Otevřít hlavní menu

Boeing 767 je středně velký dvoumotorový proudový širokotrupý dopravní letoun pro střední až velké vzdálenosti vyvinutý a vyráběný společností Boeing Commercial Airplanes. Byl to první dvoumotorový širokotrupý letoun firmy Boeing a první dopravní letadlo se skleněným kokpitem a dvoučlennou posádkou. Stroj má dva dvouproudové motory, konvenční ocasní plochy a pro snížený aerodynamický odpor superkritický design křídla. Navržený byl jako menší širokotrupé letadlo, ve srovnání s dřívějším typem Boeing 747, s kapacitou 181 až 375 cestujících a doletem 3 850 až 6 385 námořních mil (4 431 až 7 340 mil; 7 130 až 11 825 km) v závislosti na variantě. Vývoj 767 probíhal v tandemu s úzkotrupým dvoumotorovým typem Boeing 757, čímž oba typy sdílely konstrukční rysy, které dovolily posádkám získat běžnou typovou kvalifikaci pro provoz obou modelů.

Boeing 767
Boeing 767-300 společnosti Delta Air Lines
Boeing 767-300 společnosti Delta Air Lines
Určení širokotrupý dopravní letoun
Výrobce Boeing
První let 26. září 1981
Zařazeno 8. září 1982 (United Airlines)
Charakter Ve službě
Uživatel Delta Air Lines
UPS Airlines
American Airlines
All Nippon Airways
Výroba 1981–současnost
Vyrobeno kusů 1 151 (květen 2019)
Cena za kus 767-200ER: US$124,5-135,5 mil.[1]
767-300ER: US$141-157,5 mil.
767-300F: US$151-162 mil.
767-400ER: US$154-169 mil.
Varianty Boeing KC-767
Boeing E-767
Boeing KC-46 Pegasus
Boeing KC-767
Northrop Grumman E-10 MC2A
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boeing 767 se vyrábí ve třech délkách trupu. Původní model 767-200 vstoupil do služby v roce 1982, v roce 1986 následoval model 767-300 a varianta 767-400ER s prodlouženým doletem v roce 2000. Modely 767-200ER a 767-300ER s prodlouženým doletem vstoupily do služby v letech 1984 a 1988, zatímco v roce 1995 debutovala nákladní verze 767-300F. V rámci různých programů byly přestavěny i osobní modely řady 767-200 a 767-300 na nákladní verze, zatímco vojenské varianty zahrnují průzkumný letoun E-767, tankovací letouny KC-767 a KC-46 a VIP letouny. Mezi motory používané na modelu 767 patří General Electric CF6, Pratt & Whitney JT9D a PW4000 nebo Rolls-Royce RB211.

Prototyp letounu Boeing 767-200 (N767BA, výr. č. 22233/1) vzlétl 26. září 1981 z Paine Field se zkušební osádkou kapitána Toma Edmundse. Do komerčního provozu byl model 767 uveden společností United Airlines, která ho převzala 19. srpna 1982 a 8. září jej nasadila na lince ChicagoDenver. Letoun byl zpočátku provozován na domácích a mezikontinentálních trasách, během nichž prokazoval spolehlivost dvoumotorové konstrukce. Model 767 se také v roce 1985 stal prvním dvoumotorovým dopravním letounem, který byl použit na prodloužených zámořských letech. Poté se dostal do nepřetržité služby na středních až dálkových mezikontinentálních trasách. V roce 1986 zahájil Boeing studie ohledně větší kapacity modelu 767, což nakonec vedlo k vývoji typu Boeing 777. V 90. letech se stal typ 767 nejčastěji používaným dopravním letadlem pro transatlantické lety mezi Severní Amerikou a Evropou.

