Lesy (Budišov nad Budišovkou)

osada v obci Budišov nad Budišovkou v okrese Opava

Lesy (do roku 1950 Herčivald,[1] německy Herzogwald) jsou bývalá moravská obec (dříve v rakouském Slezsku), v současnosti téměř zaniklá vesnice, katastrální území a základní sídelní jednotka tvořící součást města Budišova nad Budišovkou.

Lesy
Lesy - Budišov nad Budišovkou.jpg
Lokalita
Charakter samota
Obec Budišov nad Budišovkou
Okres Opava
Kraj Moravskoslezský kraj
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální území Lesy
Lesy
Lesy
Další údaje
Kód ZSJ 15547
Zaniklé obce.cz 4335
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historický přehledEditovat

První písemná zmínka o dědině pochází z roku 1397 a původně se jednalo o německou osadu. Název dědiny se měnil – mimo Herčivald se uvádějí české názvy Hercogsvald a Heřejvald. Vedle domácí textilní výroby, zemědělství a těžby dřeva se zdejší obyvatelstvo věnovalo též těžbě kvalitní jesenické břidlice a dříve též těžbě zlata, stříbra, olova a jiných kovů. Později domácí textilní výroba mizí[2]. Roku 1900 zde žilo 649 obyvatel čistě německé národnosti[3]. Roku 1921 měla obec 139 domů, v nichž žilo 629 obyvatel, z nichž 619 tvořili Němci a 5 čechoslováci[4]. Roku 1930 měla obec 144 domů a žilo zde 568 obyvatel, z nichž 561 tvořili Němci a 2 čechoslováci[5]. Po podpisu Mnichovské dohody zabralo obec roku 1938 nacistické Německo. Po druhé světové válce bylo od dubna do srpna 1946 odsunuto zdejší německé obyvatelstvo, které nahradili Češi, Slováci a Rumuni. Roku 1950 byl Herčivald přejmenován na Lesy. Roku 1963 byla obec připojena k Budišovu nad Budišovkou. V tomtéž roce bylo rozhodnuto většinu obce začlenit do hygienického pásma vodní nádrže Kružberk, což znamenalo likvidaci téměř všech domů v obci. Zůstaly zde zachovány pouze dva domy.

Církve a náboženské společnostiEditovat

Jednota bratrskáEditovat

V obci existoval v letech 1891–1946 sbor Jednoty bratrské, který vznikl z potomků tajných evangelíků, u kterých se kdysi zastavovali Moravští bratři a jejich kazatelé, když tajně procházeli zdejšími horami na Moravu. Členové této církve byly německého původu a mnozí z nich patřili před založením sboru k Evangelické církvi Augsburského vyznání v Křišťanovicích. V roce 1892 sbor založil vlastní hřbitov a následně v roce 1900 postavil i modlitebnu a faru. Největší počet členů sboru byl ve 20. a 30. letech 20. století, okolo 80 členů. Posledním kazatelem sboru Willhelm A. Schulz působil v Herčivaldu v letech 1938 až 1945. Zemřel 29. 10. 1945, pohřben byl 2. listopadu 1945 a jednalo se o poslední pohřeb na hřbitově sboru Jednoty bratrské.[6]

V roce 1946 byli všichni členové sboru odsunuti do Německa a sbor zanikl. Z budovy modliteby se následně stala Mateřská škola. Po roce 1963 z důvodu začlenění obce do hygienického pásma vodní nádraže Kružberk byla modlitebna a fara společně s většinou domů v obci zbourána.

Administrativní členění sboru:

  • do r. 1905 spadal pod sbor Potštejn
  • 1905–1925 spadal pod sbor Ústí nad Orlicí
  • 1925–1939 spadal pod sbor Jablonec nad Nisou
  • 1939–1946 osamostatnění – samostatný sbor Herzogwald

Sloužili zde kazatelé:[6][7]

  • do r. 1887 Willhelm Arnstadt (docházel z tehdy pruské obce Pawlowitzke – dnes obec Pawłowiczki v Polsku)
  • od r. 1887 Friedrich Jordán (docházel z tehdy pruské obce Pawlowitzke – dnes obec Pawłowiczki v Polsku)
  • 1892–1906 Franz Xaver Spiegler
  • 1906–1912 Theodor Wilhelm Pepper
  • 1912–1925 Gottfried Eugen Schmidt
  • 1936–1938 Otto Müllner
  • 1938–1945 Willhelm August Schulz (V Herčivaldu zemřel)

V letech 1945–1946 byl administrátorem sboru ustaven Boris Uher (syn prof. PhDr. Jana Uhra, člena protifašistického odboje, popraveného ve Věznici Plötzensee).

V roce 2014 spolek Moravian – Historicko-vlastivědná společnost v Suchdole nad Odrou společně s potomky členů Jednoty bratrské z Herzogwaldu odhalil dne 23. srpna na domnělém místě, kde stávala modlitebna, pamětní desku s nápisem „SBOR JEDNOTY BRATRSKÉ / (kreslená silueta sboru) / 1890–1945 / GEMEINDE DER BRÜDERGEMEINE / MORAVIAN 2014“. [8]

Později se ale podařilo získat situační plány z roku 1900 a plány dokumentace ke stavbě modlitebny. Ze zmíněných dokumentů vyplynulo, že současná poloha pamětní desky je špatná. V roce 2017 byla proto deska přemístěna na místo, které je blíže k původní modlitebně. Ta stála o 28 m výš do svahu od pamětní desky, v oplocence a na dnešním soukromém pozemku.[9] Dodnes také existují zbytky hřbitova sboru Jednoty bratrské.

Ostatní církveEditovat

V obci Herzogwald stál i katolický kostel a evangelická zvonice se dvěma zvony (evangelíci náleželi ke sboru v Křišťanovicích). Katolický hřbitov se nacházel okolo kostela a evangelický hřbitov na západním konci obce.

ReferenceEditovat

  1. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  2. Ztracené adresy: Herčivald
  3. Gemeindelexikon der im Reichsrate vertretenen Königreiche und Lander: Mähren, str. 200
  4. Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. Kapitola Místní obce, osady a části osad na Moravě., s. 51. (čeština) 
  5. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. Kapitola Místní obce, osady a jejich místní části v zemi Moravskoslezské., s. 1. (čeština) 
  6. a b Moravian č.39 – Historicko-vlastivědná společnost v Suchdole nad Odrou – Informační zpravodaj, 2013-09-19
  7. Rudolf Körper: Herzogwald in Wort und Bild
  8. Moravian č.42 – Historicko-vlastivědná společnost v Suchdole nad Odrou – Informační zpravodaj, 2014-12-28
  9. BERAN, Ing Pavel. Zaniklé obce po roce 1945. www.zanikleobce.cz [online]. 2006-27-02 [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat