Čistěves

obec v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji

Obec Čistěves (německy Cistowes) se nachází v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji. Žije v ní 188[1] obyvatel.

Čistěves
Pomník rakouského 8. praporu polních myslivců
Pomník rakouského 8. praporu polních myslivců
Znak obce ČistěvesVlajka obce Čistěves
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHradec Králové
Obec s rozšířenou působnostíHradec Králové
(správní obvod)
OkresHradec Králové
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel188 (2023)[1]
Rozloha2,60 km²[2]
Katastrální územíČistěves
Nadmořská výška280 m n. m.
PSČ503 15
Počet domů70 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduČistěves 28
503 15 Nechanice
obec.cisteves@seznam.cz
StarostaBc. Karel Tuček
Oficiální web: www.cisteves.cz
Čistěves
Čistěves
Další údaje
Kód obce569933
Kód části obce24015
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1225, kdy ji král Přemysl Otakar I. výměnou za Vestec postoupil bratrům Petrovi a Benedovi, měšťanům z Hradce, a to včetně sedmi popluží a osvobodil je a jejich potomky od služebných povinností „nářezu a noclehu“. [4] Vladykové z Čistěvsi zde v následujícím století založili tvrz, připomínanou v letech 1389 a 1445. Stávala si 1 km od obce v poloze Na Hrádku, při nynější železniční trati.[5][6]

V 17. století spadala Čistěves pod panství Smiřice. V dobách rekatolizace byla dle soupisu poddaných tato ves „devátá v počtu protivných a spurných“ obyvatel smiřického panství, kteří odmítali přijmout katolické náboženství. Někteří obyvatelé uprchli a připojili se k exulantům.[7]

Po zrušení nevolnictví byla obec roku 1850 připojena ke správě okresu Hradec Králové. Tragickým dnem obce byl 3. červenec roku 1866, kdy se zde a v lese Svíb odehrála krvavá bitva Prusko-rakouské války, v níž se střetl 8. prapor polních myslivců armády rakouského císařství se 7. pěší divizí vojska pruského království.[8]

Pamětihodnosti editovat

  • Pomník padlým vojákům 8. rakouského praporu polních myslivců z prusko-rakouské války roku 1866, v lese Svíbu, vápenec, Viktor Tilgner, Vídeň 1896
  • Torzo pomníku padlých z prusko-rakouské války roku 1866, (chybí nástavec s křížem), pískovec, kolem 1870
  • Poklad 356 stříbrných středověkých mincí, zvláště ražeb českých denárů Slavníkovců a Přemyslovců (Boleslava I., II., III. a Vladivoje) z doby kolem roku 1000, a filigránových kuličkových náušnic, byl nalezen roku 1896 na poli a předán do numismatického oddělení Národního muzea v Praze.

Spolky editovat

  • Spolek dobrovolných hasičů – poprvé založen roku 1890, podruhé roku 2006

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Codex diplomaticus necnon epistolaris regni Bohemiae. Tomus II., edidit Gustav Fridrich. Praha 1912, s. 272, č. 278
  5. Šimek a kol. 1989, s. 86
  6. Křížek-Řezník 1992, s. 10
  7. Poddaní, zběhlí ze svých gruntů a z panství smiřického a hořiněveského v 17. a 18. století [online]. [cit. 2023-11-28]. Dostupné online. 
  8. Historie a vojenství, svazek 40, 1991, s. 9-12

Literatura editovat

  • Tomáš Šimek a kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, svazek 6. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989
  • Pavel Křížek, Miloš Řezník: Hrady, zámky a tvrze na Královéhradecku: historický průvodce. Společnost ochránců památek ve východních Čechách, Hradec Králové 1992, s.10

Externí odkazy editovat