Boeing 767
Boeing 767 je středně velký dvoumotorový proudový širokotrupý dopravní letoun pro střední až velké vzdálenosti vyvinutý a od roku 1981 vyráběný společností Boeing Commercial Airplanes. Byl to první dvoumotorový širokotrupý letoun firmy Boeing a první dopravní letadlo se skleněným kokpitem a dvoučlennou posádkou. Stroj má dva dvouproudové motory, konvenční ocasní plochy a pro snížený aerodynamický odpor superkritický design křídla. Navržený byl jako menší širokotrupé letadlo, ve srovnání s dřívějším typem Boeing 747, s kapacitou 181 až 375 cestujících a doletem 3 850 až 6 385 námořních mil (4 431 až 7 340 mil; 7 130 až 11 825 km) v závislosti na variantě. Vývoj 767 probíhal v tandemu s úzkotrupým dvoumotorovým typem Boeing 757, čímž oba typy sdílely konstrukční rysy, které dovolily posádkám získat běžnou typovou kvalifikaci pro provoz obou modelů.
| Boeing 767 | |
|---|---|
 Boeing 767-300 společnosti Delta Air Lines | |
| Určení | širokotrupý dopravní letoun |
| Původ | Spojené státy americké |
| Výrobce | Boeing |
| První let | 26. září 1981 |
| Zařazeno | 8. září 1982 (United Airlines) |
| Charakter | Ve službě |
| Uživatel | Delta Air Lines UPS Airlines American Airlines All Nippon Airways |
| Výroba | 1981–současnost (cargo) |
| Vyrobeno kusů | 1 151 (květen 2019) |
| Cena za kus | 767-200ER: 124,5–135,5 mil. USD[1] 767-300ER: 141–157,5 mil. USD 767-300F: 151–162 mil. USD 767-400ER: 154–169 mil. USD |
| Varianty | Boeing KC-767 Boeing E-767 Boeing KC-46 Pegasus Boeing KC-767 Northrop Grumman E-10 MC2A |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Boeing 767 se vyrábí ve třech délkách trupu. Původní model 767-200 vstoupil do služby v roce 1982, v roce 1986 následoval model 767-300 a varianta 767-400ER s prodlouženým doletem v roce 2000. Modely 767-200ER a 767-300ER s prodlouženým doletem vstoupily do služby v letech 1984 a 1988, zatímco v roce 1995 debutovala nákladní verze 767-300F. V rámci různých programů byly přestavěny i osobní modely řady 767-200 a 767-300 na nákladní verze, zatímco vojenské varianty zahrnují průzkumný letoun E-767, tankovací letouny KC-767 a KC-46 a VIP letouny. Mezi motory používané na modelu 767 patří General Electric CF6, Pratt & Whitney JT9D a PW4000 nebo Rolls-Royce RB211.
Prototyp letounu Boeing 767-200 (N767BA, výr. č. 22233/1) vzlétl 26. září 1981 z Paine Field se zkušební osádkou kapitána Toma Edmundse. Do komerčního provozu byl model 767 uveden společností United Airlines, která ho převzala 19. srpna 1982 a 8. září jej nasadila na lince Chicago–Denver. Letoun byl zpočátku provozován na domácích a mezikontinentálních trasách, během nichž prokazoval spolehlivost dvoumotorové konstrukce. Model 767 se také v roce 1985 stal prvním dvoumotorovým dopravním letounem, který byl použit na prodloužených zámořských letech. Poté se dostal do nepřetržité služby na středních až dálkových mezikontinentálních trasách. V roce 1986 zahájil Boeing studie ohledně větší kapacity modelu 767, což nakonec vedlo k vývoji typu Boeing 777. V 90. letech se stal typ 767 nejčastěji používaným dopravním letadlem pro transatlantické lety mezi Severní Amerikou a Evropou.
Dále je Boeing 767 prvním dvoumotorovým širokotrupým typem, který dosáhl 1 000 kusů dodaných letadel. Do května 2019 přijal Boeing 1 248 objednávek na model 767 od 74 zákazníků s 1 151 doručenými letouny.[2] V červenci 2018 bylo celkem 742 těchto letadel v provozu.[3] Nejoblíbenější variantou je 767-300ER s 583 dodanými kusy. Největším operátorem je se 77 letouny Delta Air Lines. Mezi konkurenty stroje patří Airbus A300, A310 a A330-200. Varianty 767, které nejsou určeny k přepravě cestujících, zůstaly v roce 2019 ve výrobě, zatímco nástupce pro osobní dopravu – Boeing 787 – do služby vstoupil v roce 2011.