Dále je Boeing 767 prvním dvoumotorovým širokotrupým typem, který dosáhl 1 000 kusů dodaných letadel. Do května 2019 přijal Boeing 1 248 objednávek na model 767 od 74 zákazníků s 1 151 doručenými letouny.[2] V červenci 2018 bylo celkem 742 těchto letadel v provozu.[3] Nejoblíbenější variantou je 767-300ER s 583 dodanými kusy. Největším operátorem je se 77 letouny Delta Air Lines. Mezi konkurenty stroje patří Airbus A300, A310 a A330-200. Varianty 767, které nejsou určeny k přepravě cestujících, zůstanou v roce 2019 ve výrobě, zatímco nástupce pro osobní dopravu - Boeing 787 - do služby vstoupil v roce 2011.

Obsah

VariantyEditovat

 
Nejkratší verze Boeing 767-200 Japan Airlines
 
Ve stejné době, kdy nové B767 vyjíždějí z výrobní linky, jsou ty vysloužilé rozebírány a sešrotovány. Jako tato 767-204 společnosti Ansett Australia na Mojavském letišti
 
Nejdelší verze Boeingu 767 – Boeing 767-400 společnosti Delta Air Lines

767-200 je první model z rodiny Boeing 767. Výroba tohoto modelu začala 6. července 1979 a používal se v letech 19811994. Tento model nemá přímého nástupce, měl být nahrazen modelem Boeing 787-3. Ten se ale nakonec pro malý zájem zrušil.

767-200ER je verze Boeingu 767-200 s delším doletem (Extended Range) zalétaná 6. března 1984. Do provozu byl uveden 27. března 1984 leteckou společností El Al. Stal se prvním modelem Boeingu 767, který zaletěl non-stop transatlantický let (El Al, 4X-EAC, Seattle-Tel Aviv). Během své existence překonal několik dálkových letů pro dvoumotorová letadla. Tato verze byla nahrazena modelem Boeing 787-8.

767-300 je prodloužená verze Boeingu 767-200 o 6,43 m vyrobená pro Japan Airlines. Konstrukce centroplánu a přistávací zařízení byly zesíleny. První let absolvoval 30. ledna 1986 v Everettu (N767S), JAL B767-300 na své linky uvedla 20. října 1986 (JA8234).767-300ER je verze modelu 767-300 s prodlouženým doletem a vyšší vzletovou hmotností. První vzlet proběhl 19. prosince 1986 v Everettu (N767GE), do provozu poprvé vstoupil u společnosti American Airlines 3. března 1988. V roce 1995 Boeing 767-300ER absolvoval jako první Boeing 767 transpacifický let.

767-300F je nákladní verze modelu Boeing 767-300ER vyrobená pro United Parcel Service. B767-300F má zesílený podvozek, konstrukci křídla, centroplán a podlahu, do níž byl nově vestavěn systém automatické manipulace s nákladem. Z trupu byla odstraněna okna a veškeré vybavení hlavní kabiny. První let nákladní verze absolvovala 20. června 1995 (N301UP), do provozu byl uveden 16. října 1995 společností UPS. 767-400ER je prodloužená verze modelu 767-300ER, která vyplnila mezeru na trhu a ve společnostech Delta Air Lines a Continental Airlines nahradila flotilu letounů Lockheed L-1011 a McDonnell Douglas MD-11. Křídlo s větším rozpětím bylo zakončeno zalomenými horizontálními winglety. B767-400ER poprvé vzlétl 9. října 1999 (N76400), do provozu vstoupil 15. září 2000 u dopravce Continental Airlines na lice Newark-Orlando.

Boeing 767AST (N767BA, výr. č. 22233/1) je letoun určený k monitorování drah balistických raket. Vznikl přestavbou prvního prototypu B767-200, který stál po vyřazení odstavený ve výrobním závodě v Seattlu. V červnu 1984 byl předán firmě Space and Communications, která byla pověřena vývojem. Ve výrobním závodě v Everettu byl stroj podroben celkové přestavbě, během které byla na horní část trupu instalována nástavba s elektronikou Hughes Aircraft Electro-O.D.S. dlouhá 26,2 m, která je schopná detekovat přilétající balistické rakety na vzdálenost 1852 km. Poslední modernizace palubního vybavení proběhlo v roce 1991 v rámci úkolů letounu během války v Perském zálivu. Osádku tvoří dva piloti, palubní technik a 14 operátorů-specialistů. Základnou B767AST je Military Flight Center v Seattlu.

Boeing E-767 AWACS je letoun včasné výstrahy vycházející z B767-200ER, jehož čtyři exempláře (č. 501 až 504) převzaly v letech 1998 a 1999 Japonské vzdušné síly sebeobrany. Od 25. března 1999 stroje vykonávají službu u 2. letky 601. AEW Group. Letouny pohání dvojice proudových motorů General Electric GE CF6-80C2, které jsou osazeny generátory Telephonics pro posílení palubní letecké sítě. Základním vybavením je vyhledávací radar Northrop Grumman AN/APY-2 s otočnou anténou o průměru 9,14 m, umístěnou na dvou pylonech nad zadní částí trupu. Osádku tvoří dva piloti a 19 operátorů-specialistů.

KC-767 Tanker Transport je model Boeing 767 určený na doplňování a přepravu paliva ve vzduchu. Tento model používají japonské síly sebeobrany a italské letectvo.

Letadlo čínského prezidenta – v roce 2000 koupila čínská vláda letoun Boeing 767-300ER jako letadlo pro prezidenta. Původně bylo vyrobeno pro americkou společnost Delta Air Lines, později ho koupila společnost China United Airlines. Po dodávce pro vládu bylo letadlo v San Antoniu v Texasu přestavěno pro potřeby prezidenta.

Nehody a incidentyEditovat

 
Jedinou českou společností, která provozovala typ Boeing 767 byl Travel Service

Letadla Boeing 767 měla během existence 6 nehod s 568 oběťmi a dvě bez obětí. Stala se také pětkrát obětí únosu s 282 oběťmi. S typem Boeing 767 byly spáchány teroristické útoky na 11. září 2001. Let č. 11 společnosti American Airlines, Boeing 767-223ER (N334AA) havaroval do severní věže, let č. 175 společnosti United Airlines, Boeing 767-222 (N612UA) havaroval do jižní věže WTC – Světového obchodního centra.

UživateléEditovat

Jediná letecká společnost, která na českém území provozovala tento letoun byla společnost Travel Service. Typ Boeing 767-300ER registrace TF-FIB (výrobní číslo 25365) byl pronajat na zimní sezóny 2008/2009 a 2010/2011 od islandské společnosti Icelandair.[4]

SpecifikaceEditovat

Charakteristiky B 767
Varianta 767-200(ER) 767-300(ER/F) 767-400ER
Posádka kokpitu Dva
3 třídy[5] 174 (15 1. třída, 40 Business class, 119 Economy class) 210 (18F, 42J, 150Y) 243 (16F, 36J, 189Y)
2 třídy[5] 214 (18J, 196Y) 261 (24J, 237Y) 296 (24J, 272Y)
1 třída[5] (limit[6]) 245Y (290) 290Y (351) 409Y (375)
Cargo[7] 3 070 ft³ / 86,9 m³ 4 030 ft³ / 114,1 m³-300F: 15,469 ft³ / 438 m³, 24 88×108 na paletách[8] 4 905 ft³ / 138,9 m³
Unit load device[9]: s. {{{1}}} 22 LD2 30 LD2 38 LD2
Délka[10] 159 ft 2 in / 48.51 m 180 ft 3 in / 54.94 m 201 ft 4 in / 61.37 m
Rozpětí[10] 156 ft 1 in / 47.57 m 170 ft 4 in / 51.92 m
Křídlo 3,050 ft² / 283,3 m², 31,5° šípovitost[11] 3,130 ft² / 290.7 m²[12]
Trup Exteriér: 17 ft 9 in / 5,41 m výška, 16 ft 6 in / 5,03 m šířka;[10] Šířka kabiny: 186 in/ 4,72 m[9]: s. {{{1}}}
MTOW[7] std: 315 000 lb / 142 882 kg
ER: 395 000 lb / 179 169 kg
std: 350 000 lb / 158 758 kg
ER/F: 412 000 lb / 186 880 kg
450 000 lb / 204 116 kg
Max. užitečné zatížení[7] 73 350 pound (33 271 kg)
ER: 78 390 pound (35 557 kg)
88 250 pound (40 030 kg)
ER: 96 560 pound (43 799 kg)-300F: 119 000 pound (53 977 kg)
101 000 pound (45 813 kg)
OEW[7] 176 650 lb / 80 127 kg
ER: 181 610 lb / 82 377 kg
189 750 lb / 86 069 kg
ER: 198 440 lb / 90 011 kg-300F: 190 000 lb / 86 183 kg
229 000 lb / 103 872 kg
Kapacita paliva[7] std: 16 700 US gal / 63 217 L (111 890 lb / 50 753 kg ), ER: 24 140 US gal / 91 380 L (161 740 lb / 73 364 kg)
Dolet[13] std: 3,900 námořních mil (7,223 km)216 pax, 176,100 lb / 79,878 kg OEW, ISA[9]: s. {{{1}}}
ER: 6,590 nmi / 12,200 km81 pax (15F/40J/126Y), CF6
std: 3,900 námořních mil (7,223 km)269 pax, 187,900 lb / 85235 kg OEW, ISA[9]: s. {{{1}}}
ER: 5,980 nmi / 11,070 km218 pax (18F/46J/154Y), PW4000-300F: 3,225 nmi / 6 025 km52,7 tun už. zátěže[8]
5 625 nmi / 10 415 km245 pax (20F/50J/175Y), CF6
Cestovní rychlost Dlouhý dolet: 459 uzlů (850 km/h), Max: 486 uzlů (900 km/h) při 39,000 feet (11,887 m),[11] Dostup: 43,100 feet (13,137 m)[6]
Délka
vzletuMTOW, SL, 30 °C / 86 °F[13]
std: 6,300 feet (1,920 m)[9]: s. {{{1}}}
ER: 2,480 m / 8,150 ft
9,200 feet (2,804 m)[9]: s. {{{1}}}
ER/F: 2,650 m / 8,700 ft
3,290 m / 10,800 ft
Motory (×2)[7] std: P&W JT9D / PW4000 / GE CF6-80
ER: RB211-524
ER/F: PW4000 / GE CF6-80 / RB211-524
std: P&W JT9D
GE CF6-80 / PW4000
Tah (×2)[7] std: 48,000–52,500 pounds-force (0–0 kN)
ER: 48,000–60,600 pounds-force (0–0 kN)
std: 48,000–60,600 pounds-force (0–0 kN)
ER/F: 56,750–61,500 pounds-force (0–0 kN)
60,600 pounds-force (0 kN)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boeing 767 na anglické Wikipedii.

  1. Boeing Commercial Airplanes prices [online]. [cit. 2007-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. 767 Model Summary (orders and deliveries) [online]. Boeing, June 2019 [cit. 2019-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. World Airline Census 2018 [online]. [cit. 2018-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Travel Service představil Boeing 767-300ER. www.airways.cz [online]. [cit. 2016-11-23]. Dostupné online. 
  5. a b c 767 Airplane Characteristics for Airport Planning [online]. Boeing, May 2011. S. 23–29. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Type Certificate Data Sheet No. A1NM [online]. June 20, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c d e f g 767 Airplane Characteristics for Airport Planning [online]. Boeing, May 2011. S. 9–14. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b 767 Backgrounder [online]. Boeing Commercial Airplanes, February 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b c d e f 767 Airplane Characteristics for Airport Planning [online]. Boeing, May 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b c 767 Airplane Characteristics for Airport Planning [online]. Boeing, May 2011. S. 15–18. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b Aircraft Data File: Boeing Aircraft [online]. Elsevier, 1999. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Karsten Palt. Boeing 767-400 [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. a b 767 performance summary [online]. Boeing, 2006. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne April 15, 2015. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat