Diecéze magdeburská
Diecéze magdeburská (něm. Bistum Magdeburg, lat. Dioecesis Magdeburgensis) je diecéze římskokatolické církve ve východním Německu patřící k paderbornské církevní provincii. Diecéze navazuje na tradici bývalého magdeburského arcibiskupství, ale vznikla 23. července 1973 jako magdeburská apoštolská administratura. Důvodem bylo zřízení samostatné církevní správy v Německé demokratické republice, nezávislé na episkopátu Spolkové republiky Německo. Po znovusjednocení Německa v roce 1994 byla správa povýšena na diecézi.
| Diecéze magdeburská Bistum Magdeburg (něm.) Dioecesis Magdeburgensis | |
|---|---|
 Znak magdeburské diecéze | |
| Základní informace | |
| Sídlo | Max-Josef-Metzger-Str. 1 D-39104 Magdeburg  Německo |
| Patron | sv. Norbert sv. Mořic sv. Gertruda z Helfty |
| Katedrála | sv. Šebestiána v Magdeburgu |
| Zřízena | 23. července 1973 |
| Církev sui iuris | římskokatolická |
| Biskup | Gerhard Feige |
| Emeritní biskup | Leopold Nowak |
| Generální vikář | Bernhard Scholz |
| Církevní provincie | paderbornská |
| Statistické údaje | |
| Počet děkanátů | 8 |
| Počet farností | 44 |
| Počet diecézních kněží | 103 |
| Počet řeholních kněží | 24 |
| Počet trvalých jáhnů | 30 |
| Počet řeholníků | 111 |
| Počet řeholnic | 111 |
| Rozloha | 24 141 km² |
| Počet obyvatel | 2 618 000 (rok 2020) |
| z toho katolíků | 81 140 (3,1% populace)[1] |
| Další informace | |
| Zeměpisné souřadnice | 52°7′35″ s. š., 11°37′54″ v. d. |
| Web | Oficiální web |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Území
editovatDiecéze se rozkládá na východě Německa a zahrnuje většinu Saska-Anhaltska a menší části Braniborska a Saska.
Sídlem biskupa je město Magdeburg, kde se nachází katedrála svatého Šebestiána. K území diecéze patří také bývalá středověká sídla Havelberg, Naumburg, Halberstadt a Merseburg.
Území má rozlohu 24 141 km² a je rozděleno do 44 farností, které jsou sdruženy do 8 děkanátů: Magdeburg, Merseburg, Dessau, Egeln, Halberstadt, Halle, Stendal a Torgau.
Historie
editovatMagdeburská arcidiecéze měla ve středověku velký význam. Byla založena v roce 968 a její území bylo převzato z diecézí Halberstadt a Merseburg s cílem evangelizovat slovanské národy.
Součástí magdeburské církevní provincie byly také diecéze Merseburg, Havelberg, Naumburg a Míšeň, které byly s výjimkou diecéze Míšeň (diecéze drážďansko-míšeňské) zrušeny.
V roce 1424 se Fridrichu I. Braniborskému podařilo vyjmout libušskou diecézi z církevní provincie hnězdenské arcidiecéze a připojit ji k magdeburské arcidiecézi.
Od roku 1476 se arcibiskupství stalo politicky závislým na Braniborsku a Sasku.
Od roku 1503 do roku 1680 bylo sídlo arcibiskupů přeneseno do Halle nad Sálou.
Od roku 1541 připadlo arcibiskupství braniborskému rodu. Kardinál Albert Braniborský, arcibiskup v letech 1513–1545, v nejisté politické situaci a s malými finančními prostředky, nebyl schopen čelit šíření protestantismu v arcidiecézi. Ani pokusy jeho nástupců Jana Alberta a Fridricha IV. nebyly účinné a většina kanovníků katedrály se přidala k protestantismu.
V roce 1566 přešla moc na protestantského apoštolského správce. Během třicetileté války měl Magdeburg opět katolického biskupa, Leopolda Viléma Rakouského, a Vestfálským mírem (1648) se arcidiecéze stala součástí Braniborského knížectví.
V témže roce 1648 bylo arcidiecéze zrušena a území bylo začleněno do Apoštolského vikariátu severních misií a od roku 1821 do paderbornská diecéze.
Po druhé světové válce se části paderbornské arcidiecéze nacházely v sovětské okupační zóně a poté v Německé demokratické republice a pro biskupy bylo stále obtížnější spravovat tyto části své arcidiecéze; z tohoto důvodu zřídili arcibiskupský komisariát (Erzbischöfliches Kommissariat Magdeburg) se sídlem v Magdeburku.
V roce 1973 Svatý stolec zřídil Bischöflichen Amt Magdeburg (Apoštolskou správu Magdeburg),[2] jejíž pastorační řízení svěřil apoštolskému administrátorovi s biskupským charakterem, čímž fakticky pozastavil jurisdikci paderbornských arcibiskupů. Apoštolskými administrátory byli Johannes Braun, titulární biskup v Puzia di Bizacena (1973–1990), a Leopold Nowak, titulární biskup v Cissa (1990–1994).
Po pádu Berlínské zdi a znovusjednocení Německa Svatý stolec reorganizoval německá diecézní území. Na základě dohody se spolkovými zeměmi Sasko-Anhaltsko, Braniborsko a Sasko ze dne 13. dubna 1994[3] byla zřízena diecéze Magdeburg, kanonicky ustanovená bulou Cum gaudio et spe papeže Jana Pavla II. dne 27. června 1994; nová diecéze se stala součástí církevní provincie arcidiecéze paderbornské.
Diecéze zahrnovala Bischöflichen Amt Magdeburg s výjimkou některých obcí převedených do diecézí Hildesheim a drážďansko-míšeňské a do někdejších diecézí erfurtské a zhořelecké; zároveň bylo území rozšířeno o obce převzaté z Bischöfliches Amt Erfurt-Meiningen (diecéze Erfurt).
Podle konventu z 13. dubna měla právo jmenovat biskupy katedrální kapitula ze seznamu tří jmen navržených Svatým stolcem v souladu s článkem 6 konkordátu s Pruskem z roku 1929.[4] Biskupy jmenovala katedrální kapitula.
Apoštolskou listinou Sanctum Norbertum z 12. července 1994[5] byli sv. Norbert, sv. Mořic a sv. Gertruda z Helfty prohlášeni za patrony diecéze.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Diecezja Magdeburga na polské Wikipedii a Diocesi di Magdeburgo na italské Wikipedii.
- ↑ Annuario pontificio, 2020
- ↑ Informace pochází z Catholic Hierarchy a Gcatholic; v Acta Apostolicae Sedis nelze nalézt ani zřízení apoštolské správy, ani jmenování prvního a následujících administrátorů.
- ↑ AAS 87 (1995), pp. 129-137.
- ↑ Convenzione, art. 3.
- ↑ AAS 87 (1995), pp. 230-231.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Diecéze magdeburská na Wikimedia Commons - (anglicky) Diocese of Magdeburg na webu Catholic-Hierarchy.org
- (anglicky) Diocese of Magdeburg