Varianty
editovat
.jpg)
767-200 je první model z rodiny Boeing 767. Výroba tohoto modelu začala 6. července 1979 a používal se v letech 1981 až 1994. Tento model nemá přímého nástupce, měl být nahrazen modelem Boeing 787-3. Ten se ale nakonec pro malý zájem zrušil.
767-200ER je verze Boeingu 767-200 s delším doletem (Extended Range) zalétaná 6. března 1984. Do provozu byl uveden 27. března 1984 leteckou společností El Al. Stal se prvním modelem Boeingu 767, který zaletěl non-stop transatlantický let (El Al, 4X-EAC, Seattle-Tel Aviv). Během své existence překonal několik dálkových letů pro dvoumotorová letadla. Tato verze byla nahrazena modelem Boeing 787-8.
767-300 je prodloužená verze Boeingu 767-200 o 6,43 m vyrobená pro Japan Airlines. Konstrukce centroplánu a přistávací zařízení byly zesíleny. První let absolvoval 30. ledna 1986 v Everettu (N767S), JAL B767-300 na své linky uvedla 20. října 1986 (JA8234).
767-300ER je verze modelu 767-300 s prodlouženým doletem a vyšší vzletovou hmotností. První vzlet proběhl 19. prosince 1986 v Everettu (N767GE), do provozu poprvé vstoupil u společnosti American Airlines 3. března 1988. V roce 1995 Boeing 767-300ER absolvoval jako první Boeing 767 transpacifický let.
767-300F je nákladní verze modelu Boeing 767-300ER vyrobená pro United Parcel Service. B767-300F má zesílený podvozek, konstrukci křídla, centroplán a podlahu, do níž byl nově vestavěn systém automatické manipulace s nákladem. Z trupu byla odstraněna okna a veškeré vybavení hlavní kabiny. První let nákladní verze absolvovala 20. června 1995 (N301UP), do provozu byl uveden 16. října 1995 společností UPS.
767-400ER je prodloužená verze modelu 767-300ER, která vyplnila mezeru na trhu a ve společnostech Delta Air Lines a Continental Airlines nahradila flotilu letounů Lockheed L-1011 a McDonnell Douglas MD-11. Křídlo s větším rozpětím bylo zakončeno zalomenými horizontálními winglety. B767-400ER poprvé vzlétl 9. října 1999 (N76400), do provozu vstoupil 15. září 2000 u dopravce Continental Airlines na lice Newark-Orlando.
Boeing 767AST (N767BA, výr. č. 22233/1) je letoun určený k monitorování drah balistických raket. Vznikl přestavbou prvního prototypu B767-200, který stál po vyřazení odstavený ve výrobním závodě v Seattlu. V červnu 1984 byl předán firmě Space and Communications, která byla pověřena vývojem. Ve výrobním závodě v Everettu byl stroj podroben celkové přestavbě, během které byla na horní část trupu instalována nástavba s elektronikou Hughes Aircraft Electro-O.D.S. dlouhá 26,2 m, která je schopná detekovat přilétající balistické rakety na vzdálenost 1852 km. Poslední modernizace palubního vybavení proběhlo v roce 1991 v rámci úkolů letounu během války v Perském zálivu. Osádku tvoří dva piloti, palubní technik a 14 operátorů-specialistů. Základnou B767AST je Military Flight Center v Seattlu.
Boeing E-767 AWACS je letoun včasné výstrahy vycházející z B767-200ER, jehož čtyři exempláře (č. 501 až 504) převzaly v letech 1998 a 1999 Japonské vzdušné síly sebeobrany. Od 25. března 1999 stroje vykonávají službu u 2. letky 601. AEW Group. Letouny pohání dvojice proudových motorů General Electric GE CF6-80C2, které jsou osazeny generátory Telephonics pro posílení palubní letecké sítě. Základním vybavením je vyhledávací radar Northrop Grumman AN/APY-2 s otočnou anténou o průměru 9,14 m, umístěnou na dvou pylonech nad zadní částí trupu. Osádku tvoří dva piloti a 19 operátorů-specialistů.
