Clippertonův ostrov

Clippertonův ostrov (francouzsky l'île de Clipperton, často též nazývaný Ostrov vášně l'île de la Passion) je francouzský ostrov, nacházející se v severní části Severovýchodní tichomořské pánve v Tichém oceánu asi 1080 km jihozápadně od pobřeží Mexika. Jedná se o neobydlený ostrov o rozloze přibližně 8 km². Nejbližší další pevnina je až 949 km severozápadním směrem vzdálený ostrov Socorro v mexickém souostroví Revillagigedo. Nadmořská výška je v průměru 2 m, na jihovýchodní straně ostrova je malý sopečný výběžek, vysoký 29 metrů nad mořem.

Clippertonův ostrov
Île de Clipperton
vlajka Clippertonova ostrova
vlajka
znak Clippertonova ostrova
znak
Geografie

Poloha Clippertonova ostrova
Poloha Clippertonova ostrova

Hlavní město(ostrov není trvale obydlen)
Rozloha7 km²
Nejvyšší bodClipperton Rock (29 m n. m.)
Časové pásmo-8
Poloha
Obyvatelstvo
Počet obyvatel0
Hustota zalidnění0 ob. / km²
Jazykfrancouzština (úřední)
Státní útvar
Státní zřízeníneobydlený ostrov
PrezidentEmmanuel Macron
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1250 FRA FR
MPZF
Národní TLD.fr

Clippertonův ostrov je spravován Vysokým komisařem pro Francouzskou Polynésii, ale přímo není její součástí.[1]

HistorieEditovat

 
Palmy na Clippertonově ostrově

Ostrov byl pojmenován po námořníkovi jménem John Clipperton, který plul na lodi anglického navigátora Williama Dampiera. V roce 1704 došlo k hádce mezi Clippertonem a Dampierem v zálivu Nicoya, po níž se Clipperton spolu s jinými 21 námořníky zmocnili lodi a křižovali východním Pacifikem jako piráti. Tento ostrov se jim v roce 1705 stal útočištěm. Atol má kolem 12 km po obvodu a má uprostřed lagunu, kde lodě mohly najít úkryt či ochranu (nyní je vjezd do laguny uzavřen korálovým útesem). Tento ostrov byl výslovně jmenován jako jeden z ostrovů na základě amerického Zákona o guánových ostrovech 1856, nicméně Spojenými státy obsazen nebyl.

Dne 17. listopadu 1858 Francie deklarovala zabrání tohoto ostrova. Až v roce 1895 začala skupina Američanů těžit guáno (ptačí trus) na ostrově. V roce 1897 se pokusila Francie prosadit své vlastnictví ostrova, ale Mexiko drželo ostrov pod svou kontrolou a zaručilo právo těžby. Byla zde zřízena mexická vojenská posádka. V roce 1906 Mexiko vyslalo posádku 7 mužů s jejich rodinami (celkem 40 osob) a povolilo těžbu guána nikoliv Američanům, ale Britům. Těžba guána na ostrově pak trvala od roku 1906 do roku 1914; prováděla jí britská firma Pacific Islands Company. V té době pro tuto firmu pracovalo asi 100 lidí. Osadníci a mexická vojenská posádka byli zásobováni loďmi z Mexika přibližně každé dva měsíce, ale s eskalací bojů během mexické revoluce pravidelné zásobovací návštěvy přestaly a obyvatelé byli ponecháni svému osudu. Při vypuknutí I. světové války v roce 1914 byli mexickými orgány zcela zapomenuti. Někteří obyvatelé se stali obětí kurdějí. Guvernér ostrova Ramon D'Arnaud a tři z jeho přeživších mužů se roku 1915 pokusil s pomocí voru, který si sami zhotovili, doplout do oblasti, kterou křižují lodní linky, ale všichni se utopili. Na ostrově zůstaly pouze 4 ženy (včetně vdovy po D'Arnaudovi), sedm dětí a správce majáku černoch Victoriano Alvarez. Ženy jím byly znásilňovány a do roku 1917 dvě z nich zavražděny. Alvarez se prohlásil králem. Ale ani on neušel svému osudu: byl 17. července 1917 zavražděn sekyrou mladou ženou, kterou se pokusil zotročit.

 
Mapa Clippertonova ostrova

Mezitím USA z obav, že by Německo mohlo Clipperton používat jako svou námořní základnu, vyslaly válečnou loď USS Yorktown, která zjistila, že na ostrově se žádní Němci nenacházejí. Dne 18. července 1917 loď zachránila z ostrova zbylé ženy a děti, které přežily Alvarezovu tyranii.

Ostrov byl však nadále jablkem sváru mezi Francií a Mexikem. Otázka vlastnictví ostrova byla rozřešena teprve arbitráží italského krále Viktora Emanuela, který dne 31. ledna 1930 deklaroval ostrov Clipperton jako francouzské vlastnictví. Ačkoliv Mexiko prohlásilo, že nebyla brána v potaz Monroeova doktrína, předalo nicméně ostrov Francii v listopadu roku 1932. Formálně se Clipperton stal součástí Francie až 26. ledna 1935 kdy poručík Gauthier na lodi Jean d'Arc jej prohlásil francouzskou državou. Dne 12. června 1936 byl Clipperton začleněn do správy Francouzské Oceánie. V roce 1942 na něm Američané zřídili stanici letecké pomoci a o dva roky později i radiovou a meteorologickou stanici. Ale toto vše bylo opuštěno a zrušeno v roce 1945. Zásoby fosfátu jsou vyčerpány a ostrov zůstal od té doby opuštěn.

Dnes je ostrov neobydlen a navštěvován je pouze vědci a přírodovědci, kteří se zabývají sledováním tohoto odlehlého místa v Tichém oceánu. Je to zámořský majetek Francie pod přímým vedením ministra zámoří Francie (Ministre des Outre-mer).

Ostrov v kultuřeEditovat

Příběh mexické posádky a osudy obyvatelů se staly námětem několika románů.

OdkazyEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Clipperton Island na anglické Wikipedii.

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat