Vojenský hřbitov (Josefov)

památkově chráněný hřbitov v obci Jaroměř

Vojenský hřbitov Josefov na Náchodsku se nachází přibližně 2 kilometry jihozápadně od centra pevnosti Josefov v katastru obce Rasošky. Na ploše 21366 m²[1] bylo pohřbeno 2013 vojáků, důstojníků a civilistů.[2] Hřbitov je chráněn jako nemovitá Kulturní památka České republiky.[3]

Vojenský hřbitov
Vojenský hřbitov u pevnosti Josefov
Vojenský hřbitov u pevnosti Josefov
Lokalita
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Jaroměř a Dolní Ples t. Vodní Ples
Zeměpisné souřadnice
Odkazy
Kód památky 39786/6-1778 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Vojenský hřbitov byl založen roku 1780 současně s vojenskou pevností Ples, po úmrtí císaře Josefa II. nazvanou Josefov. Při jeho vzniku již bylo uplatněno nařízení zakládat z hygienických důvodů hřbitovy mimo obce.

Protože josefovská pevnost sloužila také jako válečný lazaret a zajatecký tábor, byly zde pohřbeno 1148 francouzský zajatých vojáků z bitvy národů u Lipska (1813) nebo roku 1849 italští vojáci. Z roku 1866 je zde 6 pomníků z Prusko-rakouské války se jmény důstojníků zemřelých ve vojenské nemocnici a dalších 13 padlých a neznámo kde pohřbených. I po zrušení pevnosti roku 1888 byl hřbitov využíván k pohřbívání vojáků, protože v Josefově zůstala mnohonárodnostní posádka. Za 1. světové války byl hřbitov rozšířen severovýchodním směrem a sloužil jako pohřebiště zemřelým vězněným válečným zajatcům z Ruska, Srbska či Itálie.

NáhrobkyEditovat

Na hřbitově se dochovala řada hodnotných náhrobků vysokých důstojníků rakouské c. k. armády. Pohřbeni jsou zde velitel josefovské pevnosti c. k. polní podmaršál Maximilian von Reisinger (1774-1848), c. k. polní podmaršál Heinrich von Aulich (1847-1909) nebo ve společné hrobce důstojníci baron Friedrich von Böck a Rudolf Werlbecter, tragicky zemřelí roku 1843 při vyjížďce kočárem.

Z josefovských měšťanů zde byl pohřben do rodinné hrobky velkoobchodník Josef Kostelecký (1836-1915), nejbohatší josefovský podnikatel, a jeho dcera Josefína, která spáchala sebevraždu z nešťastné lásky k chudému důstojníkovi. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1808 a patří Kateřině Rumpelmayerové.

Při vstupu na hřbitov se nachází náhrobek josefovského rodáka, prvorepublikového diplomata a protinacistického odbojáře Arnošta Heidricha. Ve vojenské části se rovněž nachází pamětní místo 29 josefovských občanů zavražděných nacisty během 2. světové války.

PomníkyEditovat

Roku 1916 zde vznikl se souhlasem c. k. úřadů devět metrů vysoký pomník ruských zajatců od sochaře Nikolaje Alexandroviče Suškina, přestože Rusko bylo s Rakousko-Uherskem ve válečném stavu.[4] Pomník byl pořízen ze sbírky uspořádané mezi ruskými zajatci. Roku 2000 byla odhalena pamětní deska zemřelým italským zajatcům. Odhalení se zúčastnily vojenské tradiční jednotky ze severoitalské Novary. V červnu 2004 byl odhalen pomník francouzských zajatců. Z období 2. světové války se zde nachází pomníky padlých sovětských vojáků. Na hřbitově byly pohřbeny ostatky padlých německých vojáků z 2. světové vály. V roce 2014 byla těla exhumována a převezena do Německa.

Naučná stezkaEditovat

Vojenský hřbitov leží na trase Naučné stezky Česká Skalice - Svinišťany - Josefov 1866.[5]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Databáze pohřebišť - vyhledávání. ID 3787. pohrebiste.cz, 13.04.2016. [cit. 2016-09-10] Dostupné z WWW.
  2. Signum belli 1914. Vojenské hřbitovy: Josefov. Elektronická encyklopedie historie. Radim Kapavík, Jiří Vrba, 2008. Dostupné z WWW.
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 151822 : starý vojenský hřbitov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. Pavel Vlach: Vojenský pevnostní hřbitov. In: Hrady.cz, 09.05.2015. Dostupné z WWW.
  5. Naučná stezka Česká Skalice - Svinišťany - Josefov 1866: XXII (32) - Pevnostní hřbitov. Spolek přátel vojenské historie, Náchod. Dostupné z WWW Archivováno 30. 3. 2016 na Wayback Machine.

LiteraturaEditovat

  • Kovařík, Petr a Frajerová, Blanka. Klíč k českým hřbitovům. 1. vyd. v Mladé frontě. Praha: Mladá fronta, 2013. 343 s. ISBN 978-80-204-2984-1. S. 263.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat