Budišov nad Budišovkou

město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji

Budišov nad Budišovkou (německy Bautsch[2]) je město ležící v okrese Opava. Má přibližně 2 900[1] obyvatel. První písemná zpráva pochází z roku 1301. Ve vzdálenosti 11 km jihovýchodně leží město Vítkov, 21 km jihovýchodně město Odry, 23 km jihovýchodně město Fulnek a 24 km západně město Šternberk. Historické jádro Budišova nad Budišovkou je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Budišov nad Budišovkou
Pohled z jihu
Pohled z jihu
Znak města Budišov nad BudišovkouVlajka města Budišov nad Budišovkou
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0805 506460
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Vítkov
Okres (LAU 1) Opava (CZ0805)
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Historická země Morava + Slezsko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 918 (2020)[1]
Rozloha 79,16 km²
Nadmořská výška 526 m n. m.
PSČ 74787
Počet částí obce 4
Počet k. ú. 7
Počet ZSJ 8
Kontakt
Adresa městského úřadu Halaškovo nám. 2
74787 Budišov nad Budišovkou
m.urad@budisovnb.cz
Starosta Ing. Patrik Schramm
Oficiální web: www.budisov.eu
Budišov nad Budišovkou
Budišov nad Budišovkou
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PolohaEditovat

Budišov nad Budišovkou leží na přelomu dvou geomorfologických podcelků Nízkého Jeseníku. Na východě je to Vítkovská vrchovina a na západě, kde je vystavěna větší část města, Domašovská vrchovina.[3] Město se nachází v nadmořské výšce 512 m n. m., 30 km západně od Opavy. K městu byly připojeny obce Guntramovice, Podlesí a Staré Oldřůvky. Podlesí a Staré Oldřůvky sousedí s vojenským prostorem Libavá. Téměř celé území města leží na Moravě, ale malá část katastru na území vodní nádrže Kružberk náležela původně ke katastrům dříve čistě slezských obcí Kružberk a Svatoňovic. V případě dříve svatoňovických pozemků se jedná o území na pravém břehu potoka, který do nádrže přitéka od jihu.[4] V případě dříve kružberských pozemků se jedná o území na zatopeném levém břehu Moravice.[5]

HistorieEditovat

Budišov byl založen ve 13. století jako horní město pány z Kravař pří místních dolech na těžbu olova a stříbra. Písemná zmínka z roku 1301 hovoří o městě jako o majetku olomoucké kapituly. V průběhu staletí město vícekrát vyhořelo, značně utrpělo i za třicetileté války.[6]

V letech 1938-1945 byl převážně německý Budišov připojen k nacistické Třetí Říši v rámci Sudetské župy.

Po druhé světové válce bylo původní německé obyvatelstvo, které do té doby tradičně převažovalo, vysídleno a v obci došlo k takřka úplné výměně obyvatelstva. Německé starousedlíky vystřídali Češi z vnitrozemí a reemigranti z východu Evropy.

PamátkyEditovat

OsobnostiEditovat

Městský znakEditovat

Znak Budišova nad Budišovkou se skládá ze starého znaku Dietrichštejnů: zlato-červená vlajka a na ní vinařský nůž a F - po kardinálu Františku z Ditrichštejna. Pod ním je bílá věž (Budišov měl hradby) v oknech věže dvě písmena M a W, podle probošta Martina Waclava Olomouckého - díky kterému se stal Budišov městem. Na jedné straně jsou dvě hornická kladiva (kvůli okolní těžbě břidlice) a na druhé straně jsou dvě pyramidy, které pocházejí ze znaku Olomouckého arcibiskupství.

Části městaEditovat

TuristikaEditovat

Cesta česko-německého porozumění, Zlatá lípa u Guntramovic, SKI Areál Horní Guntramovice, Naučná břidlicová stezka, zřícenina hradu Vikštejn, Kružberská přehrada, poutní místo Stará Voda, bývalé lázně Jánské Koupele.

FotogalerieEditovat

Partnerské obce a regionyEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 627. 
  3. Vítkovská vrchovina: https://mapy.cz/turisticka?x=17.4969975&y=49.7752726&z=11&l=0&source=area&id=26449 Domašovská vrchovina: https://mapy.cz/turisticka?x=17.6118873&y=49.7936194&z=12&source=area&id=26317
  4. Mapa evidence nemovitostí „OPAVA, V. S. XIII. 10. df“, vytištěná roku 1968, zobrazující i průběh koryta potoka. archivnimapy.cuzk.cz [online]. [cit. 2015-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. 
  5. Viz mapy evidence nemovitostí Mapa evidence nemovitostí „OPAVA, V. S. XIII. 10. df“, vytištěná roku 1968 Archivováno 2. 2. 2017 na Wayback Machine a „OPAVA. V. S. XIII, 10, de“, vytištěná roku 1966 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine
  6. Nízký Jeseník. Šternberk, Moravský Beroun, Budišov nad Budišovkou. Turistická mapa 1 : 50 000. 6. vyd. Praha: Klub českých turistů - TRASA s. r. o., 2017. 
  7. SLOUKA, Jiří. Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy. 1.. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 240 s. ISBN 978-80-247-2996-1. S. 73. 

Externí odkazyEditovat