Josef Götzl
Josef Götzl, uváděn též Josef Götzel (4. března 1820 Praha – 5. února 1892 Karlín[2][3][4][5])[6], byl český podnikatel a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a starosta Karlína.
| Josef Götzl | |
|---|---|
 Josef Götzl (foto z archivu ÚČL AV ČR) | |
| Starosta Karlína | |
| Ve funkci: 1861 – 1884 | |
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1865 – 1892[1] | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Národní strana (staročeši) Strana konzervativního velkostatku |
| Narození | 4. března 1820 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 5. února 1892 (ve věku 71 let) Karlín  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Profese | byznysmen a malíř |
| Ocenění | Řád Františka Josefa |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatPocházel ze skromných poměrů, ale postupně se vypracoval na velkopodnikatele a průmyslníka.[7] Byl synem cínaře. Pracoval v podniku svého otce. Společně s Čeňkem Daňkem založili v Karlíně strojírnu Daněk und Comp., v níž od 5. listopadu 1854 působil jako podílník. V roce 1872 se podnik změnil na akciovou společnost, v níž Götzl zastával funkci jejího prezidenta.[5] Kromě předsednictví v správní radě podniku Breitfeld, Daněk a spol. zastával funkci předsedy správní rady i v první české akciové společnosti pro rafinování cukru.[4] Zasedal rovněž ve správní radě Živnostenské banky.[5] Od roku 1872[5] byl majitelem statku Konárovice u Kolína.[4]
V letech 1861–1884 byl starostou Karlína.[6] Po několik let zastával funkci předsedy družstva pro vystavění Národního divadla.[7] 26. října 1866 mu za jeho jednání během válečného roku 1866 byl udělen Řád Františka Josefa.[5]
V 60. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. Podle některých zdrojů usedl již roku 1865 na Český zemský sněm.[5] V řádných zemských volbách v Čechách v lednu 1867 byl zvolen do Českého zemského sněmu v městské kurii (volební obvod Karlín).[8] Mandát obhájil za týž obvod i v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867.[9]
V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.[10] Čeští poslanci tehdy na protest praktikovali politiku pasivní rezistence, kdy bojkotovali práci zemského sněmu, byli za neomluvenou absenci zbavováni mandátů a pak opětovně manifestačně voleni. Götzl takto byl zbaven mandátu pro absenci v září 1868[11] a zvolen znovu v doplňovacích volbách v září 1869.[12] Za Karlín byl do zemského sněmu zvolen i v řádných volbách v roce 1870[13] a volbách roku 1872.[14] Následovala opět série zbavení mandátu a opětovněho zvolení. Takto uspěl v doplňovacích volbách v říjnu 1873,[15] doplňovacích volbách v červenci 1874,[16] na jaře 1875,[17] v únoru 1876[18] a dubnu 1877.[19] Za městskou kurii v Karlíně byl zvolen i v řádných volbách roku 1878[20] a volbách roku 1883.[21] V zemských volbách roku 1889 do sněmu usedl za velkostatkářskou kurii (nesvěřenecké velkostatky).[22]
Politicky patřil mezi stoupence Národní strany (staročeské).[5][23] V posledních letech, kdy na sněmu zasedal mezi velkostatkáři, patřil do skupiny Strany konzervativního velkostatku.
Zemřel v únoru 1892 ve věku 72 let na vysílení. Smuteční obřad se konal v kostele svatého Cyrila a Metoděje v Karlíně. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.[4][24]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ V 70. letech 19. století se kvůli politice pasivní rezistence na práci sněmu fakticky nepodílel.
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ Uváděno, že zemřel v 72. roku svého.
- ↑ a b c d Úmrtí. Národní listy. Únor 1892, roč. 32, čís. 37, s. 2. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Sterbfall. Bohemia. Únor 1892, roč. 65, čís. 37, s. 6. Dostupné online.
- ↑ a b Götzl Josef, také Götzel [online]. abart-full.artarchiv.cz [cit. 2013-08-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Josef Götzl. Národní politika. Únor 1892, roč. 10, čís. 37, s. 2–3. Dostupné online.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001003.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
- ↑ Osvědčení poslancův českých. Národní noviny. Srpen 1868, čís. 37, s. 1. Dostupné online.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/2/stenprot/020schuz/s020006.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/3/stenprot/006schuz/s006001.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/002schuz/s002001.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/1/stenprot/003schuz/s003001.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/2/stenprot/003schuz/s003002.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/3/stenprot/001schuz/s001003.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/4/stenprot/002schuz/s002001.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/5/stenprot/002schuz/s002001.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/6/stenprot/004schuz/s004001.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/002schuz/s002001.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002002.htm
- ↑ NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online.
- ↑ Národní listy, 21. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011282&picp=&it=0&s=djvu
- ↑ Pohřeb p. Josefa Götzla. Národní politika. Únor 1892, roč. 10, čís. 39, s. 2. Dostupné online.
