Wikipedie

Binturong

Binturong (Arctictis binturong) je velká stromová cibetka s dlouhým chápavým ocasem, která žije v korunách stromů deštných pralesů jihovýchodní Asie. Pojmenování binturong je malajského původu, v angličtině se pak můžeme setkat s označením „bearcat“, což znamená „medvědokočka“. Binturong totiž skutečně připomíná křížence mezi těmito dvěma zvířaty.

Jak číst taxoboxBinturong
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Čeleďcibetkovití (Viverridae)
Podčeleďoviječi (Paradoxurinae)
RodArctictis
Temminck, 1824
Binomické jméno
Arctictis binturong
Raffles, 1821
Areál rozšíření
poddruhy
  • A. b. albifrons
  • A. b. binturong
  • A. b. penicillatus
  • A. b. whitei
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

  • hmotnost: 9–24 kg[2] (v zajetí až okolo 30 kg)
  • délka těla: 61–96 cm
  • délka ocasu: 61–96 cm

Binturong je středně velká šelma s dlouhým, huňatým a hlavně chápavým ocasem. Chápavý ocas je u šelem vzácný, jediný další druh, který se jím může pyšnit, je jihoamerický kynkažu z čeledi medvídkovití, který také žije na stromech.[2] Pohlavní dimorfismus není příliš výrazný, nicméně samice bývají o 20 % těžší a větší než samci (u bornejského poddruhu A. b. penicillatus mohou vážit až 40 kg[zdroj?]). Binturong je ploskochodec, podobně jako medvěd našlapuje celou plochou chodidla.

Srst je nápadně dlouhá, hrubá a obyčejně tmavě hnědá až černá. Uši jsou krátké a zakončené delší štětičkou chlupů, oči jsou poměrně malé, červenohnědé barvy. Podobně jako další cibetkovité šelmy, má i binturong pachové žlázy umístěné na zadku.[2]

Rozšíření a stanoviště editovat

Binturongové jsou v několika poddruzích rozšířeni na území zahrnujícím severovýchod Indie, Thajsko, Barmu, Malajsii, indonéské ostrovy Sumatra, Jáva, Borneo, Bangka a filipínský ostrov Palawan. Obývají horní stromové patro neprostupných deštných lesů do 1400 m n. m.

Biologie editovat

Binturong se téměř výhradně zdržuje v korunách stromů, při šplhání si pomáhá ocasem. Není pro něj problém viset z větví podobně jako lenochod, nebo šplhat po kmeni hlavou dolů; dokáže také výborně plavat. Zřejmě jsou aktivní ve dne i během noci.

Obvykle žije samotářsky, i když byl pozorován i ve skupinách, obvykle se jednalo o samici s mláďaty. Někdy se samicí zůstává samec i po narození mláďat a ta ho nijak neodhání. Pachové žlázy využívají k signalizování své přítomnosti jiným binturongům. Teritorialita není nijak vyhraněná.

 
Fotografie binturonga

Páří se celoročně, většinou však v období od února do dubna a pak od července do listopadu. Březost trvá přibližně 90–92 dní, pak samice v dutině stromu porodí 2–3 mláďata. V přírodě se binturongové dožívají asi 10 let, v zajetí to může být i přes 20.[2]

Potrava editovat

Binturong je převážně plodožravý (nejčastěji jí fíky) a významně se tak podílí na šíření semen. Pojídá také mršiny, loví hlodavce, malé plazy nebo ptáky, vybírá ptačí hnízda a nepohrdne ani malými bezobratlými, listy nebo výhonky. Obvykle se uvádí, že je dobrý v chytání ryb, ale není to pravda.[2]

Význam pro člověka editovat

Místní domorodci chovají binturongy jako domácí zvířata, jejich maso je považováno za lahůdku a využívá se také v orientální medicíně.

Chov v zoo editovat

Binturong se nachází v několika desítkách evropských zoo. V přibližně pěti desítkách jsou chována zvířata bez určení poddruhu. Jednotlivé poddruhy jsou pak mnohem raritnější, neboť se nachází v maximálně deseti evropských institucích.[3]

V Česku chová binturongy Zoo Olomouc a Zoo Ostrava. Poddruh binturong palawánský je pak k vidění v Zoo Plzeň a Zoo Praha, který nahradil původní zvířata.[4] Tento poddruh je chován jen v sedmi dalších evropských zoo.[3]

Chov v Zoo Praha editovat

V pražské zoo se poprvé binturongové objevili v roce 1959. V chovu nastalo několik přestávek, ale až do roku 1994 žili v pavilonu malých savců (či též pavilon vzácných živočichů) v horní části zoo.[5] Tento pavilon byl po roce 2000 přestavěn na expozici nazvanou Afrika zblízka. Ve stejné době se ovšem binturongové do Prahy vrátili díky výstavbě pavilonu Indonéská džungle, který byl otevřen v roce 2004 a o rok později původní skupinu hulmanů jávských nahradily právě tyto cibetkovité šelmy. Nejprve dorazila ze Zoo Ústí nad Labem samice Bína původem z Vietnamu (2005)[6], o rok později pár (samec z Paříže a samice ze Zoo Halle v Německu)[7] a roku 2007 ještě výměnou za německou samici nová samice ze Zoo Ostrava[8], díky níž byl vytvořen kompatibilní pár[7], který se v roce 2008 prvně rozmnožil, ale mládě nebylo odchováno.[9] Binturongy se podařilo prvně odchovat v roce 2009. Do roku 2013 včetně bylo odchováno celkem 11 mláďat. Roku 2012 se dokonce narodila čtyřčata.[10] V roce 2013 došlo k zásadní změně, neboť byla původní zvířata odvezena do jiných zoo a v Praze začal být chován vzácný poddruh – binturong palawánský.[5] Mladí jedinci (pár) byli přivezeni z filipínské Zoo Avilon. Ke konci roku 2017 byl stále chován tento pár.[11] V roce 2019 byl samec zapůjčen do Zoo Plzeň.[12] Tento druh sdílí expozici společně s vydrami hladkosrstými.[13]

Galerie editovat

  •  
    Binturong v Zoo Praha
  •  
    Hlava binturonga
  •  
    Mládě binturonga v Malajsii

Reference editovat

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. ↑ a b c d e DEBRUILLE, Agathe Béatrice Charlotte. REVIEW ON BEARCAT, Arctictis binturong, LITERATURE [online]. ÉCOLE NATIONALE VÉTÉRINAIRE D’ALFORT, 2016 [cit. 2018-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-13. 
  3. ↑ a b www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. 
  4. ↑ Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2017
  5. ↑ a b Binturong - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ Binturong. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Výroční zpráva 2006. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. 
  8. ↑ Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2007
  9. ↑ Výroční zpráva 2008. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. 
  10. ↑ EUROZPRÁVY.CZ. ZOO Praha se rozrůstá. Na jaká zvířata se můžete těšit? | EuroZprávy.cz. eurozpravy.cz [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-01. 
  11. ↑ Výroční zpráva 2017. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. 
  12. ↑ Výroční zpráva 2019. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-09-02]. Dostupné online. 
  13. ↑ Výroční zpráva 2013. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Binturong&oldid=23615858“