Chejr vonný

druh rostliny

Chejr vonný (Erysimum cheiri) je dvouletá okrasná rostlina keřovitého vzrůstu, která v létě vykvétá hrozny žlutých, bílých, oranžových i červených květů. Je jednou z nejstarších zahradních květin, není ale v české přírodě původní, nýbrž je považována za naturalizovaný neofyt. Druh vznikl pravděpodobně ve starověku v teplém a kamenitém Řecku křížením, nejčastěji jsou za jeho rodiče považovány druhy Erysimum corinthium a Erysimum senoneri.

Jak číst taxoboxChejr vonný
alternativní popis obrázku chybí
Chejr vonný (Erysimum cheiri)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbrukvotvaré (Brassicales)
Čeleďbrukvovité (Brassicaceae)
Rodtrýzel (Erysimum)
Binomické jméno
Erysimum cheiri
(L.) Cranz, 1769
Synonyma
  • Cheiranthus cheiri
  • Cheiranthus × cheiri
  • trýzel chejr
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Květ
Nezralé tobolky

Rostlinu Carl Linné původně zařadil do rodu Cheiranthus (chejr) a pojmenoval Cheiranthus cheiri, toto jméno převzal ze starého perského pojmenování „chejri“. Později rostlinu sice David Cranz přeřadil do rodu Erysimum (trýzel), ale zažité původní české pojmenování chejr vonný nezaniklo a doposud se široce užívá. Jelikož je bylina považována za hybrid, používá se někdy správnější vědecké pojmenování Cheiranthus × cheiri.[1][2]

RozšířeníEditovat

Rostlina se ze svého původního Řecka postupně rozšířila, vyjma Skandinávie, Polska, Běloruska, Pobaltí, Ukrajiny a Ruska do celé Evropy, na část Blízkého východu i na severozápad Afriky. Mimo Evropu také roste v AmericeKanadě, na západě Spojených států amerických i v Ekvádoru a na Falklandských ostrovech, zatímco v Asii zdomácněla na Korejském poloostrově a na východě Číny. Byla zavlečena i na oba hlavní ostrovy Nového Zélandu.[3]

EkologieEditovat

Bylina chejr vonný, s lidovým názvem „zimní fiala“, je v českých podmínkách obvykle dvouletá rostlina. V roce výsevu vyroste přízemní růžice listů, která přezimuje. V následujícím roce z ní vyraší lodyhykvěty a po uzrání plodů rostlina uhyne. Takto se chová ve střední Evropě s chladnými zimami, kdežto v teplých středomořských oblastech je chejr vonný obvykle krátce trvanlivým polokeřem, který přežívá několik zim a na jaře vždy vykvete. Roste tam také na rumištích, ve štěrbinách skal, v mezerách kamenitých stěn a podobně. Vyžaduje sušší, na vápník bohatou půdu a slunné stanoviště, je vděčný za půdu obohacenou humusem. Rostliny obvykle ve střední Evropě kvetou v květnu a červnu, v jižní Evropě průběžně během celého letního období. Počet chromozomů 2n = 14.[1][2][4]

PopisEditovat

Dvouletá bylina s vřetenovitým kořenem a přízemní růžicí celokrajných nebo mělce zubatých listů, které jsou na koncích špičaté a na rubové straně chlupaté. Z růžice rostoucí přímé nebo vystoupavé, u báze dřevnatící, slabě hranaté lodyhy dlouhé 20 až 60 cm s jizvami po opadaných listech i střídavé listy jsou celé hustě pokryté přitisklými chlupy. Listy mají čepel jednoduchou, kopinatou, 3 až 7 cm dlouhou a 0,5 až 1 cm širokou, na bázi zúženou, na konci špičatou a po obvodě celokrajnou; dolní lodyžní listy mají řapík až 3 cm dlouhý a horní jsou přisedlé.

Květy s asi 1 cm dlouhými, přímo odstálými stopkami vytvářejí až šedesátikvěté hroznovité květenství bez listenů. Oboupohlavný, čtyřčetný, voňavý květ má přímé, kopinaté kališní lístky asi 1 cm dlouhé, načervenalé, dva z nich, vnitřní, jsou vakovitě vyduté. Korunní lístky jsou široce obvejčité, náhle zúžené do 6 cm dlouhého nehtu, obvykle 1,5 až 2,5 cm dlouhé a 0,5 až 1 cm široké, na vrcholu okrouhlé nebo plytce vykrojené. Jsou žluté až žlutohnědé, u šlechtěných odrůd dále smetanové, růžové, oranžové, hnědočervené, karmínové nebo žíhané. Čtyři tyčinky mají prašníky velké asi 4 mm. Válcovitý horní semeník obsahuje až šedesát vajíček, čnělka dlouhá jen 2 mm nese hluboce dvoulaločnou bliznu. Květy jsou opylovány hmyzem.

