať to s příslušným jedincem probere. Pokud má hlasující nějaký dotaz na kandidáta, ať to s ním klidně taky probere. Ale proč si mám od jiného hlasujícího nechat kecat do toho, jak hlasuju a proč tak dělám? V klasickém hlasování takovéhle postupy také nejsou dovolené --Decebalus, jenž se dříve nazýval Maniakes 17:37, 6. 11. 2007 (UTC)

Nepraktikujeme klasické hlasování, neboť Wikipedie neni demokracie, ale hledáme konsenzus. --Li-sung ✉ 17:41, 6. 11. 2007 (UTC)

Já vim, nejsme demokracie a hlavně konsensus. Jako teď naposledy, co? --Decebalus, jenž se dříve nazýval Maniakes 19:42, 6. 11. 2007 (UTC)

Škrtání hlasů

Může mě někdo odkázat na nějakou poznámku, jak se správně mění hlasy? Svůj jsem prostě smazal, protože jsem to dělal na poslední chvíli a přišlo mi to jako jednoduché (už tak jsem musel zkoumat, kde v tom bordelu začíná a končí). Mohl jsem ho škrtnout, ale neudělal jsem to bez nějakého hlubšího důvodu. Pokud má být jen škrtnut, tak ok. Ale proč se do toho zasahuje v archivu? Není to trochu zbytečné? Rád bych se podobných komplikací příště vyvaroval. Díky. --Miraceti ✉ 10:36, 6. 11. 2007 (UTC)

Wikipedie:Žádost o práva správce#Hlasování:

Pokud svůj hlas změníte, je vhodné původní hlas škrtnout, napsat nový, a případně zdůvodnit změnu názoru.

--Mormegil ✉ 11:04, 6. 11. 2007 (UTC)

Fajn. Nepřijde mi to jako důvod ke změnám v archivu, ale budiž. Po technické stránce ok. --Miraceti ✉ 11:07, 6. 11. 2007 (UTC)

Ač bych měl být vlastně rád, protože svým jednáním pomáhali tomu, aby zvítězil názor, pro nějž jsem hlasoval, přesto je nutné zmínit podle mého názoru nečestné jednání Wikimola a Miraceti. Sotva několik desítek minut před koncem hlasování se tito bývalí arbitři zachovali takto: [4] [5] [6] Nikde sice není psáno, že se to nesmí, ovšem jak říkal Caesar, "Miluji zradu, ale nenávidím zrádce" (ačkoli ani jednoho z nich nepovažuju za zrádce). Nebylo by tedy špatné zauvažovat o nějaké 48 hodinové lhůtě před koncem hlasování, v níž by se už nesměl měnit hlas. --Decebalus, jenž se dříve nazýval Maniakes 12:32, 11. 11. 2007 (UTC)

To je snad zbytečné. Vyhodnocující byrokrat přesuny na poslední chvíli snad vidí a má možnost to zohlednit při svém rozhodnutí. Od toho jsou koneckonců tato pravidla poměrně volná, neboť nelze postihnou všechno. --Li-sung ✉ 12:42, 11. 11. 2007 (UTC)

To je pseudoproblém. Tato otázka už byla vyřešena tím, že byrokrat v případě náhlých změn hlasů na konci hlasování může klidně počkat s uzavřením nebo i oficiálně hlasování prodloužit. Změny hlasů "na konci" už díky tomu nepřinášejí žádnou výhodu, aby se vyplatilo dělat je účelově. Neměl jsem v tomto případě dojem, že změny jsou vyvolány nějakými zásadně novými veřejnými argumenty (aby se dalo očekávat, že jich bude víc) ani že by reálně ovlivnily výsledek, takže rozumím tomu, že byrokrat kvůli nim hlasování neprodlužoval. --Beren 12:55, 11. 11. 2007 (UTC)

Škoda, že Vrbová nezískala o jeden hlas více. Volnost pravidel je dobrá tam, kde existuje nějaké slušné a férové prostředí s nepsanými gentlemanskými ujednáními, v němž se nikdo té volnosti nesnaží zneužít. Bohužel nemám pocit, že by to tady tak fungovalo. Pokud něco bylo vyřešeno, neznamená to, že se to nemůže opět řešit. Můžu v souvislosti s tím poprosit o odkaz? --Decebalus, jenž se dříve nazýval Maniakes 18:10, 11. 11. 2007 (UTC)

Ještě jednou. Mohl bych obdržet odkaz na diskusi, v níž byla řešena záležitost náhlých změn hlasů před koncem hlasování? Díky --Decebalus, jenž se dříve nazýval Maniakes 12:39, 17. 11. 2007 (UTC)

Nevím kde se to diskutovalo, ani zda vůbec, ale myšlenka "Tato otázka už byla vyřešena" zjevně směřovalo k současnému znění pravidla Wikipedie:Žádost o práva správce#Postup schvalování --Li-sung ✉ 12:54, 17. 11. 2007 (UTC)

Řešit vyřešené věci, které nepředstavují problém, nepovažuji za užitečné. Jeden hlas nehraje v současném systému žádnou podstatnou roli a praktiky, které mohou být považovány za nefér, naráží na to, že je posuzují byrokraté, kteří nejsou těsně vázáni numerickým výsledkem hlasování, mohou ho prodloužit nebo vzít tuto skutečnost v úvahu při vyhodnocování. Máte-li zájem o diskusi, diskutovalo se Wikipedie diskuse:Žádost o práva správce (návrh)#Úvodní komentář k pozměňovacímu návrhu č. 3, konkrétně můj komentář z 14:25, 18. 7. 2006 se zmiňuje právě o změnách hlasů na poslední chvíli. --Beren 17:28, 17. 11. 2007 (UTC)

Moc to sem nepatří, takže pokračování tady Wikipedista diskuse:Beren

Lepší postupy pro odebrání práv správce

Ahoj, dobrý den, dnes jsem si tak pročítal pravidla k odejmutí práv správce, proč v podstatě neexistuje rozumná možnost (konsenzus komunity a stewarda tam samozřejmě nepočítám), jak někoho požádat o ověření či vyvolat hlasování a pozastavení činnosti či odejmutí jeho práv. Existuje zde pravidlo výročního měsíce, nechápu proč není možnost toto hlasování vyvolat kdykoliv po dejme tomu půl roce od zvolení. Vím, že by tak někteří řešili svoje vzájemné spory, ale toto by jistě šlo omezit. Chci se tedy hlavně zeptat, zda by nebylo rozumné mít nějakou možnost, jak vyhlásit diskuzi (nikoliv hlasování) o odejmutí práv správce. Jakékoliv otázky a návrhy vítám. A proč by to mělo být dobré? Mohla by se zkvalitnit práce některých, kteří mají toto právo jen na ozdobu své userpage.--frettie.net 5. 5. 2010, 13:08 (UTC)

Možná by pro začátek stačilo zkusit ty skoro neaktivní prostě požádat, ať se těch práv sami vzdají. Pokud neexistuje zjevný rozumný důvod, proč by práva měli mít, tak se jich Dle Mého Skromného Názoru budou ochotni vzdát — akorát je to třeba samotné nenapadlo, nebo byli líní psát stewardům. Druhou variantu, totiž získat pověst wikipedisty, který nesmyslně lpí na funkcích, asi zvolí málokdo. --Tchoř 5. 5. 2010, 14:42 (UTC)

Podle mě ji zvolí větší část lidí. A já jim to nemám za zlé, něco zde zanechali, chtějí mít možnost návratu. Tu mají, ale ne ihned mezi správce. já to nemyslel cíleně na některé, spíš tak jako že by se hodilo tuto možnost mít.--frettie.net 5. 5. 2010, 15:22 (UTC)

Návrh změn: K odebrání stačí půlroční správcovská neaktivita & Vyzvanému správci může povinné hlasování založit kdokoliv

Navrhuji následující dvě malé změny:

V části Odebrání práv v případě dlouhodobé neaktivity nahradit větu „Neúčastní-li se správce práce na projektu déle než rok, tj. uplynul-li již rok od jeho poslední editace, může kdokoliv požádat stevardy, aby mu byla z důvodu neaktivity práva správce odebrána.“ větou „Nepoužívá-li správce svá zvláštní práva již déle než půl roku, může kdokoliv požádat stevardy, aby mu byla z důvodu neaktivity práva správce odebrána.“
V části Povinné potvrzení nahradit větu „Pokud tak neučiní, může hlasování o potvrzení vyvolat vyzývající osoba.“ větou „Pokud tak neučiní, může hlasování o jeho potvrzení založit kterýkoliv wikipedista oprávněný v něm hlasovat“.

K oběma návrhům mne vede současný případ Orange.mana, který práva v podstatě nepoužíval a formální okolnosti jeho následného povinného vyzvání byly zpochybňovány.

Chápu, že někdo si dá (wiki)dovolenou přes prázdniny a odjede na tři měsíce do pralesa, ale půlroční a delší nevyužití práv správce se mi zdá přeci jen moc. V případě Orange.mana bychom si takto ušetřili víceméně zbytečné potvrzování. A to přísné omezení, kdo může po vyzvání založit povinné potvrzování, se mi zdá zbytečné. (a teoreticky by asi bylo i zneužitelné — neoblíbený Pepa poprosí kámoše Karla, ať ho naoko vyzve, a pak to oba nechají být).

Není to snaha o žádnou revoluci či reformu, takže je jistě spousta problémů, které to vůbec neřeší ;-), nicméně si myslím, že by takováto změna pravidel byla dobrá. --Tchoř 6. 5. 2010, 10:26 (UTC)

Já jsem pro. --Ragimiri 6. 5. 2010, 10:28 (UTC)
Návrh se mi líbí. --Mercy 6. 5. 2010, 10:39 (UTC)
Ano. --Tlusťa 6. 5. 2010, 10:42 (UTC)
Souhlasím. Jirka O. 6. 5. 2010, 10:50 (UTC)
Jsem pro. Možná by se dalo uvažovat i o tom, že když někdo plánuje dlohodobější pobyt "v pralese", mohl by předem požádat o pozastavení práv. Pokud se do roka z pralesa vrátí, mohla by mu být práva vrácena bez hlasování. --Jowe 6. 5. 2010, 10:57 (UTC)
Návrh podporuji, na rozdíl od Joweho si ale myslím, že není důvod zavádět automatické vracení práv po návratu z pralesa. Rok je dlouhá doba, na Wikipedii se může leccos změnit včetně pravidel, není důvod, proč by po návratu z dlouhé správcodovolené neměl někdejší správce znovu absolvovat hlasování. Třeba Jirka O. bez problémů znovu získal práva po dvou letech nesprávcování. --Milda 6. 5. 2010, 12:18 (UTC)
Nepsal jsem automatické vracení práv po roce. Ale pokud se třeba nějaký velice aktivní správce chystá do pralesa na 6 měsíců a 1 týden, přijde mi nedůstojné, když se po 6 měsících a 1 týdnu vrátí pln elánu, že musí žádat a čekat 14 dní než se opět bude moct vrátit k výkonu své funkce. --Jowe 6. 5. 2010, 12:51 (UTC)
A kolik českých správců za dobu existence české Wikipedie už se vydalo na půl roku a jeden týden do pralesa nebo se v nejbližší době chystá? Diskutujme tu, prosím, o reálných případech a ne o značně nepravděpodobných a virtuálních extrémech.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 6. 5. 2010, 14:32 (UTC)
Vydání se do pralesa chápejte jako obrazné vyjádření. Tam si můžete dosadit "dočasné přerušení editování Wikipedie na dobu delší než půl roku z osobních či pracovních důvodů". Tato situace je poměrně reálná a nastala už u mnoha Wikipedistů. A zdá se mi vhodnější a důstojnější, aby správce prostě předem oznámil teď nemám na Wikipedii půl roku čas, ale za půl roku se vrátím a chci pokračovat, než aby chodil jednou za čas spáchat na oko nějakou správcovskou editaci jen kvůli udržení práv. --Jowe 6. 5. 2010, 16:03 (UTC)
Pro. Jinak kvalita české Wiki by prudce stoupla, pokud by formulace v prvním bodu zněla „Nepoužívá-li správce svá zvláštní práva déle než týden... “ :). --Kacir 6. 5. 2010, 12:29 (UTC)
Možná nechápu, ale jak to vidím, tak tyto změny, i kdyby v pravidle už byly, by „případ Orange.mana“ nijak nevyřešily, mýlím se snad? Orange.man svá práva využil přinejmenším (podotýkám, že ne všechna využití práv správce je vidět v logu) v únoru, tzn. před dvěma měsíci. --Mormegil ✉ 6. 5. 2010, 12:43 (UTC)
Ale ta pauze před únorem byla dostatečně dlouhá, ne?--Tchoř 6. 5. 2010, 14:53 (UTC)
Myslíte tím, že by ho v takovém případě byl někdo vyzval již dříve? Budiž. Já jen hlavně, aby snad někoho nenapadlo, že lze takto odvolat správce, který takovou pauzu měl kdykoli v minulosti… --Mormegil ✉ 7. 5. 2010, 11:20 (UTC)
ještě bych to zkrátil, případně zavedl i ostřejší pravidla. Takže pro.--frettie.net 6. 5. 2010, 21:46 (UTC)
Pro, 3 měsíce by taky ale neuškodili. --Elm 7. 5. 2010, 11:02 (UTC)

V diskusi výrazně převažuje souhlas, tedy jsem pravidla aktualizoval.--Tchoř 13. 9. 2010, 13:18 (UTC)

Povinný e-mail

Doporučoval bych změnit větu Dále je třeba mít povolenou možnost zasílání mailů přes rozhraní Wikipedie nebo mít na své stránce uveden funkční kontakt na svou osobu (ICQ, IRC). tak, aby z ní bylo jasné, že je nutné na sebe mít uvedený e-mail a nestačí pouze ICQ nebo IRC. Je to z toho důvodu, že e-mail je přecijen oficiálnější forma komunikace, než ICQ či IRC, které hodně lidí ani nemusí mít. Správce by měl působit alespoň trošku seriozně a ne si dopisovat s neznámými lidmi po primárně neformálním ICQ. — Jagro 29. 5. 2010, 16:55 (UTC)

V tom případě by bylo vhodné ICQ nebo IRC úplně vypustit. Ponechávat jenom „nepovině“ je v celku zbytečné. --Wikipedista:BobM _d|p 29. 5. 2010, 16:58 (UTC)

V tom případě bych to naformuloval jako Dále je třeba mít povolenou možnost zasílání mailů přes rozhraní Wikipedie nebo mailovou adresu uvést na své uživatelské stránce. A případně ještě dodat Uvedení dalších kontaktů je na vašem uvážení. — Jagro 29. 5. 2010, 17:05 (UTC)

Souhlas. --Wikipedista:BobM _d|p 29. 5. 2010, 17:08 (UTC)

Přijde mi to zbytečné, je na každém, jakou formu komunikace si zvolí. Jsme svobodný a zcela anonymní projekt, tudíž vynucování si těchto nástrojů neschvaluji. --Chmee2 29. 5. 2010, 22:10 (UTC)

Neřekl bych, že je to vynucování, jenom by měl správce IMHO mít nějaký kontakt, který se považuje za standard, tudíž ho mají všichni a mohou ho přes něj přímo kontaktovat. Kontakt typu večer bývám na kanále je k ničemu. — Jagro 29. 5. 2010, 22:52 (UTC)

Čistě technický dotaz: Diskusní stránka daného správce by jako kontakt nestačila?--Zdenekk2 30. 5. 2010, 01:32 (UTC)

Ne. --Wikipedista:BobM _d|p 30. 5. 2010, 05:27 (UTC)

Vlastně by to měla být právě diskuzní stránka, na níž se diskuze odehrává. Maily, ICQ apod. jen přispívají k podezírání z pletichaření za zády ostatních. Já jsem pro to, aby si každý zveřejnil takový kontakt, jaký chce (klidně i žádný, kromě diskuzní stránky). --Ragimiri 30. 5. 2010, 10:59 (UTC)

Zablokovaný uživatel těžko může vynadat dotyčnému správci na jeho diskusní stránce, pokud nemá obcházet blok. --Milda 30. 5. 2010, 14:22 (UTC)

A mohu vědět, proč by mu měl psát? Pomineme-li spíše teoretickou možnost, že se mu správce pomstil, pak byl blok oprávněný a jeho cílem je, aby uživatel Wikipedii na určitou dobu nechal na pokoji. --Ragimiri 30. 5. 2010, 14:50 (UTC)

Třeba proto že i správci jsou lidé a občas chybují, může se stát i to že je někdo zablokován omylem / neoprávněně a pak by určitě měl mít možnost jak na to upozornit. --Spock lone wolf 30. 5. 2010, 15:24 (UTC)

Často se mi stane, že když z nějakého důvodu zablokují někde mého robota, dají to včetně autobloku, a já pak nemám možnost vysvětlit co a jak. V tu chvíli jsem vděčný za možnost poslat mail. Kdyby měl takový spávce jen ICQ, tak mám smůlu. Takže jsem pro povinný email. (a pro povinnou znalost angličtiny ;-) )

Nebo příliš horlivý nováček, který zatím neumí používat diskusní stránku. Nehledě na to, že mnohým je příjemnější neveřejná komunikace než taková, kterou si může přečíst kdokoliv. JAn 31. 5. 2010, 06:09 (UTC)

JAn 31. 5. 2010, 06:09 (UTC)

Možnost zaslat email bych rozhodně nechal povinnou. Správce musí být schopen komunikovat i neveřejně z různých důvodů a mail je standardní cesta. Jen bych se přimlouval za to, aby povinné bylo mít ho nastaven v rozhraní, protože MediaWiki přitom zkontroluje, že adresa je skutečně funkční. Na stránku se dá napsat i nefunkční adresa. Formulaci bych tedy zjednodušil na: „Dále je třeba mít povolenou možnost zasílání mailů přes rozhraní Wikipedie.“ Co kdo nabídne navíc, je už jeho věc. --egg 31. 5. 2010, 11:40 (UTC)

Doplnění pravidla

Dobrý den, na základě této diskuze, pro lepší oporu byrokratů v pravidlech, stejně jako wikipedistů, kteří by měli být seznámeni předem, co je možné očekávat od Uzavření kandidatur, abychom omezili podobné diskuze a nejasnosti, navrhuji drobné doplnění textu. Celkem se jedná o dvě věty, které zakotví zdejší zvyklost byrokratů uplatňovanou řadu let:

Odd. Postup schvalování doplnit o [...]:

K žádosti se ostatní wikipedisté vyjadřují. Jako hlasy se počítají odpovědi Pro, Proti (pro vlastní rozhodování), k tomu dále Zdržuji se hlasování (pro platnost hlasování, tzv. kvórum). Hlas lze dále vysvětlit či komentovat. I když je běžné se v komentářích vyjadřovat přímo k osobě kandidáta, je třeba stále pamatovat na vzájemnou zdvořilost. [V hlasováních, kde není zjevný konsenzus, mohou být hlasy bez komentáře nezapočítány. Důvodem pro nezapočítání je také dlouhodobá neaktivita či velmi nízká aktivita.] Podmínky, které musejí splnit hlasující, stanovují pravidla účasti v hlasování. --Kacir 17. 6. 2010, 08:55 (UTC) Stahuji návrh ve prospěch formulace JAna. --Kacir 17. 6. 2010, 14:17 (UTC)

Také dobrý den, jsem proti. Že "mohou být hlasy bez zdůvodnění nezapočítány" je tak zjevně protidemokratické, že snad ani nemusím rozvádět, proč nesouhlasím. (Že je zdejší letitá praxe byrokratů na hraně, je jiná věc, ale nevidím důvod ji zakotvovat v pravidlech, spíš naopak bojovat proti jejím výstřelkům. Čímž neupírám byrokratům právo škrtat zjevné loutky apod., ale mělo by to být vždy pečlivě zvážené a zdůvodněné.)--Ioannes Pragensis 17. 6. 2010, 09:14 (UTC)

Právě proto, že je to zde letitá praxe, tak by o tom wikipedisté (hlasující) měli vědět, formulace „mohou být“ nerovná se „musí“. --Kacir 17. 6. 2010, 09:18 (UTC)

BTW Váš návrh "mohou být hlasy bez komentáře nezapočítány" je navíc ještě dvojsmyslný. Lze ho číst buď jako "hlasy, které nebyly doplněny komentářem, byrokrat nemusí započítat" anebo jako "byrokrat může libovolný hlas vyškrtnout a nemusí se přitom namáhat se zdůvodněním". To je další důvod, proč tento návrh změny pravidla odmítnout.--Ioannes Pragensis 17. 6. 2010, 10:53 (UTC)

Taktéž proti, pokud člověk splňuje Wikipedie:Účast v hlasování a není loutka nemělo by mu být upřeno právo hlasovací. --Elm 17. 6. 2010, 09:21 (UTC)

Je otázkou, zda-li by se mělo upravovat jen hlasování k právům správců, anebo veškerá hlasování. A jinak bych asi navrhnul spíš formulaci "mohou být hlasy odůvodněně nezapočítány", přičemž bych požadoval, aby důvody nezapočítání jednotlivých hlasů byly uvedeny ve shrnutí. Právě tím by byla zajištěna transparentnost a omezována libovůle uzavírajících byrokratů. (Tedy se vyslovuji podobně jako Ioannes Pragensis ve své poslední větě, jen na základě toho nevyslovuji nesouhlas k celku, spíš navrhuji tuto úpravu.) --Bazi 17. 6. 2010, 10:02 (UTC)

Myslím, že v hlasování o člověku není třeba hlasy povinně zdůvodňovat, aby byly platné. Pak to vede jen ke zbytečným a leckdy falešným slohovým cvičením. Zdůvodňování hlasů/názorů je důležité, když se hlasuje/diskutuje o nějaké věcné záležitosti, třeba v AfD nebo FAC; ale když cítím intuicí, že někdo je či není na danou funkci vhodný, tak přece mohu hlasovat, i když svou intuici neumím verbálně zdůvodnit. Představte si, jak by vypadaly parlamentní volby, kdyby každý volič musel zdůvodnit, proč hlasuje, jak hlasuje! – Je samozřejmě dobré hlasy i tady zdůvodňovat, protože to umožňuje diskusi a dává zpětnou vazbu kandidátovi. Ale i bez toho hlas musí platit.--Ioannes Pragensis 17. 6. 2010, 10:48 (UTC)

OK, ono se to děje, byrokrat nezapočítané hlasy zdůvodňuje. V pravidle je text „Svá rozhodnutí přiměřeně zdůvodňuje, vyskytnou-li se dotazy, poskytne podrobnější vysvětlení.“ Formulací návrhu „... mohou být hlasy bez zdůvodnění nezapočítány“, jsem měl na mysli, že takový hlas nebyl doplněn žádným textem. Formulaci jsem upravil: „zdůvodnění“ nahradil slovem „komentář“. --Kacir 17. 6. 2010, 10:32 (UTC)

Výsledná formulace je bohužel opravdu problematická - není jasné, jestli se nezapočítávají jen ty nekomentované hlasy, anebo se jakékoli hlasy nezapočítávají bez zdůvodnění/komentování byrokratem. Tohle by chtělo vyprecizovat, aby to vyznění bylo jednoznačné. Navrhl bych formulaci:

[V hlasováních, kde není zjevný konsenzus, mohou být některé hlasy nezapočítány (s uvedením odůvodnění ve shrnutí). Důvodem pro nezapočítání může být zejména dlouhodobá neaktivita či velmi nízká aktivita hlasujících.]

--Bazi 17. 6. 2010, 11:32 (UTC)

V této formulaci jsem proti. Přímé zakotvení zvyklosti není nutné, byrokrat by měl mít nějakou tu volnost. Dosavadní znění je podle mého názoru dostačující (pokud bychom chtěli doplnit pravidlo, pak bychom museli uvést všechny možné důvody a případy, což by neumožnovalo byrokratům rozhodnout podle svého uvážení (což je již v pravidle)). --Wikipedista:BobM _d|p 17. 6. 2010, 13:23 (UTC)

Byrokrat volnost ve svém konání jistě má, zdá se, že stále ale nedochází k pochopení záměru. Přece jen je vhodné, aby wikipedisté věděli na čem jsou, stejně tak i byrokraté měli oporu v pravidle. To, že pravidla neobsahují všechny výklady, resp. příručku rozhodnutí byrokratů/správců zde nikdo netvrdí, nechce a nerozumím tomu, proč je to opakovaně podsouváno. --Kacir 17. 6. 2010, 14:17 (UTC)

@Kacir: A proč by to muselo být nutně v pravidle? Kromě toho vyhodnocení byrokrat zdůvodnuje, uvádět v pravidle nutné příklady či snažit se o nějakou definici kdy neuznávat a kdy uznávat jde proti smyslu pravidla. Pokud je v pravidle rozpor, bylo by vhodné jej upřesnit, k tomu ale doplnění příkladů nepostačí. --Wikipedista:BobM _d|p 17. 6. 2010, 14:37 (UTC)

Jen nástřel: Byrokrat může podle svého uvážení nezapočítat hlas, který je zjevně nesmyslně zdůvodněný, případně není zdůvodněný vůbec. Hlasy uživatelů, kteří delší dobu needitují (a tedy není jasné, zda dění na projektu sledují) mohou být také nezapočítány JAn 17. 6. 2010, 13:39 (UTC)

Souhlasím s JAnem. — Jagro 17. 6. 2010, 13:51 (UTC)

Formulace se mi líbí, jsem pro --Draffix 17. 6. 2010, 13:52 (UTC)

~~Zdržuji se~~ spíše proti, hlasy nemusí být nutně nesmyslné ale třeba vedené jasnou antipatií či jinak špatně/nedostatečně zdůvodněné. Příkladem: špatně uzavřel AfD, špatně uzavřel ŽOK, případně pouhé subjektivní zdůvodnění: zneužívá práva, (samozřejmě by se brala objektivní zdůvodnění), případně zdůvodnění nepřiměřeně útočná či agresivní (argumenty v hlasech by ale byrokrat mohl uznat). --Wikipedista:BobM _d|p 17. 6. 2010, 14:00 (UTC)

Jsem proti. Je to v rozporu s formulací pravidla "Hlasy, zvláště hlasy Proti a Zdržuji se hlasování je vhodné doprovodit krátkým zdůvodněním." To implicitně znamená, že hlas platí i když není zdůvodněn. Jinak by tam místo toho muselo být napsáno "Všechny hlasy je třeba doplnit smysluplným zdůvodněním." Dále se v našem předpise výše říká, že pravidla práva účasti stanovuje Wikipedie:Účast v hlasování, takže proč najednou podmínka sledování dění na projektu? A jak poznám z pár editací, že jejich autor sleduje dění na projektu? Proč chcete do toho předpisu vnést rozpory a odlišnosti od praxe na jiných Wikipediích?-- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Ioannes Pragensis (diskuse • příspěvky) --Chmee2 17. 6. 2010, 14:13 (UTC) (CE(S)T)

Souhlasím. --Kacir 17. 6. 2010, 14:17 (UTC)

Spíš nesouhlasím. Navrhl bych spíš doplnit do pravidla (nejlépe za větu "Získala-li žádost méně než 2/3 hlasů, je obvykle považována za neúspěšnou.") jednoduchou větičku ve smyslu: "Nepanuje-li jasný konsenzus pro zvolení nebo nezvolení, zváží byrokrat i váhu argumentů ve zdůvodnění hlasů." Tato věta posiluje pravomoc byrokrata, aby rozhodoval podle svého svědomí, posiluje i význam zdůvodněných hlasů, ale neomezuje rovnou ty, kteří své hlasy zdůvodňovat nechtějí. Jinak jsem ochoten podpořit i právo škrtnout hlasy neaktivních uživatelů, ale povinnost zdůvodňovat se mi moc nezdá. Okino 17. 6. 2010, 14:31 (UTC)

Jsem proti. Co že vlastně ten přídavek má řešit? Pokud má byrokrat podezření na manipulaci hlasování (např. hlasování loutkami), může podezřelé hlasy nezapočítat. Pokud má kandidát mezi 2/3 a 3/4 hlasů, může byrokrat rozhodovat zcela libovolně (podle svého nejlepšího svědomí, samozřejmě), není vázán žádnými mechanismy nezapočítávání některých hlasů nebo ničím podobným (ale ano, v tomto případě se samozřejmě může rozhodnout, že bude výsledek hodnotit třeba podle zdůvodnění hlasů, nic proti tomu, to mu stávající pravidla samozřejmě dovolují). Zbývají tedy dvě situace: I. Pokud má kandidát méně než 2/3 hlasů pro a vy chcete byrokratovi umožnit ho přesto jmenovat správcem tak, že nezapočítá některé hlasy proti (jelikož nikdo ani nenavrhuje, že by si byrokrat mohl hlasy přimýšlet), u kterých však nemá podezření na manipulaci hlasování, jen má pocit, že nejsou dostatečně informované a zdůvodněné. II. Pokud má kandidát více než 3/4 hlasů pro, ale vy chcete byrokratovi umožnit ho správcem nejmenovat tak, že několik hlasů pro nezapočítá, nemá však u nich podezření na manipulaci hlasování, jen má pocit, že nejsou dostatečně informované a zdůvodněné. A to všechno s tím, že patrně nejde o jeden hraniční hlas (schválení 75,01 % s jedním pochybně zdůvodněným hlasem pro), protože v pravidle je výslovně napsáno obvykle, byrokratovi se tedy dává jistá volnost i při vyhodnocování té hranice. Tedy: komunita v hlasování vcelku přesvědčivě rozhodla ano či ne, neexistuje podezření na manipulaci hlasování, jen některé hlasy nejsou dobře či vůbec zdůvodněny. V takové chvíli chcete, aby byrokrat rozhodl opačně než komunita? Nemyslím, že to je dobrý nápad. Konečně – jaký že problém tu vlastně řešíte? Stalo se to někdy? Očekáváte, že se to někdy stane? --Mormegil ✉ 17. 6. 2010, 14:37 (UTC)

Naprostý souhlas s Mormegilem. Současná praxe a úprava mi přijde nejlepší z nabízených možností. --Chmee2 17. 6. 2010, 14:41 (UTC)

Re: Dovolím si znovu odpovědět na otázku „Co že vlastně ten přídavek má řešit?“
Primárně má funkci informativní, tedy nijak nemění stávající praxi vyhodnocování hlasů ve smyslu +/- změn. Cíl je jiný, a to seznámit wikipedisty s čím se počítá při vyhodnocování. Důkazem toho budiž toto shrnutí Chmee2ho u žádosti Faigla.ladislava, kde varuje sice dobře, že v dalších hlasováních nebude brát v potaz nezdůvodněné hlasy, ale naprosto na nesprávném místě. Kolik hlasujících si za týden takové varování přečte? To mají projiždět všechny výsledky, aby se dozvěděli podle čeho se Chmee2 bude řídit v dalších vyhodnocování? Proto je vhodné takovou informaci zanést do oddílu "Postup schvalování", kde je text trvale umístěn. Implicitně k tomu může byrokrat při dotazech vyškrtnutých wikipedistů jednoduše odkázat na proces uzavírání. Opakuji, že se změnou vyhodnocování jako takovou to nemá nic společného. --Kacir 17. 6. 2010, 16:07 (UTC)

To je právě ta zcela chybná představa. Byrokrat vyhodnocuje existenci konsenzu komunity. To neznamená, že vyškrtne nezdůvodněné hlasy a výsledný počet napíše do kalkulačky, ze které vypadne ano/ne. Proces vyhodnocování existence konsenzu může spočívat v čemkoli, včetně toho, že se byrokrat pokusí pochopit názory jednotlivých hlasujících. Pokud je existence konsenzu nejasná, hlasování je na hraně, a někteří hlasující svůj hlas nijak nezdůvodnili, inu, pak byrokrata o svém názoru patrně moc nepřesvědčí. Je tedy v zájmu hlasujících, aby svůj hlas zdůvodnili (přesně tak, jak se píše v pravidle), absolutně to však neznamená, že nezdůvodněné hlasy mají nulový vliv, stejně tak absolutně není pravda, že by zdůvodněné hlasy měly vliv rozhodující. Ještě jednou: už teď je v pravidle zcela jasně napsáno, jek se hlasování vyhodnocuje: „rozhoduje byrokrat, který hlasování uzavírá“. Tečka. Jestli pro to má Chmee2 nějaký vlastní postup, budiž, jeho věc, ale jiný byrokrat pro to může mít vlastní postup. Pokud by se výsledky (nikoli postup) mezi byrokraty nějak zásadně lišily (jeden vidí konsenzus pro schválení, druhý ne), je to problém, který je potřeba řešit. Existuje snad takový problém? O tom nevím (a pak by bylo potřeba mnohem víc, než zafixovat nějaký nepodstatný procesní postup). Co je to v tomto kontextu „vyškrtnutý wikipedista“ nechápu a nikdy jsem nechápal (a nesouhlasil, když někdo podobné pojmy používal). --Mormegil ✉ 17. 6. 2010, 16:16 (UTC)

Jestliže byrokrat zcela konkrétně predikuje podle čeho se řídí, a je zřejmé, že se jedná o praxi obecně užívanou, pak nevidím důvod, aby nebyla taková informace obsažena v pravidle. Nijak neomezuje další rozhodování byrokrata (v čem by měla?), ten má stále vlastní autonomii při vyhodnocení. Jen hlasující v dobré víře, který by jinak hlas nezdůvodnil, a mohl by nebýt brán v potaz, může tomuto kroku předejít tím, že hlas zdůvodní. Vždyť na to CHmee2 také v daném shrnutí upozorňoval. --Kacir 17. 6. 2010, 16:32 (UTC)

Volnější omezení žádostí o potvrzení

Napadla mne jedna věc. Předesílám, že mne osobně se to nijak zvlášť netýká (a dosud se mne to netýkalo vůbec), ale na druhou stranu... V současné době má každý uživatel právo požádat o potvrzení ve výročním měsíci některého ze správců maximálně jednou za rok. Může to být docela omezující, pokud člověk nechce spoléhat na to, že v případě nutnosti bude žadonit u svých známých, aby požádali za něj, tak si může "šetřit" žádosti na jiné případy i ve chvíli, kdy by se to požádání hodilo. Teď třeba požádal o Sumivcovo potvrzení ~~Dezidor~~Podzemník, ale na další rok se tím vyautoval.

Proto bych navrhl změnu tohoto omezení tak, aby vycházela z úspěšnosti toho potvrzení. Tedy zhruba něco jako "Pokud hlasování o povinném potvrzení skončí pro správce úspěšně, nesmí wikipedista, který ho vyzval k potvrzení, použít toto pravidlo na jakéhokoli správce po dobu následujícího roku."

Pro sportovní fanoušky: Má to určitou paralelu s použitím tzv. jestřábího oka v tenisu, kde je také možné použít oko víckrát, ale maximálně třikrát tak, že oko prokáže správnost původního verdiktu - a pak je na set utrum. Je to rozhodně spravedlivější, protože tenista si nemusí říkat: Sakra, byl to už ten klíčovej moment? Nebo přijde ještě nějakej spornější moment a pak už nebudu mít nic?

Připomínám, že z hlediska filozofie pravidla to není podstatná změna. Cílem omezení je, aby se nerozmáhala hlasování, která by pouze zatěžovala komunitu zbytečným potvrzováním. Tato změna neuvolňuje pravidlo pro zbytečná potvrzování, pouze uvolňuje pravidlo pro potvrzování, kdy komunita přistoupí ke změně a potvrzení tedy má smysl. Okino 1. 11. 2010, 12:56 (UTC)

Nemám nic proti této myšlence, zní to jako dobrý nápad. Jen bych chtěl upřesnit, že o potvrzení žádal Podzemnik. Já jen založil samotné hlasování na základě pravidla o správcích: Pokud tak neučiní, může hlasování o jeho potvrzení založit kterýkoliv wikipedista oprávněný v něm hlasovat. --Dezidor 1. 11. 2010, 13:01 (UTC)

S návrhem souhlasím (ale také si myslím, že vyzýval Podzemník). --Tchoř 1. 11. 2010, 13:28 (UTC)

"Cílem omezení je, aby se nerozmáhala hlasování, která by pouze zatěžovala komunitu zbytečným potvrzováním." - Žádné omezení není k ničemu, pokud lidé nepoužívají selský rozum.
— Danny B. diskuse | mail přehled příspěvků 3. 11. 2010, 15:51 (UTC)

Návrh na zpřísnění pravidla

Navrhuji, aby byla zpřísněna podmínka pro úspěšnou kandidaturu, a to samozřejmě až po doběhnutí stávajících žádostí. Jedná se o tento text:

"Za automaticky úspěšnou se obvykle považuje žádost, která získala na konci výše popsané lhůty nejméně 3/4 hlasů Pro (počítáno ze součtu hlasů Pro a Proti). Získala-li žádost méně než 2/3 hlasů, je obvykle považována za neúspěšnou. Případný hlas samotného kandidáta se nepočítá."

První část mi přijde rozumná, druhá část mi přijde ale příliš měkká, než aby mohla znamenat "konsensus komunity". Například porovnám-li tento proces s procesem přijímání ústavních zákonů (čemuž přikládám podobný význam v republice jako mají pro Wikipedii význam správci), pak "konsensem dolní sněmovny", tedy souhlasem s přijetím, je 3/5 všech hlasů poslanců, tj. započítávají se i ti, kdo se zdrželi nebo byli nepřítomni. Pro naše podmínky samozřejmě nemůžeme započítávat ty, kteří se volby nezúčastnili, tedy můj návrh by zněl změnit zmíněný text na:

"Za automaticky úspěšnou se obvykle považuje žádost, která získala na konci výše popsané lhůty nejméně 3/4 hlasů Pro (počítáno ze součtu hlasů Pro a Proti). Získala-li žádost méně než 2/3 hlasů (počítáno ze součtu hlasů Pro, Proti a Zdržel se), je obvykle považována za neúspěšnou. Případný hlas samotného kandidáta se nepočítá."

Podle mě je potřeba brát kandidaturu wikipedisty na tuto pozici jako žádost o vyslovení souhlasu komunity s přidělením určitých pravomocí navíc a podle mě nelze v žádném případě považovat hlas "Zdržuji se" za udělený souhlas. Je pravda, že v některých případech se to tak bere, např. nepodepsání zákona prezidentem, "mlčení znamená souhlas", atd., ale podle mě nelze tyto případy snadno srovnávat. Jeden člověk (prezident) v sobě najde stanovisko snadněji než komunita lidí a navíc je až třetí v pořadí při rozhodování a má tudíž o něco nižší odpovědnost, než toto hlasování, které je jediné. A zdržením se (s komentářem) člověk zase tak úplně nemlčí.

Pro případ, že by nastaly obě možnosti diskutovaného textu, pak bych doplnil větu:

"Pokud by kandidát získal 3/4 hlasů Pro počítáných ze součtu hlasů Pro a Proti a zároveň méně než 2/3 hlasů Pro počítáných ze součtu hlasů Pro, Proti a Zdržel se, žádost lze taktéž považovat za úspěšnou."

