Wikipedie

Bitva u Hradce Králové

bitva prusko-rakouské války roku 1866
(přesměrováno z Bitva u Hradce)

Bitva u Hradce Králové (též bitva na Chlumu či bitva u Sadové) byla po bitvě u Lipska druhá největší bitva 19. století[5] s účastí 436 tisíc vojáků.[6] Odehrála se 3. července 1866 severozápadně od městské fortifikace Hradec Králové, v rozsáhlé lokalitě mezi řekou Labe a vesnicemi Hořiněves, Benátky, Sadová, Mokrovousy a Dolní Přím.

Bitva u Hradce Králové
konflikt: Prusko-rakouská válka
Georg Bleibtreu: bitva u Hradce Králové
Georg Bleibtreu: bitva u Hradce Králové
Trvání3. července 1866
Místoseverozápadně od Hradce Králové
Souřadnice50°17′51″ s. š., 15°44′2″ v. d.
Výsledekrozhodné vítězství Pruska
Strany
Pruské královstvíPruské království Pruské království Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Saské královstvíSaské království Saské království
Velitelé
Pruské království Vilém I. Pruský
Pruské království Helmut von Moltke 		Rakouské císařství Ludwig von Benedek
Saské království Albert Saský
Síla
~ 215 000 vojáků (27 000 jezdectvo)
~ 780 děl[1]		~ 221 000 vojáků (24 000 jezdectvo)
~ 770 děl[2]
Ztráty
Pruské království důstojníci:
~ 100 mrtvých
~ 260 raněných
Pruské království mužstvo:
~ 1835 mrtvých
~ 6 699 raněných
~ 278 pohřešovaných[3]		Rakouské císařství důstojníci:
~ 330 mrtvých
~ 43 raněných
~ 431 pohřešovaných
~ 509 zajatých
Rakouské císařství mužstvo:
~ 5 238 mrtvých
~ 7 367 pohřešovaných
~ 7 143 raněných
~ 21 661 zajatých[4]
Vlajka Saska důstojníci:
~ 13 mrtvých
~ 40 zraněných
Saské království mužstvo:
~ 120 mrtvých
~ 426 pohřešovaných
~ 900 raněných[3]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pruská armáda v čele s králem Vilémem I. a náčelníkem generálního štábu generálem pěchoty Helmutem von Moltkem zde drtivě porazila rakousko-saskou armádu pod velením polního zbrojmistra Ludvíka von Benedek. Stalo se tak zejména v důsledku zastaralé vojenské taktiky a výzbroje Rakouska.[5] Střetnutí se stalo rozhodujícím faktorem prusko-rakouské války, v širších souvislostech pak v jeho důsledku přišlo Rakousko o své dosavadní čelné postavení v Německu i v severní Itálii a současně muselo čelit stupňujícím se požadavkům obyvatel jednotlivých částí říše.[7]

Počtem nasazených vojáků je hradecké střetnutí největší bitvou svedenou na území dnešního Česka.

Souvislosti editovat

Po nástupu kancléře Otto von Bismarcka v polovině 19. století získávalo ve střední Evropě stále větší vliv Prusko. Rozhodujícím momentem bylo obsazení Holštýnského vévodství Pruskem a vyloučení Rakouska z Německého spolku z podnětu Pruska. Odvetou vyhlásilo Rakousko Prusku 17. června 1866 válku.

Průběh bitvy editovat

Rakouské a saské jednotky se začaly formovat na pravém břehu Labe již 2. července. Po půlnoci se rozmístily do přibližně půlkruhové linie o délce 10 kilometrů, zahrnující i vrchol Chlum[8] poblíž stejnojmenné vsi. Část sil byla ponechána v záloze. Proti nim stály tři pruské armády nazývané První, Druhá a Labská, přičemž Druhá armáda nebyla v době zahájení bitvy doposud v dotyku s Rakušany.

Bitva začala za rozbřesku 3. července. Během dopoledne mělo Rakousko mírnou převahu. Rakouské dělostřelectvo, vybavené moderními bronzovými čtyř- a osmiliberními děly s dostřelem několika kilometrů, odráželo nápor 1. pruské armády palbou od obce Lípa. Ve výbavě pěšáků mělo určitou převahu Prusko, neboť pruští vojáci byli vybaveni novým typem pušek – zadovkami, sestrojenými podle Nikolause Dreyse, které již používaly patrony, a proto se nabíjely daleko rychleji než zepředu nabíjené rakouské pušky konstrukce J. Lorenze, které ovšem měly delší dostřel i přesnost. Klasický rakouský bodákový útok v mohutných praporních svazech se v pruské rychlopalbě hroutil.

