Otevřít hlavní menu

Václav Sochor (7. října 1855, Obora u Loun[1]23. února 1935, Praha) byl český malíř.[2]

Václav Sochor
Václav Sochor (1899)
Václav Sochor (1899)
Narození 7. října 1855
Obora u Loun
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 23. února 1935 (ve věku 79 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání malíř
Podpis Vaclav Sochor - signatura.jpg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Václav Sochor studoval v letech 1855–1857 na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Antonína Lhoty a Emanuela Roma. Jeho spolužáky a přáteli byli Mikoláš Aleš, Antonín Chittussi a Felix Jenewein.

V následujících pěti letech pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění v Mnichově (1877–1882) a odtud odešel do Paříže, aby dokončil studia u Charlese E. A. Duranda a Léona Bonnata. Stejně jako Václav Brožík pobýval v Paříži a jako jeden z mála cizinců se stal členem Société Nationale des Beaux Arts. Vystavoval pravidelně na Pařížských salonech.

Roku 1895 se vrátil do Čech a tvořil v Cítolibech. Další ateliér si zřídil roku 1907 v Praze, kde žil až do své smrti roku 1935. Je pohřben v Cítolibech.

Václav Sochor byl starší bratr architekta Eduarda Sochora.

DíloEditovat

 
Václav Sochor, Baterie mrtvých

Václav Sochor byl portrétista a malíř válečných scén, představitel francouzského akademického realismu.

Obrovské plátno Slavnost Božího těla (5 x 8 m) namaloval roku 1875 během svého pobytu v Cítolibech a vystavil na Světové výstavě v Paříži roku 1889, kde za něj získal stříbrnou medaili. Toto dílo pak představil na Jubilejní výstavě v Praze roku 1891 a také v Bruselu, Düsseldorfu a Drážďanech. Slavnost Božího těla je prvním monumentálním zobrazením plenérové mnohafigurové kompozice v české malbě a je nyní v majetku Národní galerie v Praze.

Sochorův obraz Baterie mrtvých (5 x 8 m), na kterém zachytil konec jezdectva baterie polního dělostřelectva 8. regimentu v krvavé bitvě u Hradce Králové roku 1866, zakoupil císař František Josef I. pro armádní muzeum ve Vídni (Heeresgeschichtliches Museum, Arsenal)[3]. Jeho protějškem je další monumentální plátno Srážka jízdy u Střezetic u Králova Hradce (6 x 9 m)[4], rovněž zakoupené pro vojenské muzeum ve Vídni.[5]

Kromě vojenské tematiky (Předvoj výzvědné hlídky, 1887)[6] maloval Václav Sochor také portréty (pražský starosta Vladimír Srb, 1902), oltářní obrazy (Oltářní obraz sv. Václava, Vlčí) a ženské akty (V lázni).

Výstavy (výběr)Editovat

  • 1889 Světová výstava v Paříži
  • 1891 Jubilejní výstava, Praha
  • 1902 bývalý posádkový kostel sv. Vojtěcha v Praze u Prašné brány
  • 1928 Souborná výstava Václava Sochora, Klementinum, Praha
  • 1937 Hradec Králové
  • 1938 Obecní dům v Praze

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti obce Obora
  2. Portrét Václava Sochora. www.mkln.cz [online]. [cit. 2015-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  3. Arsenal – Museum vojenské historie
  4. Prusko-rakouská válka 1866 / Bitva u HK – jižní křídlo / Střezetice
  5. Srážka jízdy u Střezetic a umělci
  6. Galerie Marold: Předvoj výzvědné hlídky
  • V článku byly použity údaje z německé Wikipedie

LiteraturaEditovat

  • Manfried Rauchensteiner, Manfred Litscher: Das Heeresgeschichtliche Museum in Wien. Verlag Styria, Graz, Wien 2000, ISBN 3-222-12834-0
  • Vojtěch Volavka, České malířství a sochařství 19. století, SPN Praha, 1968 (s. 180)
  • Ulrich Thieme (Hg.), Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Leipzig, 1937.
  • František Kučera: Dějiny městyse Cítolib 1930

Externí odkazyEditovat