Jaroměř (nádraží)

železniční stanice v Česku

Jaroměř je železniční stanice v Jaroměři, městě s přibližně 12 tisíci obyvateli v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Stanice je elektrizovaná (3 kV ss).

Jaroměř
Železniční stanice Jaroměř po modernizaci
Železniční stanice Jaroměř po modernizaci
StátČeskoČesko Česko
KrajKrálovéhradecký
MěstoJaroměř
Souřadnice
Jaroměř
Jaroměř
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice342154
TratěPardubice–Liberec, Jaroměř–Trutnov
Nadmořská výška261 m n. m.
V provozu od20. října 1857
Zabezpečovací zařízeníelektronické stavědlo ESA 44
Dopravní koleje7
Nástupiště (nástupní hrany)2 (4)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravastanoviště autobusů před nádražní budovou
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechBariérové WCRestauraceVeřejné parkovištěObchody a další služby
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

16. února 1855 byla rakouskými úřady schválena stavba trati z Liberce do Pardubic, mezi pěti předloženými variantami nakonec zasáhla vojenská správa, která hodlala železnici využít pro zásobování pevností Hradec Králové a Josefov. Trať stavěla a zprovozňovala po etapách společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB). Nádraží v Jaroměři muselo být umístěno tak, aby mohlo být v případě obrany odstřelováno děly z Josefova. Podle návrhu ing. Daniella se začíná stavět v říjnu 1856, celý areál včetně výpravní budovy, dílen, skladiště, vodárny a strážních domků je dokončen zhruba po roce. Po zkolaudování prvního úseku trati mezi Pardubicemi a Jaroměří přijíždí 20. října 1857 na jaroměřské nádraží slavnostní vlak tažený lokomotivami Josefstadt a Austria. Od 4. listopadu začíná ve stanici pravidelný vlakový provoz.

V polovině roku 1866 probíhala v regionu prusko-rakouská válka. 8. července vydal rakouský generál Gaiszler příkaz k odstřelu nádraží, aby nepadlo do rukou nepřítele. Namísto demolice bylo nakonec nádraží s pomocí sena a slámy podpáleno a požárem zcela zničeno. Roku 1867 se začíná se stavbou nové budovy pod označením Josefstadt-Jaroměř. Během první světové války prošlo stanicí přibližně 236 000 válečných zajatců internovaných v josefovské pevnosti. Ve 20. letech byla fasáda budovy zjednodušena a upravena dle dobových estetických konvencí. Od roku 1993 je do Jaroměře zavedená elektrická trakce, ve směru na Liberec i Trutnov nicméně elektrické vedení nepokračuje.

18. září 1996 byla výpravní budova spolu se skladištěm, poštou, vodárenskou věží, výtopnou, točnou a kolejištěm prohlášena kulturní památkou, evidenční číslo 5945. Ve zrušeném lokomotivním depu je zde zřízeno železniční muzeum.[1]

Modernizace editovat

V roce 2018 byla zahájena celková rekonstrukce železniční stanice Jaroměř, jejíž součástí byla výstavba dvou zastřešených ostrovních nástupišť s výtahy včetně podchodu vedoucího ze staniční budovy, cestových návěstidel umožňujících bezproblémový příjezd dvou vlaků k jedné nástupní hraně, nových výhybek s max. rychlostí v rozmezí 50–80 km/h, trafostanice s rozvody silnoproudu, instalace nového zabezpečovacího zařízení umožňující dálkové ovládání, oprava kolejišť včetně obou zhlaví, snesení již nepotřebných stavědel číslo 1 a 2 a rekonstrukce trakčního vedení.[2][3] Opravu nádraží dostalo na starost sdružení JARO, jejíž členové jsou česká Subterra (součást koncernu Metrostav) a slovenská Eltra, za více než půl miliardy korun.[4] V souvislosti s rekonstrukcí vzniklo nové autobusové stanoviště vedle vlakového, dosavadní autobusové nádraží bylo totiž nevyhovující a daleko od centra, s absencí kryté čekárny nebo záchodů.[5] Byla naplánována také řada dlouhodobých výluk, během kterých byly vlaky nahrazeny náhradní autobusovou dopravou.[2]

Výstavba měla proběhnout od 13. 2. 2018 do 10. 12. téhož roku, kvůli archeologickému průzkumu ale došlo k výraznému zpoždění.[6] Provoz vlaků byl úplně obnoven až 21. prosince 2019,[7] k úplnému dokončení došlo v létě 2020.[8] Zakázka na opravu staniční budovy byla Správou železnic vypsána v prosinci 2023, zahájení stavby se očekává na jaře 2024 a měla by potrvat 18 měsíců.[9] Odhadované náklady činí 179,7 mil. .

Fotogalerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ČERNÝ, Pavel. Místo, kde pára žije. Země světa. 7.1.2021, roč. 20, čís. 1, s. 50–52. Dostupné online. 
  2. a b SEKYRKOVÁ, Kateřina. Modernizace žst. v Jaroměři začne na jaře a přinese dopravní omezení i v okolních regionech. Královédvorsko.cz [online]. 2018-01-17 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  3. HÁJEK, Martin. Příští rok čeká stanici Jaroměř oprava. Železničář [online]. České dráhy, 2017-08-16 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  4. SŮRA, Jan. Nádraží v Jaroměři opraví za půl miliardy Subterra, cena v soutěži klesla o více než třetinu. Zdopravy.cz [online]. 2018-02-14 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  5. VANÍČKOVÁ, Kateřina. Jaroměř chce přesunout autobusy k vlakům, nádraží opraví i železničáři. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2018-03-13 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  6. SEKYRKOVÁ, Kateřina. Rekonstrukce železniční stanice v Jaroměři se potáhne až do roku 2020. Královédvorsko.cz [online]. 2019-04-03 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  7. SŮRA, Jan. V Jaroměři končí s mírným zpožděním dlouhá výluka trati na Trutnov. Zdopravy.cz [online]. 2019-12-20 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  8. Rekonstrukce žst. Jaroměř [online]. Opd.cz [cit. 2020-10-31]. Dostupné online. 
  9. SŮRA, Jan. Po modernizaci kolejiště i oprava nádraží. Správa železnic chystá rekonstrukci budovy v Jaroměři. Zdopravy.cz [online]. 2023-12-30 [cit. 2023-12-30]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • A EDERER, První vlak z Pardubic do Liberce, K. N., Liberec, 1959
  • B. VURSTA A KOL., 130 let Pardubicko - liberecké dráhy 1859-1989, Nadas, Praha, 1989

Externí odkazy editovat