Za rozhodující moment se považuje zapletení se dvou rakouských armádní sborů (II. a IV.) ze strategického hlediska do zbytečného boje o les Svíb, o nějž svedly krvavý zápas se 7. pruskou divizí, čímž došlo k oslabení až k odkrytí části rakouské obranné linie. V důsledku toho opožděně přišedší 2. pruská armáda mohla téměř nepozorovaně zaujmout extrémně výhodnou pozici na návrší obce Chlum, v týlu nepřítele. To bitvu rozhodlo. Zpočátku byly sice počty Prusů na Chlumu menší a proto byl první následující útok Rakušanů na Chlum úspěšný; to se však rychle změnilo. V dalším boji rakouská armáda ztratila 10 000 vojáků a hrozilo její úplné zničení v nastalém obklíčení;[9] proto zahájila ústup na Moravu přes Třebechovice pod Orebem, Holice a Českou Třebovou. Pruská armáda ji vzhledem k vlastnímu oslabení nepronásledovala.

Rakouský ústup byl kryt jezdectvem. Došlo k velké jezdecké bitvě jedenácti tisíc rakouských a pruských jezdců mezi Střezeticemi a Dlouhými Dvory, při které za půl hodiny zahynulo na 1600 mužů a 2000 koní.[10]

Dopisovatel britského deníku The Times v pruském hlavním stanu ještě v den bitvy 3. července vylíčil pruský útok na rakouské pozice:[11]

„ Prusové stříleli mnohem rychleji nežli Rakušané, avšak nemohli viděti cíle pro kouř, domy a stromy, kdežto rakouští myslivci, jsouce kryti, pálili na slepo směrem, odkud se blížil nepřítel, a střelbou svou strašlivě protrhovali uzavřené šiky pruské. Avšak Prusové znenáhla lepšili své postavení. Byť i pomalu, přece srdnatě a vytrvale drali se ku předu, ač trpíce ztráty při každém kroku a pokrývajíce místy půdu svými padlými. Aby pomohla pěchotě, odvrátila pruská dělostřelba na chvíli pozornost svou od děl rakouských; zasypávajíc střelbou vesnice, obsazené rakouskou pěchotou, způsobila hrozné spousty. Mokrovousy a Dohalice se vzňaly, a granáty pršely na obhájce hořících vesnic. ... 7. divise zahájila palbu proti lesu, nemohla však mnoho poříditi, ježto nepřítel byl kryt stromy; i šla na to bodákem. Rakušané necouvali, nýbrž vyčkali Prusů, i byl v lese nad Benátky sveden jeden z nejkrvavějších bojů muž proti muži, jakého kdy válka viděla. 27. pruský pluk vešel do lesa s 3000 muži a 90 důstojníky, a vyšel na druhé straně z lesa s 2 důstojníky a 300 — 400 muži; všichni ostatní byli zabiti nebo raněni. “

Připomínky bitvy editovat

 
Muzeum války 1866 s rozhlednou Chlum

Muzeum editovat

Bitvě u Hradce Králové se nejen v kontextu prusko-rakouské války věnuje Muzeum války 1866 na Chlumu. Muzeum bylo otevřeno v roce 1936 u příležitosti 70. výročí bitvy a rozšířeno v letech 2008 až 2012.[12] U muzea lze vystoupat na rozhlednu, z níž je výhled na bojiště.[13]

 
Baterie mrtvých

Pomníky editovat

Bitvu připomíná také na 480 pomníků, které dohromady tvoří největší funerální komplex památek na českém území.[12]

Mezi nejvýznamnější místa patří např. „Alej mrtvých“ v lese Svíb, na svahu Chlumu stojící pískovcový sloup se sochou Austrie postavený na památku Baterie mrtvých setníka Augusta von der Groebena, hřbitovy v Chlumu a Máslojedech, pískovcové mauzoleum u Lípy. Nejnovějším z pomníků je Pomník jezdecké srážky u Střezetic 1866, který byl odhalen v červenci 2016.[14]

Podrobnější informace naleznete v článcích Seznam pomníků z bitvy u Hradce Králové roku 1866, část 1–150, Seznam pomníků z bitvy u Hradce Králové roku 1866, část 151–300 a Seznam pomníků z bitvy u Hradce Králové roku 1866, část 301–474.

Krajinná památková zóna editovat

„Území bojiště u Hradce Králové“ bylo v roce 1996 vyhlášeno krajinnou památkovou zónou. Zasahuje do území těchto obcí (v abecedním pořadí): Benátky, Čistěves, Dohalice, Dolní Přím, Hněvčeves, Hořiněves, Hradec Králové, Máslojedy, Mokrovousy, Neděliště, Račice nad Trotinou, Sadová, Sendražice, Sovětice, Stěžery, Střezetice, Světí, Třesovice, Vrchovnice, Všestary.[15]

Naučné stezky editovat

Územím bojiště prochází pět tematicky zaměřených naučných stezek[16]:

Název stezky Výchozí bod Cílový bod Délka Počet zastavení
Josefov – Smiřice – Chlum 1866 vojenský hřbitov v Josefově Chlum u Hradce Králové 23,5 km 15
Bitva u Hradce Králové 3. 7. 1866 – jižní křídlo Cerekvice nad Bystřicí Rozběřice 43 km 26
Centrální bojiště Chlum Chlum, Muzeum války 1866 Chlum, Muzeum války 1866 10 km 20
Les Svíb Čistěves / Chlum, Muzeum války 1866 Máslojedy / Chlum, Muzeum války 1866 10/15 km 23
Bitva u Hradce Králové 3. 7. 1866 – ústup rakouské armády Hradec Králové, Muzeum východních Čech varianta A: Chlum, Muzeum války 1866

varianta B: Hořiněves

A: 18,5 km

B: 18 km

A: 11

B: 9

 
Připomínka bitvy, Hradec Králové 2016

Akce editovat

Pravidelně se také konají bitevní ukázky přímo na bojišti Chlum. V roce 2016 se u příležitosti uplynutí 150 let od bitvy uskutečnil celý seriál akcí, který vyvrcholil srážkou jezdectva u Střezetic a bitvou na Chlumu.[17]

Díla inspirovaná bitvou editovat

Na počest vítězství pruské armády složil J. G. Piefke Královéhradecký pochod. Bitvou se umělci nechávali inspirovat i po letech. Takto v 80. letech 19. století vznikla humoristická píseň Kanonýr Jabůrek, kde se zpívá o fiktivním dělostřelci, který se v bitvě choval udatně i přes ztrátu rukou a hlavy. Tato píseň se nadále zpívá v různých obměnách, skupina Kantoři podle ní pojmenovala své album z roku 1986 Tam u Hradce Královýho. Dále např. obraz Václava Sochora z r. 1900 Srážka jízdy u Střezetic. V roce 2011 uvedlo královéhradecké Divadlo Drak hru Víta Peřiny U kanónu stál aneb bitva u Hradce Králové.[18]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Vojenské dějiny československa II. díl. Praha: Naše vojsko, 1986. S. 385. 
  2. ↑ PERNES, Jiří; FUČÍK, Josef; HAVEL, Petr, a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918. Praha: Elka Press, 2003. ISBN 80-902745-5-2. S. 299. 
  3. ↑ a b Jedlička, s. 103.
  4. ↑ JEDLIČKA, Otakar. Boje v Čechách a na Moravě za války roku 1866 - díl 2. Pardubice: F. & V. Hoblík, 1883. S. 102. [Dále jen: Jedlička]. 
  5. ↑ a b JANUSOVÁ, Jana; KÁŇA, Otakar. Památná místa naší vlasti : Po stopách slavných bitev, lid. bouří, dělnických bojů a odbojových akcí : Pro čtenáře od 12 let. Praha: Albatros, 1982. 428 s. 
  6. ↑ KVIRENC, Jan. Slavné bitvy českých dějin. První vydání. vyd. Praha: [s.n.] 304 s. Dostupné online. ISBN 978-80-271-2936-2, ISBN 80-271-2936-2. OCLC 1140087285 
  7. ↑ Vojenské dějiny Československa 2. díl, s. 392.
  8. ↑ Prusko-rakouská válka [online]. Chlum1866.cz [cit. 2021-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-21. 
  9. ↑ Bitva u Hradce Králové 3. července 1866. www.bellum.cz [online]. [cit. 2017-01-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ Hradecko si připomene bitvu, jež změnila monarchii. V řeži padne vesnice. iDNES.cz. 30. června 2016
  11. ↑ Bitva u Hradce Králové, Pavel Volný, 1891
  12. ↑ a b Muzeum války 1866 – Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 
  13. ↑ Vyhlídková věž | Muzeum války 1866. www.chlum1866.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-25. 
  14. ↑ Pomník jezdecké srážky – obnova pomníku jezdecké srážky z roku 1866 u Střezetic. pomnikjezdeckesrazky.1866.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. 
  15. ↑ Území bojiště u Hradce Králové – Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. 
  16. ↑ Královéhradecký magazín pro volný čas. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. 
  17. ↑ Bitva, která změnila Evropu (akce 2016)
  18. ↑ Divadlo Drak: U kanónu stál aneb bitva u Hradce Králové. draktheatre.cz [online]. [cit. 2018-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-14. 

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bitva_u_Hradce_Králové&oldid=23785925“