Otevřít hlavní menu

Václav Sochor (7. října 1855, Obora u Loun[1]23. února 1935, Praha) byl český malíř.[2]

Václav Sochor
Václav Sochor (1899)
Václav Sochor (1899)
Narození 7. října 1855
Obora u Loun
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 23. února 1935 (ve věku 79 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání malíř
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Václav Sochor studoval v letech 1855–1857 na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Antonína Lhoty a Emanuela Roma. Jeho spolužáky a přáteli byli Mikoláš Aleš, Antonín Chittussi a Felix Jenewein.

V následujících pěti letech pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění v Mnichově (1877–1882) a odtud odešel do Paříže, aby dokončil studia u Charlese E. A. Duranda a Léona Bonnata. Stejně jako Václav Brožík pobýval v Paříži a jako jeden z mála cizinců se stal členem Société Nationale des Beaux Arts. Vystavoval pravidelně na Pařížských salonech.

Roku 1895 se vrátil do Čech a tvořil v Cítolibech. Další ateliér si zřídil roku 1907 v Praze, kde žil až do své smrti roku 1935. Je pohřben v Cítolibech.

Václav Sochor byl starší bratr architekta Eduarda Sochora.

DíloEditovat

 
Václav Sochor, Baterie mrtvých

Václav Sochor byl portrétista a malíř válečných scén, představitel francouzského akademického realismu.

Obrovské plátno Slavnost Božího těla (5 x 8 m) namaloval roku 1875 během svého pobytu v Cítolibech a vystavil na Světové výstavě v Paříži roku 1889, kde za něj získal stříbrnou medaili. Toto dílo pak představil na Jubilejní výstavě v Praze roku 1891 a také v Bruselu, Düsseldorfu a Drážďanech. Slavnost Božího těla je prvním monumentálním zobrazením plenérové mnohafigurové kompozice v české malbě a je nyní v majetku Národní galerie v Praze.

Sochorův obraz Baterie mrtvých (5 x 8 m), na kterém zachytil konec jezdectva baterie polního dělostřelectva 8. regimentu v krvavé bitvě u Hradce Králové roku 1866, zakoupil císař František Josef I. pro armádní muzeum ve Vídni (Heeresgeschichtliches Museum, Arsenal)[3]. Jeho protějškem je další monumentální plátno Srážka jízdy u Střezetic u Králova Hradce (6 x 9 m)[4], rovněž zakoupené pro vojenské muzeum ve Vídni.[5]

Kromě vojenské tematiky (Předvoj výzvědné hlídky, 1887)[6] maloval Václav Sochor také portréty (pražský starosta Vladimír Srb, 1902), oltářní obrazy (Oltářní obraz sv. Václava, Vlčí) a ženské akty (V lázni).

Výstavy (výběr)Editovat

  • 1889 Světová výstava v Paříži
  • 1891 Jubilejní výstava, Praha
  • 1902 bývalý posádkový kostel sv. Vojtěcha v Praze u Prašné brány
  • 1928 Souborná výstava Václava Sochora, Klementinum, Praha
  • 1937 Hradec Králové
  • 1938 Obecní dům v Praze

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti obce Obora
  2. Portrét Václava Sochora. www.mkln.cz [online]. [cit. 2015-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  3. Arsenal – Museum vojenské historie
  4. Prusko-rakouská válka 1866 / Bitva u HK – jižní křídlo / Střezetice
  5. Srážka jízdy u Střezetic a umělci
  6. Galerie Marold: Předvoj výzvědné hlídky
  • V článku byly použity údaje z německé Wikipedie

LiteraturaEditovat

  • Manfried Rauchensteiner, Manfred Litscher: Das Heeresgeschichtliche Museum in Wien. Verlag Styria, Graz, Wien 2000, ISBN 3-222-12834-0
  • Vojtěch Volavka, České malířství a sochařství 19. století, SPN Praha, 1968 (s. 180)
  • Ulrich Thieme (Hg.), Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Leipzig, 1937.
  • František Kučera: Dějiny městyse Cítolib 1930

Externí odkazyEditovat