Otevřít hlavní menu

Císařův pekař - Pekařův císař

český dvojfilm z roku 1951

Císařův pekař – Pekařův císař je dvoudílná česká historická komedie režiséra Martina Friče, natočená v roce 1951. Původně film natáčel režisér Jiří Krejčík, po jeho neshodách s Janem Werichem režii brzy převzal Martin Frič.

Císařův pekař – Pekařův císař
Jeden z kostýmů k filmu
Jeden z kostýmů k filmu
Základní informace
Původní název Císařův pekař – Pekařův císař
Země ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazyk čeština
Délka 86 a 69 min. nebo 108 min.
Žánry filmová komedie
historický film
Námět Jan Werich, Jiří Brdečka
Scénář Jan Werich, Jiří Brdečka, Martin Frič
Režie Martin Frič
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Jan Werich, Jiří Plachý, Zdeněk Štěpánek, Bohuš Záhorský, František Filipovský, Marie Vášová, Nataša Gollová, František Černý
Hudba Julius Kalaš
Kamera Jan Stallich
Výroba a distribuce
Premiéra 1951
Produkční společnost Československý státní film
Distribuce Československo ČSR, Československý státní film Praha
Císařův pekař – Pekařův císař na ČSFD Kinoboxu IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kromě dvoudílné verze byla z jiných klapek vytvořena i exportní jednodílná verze v délce 108 minut pod názvem Císařův pekař. V této verzi chyběly nejvíce ideologicky zaměřené pasáže. Exportní využití filmu bylo také hlavním důvodem, proč byl film natáčen barevně.

DějEditovat

Hlavním hrdinou je pekař Matěj (Jan Werich) a císař Rudolf II. (opět Jan Werich), který je bohatým mecenášem pavěd všeho druhu, zvláště alchymie. Podaří se mu najít Golema, bájného hliněného obra, ale neumí jej oživit a stát se tak pánem světa. Pekař Matěj je pro svůj zdravý selský rozum, spravedlnost a dobrotu nejprve uvržen do vězení, pak ale uprchne a díky podobnosti s císařem si s ním vymění roli a nakonec využije Golema k pečení rohlíků pro chudé.

ObsazeníEditovat

TvůrciEditovat

  • Námét: Jan Werich, Jiří Brdečka
  • Scénář: Jan Werich, Martin Frič, Jiří Brdečka
  • Kamera: Jan Stallich
  • Stavby: Jan Zázvorka
  • Asistent: Boris Mohavec
  • Výprava: Valdimír Mácha, Vladimír Slepička
  • Hudba: Julius Kalaš
  • Hraje: Filmový Symfonický Orchestr
  • Řídí: Milivoj Uzelac
  • Píseň ten dělá to a ten zas tohle: Zdeněk Petr a Jan Werich
  • Návrhy kostýmů: Jiří Trnka, Vladimír Synek
  • Masky: Gustav Hrdlička
  • Kostýmy: Bohumil Sochor
  • Zvuk: František Černý
  • Střih: Jan Kohout
  • Script: Marie Moravcová
  • Asistent zvuku: Václav Janoušek
  • II. kameraman: Bohumil Hába
  • Asistent režie: Rudolf Jaroš
  • Asistent výroby: Jaroslav Vlk
  • Vrchní osvětlovač: Josef Pražák
  • Vedouci výroby: Ladislav Terš
  • Vedoucí štábu: Rudolf Hájek
  • Choreografie: Luboš Ogoun, Jiřina Kottová
  • Návrh golema: Jaroslav Horejc
  • Hrají: Jan Werich, Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Jiří Plachý, Zdenĕk Štĕpánek, František Filipovský, František Černý, Václav Trégl
  • Dále hrají: V. Leraus, M. Nedbal, B. Hradil, F. Holar, V. Řepa, L. Lipský, T. Pištĕk, B. Bezouška, F. LeBreux, J. Kemr, F. Mrázek, J. Hlinomaz, O. Motyčka, M. Svoboda a jiní
  • Kolektiv spolupracovníků: M. Balíková, K. Marešová, Vl. Černý, J. Fifková, V. Hojda, Ft. Kauler, M. Koulová, Z. Maršálek, J. Müllerová, V. Novontá, V. Oberreiter, Fr. Počta, E. Strnadová, A. Treybal, R. Weber
  • Režie: Martin Frič
  • Vyrobily: Státní Filmové Ateliery a Laboratoře v Praze

ProdukceEditovat

Inspirací pro scénář filmu je divadelní hra Golem, kterou Jan Werich a Jiří Voskovec uvedli v listopadu 1931 v Osvobozeném divadle. Velmi úspěšná hra se dočkala 186 repríz a v hlavních rolích se představili Miloš Nedbal (Rudolf II.), Hana Vítová (Sirael) nebo Bohuš Záhorský (komoří Lang). Voskovec s Werichem připravili rovněž filmový scénář, který nabídli francouzskému režisérovi Julienu Duvivierovi. Ten ovšem nechtěl pojmout příběh o Golemovi jako komedii a tak scénář s pomocí scenáristy André-Paula Antoina přepsali do horrorového dramatu. Francouzský film Golem, který se natáčel v Praze, měl premiéru v roce 1936.[1]

K záměru připravit filmovou verzi se Jan Werich vrátil v roce 1949, tedy v době, kdy Voskovec již emigroval do USA. Nový scénář mu pomohl dokončit Jiří Brdečka. Post režiséra získal Jiří Krejčík. Během příprav byl rovněž osloven Jiří Trnka, aby připravil návrhy kostýmů a dekorací. Šaty byly ušity na zakázku v textilce ve Varnsdorfu a z muzeí a galerií byla vypůjčena řada uměleckých předmětů.[1] Autorem hliněné verze Golema, která byla na svou dobu originálním pojetím této mytické postavy, byl sochař Jaroslav Horejc. Na natočení filmu bylo zprvu vyčleněno 27 milionů korun a kvůli záměru s exportem filmu na zahraniční trhy, byl filmařům poskytnut také barevný film.[2]

Krátce po začátku natáčení se rozhořel spor mezi režisérem Krejčíkem a hlavním představitelem Janem Werichem. Spor vyústil v odchod režiséra Krejčíka, který byl rychle nahrazen režisérem Martinem Fričem. S výměnou režiséra přišla i rozsáhlá výměna herců. V roli magistra Kelleyho nahradil Jiří Plachý starší Karla Högera, roli Scotty získal namísto Saši Rašilova František Černý, roli maršála Rusworma odmítl Jan Pivec a nahradil ho Zdeněk Štěpánek, Sirael si nakonec místo Ireny Kačírkové zahrála Nataša Gollová, kterou tím Werich a Frič vyvedli z poválečné filmařské klatby. Do přeobsazení výrazně mluvil právě Werich, který do rolí navrhoval své bývalé kolegy z Osvobozeného divadla. Přeobsazení a nutnost přetáček znamenalo navýšení výdajů o dalších až 10 milionů korun.[2]

Po natočení byly sestříhány dvě verze - dvoudílný film, který byl v československých kinech nasazen jako dvojprogram za dvojnásobné vstupné, a dále zkrácená jednodílná verze, která byla zprvu určena na vývoz a proto z ní byly vystřiženy nejvíce ideologické scény (například píseň Ten dělá to a ten zas tohle).[2] Premiéra filmu se v Praze konala 28. prosince 1951. Film byl uveden mimo jiné v Belgii, Holandsku, Dánsku, Rakousku, Francii, Polsku, Maďarsku, NDR či Indii. V roce 1955 dokonce i v USA, kde nesl název The Emperor and the Golem.[2][1]

OdkazyEditovat