Wikipedie

Čeněk Daněk

český poslanec Českého zemského sněmu a konstruktér (1826/1827-1893)

Čeněk Daněk nebo též Vincenc Daněk (5. dubna 1827 Choltice[1] – 19. března 1893 Praha[2]) byl inženýr, konstruktér a český průmyslník, zakladatel firmy, která se později stala jádrem ČKD.

Čeněk Daněk
Čeněk Daněk
Čeněk Daněk
Narození5. dubna 1826 nebo 5. dubna 1827
Choltice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. března 1893
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníkonstruktér a průmyslník
OceněníŘád Františka Josefa
ChoťVilemína Bürgermeisterová (do 1856)
Auguste Walpurga Maria Daněk von Esse (1856–1893)
DětiČeněk Daněk mladší
RodičeJosef Daněk
PříbuzníJosef Daněk a Marie Gollová (sourozenci)
Funkceposlanec Českého zemského sněmu (od 1861)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se v rodině sládka Josefa Daňka, v obci Choltice. Studoval ve Vídni polytechniku, poté techniku v Praze. V roce 1852 nastoupil do firmy Breitfeld & Evans vlastněné Karlem Friedrichem Breitfeldem a Davidem Evansem jako konstruktér. V roce 1854 koupil spolu se starostou Karlína Josefem Götzlem strojírenský závod A.Meisner & Comp., který pod novým názvem Daněk & Co. vyráběl stroje pro cukrovary, jejichž rozmach v té době začínal. Do roku 1871 uzavřela firma zakázky na více než 100 cukrovarů.[zdroj?]. Začal spolupracovat se stavitelem Václavem Nekvasilem, který stavěl budovy cukrovarů a Daněk je zařizoval stroji. Tímto způsobem byly postaveny cukrovary ve Vinoři, Opatovicích nad Labem nebo v Kostelci nad Orlicí. V roce 1871 pak svou firmu prodal nově založené akciové společnosti Breitfeld, Daněk a spol., kterou založil s původní firmou Breitfeld & Evans a jež se stala jednou z hlavních součástí později vzniklého (v roce 1927) koncernu ČKD. Sám zanechal podnikání a žil na svém zámku Trnová. Vlastnil palác v dnešní Opletalově ulici v Praze.[3] Byl také majitelem panství Tloskov (1872), Krchleby a hradu Líšna, kde je v rodinné hrobce pohřben jeho syn Čeněk (Vincenc) (1858–1895).[4]

V zemských volbách roku 1861 byl zvolen poslancem Českého zemského sněmu.[5]

Za zásluhy prokázané během války roku 1866 mu byl udělen rytířský Řád Františka Josefa. Zasloužil se i o úspěch Světové výstavy ve Vídni roku 1873. V témže roce, 5. června 1878, byl za zásluhy o dobročinnost povýšen do šlechtického stavu. Diplomem z 25. srpna 1878 mu byl udělen erb a predikát šlechtic z Esse (Edler von Esse).[6] Zemřel ve svém paláci na rohu Mariánské (dnes Opletalova 19) a Růžové ulice v Praze, pochován byl 22. března 1893 na Olšanských hřbitovech.[2][7]

Rodina editovat

Čeněk Daněk byl dvakrát ženatý, jeho první manželkou byla Vilemína Bürgermeisterová (1832–26.1.1856). Dne 4. listopadu 1856 se Čeněk Daněk oženil v Žatci s Augustou Hasmannovou z Choltic[2][8] (25. 2. 1835 – 21. 11. 1919).[9] Měl celkem sedm dětí a to Marii (8.6.1853–28.7.1880), Vincenta 14.12.1858–30.7.1895, Zdenko Leopold Antonína (13.6.1868–19.10.1911), Augustu (13.8.1860–28.12.1860), Karla (27.1.1863–29.11.1863), Helenu (5.6.1864–18.12.1867) a Karla (27.9.1870–26.12.1878).[10]

Podrobnější údaje k potomkům:

Syn Čeněk (Vincenc) Josef Ferdinand Daněk (14. prosince 1858 Karlín[11] – 13. července 1895 Líšno) se 19. května 1885 oženil s Rosalií Waldekovou (1864–1934), dcerou podnikatele Franze von Waldek, podruhé provdanou za generála Theodora Hordta.[12] Byl dědicem statků svého otce, měl dva syny. Jeho mladší bratr Zdenko Daněk (13. 6. 1868 – 19. 10. 1911)[9] zemřel bezdětný, dosáhnul hodnosti nadporučíka (Oberleutnant) rakousko-uherské armády.[3]

Dcera Marie Daňková (8. června 1851 – 26. července 1880)[9] se 17. září 1879 v Neveklově provdala za podnikatele Gustava Nobacka.[13] Zemřela po krátkém manželství v roce 1880.[14] Další děti Čeňka a Augusty Daňkových zemřely předčasně (Augusta *1860,[15] Carlo 1865–1865, Helene 1864–1867, Carlo 1870–1878).[9]

Galerie editovat

  •  
    Daňkův palác, Opletalova 19
  •  
    Zámek Líšno se zahradním bazénem
  •  
    Olšanské hřbitovy Praha, hřbitov V., hrobka rodiny Daňků
  •  
    Čeněk Daněk, náhrobní deska, Olšanské hřbitovy

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1801-1829 v Cholticích, sign.1762, ukn.3439, str.120. Dostupné online
  2. ↑ a b c Matrika zemřelých, sv. Jindřich, 1877-1894, snímek 275 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-04-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Vincenc Josef František Daněk von Esse [online]. Klub pro českou heraldiku a genealogii [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ Matrika zemřelých Bystřice, 1891-1912, snímek 68 [online]. SOA Praha [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ Národní listy 21. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6086915&picp=&it=&s=djvu
  6. ↑ http://www.novanobilitas.eu/rod/danek-z-esse
  7. ↑ Adoptované hroby: Čeněk Daněk [online]. Správa pražských hřbitovů [cit. 2020-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-24. 
  8. ↑ Matrika oddaných Žatec, 1855-1861, snímek 34 [online]. SOA Litoměřice [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d Dle nápisů na náhrobní desce, rodinná hrobka Olšanské hřbitovy
  10. ↑ Fond velkostatku Tloskov. [s.l.]: Státní oblastní archiv Praha Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-31.  Archivováno 31. 7. 2020 na Wayback Machine.
  11. ↑ Matrika narozených Karlín, 1858-1860, snímek 104 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. 
  12. ↑ Matrika oddaných, sv. Jindřich 1878-1885, snímek 241 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  13. ↑ Trauung. S. 3. Prager Abendblatt [online]. 17. 9. 1879 [cit. 2020-04-11]. S. 3. Dostupné online. 
  14. ↑ Matrika zemřelých Líšno, 1867-1890, snímek 39 [online]. SOA Praha [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. 
  15. ↑ Matrika narozených Karlín, 1860-1863, snímek 12 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čeněk_Daněk&oldid=23779687“