KC-767 Tanker Transport je model Boeing 767 určený na doplňování a přepravu paliva ve vzduchu. Tento model používají japonské síly sebeobrany a italské letectvo.
Letadlo čínského prezidenta – v roce 2000 koupila čínská vláda letoun Boeing 767-300ER jako letadlo pro prezidenta. Původně bylo vyrobeno pro americkou společnost Delta Air Lines, později ho koupila společnost China United Airlines. Po dodávce pro vládu bylo letadlo v San Antoniu v Texasu přestavěno pro potřeby prezidenta.
Nehody a incidenty
editovat_AN1663466.jpg)
Letadla Boeing 767 měla během existence 6 nehod s 568 oběťmi a dvě bez obětí. Stala se také pětkrát obětí únosu s 282 oběťmi. S typem Boeing 767 byly spáchány teroristické útoky 11. září 2001. Let č. 11 společnosti American Airlines, Boeing 767-223ER (N334AA) narazil do severní věže, let č. 175 společnosti United Airlines, Boeing 767-222 (N612UA) narazil do jižní věže WTC – Světového obchodního centra. 767-260ER společnosti Ethiopian Airlines byl unesen, během letu do Austrálie mu došlo palivo a piloti museli nouzově přistát na hladinu Indického oceánu u Komorských ostrovů. Přistání se nepovedlo a konstrukce letounu se zhroutila. Ze 175 lidí na palubě přežilo 50. Velkou pozornost vzbudila nehoda letu Lauda Air 004; Boeingu 767-3Z9ER (OE-LAV; Wolfgang Amadeus Mozart) se po startu z letiště v Bangkoku samovolně vysunul obraceč tahu. Letoun přešel do pádu a vinou přetížení se konstrukce letounu roztrhla ještě ve vzduchu. Všech 223 lidí zahynulo. Atlas Air 3591, zatím nejnovější letecká nehoda Boeingu 767-375(ER), se stala 23. února 2019. Příčinou havárie byla chyba pilota.
Uživatelé
editovatJediná letecká společnost, která na českém území provozovala tento letoun byla společnost Travel Service. Typ Boeing 767-300ER registrace TF-FIB (výrobní číslo 25365) byl pronajat na zimní sezóny 2008/2009 a 2010/2011 od islandské společnosti Icelandair.[4]
Americká společnost Delta Air Lines obsluhuje Boeingy 767-400 linku z Letiště JFK v New Yorku na Letiště Václava Havla Praha.
Specifikace
editovat
| Varianta | 767-200(ER) | 767-300(ER/F) | 767-400ER |
|---|---|---|---|
| Posádka kokpitu | Dva | ||
| 3 třídy[5] | 174 (15 1. třída, 40 Business class, 119 Economy class) | 210 (18F, 42J, 150Y) | 243 (16F, 36J, 189Y) |
| 2 třídy[5] | 214 (18J, 196Y) | 261 (24J, 237Y) | 296 (24J, 272Y) |
| 1 třída[5] (limit[6]) | 245Y (290) | 290Y (351) | 409Y (375) |
| Cargo[7] | 3 070 ft³ / 86,9 m³ | 4 030 ft³ / 114,1 m³ -300F: 15,469 ft³ / 438 m³, 24 88×108 na paletách[8] | 4 905 ft³ / 138,9 m³ |
| Unit load device[9]:s.32–36 | 22 LD2 | 30 LD2 | 38 LD2 |
| Délka[10] | 159 ft 2 in / 48.51 m | 180 ft 3 in / 54.94 m | 201 ft 4 in / 61.37 m |
| Rozpětí[10] | 156 ft 1 in / 47.57 m | 170 ft 4 in / 51.92 m | |
| Křídlo | 3,050 ft² / 283,3 m², 31,5° šípovitost[11] | 3,130 ft² / 290.7 m²[12] | |
| Trup | Exteriér: 17 ft 9 in / 5,41 m výška, 16 ft 6 in / 5,03 m šířka;[10] Šířka kabiny: 186 in/ 4,72 m[9]:s.30 | ||
| MTOW[7] | std: 315 000 lb / 142 882 kg ER: 395 000 lb / 179 169 kg |
std: 350 000 lb / 158 758 kg ER/F: 412 000 lb / 186 880 kg |
450 000 lb / 204 116 kg |
| Max. užitečné zatížení[7] | 73 350 liber (33 271 kg) ER: 78 390 liber (35 557 kg) |
88 250 liber (40 030 kg) ER: 96 560 liber (43 799 kg) -300F: 119 000 liber (53 977 kg) |
101 000 liber (45 813 kg) |
| OEW[7] | 176 650 lb / 80 127 kg ER: 181 610 lb / 82 377 kg |
189 750 lb / 86 069 kg ER: 198 440 lb / 90 011 kg -300F: 190 000 lb / 86 183 kg |
229 000 lb / 103 872 kg |
| Kapacita paliva[7] | std: 16 700 US gal / 63 217 L (111 890 lb / 50 753 kg ), ER: 24 140 US gal / 91 380 L (161 740 lb / 73 364 kg) | ||
| Dolet[13] | std: 3,900 námořních mil (7,223 km) 216 pax, 176,100 lb / 79,878 kg OEW, ISA[9]:s.47 ER: 6,590 nmi / 12,200 km 81 pax (15F/40J/126Y), CF6 |
std: 3,900 námořních mil (7,223 km) 269 pax, 187,900 lb / 85235 kg OEW, ISA[9]:s.49 ER: 5,980 nmi / 11,070 km 218 pax (18F/46J/154Y), PW4000-300F: 3,225 nmi / 6 025 km52,7 tun už. zátěže[8] |
5 625 nmi / 10 415 km245 pax (20F/50J/175Y), CF6 |
| Cestovní rychlost | Dlouhý dolet: 459 uzlů (850 km/h), Max: 486 uzlů (900 km/h) při 39,000 stop (11,887 m),[11] Dostup: 43,100 stop (13,137 m)[6] | ||
| Délka vzletuMTOW, SL, 30 °C / 86 °F[13] |
std: 6,300 stop (1,920 m)[9]:s.58 ER: 2,480 m / 8,150 ft |
9,200 stop (2,804 m)[9]:s.64 ER/F: 2,650 m / 8,700 ft |
3,290 m / 10,800 ft |
| Motory (×2)[7] | std: P&W JT9D / PW4000 / GE CF6-80 ER: RB211-524 |
ER/F: PW4000 / GE CF6-80 / RB211-524 std: P&W JT9D |
GE CF6-80 / PW4000 |
| Tah (×2)[7] | std: 48,000–52,500 pounds-force (0–0 kN) ER: 48,000–60,600 pounds-force (0–0 kN) |
std: 48,000–60,600 pounds-force (0–0 kN) ER/F: 56,750–61,500 pounds-force (0–0 kN) |
60,600 pounds-force (0 kN) |
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Boeing 767 na anglické Wikipedii.
- ↑ Boeing Commercial Airplanes prices [online]. [cit. 2007-09-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 767 Model Summary (orders and deliveries) [online]. Boeing, June 2019 [cit. 2019-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-31.
- ↑ World Airline Census 2018 [online]. [cit. 2018-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Travel Service představil Boeing 767-300ER. www.airways.cz [online]. [cit. 2016-11-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c 767 Airplane Characteristics for Airport Planning [online]. Boeing, May 2011. S. 23–29. Dostupné online.
- ↑ a b Type Certificate Data Sheet No. A1NM [online]. June 20, 2016 [cit. 2019-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-29.
- ↑ a b c d e f g 767 Airplane Characteristics for Airport Planning [online]. Boeing, May 2011. S. 9–14. Dostupné online.
- ↑ a b 767 Backgrounder [online]. Boeing Commercial Airplanes, February 2014. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f 767 Airplane Characteristics for Airport Planning [online]. Boeing, May 2011. Dostupné online.
- ↑ a b c 767 Airplane Characteristics for Airport Planning [online]. Boeing, May 2011. S. 15–18. Dostupné online.
- ↑ a b Aircraft Data File: Boeing Aircraft [online]. Elsevier, 1999. Dostupné online.
- ↑ Karsten Palt. Boeing 767-400 [online]. Dostupné online.
- ↑ a b 767 performance summary [online]. Boeing, 2006. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne April 15, 2015.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Boeing 767 na Wikimedia Commons - (anglicky) Model 767 na stránkách Boeing.com
- (anglicky) Boeing 767-200 na stránkách Airliners.net
- (anglicky) Boeing 767 na stránkách Janes.com
- Galerie Boeing 767 na Wikimedia Commons
- (anglicky) Kamufláže letounu B767 Archivováno 27. 12. 2014 na Wayback Machine.
