Borek (Kozojedy)

část obce Kozojedy v okrese Plzeň-sever

Borek je vesnice, část obce Kozojedy ve východní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Katastrální území zaujímá 118,01 ha. V roce 2011 zde trvale žilo 39 obyvatel.[3] Ves je součástí Mikroregionu Dolní Střela.

Borek
Roubená stodola u čp. 4
Roubená stodola u čp. 4
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecKozojedy
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel28 (2021)[1]
Katastrální územíBorek u Kozojed (1,18 km²)
Nadmořská výška334–344 m n. m.
PSČ331 42
Počet domů13 (2021)[2]
Borek
Borek
Další údaje
Kód části obce71919
Kód k. ú.671916
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název vsí Borek, s přívlastkem i bez přívlastku, je poměrně častý. Ukazuje na místo pokryté borovým lesem, nebo k němu přiléhající.

Historie

editovat

Ves byla založena pány na Krašově, poprvé je připomínána roku 1529, kdy ji od poručníků nezletilého Jetřicha Bezdružického ml. z Kolovrat koupil jako součást krašovského panství Mikuláš Sviták z Landštejna. Před polovinou 16. století je Borek pustý, po roce 1592 je na místě Borku zmíněn nový poplužní dvůr, v roce 1631 je zmiňován také ovčín a mlýn s krčmou.

Roku 1678 prodal Norbert Adolf Miseroni z Lisonu celé krašovské panství včetně dvoru v Borku plaskému klášteru, opat Ondřej Trojer nechal roku 1681 dvůr zrušit a jeho budovy upravit na chalupy, čímž ves obnovil.

Přírodní poměry

editovat

Borek leží na hranici přírodních parků Rohatiny a Horní Berounka, nedaleko soutoku Kralovického potoka s řekou Střelou, která se jihovýchodně od vsi vlévá do Berounky. V údolí Střely se nachází areál Piplova Mlýna. Ves sousedí s Kozojedy na severovýchodě, na východě – na druhém břehu Berounky – s Liblínem, s Břízskem na jihu a Dolním Hradištěm na západě. Ves se rozkládá na okraji plošiny nad údolím řeky Střely, přibližně devět kilometrů jižně od Kralovic.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 79 81 76 83 76 86 66 48 47 36 35 30 34 39 28
Počet domů 13 13 13 13 15 14 14 15 12 11 12 14 14 9 13

Památky

editovat
  • Zvonice, nízká čtvercová roubená stavba na kamenné podezdívce s malým portálem posunutým k nároží, krytá stanovou šindelovou střechou pobitou prkny. Nad střechu vystupuje pár trámů s příčnými břevny pro zavěšení zvonku, které jsou kryté opět sedlovou šindelovou stříškou. Současná stavba je kopií původní.
  • Venkovská usedlost čp. 5 – zděné přízemní obytné stavení, roubený patrový špýchar na kamenné podezdívce a roubená stodola krytá doškem. Stodola je ukázkou protipožárních předpisů ve druhé polovině 18. století, které přikazovaly stavět stodoly ve větší vzdálenosti od ostatních budov.
  • Šestiboká stodola v čp. 4 – neobvyklá polygonální roubená stodola s vysokou valbovou střechou s došky, rekonstruovaná v letech 1989–1990.

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 249. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  5. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
  • Petr Rožmberský: Dvory plaských cisterciáků, nakladatelství P. Mikota, Plzeň 1999, ISBN 80-902692-1-4
  • Kralovicko – kronika regionu, ročník 2002/2003, číslo 2, Karel Rom, 2002

Externí odkazy

editovat