Bohuslav Mařík
Bohuslav Mařík, psán též Maršík (12. ledna 1854 Praha[1][pozn. 1] – 27. listopadu 1929 Praha-Podolí[2]) byl český strojní inženýr, konstruktér, v pořadí druhý ředitel První Českomoravské továrny na stroje (pozdější ČKD) v Libni u Prahy. Výrazně se zasloužil o zřízení lokomotivního oddělení továrny a ve spolupráci se svým otcem Františkem a bratrem Václavem se spolupodílel na vytvoření první lokomotivy české konstrukce NA ZDAR v rámci série strojů později označených jako 310.0.
| Ing. Bohuslav Mařík | |
|---|---|
 Bohuslav Mařík (Český svět, 1910) | |
| Narození | 6. ledna 1854 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 27. listopadu 1929 (ve věku 75 let) Praha  Československo |
| Povolání | technik, podnikatel a inženýr |
| Zaměstnavatel | Českomoravská - Kolben |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Mládí editovat
Narodil se v Praze do rodiny Františka Maříka a jeho manželky Barbory, rozené Juppové.[2] Jeho otec, vyučený zámečník, pocházel z Březnice u Příbrami, v 50. letech 19. století pracoval v železničních dílnách v Praze, posléze v dílnách společnosti Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB) v Josefově, a v Liberci. Zde provedl konstrukční úpravy na německých lokomotivách z mnichovské továrny Maffei, postupně se díky tomu stal jedním z nejuznávanějších českých odborníků na konstrukce lokomotiv. Bohuslav po dosažení středního vzdělání vystudoval strojní inženýrství na pražské polytechnice a dosáhl titulu inženýra.
První Českomoravská továrna na stroje editovat
Začátkem 70. let 19. století pracoval Mařík spolu se svým otcem a bratrem Václavem (1849-1926) na modelu vlastní lokomotivy vycházející z lokomotiv Maffei 2B IIa. 6 ELBE v měřítku 1:6. František, Václav i Bohuslav Maříkové začali posléze pracovat pro továrnu První českomoravská továrna na stroje Emila Kolbena a Čeňka Daňka, založené roku 1871, v oblasti výroby strojů, pod vedením ředitele závodu Vojtěcha Novotného. Do jejího výrobního programu patřilo hlavně vybavení dolů a potravinářského průmyslu (strojní vybavení cukrovarů, pivovarů či lihovarů). Své produkty vyvážela do celého Rakousko-uherské monarchie i zahraničí.
Po dvaceti letech pak odešel Vojtěch Novotný roku 1891 z ředitelské funkce do penze a novým ředitelem se stal Bohuslav Mařík. Pod jeho Maříkovým vedením na přelomu století zahájil závod výrobu kolejových vozidel[3] a lokomotiv, jako jeden z mála v českých zemích. V roce 1907 založila První Českomoravská továrna na stroje spolu se společností Ringhoffer výrobce automobilů Praga). Mařík setrval do funkce téměř až do své smrti.
V roce 1923 byl jmenován předsedou správní rady Živnostenské banky.[4]
Úmrtí editovat
Bohuslav Mařík zemřel 27. listopadu 1929 v Praze ve věku 75 let. Pohřben byl v olšanském krematoriu a ostatky uloženy na Olšanských hřbitovech.
Po smrti editovat
Roku 1921 se První Českomoravská továrna na stroje v Praze sloučila s Elektrotechnickou a.s. vzešlou z někdejšího strojírenského závodu Emila Kolbena a vznikla tak Českomoravská – Kolben. Ta se v roce 1927 spojila s Akciovou společností Strojírny, dříve Breitfeld, Daněk a spol. a vznikla Českomoravská–Kolben–Daněk (ČKD), největší strojírna v tehdejším Československu.
Rodinný život editovat
Bohuslav Mařík se v kostele svatého Štěpána na Novém městě 21. února 1882 oženil s Aloisií, rozenou Fischerovou (1838–1911).[5] Spolu počali syny Bohuslava (*1879) a Miroslava (*1882) a dcery Aloisii (*1878) a Růženu (*1888).[6]
Jeho druhou manželkou byla Jana Červená (1863–???), se kterou se oženil jako vdovec 7. listopadu 1911.[7]
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Uvádí se též nesprávné datum narození 6. leden 1854
Reference editovat
- ↑ Matrika narozených, sv. Štěpán, 1853-1857, snímek 75 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2022-11-11]. Dostupné online.
- ↑ a b online archiv (Langhans). www.langhans.cz [online]. [cit. 2021-01-21]. Dostupné online.
- ↑ https://www.bejvavalo.cz/clanek/stedra-odmena-za-sestrojeni-prvni-ceske-parni-lokomotivy/ - Štědrá odměna za sestrojení první české parní lokomotivy
- ↑ Nový předseda Živnostenské banky dr. Bohuslav Mařík. S. 373. Světozor [online]. 1923-04-12 [cit. 2022-11-11]. S. 373. Dostupné online.
- ↑ Matrika oddaných, sv. Štěpán, 1877-1883, snímek 218 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2022-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Soupis pražských obyvatel: Mařík Bohuslav [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2022-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Matrika oddaných, sv. Vojtěch, 1906-1912, snímek 254 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2022-11-11]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohuslav Mařík na Wikimedia Commons