Chtěl bych tímto návrhem zjistit, zda má komunita podobný náhled na definici "konsensu komunity" a zda není přiložena hlasům "Zdržuji se" příliš nízká váha v tomto procesu. Děkuji za Vaše názory, ať už budou kladné, záporné nebo třeba i alternativní. Palu 2. 12. 2010, 14:04 (UTC)

Nechal bych to, jak to je. Pokud chce někdo vyjádřit, že neví a hlasování nechce ovlivnit, nevidím důvod, proč ho nutit psát ho to do komentářů.--Tchoř 2. 12. 2010, 14:28 (UTC)

Souhlas, přijde mi to zbytečné. Hraniční případy jsou tak jako tak v rukou byrokratů, kterým věřím. Správce není majitel Wikipedie, abychom se museli bát, že ji někomu prodá pod cenou, kdybychom práva svěřili nehodnému. Spíš mám pocit, že se na těch Wikipediích, které znám, s právy až moc šetří a stává se z nich vyznamenání pro vyvolené, zatímco ve skutečnosti je to (nebo měla by být) jenom obyčejná práce navíc, a tím pak těch pár správců je zbytečně přetížených.--Ioannes Pragensis 2. 12. 2010, 14:30 (UTC)

Souhlasím jak s Tchořem, tak i s Ioanem. Práva správce nejsou nic moc navíc, není potřeba z toho dělat klub vyvolených a zpřísňovat pravidla. Už takto míváme problém někoho zvolit. --Chmee2 2. 12. 2010, 14:39 (UTC)

s ed. k.: Uživatel nepíše "nevím a nechci to ovlivnit", uživatel píše o problémech, proč nemůže vyslovit souhlas (a někdy i pozitivních věcech, proč nemůže vyslovit ani nesouhlas). Ioanne: chápu Vás, ale právě proto, že správce není majitelem Wikipedie, ale pouze wikipedistou, který má důvěru komunity vykonávat nějaká práva spojená s odpovědností, neměl by být také příliš problematický. A pokud někdo získá nepoměrný počet hlasů Nevím, tak to evidentně netvoří souhlas komunity, jako spíše její nerozhodnost, zda je schopná taková práva přidělit. Palu 2. 12. 2010, 14:40 (UTC)

@Palu...být Vámi, myslím že by správcem nebyl vůbec nikdo. Já rozhodně ne, na to mám u dosti wikipedistů dost vroubků, přičemž správce je jen údržbář, nic víc. Jen musí mít rozum, nic víc. Vše jde napravit, bohužel nás národ neumí přijmout rozhodnutí, ať špatné či dobré. Správce má jen víc práce s wikipedií, bojuje s vandaly a sebevětší konina zde taky nemůže být, bohužel.--Mirek256 2. 12. 2010, 14:55 (UTC)

Proč by neměl být správcem podle mě vůbec nikdo? Pokud splňuje příslušné kvality, pak nemám problém s nikým. A hlavně, jak to souvisí s tímto návrhem? Palu 2. 12. 2010, 14:58 (UTC)

... jenže správců je trvalý nedostatek a Váš návrh jde přesně proti této potřebě - je zde trvalý nedostatek údržbářů - nikolivěk arbitrů sporů a jiných (rádoby)mudrců. MiroslavJosef 2. 12. 2010, 15:08 (UTC)

Pokud by bylo v kompetencích správce pouze udržování Wikipedie, ochrana před jednoznačnými vandaly, zamykání stránek, atp., tak bych byl naopak pro zmírnění s tím, že stačí nadpoloviční většina souhlasných hlasů. V případě, že v kompetenci správce je rozhodovat i složité spory, blokovat osoby a mazat články, jde o natolik zásadní a významné věci, že by bylo potřeba mít správce se silnou důvěrou komunity, proto jsem vznesl výše uvedený návrh. Z mého pohledu by bylo úplně nejlepší zavést dvě kategorie správců, správce údržbové a správce výkonné, přičemž výše navržené pravidlo by bylo pro výkonné a nadpoloviční většina pro údržbové. Otázka je, jestli by taková věc našla podporu v komunitě, protože by to znamenalo docela významný zásah do stávajícího přerozdělení kompetencí a docela zásadní debatu co by mělo být v pravomoci toho, co v pravomoci druhého a co v pravomoci obou. Další věc potom je, že v případě údržbových správců by nebyly ani zdaleka tak vysoké nároky jako v případě výkonných správců, protože by odpadla potřeba diplomatických schopností a člověk by ani nemusel být příliš "konformní", protože jeho kroky by s sebou nenesli žádnou větší odpovědnost. Věřím, že tím by spousta lidí, kteří by nebyli u konkrétního kandidáta pro výkonného správce, s radostí udělila hlas pro správce údržbového. Tak by mohla vzniknout celá armáda údržbových správců a těm výkonným by se velmi razantně ulehčilo a měli by daleko více času na "vážnější" práce. To by tedy vyřešilo několik problémů "jednou ranou". Palu 2. 12. 2010, 18:21 (UTC)

Řešit složité spory není kompetencí správců, to se má dělat jinak, vizte wikipedie:řešení konfliktů. Tudíž se zřejmě snažíte reformovat pravidla, která ani neexistují. --Tchoř 2. 12. 2010, 18:42 (UTC)

Já jsem nemyslel konflikty, ale např. složitější diskuse o smazání, vyhodnocování diskusí, blokování osob, mazání článků a já nevím jaké ještě vážnější kompetence mohou správci mít. Jsou to kompetence, na které by bylo dobré mít představitele se silným mandátem. Palu 2. 12. 2010, 18:59 (UTC)

V české rozhádané wikipedii je toto docela složité, když jsou různé názory, a nikdo nechce ustoupit. Zrovna vy jste toho příkladem, například podle mě u nešťastného Ošupisu. Ale to je na mnohem delší diskuzi.--Mirek256 2. 12. 2010, 19:07 (UTC)

Imho zbytečný návrh (a navíc s jednoduše dosažitelnými dvěma vzájemně se vylučujícími výsledky), jehož aplikace by ve svém důsledku vedla jen ke zhoršení kvality práce správců. O tom, jak započítávat hlasy zdržuji se, se vedla diskuse už před dávnými časy, a celkem logicky se došlo k současnému stavu, že když se člověk nechce přiklonit ani k proti ani k pro, tak se prostě nezapočítává nikam, když toho kandidáta jako správce (ne)chce, tak se hold musí rozhodnout. -Reaperman 2. 12. 2010, 19:23 (UTC)

s ed. k.: Právě o to tady jde, právě proto podle mě potřebujeme silné a kvalitní správce se silným mandátem. Pokud někdo dostane stejně Ne a Nevím jako Ano, pak to není silný správce a především se nedá říct, že důvěra komunity by byla silná. Potom dochází např. k situacím, kdy jedna ze stran zpochybní správcovské uzavření diskuse a to se podle mě děje tím víc, čím menší je důvěra komunity a čím horší jsou schopnosti správce, které jsou vyjádřeny právě hlasy Pro, Proti, ale i Nevím. Pokud je správce kvalitní, obyčejně bývá i velmi kvalitní zdůvodnění a pak prostě není co zpochybňovat a nikdo si na to obyčejně netroufne. Jsou např. situace, kdy i kvalitní správce se "sekne", ale to nelze srovnávat se situací, kdy se správce "seká" často z toho titulu, že jeho kvality nejsou značné. Pokud bych například kandidoval já na správce, když už sem zavádíte opět osobní rovinu, pak bych si v tuto chvíli hlas nedal (a tudíž bych o práva ani nežádal), poněvadž vím o mnoha chybách, které by mi bránily dělat kvalitní rozhodnutí. Ať už jsou to chyby v komunikaci a nebo kolikrát i v úsudku. Kdybych ale přesto kandidoval, bylo by kromě mého mnoho dalších hlasů proti a mnoho nevím a všechny by o něčem svědčily. Každý hlas něco říká, svět není ano a ne, tudíž i hlas Nevím je vypovídající. Proto jsem proti tomu, aby sloužily hlasy Nevím jen pro kvórum a chtěl bych, aby byly nějakým způsobem započítány. Například výsledek 20-10-10 by byl podle mě nepřijatelný a nesvědčí podle mě o důvěře komunity, ale současná pravidla jej umožňují. Zatímco tomu tzv. "údržbovému správci" bych klidně povolil 10-10-10, výkonný správce by měl podle mě mít alespoň 20-5-5, 20-10-0, apod. Nebo alespoň 20-10-3 v nejhorším případě, tudíž alespoň ty 3/5 počítáno i s Nevím. Palu 2. 12. 2010, 19:32 (UTC)

s ed. k.: Na začátku jsem se ptal, jestli si myslí komunita tak jako já, že není vhodné vyřazovat hlasy Zdržuji se. Zatím se neobjevil ani jeden souhlasný komentář, tudíž další diskuse je nejspíš zbytečná. V tuto chvíli bych ji tedy asi pozastavil min. do doby, než by se našel někdo, kdo by se mnou souhlasil. Nesouhlas už je totiž jasný, tudíž jediné, co by mohlo nějak překvapit, by byl naopak souhlas. Nechme tedy diskusi v tuto chvíli odpočívat a pravděpodobně i zhynout :-) Palu 2. 12. 2010, 19:32 (UTC)

Reapermanovi: dva vzájemně se vylučující výsledky jsou ošetřeny, aplikace by ke zhoršení kvality správců v žádném případě nevedla a Zdržující se hlasování se sice "zdržují", ale technicky se nezdržují a sdělují, proč nedostal správce jejich důvěru. Chápu na základě čeho se Vám zdá návrh zbytečný, ale ten základ, z kterého vycházíte, je mylný. Palu 2. 12. 2010, 19:32 (UTC) PS: Že se o tom už diskutovalo, jsem nevěděl.

Pardon, ten dodatek o odstavec dále jsem přehlédl. Kvality člověka pro vykonávání bohužel opravdu nejsou úměrné jeho popularitě, ba spíše je tomu často naopak (Počet stížností na správce je přímo úměrný kvalitě jeho práce. --Sceptre) a správci, kteří jsou ochotni kromě běžné údržby také uzavírat spornější diskuse (jakkoli), hledat hromadná copyvia, blokovat trolly atp. jsou dřív nebo později odstraňováni, protože si tím udělají dost nepřátel, jakkoli je ta práce potřebná. To platilo, platí a v nejbližší době platit bude. --Reaperman 2. 12. 2010, 19:52 (UTC)

To je pravděpodobně skutečnost, ale nijak to nesouvisí s naším problémem. Ta nepopularita, o které mluvíte, se promítne spíše do hlasů Proti než do hlasů Nevím. Tahle hrozba, že se budou promítat povrchní názory, tu prostě visí a viset bude. A kdybyste chtěl vliv "popularity" nějak odstranit, musel byste udělat nějakou komisi, která bude prověřovat legitimnost jednotlivých hlasů a jejich zdůvodnění, a to už by bylo jaksi hyperbyrokratické. Bavíme se tu o drobných změnách, které jsou v našich možnostech. Palu 2. 12. 2010, 19:58 (UTC)

Jenže já tu změnu pravidla v tomto směru nenavrhuji. Vy tu navrhujete zpřísnění požadavků, které zdůvodňujete tím, že je potřeba volit kvalitnější správce, a já Vám názorně předvádím spor, jelikož mezi poměrem hlasů pro a kvalitou kandidáta není přímá úměra, tedy předpoklad je chybný a návrh zbytečný. --Reaperman 2. 12. 2010, 20:12 (UTC)

A proč tu máme hlasování o kandidaturách? Protože chceme alespoň nějaký filtr. Proč chci změnit ten filtr? Protože jeho vlastnostmi lze ovlivnit průchod kandidátů. Návrh zbytečný není, může změnit kvalitu odsouhlasených kandidátů. Palu 2. 12. 2010, 20:42 (UTC)

A jakou změnu tedy očekáváte danou změnou filtru? Jak ukázáno výše, lepší správci z toho nebudou, ani při první kandidatuře, tím síše ne při potvrzování. Husy potrefené správcovským zásahem budou kejhat stejně tak, jako dosud. Tak co se vlastně zlepší? --Reaperman 2. 12. 2010, 21:58 (UTC)

Tak to se asi zase míjíme v argumentaci. Já vůbec neřeším to, aby kejhaly husy, ale to, aby byla rozhodnutí správců správná a podložená důvěrou komunity. Správce není nástroj trestání, správce je člověk, který dostane důvěru komunity a na jejím základě koná rozhodnutí, která na sebe váží odpovědnost. A odpovědnost je zase vázána na důvěru komunity. Zlepšilo by se tedy to, že rozhodnutí by byla rozvážnější a byly by posouzeny všechny argumenty správným způsobem. Pokud by procházel tímto filtrem úplně každý, pak o tuhle záruku přicházíte. To jsem chtěl říct předešlým příspěvkem - pokud by filtr nebyl, nebyla by záruka, že správce bude jednat odpovědně a správně. Pokud bude filtr přísnější, správce bude jednat odpovědněji. Myslím, že úměra je jasná a že tu není co řešit. Ostatní si ale myslí, že toto není potřeba, protože to má nevýhodu, která je v jejich očích větší, a tou je nedostatek správců. Tudíž tento návrh padá a pak přišel jiný návrh, který již ale není drobnou modifikací stávajícího systému a za námahu k jeho prodiskutování současný stav nestojí, zas tolik špatný není. Toť vše. Myslím, že už nemá cenu dál to probírat. Palu 2. 12. 2010, 22:06 (UTC)

Nevidím, že by tu kdokoli navrhoval filtr, kterým projde každý, většina je spokojena se současným, včetně mne ... Ne, že má správce podporu komunity neznamená, že by jeho rozhodnutí byla automaticky správná. Dokonce to ani neznamená, že by jeho rozhodnutí byla správnější než někoho, kdo takovou důvěru nemá. Stejně tak správce, který se nepouští do kontroverzních věcí, tedy si neudělal nepřátele a má tedy větší podporu, není zárukou objektivnějšího hodnocení. Přísnější filtr logicky nevede k větší odpovědnosti, ale ke slabším správcům, kteří jen koukají, aby někomu nešlápli na kuří oko, což ve svém důsledku vede k nespokojenosti s činností správců. Tedy úměra je vskutku jasná, jen vyvozujete z předpokladu důsledky patřící spíše do žánru utopie než do současné reality. --Reaperman 2. 12. 2010, 22:33 (UTC)

Já také nevidím, že by někdo navrhoval filtr, kterým projde každý. Já jsem se Vám tím snažil ukázat, jak souvisí zpřísňování výběru správců s jejich kvalitou. Vždycky záměrně vyberete útržek místo abyste vnímal moje slova komplexně a pak dochází k úplně zbytečným konfliktům, kdy se my dva navzájem zcela nechápeme. Kdybych teď napsal, že mravenci budují své mraveniště koordinovaně, tak se tu rozjede nekonečná diskuse o tom, jestli to budují opravdu koordinovaně a možná i o jakém se to bavíme druhu, poněvadž .. atd. Nebudu dále rozvádět Váš pohled na funkci výběrových řízení, ale zdá se mi dost zvláštní. Výběr vždy sloužil k vyšší kvalitě, nikoliv k uťáplosti. Toť vše, už bychom to měli ukončit, nebaví mě se babrat v tom co kdo řekl a jak to myslel a jestli 2/3 ze všech oproti 2/3 z Ano/Ne způsobí uťáplost správců. Takže dobrou noc :-) Palu 2. 12. 2010, 22:48 (UTC)

Povinne potvrzeni

Tato sekce mi neni uplne jasna, mozna by to chtelo trosku preformulovat. ~~V prvni vete neni napsano, co to je potvrzeni, takze si clovek musi trochu domyslet.~~ Dale neni jasne, kdo ma a kdo nema pravo hlasovat -- myslel jsem ze ho ma kazdy. Pokud ne, bylo by lepsi tam dat alespon odkaz na "pravo hlasovat".

A dale: co znamena "Vyzývat k potvrzení podle této sekce pravidla však wikipedista smí nanejvýš jednou ročně"? Znamena to "jeden uzivatel muze vyzvat jednoho konkretniho zpravce nejvyse jednou behem zpravcova vyrocneho mesice", anebo "jeden uzivatel muze nejakeho zpravce vyzvat.. nejmene rok po tom, co vyzval nejakeho jineho zpravce".. nebo neco jineho?

Zdravim Franp9am 10. 4. 2011, 08:21 (UTC)

Zkuste si přečíst pravidlo od začátku místo čtení od půlky, pak se ještě před tím, než dojdete k sekci Povinné potvrzení, dočtete, že „Podmínky, které musejí splnit hlasující, stanovují pravidla účasti v hlasování.“ a v sekci Potvrzení se poměrně podrobně dočtete vše o potvrzování, mimo jiné že „Správce může požádat komunitu o opětné vyslovení důvěry prostřednictvím hlasování o svém potvrzení.“ Na větě „Vyzývat k potvrzení podle této sekce pravidla však wikipedista smí nanejvýš jednou ročně.“ nic nejednoznačného nevidím. K čemu by byl dobrý váš první výklad, to netuším. --Mormegil ✉ 10. 4. 2011, 09:16 (UTC)

Pokud je "wikipedista" clovek a ne ucet, ma tedy pravo hlasovat kazdy, pokud se zaregistruje. Cast vety "který by měl právo hlasovat podle tohoto pravidla" mi tedy pripada spise matouci. K tomu "jednou rocne", je netvrdim, k cemu to ma nebo nema byt, ale komentuji to proto, ze mi to pripada nejasne napsano. Nekdo by to take mohl chapat "jednou za kalendarni rok". Ale jsou to detaily, uznavam. Zdravim Franp9am 10. 4. 2011, 09:32 (UTC)

Opravdu, moc jasně to napsáno není, mělo by být jednoduše zřejmé, že o potvrzení může požádat sám správce i registrovaný uživatel. --W.Rebel 10. 4. 2011, 09:51 (UTC)

Vzhledem k tomu, že to, co jste napsal, není pravda, tak je jen dobře, že to není „jednoduše zřejmé“. --Mormegil ✉ 10. 4. 2011, 11:36 (UTC)

Pane Mormegil, priznam se ze nevim co presne myslel Rebel a co ted myslite vy. Pravidla by vsak meli byt napsany co nejjasneji, prave pro lidi, ktery je neznaji (i pro novacky), nemyslite? Pokud to nejak naformulujete lip, budu vam vdecny, pokud ne, taky dobre. Prosim Vas take o mirnejsi ton a predpokladani dobre vule, je-li to mozne. Franp9am 10. 4. 2011, 11:53 (UTC)

Právě, že můj výklad může být odlišný od toho jak to bylo původně zamýšleno, žádám, aby text pravidla byl upraven do jasné podoby. --W.Rebel 10. 4. 2011, 12:31 (UTC)

Text pravidla je IMHO dostatečně srozumitelný. Stačí si jej přečíst celý. Jinak registrací nárok na hlasování nezačíná, ostatně v odkazovaném závazném pravidle je psáno, jaké jsou podmínky účasti hlasování. Nechápu co tedy co je nejasné. --Faigl.ladislav _slova^činy 10. 4. 2011, 12:38 (UTC)

Asi jo, omlouvam se. Mozna jenom zcela drobny navrh: v prvni vete "potvrzení wikipedistou, který by měl právo hlasovat" bych udelal odkaz [[Wikipedie:Účast v hlasování|právo hlasovat]] a v posledni vete "Vyzývat k potvrzení podle této sekce pravidla však ..." bych navrhnul pro mne jednoznacnejsi "Wikipedista však nesmí vyzvat žádného zprávce k potvrzení, pokud nějakého zprávce vyzval k potvrzení během předchozích 365 dnů." Sam se neodvazim to editovat. Zdravim Franp9am 10. 4. 2011, 12:49 (UTC)

Nároky

Přemýšlím nad tím jestli je vůbec reálné při 250 příspěvcích a tříměsíční aktivitě dostal práva, když tou dobou se uživatel teprve rozkoukává. Nechtělo by to na takovýto post minimálně zvednout na dvojnásobek? --Paxan 30. 8. 2011, 06:16 (UTC)

Ono je to stejně jedno, kolik editací žadatel má... Při hlasování je spíš rozhodující jaké editace provádí, jaký má wikipřehled a jak se projevuje ve sporech. Tedy optimálně by měl mít něco slušného založeno, znát formátování článku, vyznat se v kategorizaci, občas někoho oprávněně revertnout, občas odhalit copyvio a "nahlásit" ho a v diskusích mít svůj vlastní názor (ale ne na pozici extrémisty). --Lenka64 30. 8. 2011, 06:33 (UTC)

Znova není tento počet málo a neměl by být zvednutý i v pravidlech? A pochybuji, že uživatel s 250 příspěvky a 3 měsíční aktivitou bude mít potřebné znalosti (mohu se mýlit, ale zatím jsem to nikde neviděl). Takže znova se tu děje diskriminace a utlačování názoru těch, co dokážou dělat revoluční věci a mít vlastní názor na věc a nejsou ovečky? Alespoň díky za další příspěvek na mojí stránku a za nový titul :-D. --Paxan 30. 8. 2011, 07:26 (UTC)

Uživatel může mít s editací zkušenosti z jiných projektů či jazykových verzí. A během 250 editací se dá udělat 250x typo nebo naopak napsat dva dobré a jeden nejlepší článek. JAn 30. 8. 2011, 07:52 (UTC)

Pozn.: Na dva dobré a jeden nejlepší článek by snad měly stačit tři editace, ne? --1. 9. 2011, 12:54 (UTC), Utar

Tak pokud je to už uživatel znalý odjinud, tak to je něco jiného. To by nastalo pokud by někdo pečlivě studoval dlouhodobě wiki a pak se o něco snažil, ale takový lidi bych řekl že jsou spíš výjimka. --Paxan 30. 8. 2011, 08:01 (UTC)

Myslím si, že není důvod na těchto minimálních podmínkách nic měnit. V praxi to funguje i jako test soudnosti uživatele, jak brzo po dosažení 250 příspěvků a tří měsíců na projektu se cítí na to vykonávat funkci správce. Někdo tou dobou může mít stovky jen malých editací spočívajících v kategorizování, formátování, opravě překlepů, jiný desítky kvalitních (nepahýlových) článků. Rozhodnutí je stejně na komunitě, v archivu hlasování se můžeš přesvědčit, že ani po několika tisících editacích, stovkách založených článků a několika letech práce na projektu uživatel nemusí dostat důvěru. Slovy diskriminace, utlačování názoru a vůbec ukřivděnými reakcemi na hlasy „proti“ raději šetři, protože nesvědčí o tvé dostatečné vyzrálosti – a to taky bývá důvodem, proč někteří (typicky mladší) žadatelé o práva správce neuspějí. --Milda 30. 8. 2011, 08:12 (UTC)

Děkuji za pořádné vysvětlení. A já nemám ukřivděné reakce, pouze nazývám slovy, které to vystihují nejlépe. A chcete říct, že mě osočit v kontextu z extrémisty je OK? Nejsem ovce, abych sklopil uši, nebojím se projevit. A nic proti dospělosti, ale pokud to znamená být mrzutý, unuděný člověk, pak o ní nestojím, radši si nechám sice menší problémovost, ale elán a nápady. --Paxan 30. 8. 2011, 08:17 (UTC)

Já sám osobně také nejsem ovce. Nicméně stejně tak jako Milda mám podobný názor. Silnými slovy se zde málokdy co vyřeší a po mnoha letech zde si dovoluji (coby starší člověk) tvrdit "že méně je zde velmi často mnohem více". Mám dojem, že to je i Váš osobní případ. ** Pokud jde o mne osobně - myslím si, že k tomu, aby zde člověk udělal velký kus užitečné práce i při "obyčejné" správě Wikipedie správcovská práva skutečně nejsou vůbec potřeba. Správcovská práva IMHO přináší velkou odpovědnost nejen za sebe sama - někteří současní správci mají, dle mého soudu, s tímto chápáním své vlastní činnosti zde jisté nemalé problémy. MiroslavJosef 30. 8. 2011, 08:33 (UTC)

Proto jsem po Frettieho hlasu a znovu promyšlení, stáhnul žádost. A nevím co je na slovech co používám silného? To mám místo zadek používat pojmenování, část na které zrovna sedím, jenom aby to nevyznělo silně nebo jak to mám brát? Když někdo utlačuje můj názor, tak je to co? V pohodě? Tak to nazvu, jak to vidím. I sám jsem třeba u W.Rebela přiznal, že nemusel jednat až tak do hranic, ale přesto na to měl právo a proto jsem se proti němu nepostavil na rozdíl od ostatních, které tak beru víc povrchní, proto mě asi někteří nemají rádi a vystupují proti mě. Přesto vše stále jsem nedostal odpověď jestli narážka od Lenky64 byla adekvátní, co se týče Extrémisty v závorce, ale očividně asi ano, protože ona je v poho a já ten špatný :-D (ne že bych nebyl rád špatný, jsem Paxan :-D) --Paxan 30. 8. 2011, 08:45 (UTC)

Kolego, brzděte s tou sebestředností...fakt se wikipedie netočí kolem vás...vy jste se obecně ptal, já obecně odpovídala. Vaše diskuse nesleduji, nevím jaké názory zastáváte. --Lenka64 30. 8. 2011, 08:50 (UTC)

Vím, že se Wiki netočí okolo mě, proto jsem stáhnul i žádost na správce. Omlouvám se, že jsem si to vzal na sebe, ale neviděl jsem jiný důvod. Přece jenom mě sejde na tom, jakou práci odvede člověk a ne na tom, jaký názor má (ten práci netvoří), pokud se nepromítne do jeho práce. Pochybil jsem a vím alespoň příště, jaká jste :-). --Paxan 30. 8. 2011, 08:58 (UTC)

Když se před lety toto pravidlo schvalovalo, tak byli tyto požadavky takto nízko zvoleny zcela vědomě. Už v té domě se dá říct, že ten kdo neměl alespoň 3000 ediatcí a nepůsobí v komunitě alespoň tak k jednomu roku, ve skutčnosti neměl šanci komunitu přesvědčit. Jde jen o minimální požadavky z hlediska pravidel. Skutečné požadavky pak vznikají územ a jsou dány hlasujícícími.

Jedna z výhod takto nízkého prahu je, že pro normálnímu Wikipedistovi, který tu je alespoň tak půl roku musí být jasné, že splnit takto nízko položené formální předpoklady prostě nemůže stačit. Kdyby tam bylo napsáno, že pro kandidaturu na správce musí mít kandidát alespoň 3000 ediatcí, tak to spoustu kandidátů bude brát příliš vážně a technicky a zapomene, že jsou to volby a rozhodují voliči (ne čísla). On musí přesvědčit, že přesně ví proč chce být správcem, ví docela dobře na co ty práva jsou a přesvědčí, že je morálně důvěryhodný - v důsledku těch tří věcí přesvědčí komunitu, že správcovská práva nezneužije ani úmyslně, ale ani z neznalosti. Reo ⁺ | ^✉ 30. 8. 2011, 11:29 (UTC)

Už mě to vysvětlil pořádně Milda, přesto dík. --Paxan 30. 8. 2011, 11:57 (UTC)

Faktem je, že takto nízké požadavky vypadají už až nevěrohodně, byl bych tedy též pro nějaké minimální zvýšení (půlrok a 500-1000 editací?).--Zdenekk2 30. 8. 2011, 13:37 (UTC)

Právě, že mě to praštilo do očí, souhlasím s tebou. --Paxan 30. 8. 2011, 14:58 (UTC)

Právě, že to je dobře, že vypadá nevěrohodně :), souhlasím s vámi, tak to má i být. Pokud kandidát znejistí a začne trochu víc pátrat, .. jen dobřě ;). Reo ⁺ | ^✉ 30. 8. 2011, 16:06 (UTC)

Nemyslím si, že to je dobře. Kandidát by neměl znejistět (co může vypátrat v krátké době, kdy chce napsat kandidaturu?), tak jako by neměl znejistět u kteréhokoliv jiného pravidla/doporučení. Popsalo se tu v poslední době dost diskusí o tom, že nováčci „plavou“ v pravidlech/doporučeních pro jejich složitost (=nepochopení) a toto je tedy z tohoto pohledu učebnicový příklad jak by takové pravidlo nemělo vypadat.--Zdenekk2 31. 8. 2011, 14:36 (UTC)

Nováček pravidlům rozumět nemusí a málokdo se na něj bude zlobit, že edituje, aniž by si pročetl a zapamatoval všechna pravidla. Naopak u správce se znalost pravidel předpokládá. Pokud někdo chce zvýšená práva, musí být připraven investovat určité množství času do porozumění pravidlům, ale i do sledování komunitního života a porozumění pravidlům nepsaným.

Pokud budu ředitel metra, tak se pochopitelně budu snažit vymyslet taková pravidla pro cestující, aby tím metrem jezdilo co nejvíc platících zákazníků. Na pravidla pro strojvedoucí ale budu mít úplně jiné nároky – cílem nebude, aby se stal strojvedoucím každý, ale především aby každá souprava bezpečně dojela. A tady to máme obdobné. Chceme co nejvíc editorů. Správců bychom také rádi hodně, ale určitě ne takové, kteří by „bourali“ = způsobili svými zásahy víc škody, než užitku. Pokud je pro někoho problém najít čas nahlédnout do dvou-tří kandidatur, aby zjistil, jak to chodí, pak asi nebude ten správný kandidát.--Tchoř 31. 8. 2011, 14:57 (UTC)

Pak by nebylo od věci sem dát odkaz na 2-3 vzorové kandidatury. --Paxan 31. 8. 2011, 15:42 (UTC)

Co je netransparentní, je podle mě špatně (a to i s ohledem na transparentnost celé české wikipedie a potažmo i všech projektů). Jestli někdo zná nebo nezná pravidla a komunitní život se stejně nepozná podhodnocením základních požadavků (musí to stejně každý hlasující posoudit sám). Strojvedoucí ví naprosto přesně jaké základní požadavky musí při ucházení se o práci splňovat (úspěšně absolvovaný kurz pro strojvedoucí, úspěšná zdravotní prohlídka atd.). Nahlédnutí do 2-3 kandidatur nemusí stačit, po přečtení 5 a více může přejít chuť kandidovat i velmi zkušenému a jinak bezproblémovému kandidátovi.--Zdenekk2 1. 9. 2011, 16:58 (UTC)

Netransparentní v jakém smyslu? Že předem nevidíte ostatním do hlav, zda podpoří či nepodpoří něčí žádost? To by pak byly netransparentní snad každé volby.

A přirovnání k strojvedoucímu skutečně v některých směrech pokulhává, tak už to u přirovnání bývá. Použil jsem ho v reakci na míchání problematiky editujících nováčků a správců. Komunita rozhoduje podle své úvahy. Byl tu případ, že kandidatura nedopadla dobře proto, protože žadatel v době žádosti měl v úplně nesouvisející diskusi nevhodné komentáře. Příště třeba nějaké nedopadne proto, protože se někdo při mezinárodním zápase v odbíjené Česká republika-Švýcary rozohnil a na německé Wikipedii zvandalizoval článek o švýcarském hráči – a někdo to na něj při žádosti vytáhne. Chtěl byste takové věci sepisovat do „strojvůdcovské“ příručky?

Pokud někoho přejde chuť po přečtení pár kandidatur, je možná dobře, že ho přešla. Správce není od toho, aby se vyhýbal mezilidskému kontaktu, naopak. Ve funkci bude jednat s vandaly a nováčky a bude je muset odlišit, přestože mu třeba budou obě skupiny tak trochu nadávat. Bude jednat o podezřeních z porušení autorských práv, kde se opět snadno dočká nepochopení a odsouzení ze strany nováčků. Bude zamykat články, kde propukla revertační válka mezi zkušenými wikipedisty a obě strany jsou přesvědčeny, že ta druhá porušuje pravidla. Možná bude i někoho z nich blokovat a pak na něj budou jeho příznivci vyvíjet nátlak, ať blok zruší. Pokud nemá kandidát odvahu předstoupit před komunitu a vyslechnout si, co si o něm a jeho práci ostatní myslí, jaká je šance, že ve funkci obstojí? Že se prostě nenechá manipulovat tím, kdo víc křičí?

A asi to trochu zapadlo, ale Jan Dudík řekl poměrně důležitý argument pro nezvyšování: Ona by ta hranice klidně mohla stačit. Pokud se někdo bude moci prokázat dlouhodobým úspěšným správcovstvím z cizojazyčné Wikipedie, nebo třeba z Wikislovníku, je docela možné, že zde práva získá i po pár stech příspěvcích.--Tchoř 1. 9. 2011, 17:50 (UTC)

Netransparentní ve smyslu, že jsou minimální požadavky úmyslně nízké, ačkoli jsou ve skutečnosti podstatně vyšší. K předposlednímu odstavci: opravdu se domníváš, že všechny uvedené požadavky všichni správci beze zbytku splňují či v době zvolení splňovali? Pokud ne, proč takoví kandidáti důvěru dostali? Nebude to tím, že se u těchto správců předpokládalo, že budou dělat jen věci, na které stačí či jen které chtějí dělat? Správcovství jinde by se po zvýšení minimálních požadavků dalo do pravidla zapracovat.--Zdenekk2 1. 9. 2011, 19:10 (UTC)

Na tom nic netransparentního nevidím. Je to prostě dolní hranice, kterou musí kandidát překonat. Nikdo mu nikde neslibuje, že když to splní, bude zvolen. Akorát je mu slíbeno, že pokud to splní, tak nebude jeho žádost obratem smazána.--Tchoř 1. 9. 2011, 19:21 (UTC)

Jaké vzorové kandidatury? Je tu archiv stovek kandidatur… To, že člověk dokáže podat dobrou kandidaturu a ví jaké jsou na správce nepsané požadavky je znamení, že se v komunitě orientuje a správcem může být. Pokud to někdo nedokáže a řídí se podle striktních pravidel, hold většinou na to, aby byl správcem nemá a nepomůže mu nic krom času. — Jagro 1. 9. 2011, 18:56 (UTC)

Výroční měsíc - dotaz

Ahoj, v sekci o výročním měsíci se píše:

Vyzývat k potvrzení podle této sekce pravidla však wikipedista smí nanejvýš jednou ročně.

Pokud se tím myslí, že uživatel nesmí téhož správce vyzvat častěji, než jednou ročně, tak se mně tato věta zdá zbytečná, protože výroční měsíc stejně nastane jen jednou ročně.

Takže znamená to, že kdo má výhrady k mnoha správcům, musí si každý rok mezi nimi vybrat jen jednoho a jen toho smí požádat o obhájení správcovství? Předpokládám, že ne; ale pokud ano, má toto omezení nějaké opodstatnění? --Pavel Jelínek (diskuse) 2. 8. 2012, 11:22 (UTC)

Ahoj, viděl jsem už různé interpretace této pasáže od různých wikipedistů. Já to chápu tak, že když wikipedista vyzve libovolného správce v jeho výroční měsíc k povinnému potvrzování, tak pak nesmí po následující rok k tomuto vyzvat žádného jiného. Tedy tak, jak říkáš. Smysl to podle mě má v tom, že by se mohl najít wikipedista, který bude všeobecně nespokojen se správci a bude na základě svého pohledu vyzývat jednoho správce za druhým a zbytečně tak zatěžovat komunitu jejich neustálými potvrzováními. Když by zde skutečně byla halda špatných správců, určitě se najdou i jiní, kteří je vyzvou. — Loupežník (diskuse) 2. 8. 2012, 11:31 (UTC)

Obvykle je to chápáno v druhém smyslu - jeden člověk může vyzvat jednoho správce za rok. Ale může také požádat někoho jiného, zda by nepožádal o potvrzení jiného správce on.

Pokud je někdo opravdu špatný správce, má obvykle hodně kritiků, a jistě alespoň jeden z nich svého práva požádat ještě tento rok nepoužil. Zatím, pokud vím, nebyl žádný problém s tímto ustanovením. JAn (diskuse) 2. 8. 2012, 11:41 (UTC)

Aha, to dává smysl. Díky. --Pavel Jelínek (diskuse) 2. 8. 2012, 12:38 (UTC)

Také bych měl dotaz. Počítá se do tohoto „limitu“ jakákoliv výzva, nebo jen ta, které je vyhověno? Pokud je např. někdo vyzván, ale rezignuje dříve než k potvrzení dojde? --Ragimiri 2. 8. 2012, 14:12 (UTC)

Dle mého názoru jakákoliv výzva, nikde není (a ani před mou úpravou nebylo) specifikováno, že by se počítaly jen výzvy, které nakonec skončí potvrzováním (ony rezignace jsou stejně reakcí na výzvy).--Zdenekk2 (diskuse) 2. 8. 2012, 19:46 (UTC)

Změní po tvé úpravě mi přijde snad ještě víc krkolomný než předtím - jsem pro původní.--frettie.net (diskuse) 2. 8. 2012, 21:00 (UTC)

Já se snažil o větší jednoznačnost a srozumitelnost, aby nedocházelo k různým výkladům, ale jinak mi to je jedno.--Zdenekk2 (diskuse) 2. 8. 2012, 21:37 (UTC)

Souhlasím se Zdeňkem: Pravidlo by nemělo mít dva takto odlišné výklady - a před jeho úpravou nebylo úplně jednoznačné, který je míněn. Díky Zdeňku. --Pavel Jelínek (diskuse) 3. 8. 2012, 03:28 (UTC)

Podmínky pro hlasující

Nejnovější komentář: před 8 lety1 komentář1 člověk v diskusi

Text „vyzván k potvrzení wikipedistou, který by měl právo hlasovat podle tohoto pravidla“ je zde už roky. Při tom toto pravidlo, pokud dobře vidím, nikde neobsahuje soupis požadavků na hlasující v ŽOPSu, jen o něco výše odkazuje pomocí „Podmínky, které musejí splnit hlasující, stanovují pravidla účasti v hlasování.“ na Wikipedie:Účast v hlasování. Část „podle tohoto pravidla“ mi tak nedává smysl a změnil bych ji na „podle pravidla účasti v hlasování“. Jde o pravidlo a ne jen překlep, tak se radši ptám. Jak to vidíte? --1. 9. 2015, 00:32 (CEST), Utar (diskuse)

Mně to dává smysl. „Podle tohoto pravidla“ je opravdu v tento okamžik totéž jako „podle pravidla účasti v hlasování“. Ale to přece ničemu nevadí. Je položen důraz na to, že vyzývat může právě ten, kdo může hlasovat.

Až třeba jednou změníme tu větu „Podmínky, které musejí splnit hlasující,…“, tak to díky současné formulaci bude platit dál, i když se hlasovací právo v ŽoPSech začne od obecného hlasovacího práva odlišovat.--Tchoř (diskuse) 1. 9. 2015, 01:02 (CEST)

Dobře, pokud se to bere takto odkázaně, pak to tak může zůstat. --1. 9. 2015, 01:09 (CEST), Utar (diskuse)