Plody jsou protáhlé, rovné či slabě zakřivené stlačené šešule, na hřbetu 3 až 6 cm dlouhé a 0,2 až 0,3 cm široké, jejichž chlopně mají vyniklou střední žilku. Obsahují deset až padesát rezavě hnědých, v jedné řadě uložených semen, asi 2,5 mm dlouhých a 1,5 mm širokých, která mají na hřbetní straně malý lem.[1][2][4][5][6]

PěstováníEditovat

Tato ozdobná rostlina se rozmnožuje semeny, která mají klíčivost asi čtyři roky. Ploché, eliptické, žlutohnědé semeno se vysévá v květnu až červnu do studeného pařeniště nebo na výsevný záhon do špetek. Při 18 °C vyklíčí do dvou týdnů a dále se semenáče pěstují při teplotě okolo 12 až 15 °C. Po pikýrováni a rozsazení se rostliny v listopadu vystavují minimálně po dobu jednoho měsíce vernalizačním teplotám okolo +5 °C. Nízké teploty většinou zkracují dobu nutnou do nástupu kvetení a podporují tvorbu postranních výhonů. Doba chladné fáze se u různých kultivarů projevuje rozličně a bývá různě dlouhá.

Bylo vyšlechtěno mnoho kultivarů, které se dělí do dvou kategorií: s jednoduchým květenstvím květů dlouhým 60 až 70 cm nebo s rozvětveným dlouhým 25 až 30 cm, v obou skupinách existují i plnokvěté kultivary. Oba typy se dále rozlišují do čtyř skupin: vysoký jednovýhonový (70 cm), nízký jednovýhonový (35 cm) určený k rychlení, vysoký keřovitý (55 cm) vhodný k venkovní výsadbě a k řezu, nízký keřovitý (30 cm) používaný hlavně na záhony a obruby. Při pěstování silně rostoucích odrůd je vhodné použít retardace růstů, ať už chemicky nebo mechanicky, která ovšem oddálí termín kvetení.

Za příznivé zimy často přežijí i rostliny rostoucí v teplejších oblastech České republiky, proti holomrazům se doporučuje ochrana z chvojí.[1][7][8][9][10]

VýznamEditovat

Chejr vonný je považován za okrasnou rostliny, která sice nepatří k nejrozšířenějším, ale její známost se mezi pěstiteli zvyšuje a využívání se rozšiřuje. Je rostlinou, která byla v místě svého vzniku v Řecku pěstována již v období Římské říše a byla průběžně šířena po evropské straně středomoří.

Rostlina je pro lidi jedovatá ve všech svých částech, zejména v semenech. Obsahuje četné glykosidy, hlavně cheiranthin, které působí na hlavně činnost srdce. Je běžnou léčivou rostlinou v perské medicíně a v současné době se na světových trzích používají některé tradiční výrobky z jejich květů. Pro akutní a chronická zánětlivá onemocnění, jako je artritida, endometrióza a mastitida, byly používány tradiční přípravky z květů připravené v různých dávkových formách, včetně macerátů, pleťových vod, sedacích koupelí a obkladů. V současné medicíně se léčivých vlastností chejru vonného nevyužívá.[1][2][10][11]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e GRULICH, Vít. BOTANY.cz: Erysimum cheiri [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 2018-04-26 [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d HEJNÝ, Slavomír; SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 3. Praha: Academia, 1992. 542 s. ISBN 80-200-1090-4. Kapitola Cheiranthus cheiri, s. 67–68. 
  3. POWO: Erysimum cheiri [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2020 [cit. 2021-10-12]. cheiri Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b GOLIÁŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4 [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2002 [cit. 2021-10-12]. Kapitola Cheiranthus cheiri. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-10. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky) 
  5. CHYTRÝ, Milan; PYŠEK, Petr; LEPŠ, Jan et al. PLADIAS: Cheiranthus cheiri [online]. Botanický ústav AV ČR, Masarykova univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, rev. 2014–2021 [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. (česky) 
  6. AL-SHEHBAZ, Ihsan A. Flora of North America: Erysimum cheiri [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Chejr vonný [online]. Žena, Economia, a.s., Praha [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. (česky) 
  8. BUCHAROVÁ, Jana. Chejr vonný [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s.,, rev. 2021-09-29 [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. (česky) 
  9. BAUER, Simona. Fiala zimní neboli chejr vonný [online]. FTV Prima, s. r. o., Praha, rev. 2019-07-12 [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. (česky) 
  10. a b WICHERT, Markus; AHMED, Sebastian Hadj; PUHLMANN, Thomas. Erysimum cheiri [online]. Natura DB, Dessau-Roßlau, DE [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. (německy) 
  11. MOSLEH, Ghazaleh; BADR, Parmis; AZADI, Amir et al. Wallflower (Erysimum cheiri (L.) Crantz) from Past to Future. S. 85–95. Research Journal of Pharmacognosy [online]. Research Journal of Pharmacolognosy, Tehran, Iran, 2019-03-10 [cit. 2021-10-12]. Roč. 6, čís. 2, s. 85–95. Dostupné online. ISSN 2664-7176. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat