Batelov

městys v okrese Jihlava v Kraji Vysočina

Batelov (německy Battelau) je městys po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, rozkládající se v okrese JihlavaKraji Vysočina, asi 20 kilometrů jihozápadně od Jihlavy. První zmínka o Batelovu je ze 13. století, v roce 1279 je o něm první písemná zmínka jako o vsi. Žije zde přibližně 2 400[1] obyvatel.

Batelov
Kostel sv. Petra a Pavla
Kostel sv. Petra a Pavla
Znak městyse BatelovVlajka městyse Batelov
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU 2 (obec) CZ0632 586862
Pověřená obec Třešť
Obec s rozšířenou působností Jihlava
Okres (LAU 1) Jihlava (CZ0632)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Čechy+Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 362 (2020)[1]
Rozloha 42,68 km²
Nadmořská výška 552 m n. m.
PSČ 588 51
Počet částí obce 5
Počet k. ú. 5
Počet ZSJ 6
Kontakt
Adresa úřadu městyse Náměstí Míru 148/35
58851 Batelov
obecniurad@batelov.cz
Starosta Ing. Jiří Doležal
Oficiální web: www.batelov.cz
Batelov
Batelov
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ jménaEditovat

Jméno se vyvíjelo od podoby Patelov (1279), Patluna (1325), Batholowicz (1361), Bathalow (1412), Patlaun (1517), Bathelowie (1534) až po Battelau a Batelow v roce 1678. Vzniklo připojením přivlastňovací přípony -ov k osobnímu jménu Bat(e)l.[2]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279. Původní osada s tvrzí byla založena v části zvané Na Vůbci.[3] Od 14. století zde stávala tvrz.[2] V roce 1534 se Batelov stal městečkem.[2]

Během revitalizace Pilského rybníka byl proveden archeologický průzkum. Na dně zjistili archeologové zbytky staveb, pocházejících ze 13. až 14. století. Jsou to pravděpodobně pozůstatky zaniklé vsi. Nalezeny byly i další objekty z 15. a 16. století, různé kovové předměty (podkovy, přezky, mince, např. pražský groš či malé mince z 15. a 16. století) a střepy keramiky.[3]

V roce 1735 batelovské panství koupil svobodný pán Johan Christofor Burkhard, Baron de Kllee – pán na Batelově a Stránkách. Za jeho vlády došlo ke klasicistní přestavbě tzv. Nového zámku a v roce 1755 zahájil stavbu kostela sv. Petra a Pavla.[4] V 17. století zde byla založeny hamry, které byly v 1. polovině 19. století modernizovány na železárny.[2]

V roce 1851 tudy projížděl Karel Havlíček Borovský během své cesty do vyhnanství v Brixenu. V Batelově se státnímu kočáru porouchalo kolo; během opravy v místní kovárně se Havlíček setkal na místní poště s poštmistrem J. Rajským a farářem Slavíkem. Havlíček v Batelově pobýval již za studentských let, kdy zde napsal báseň Dumka na batelovském vrchu. V roce 1921 byla ve Vršku umístěna jeho pamětní deska. Roku 1971 byl na jeho počest postaven pomník na náměstí.[3]

V letech 1869–1880 byl Švábov osadou Batelova,[5] stejně jako Nový Svět[6] a Spělov v letech 1869–1900.[7] Od 1. července 1989 do 31. prosince 1992 k Batelovu jako místní část náležel Švábov.[5] Od 1. července 1989 k obci přísluší jako místní části vesnice Bezděčín,[8] Lovětín,[9] Nová Ves[10] a Rácov.[11] Od 23. dubna 2008 byl obci vrácen status městyse.[12]

Přírodní poměryEditovat

Batelov leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se 6,5 km jihozápadně od Dolní Cerekve, 7,5 km severozápadně od Třeště, 3,5 km severně od Rácova, 4,5 km severovýchodně od Nové Vsi a 5,5 km východně od Horní Cerekve. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně leží na rozmezí Javořické vrchoviny a Křižanovské vrchoviny a jejich podcelků Brtnické vrchoviny a Jihlavských vrchů, v jejichž rámci spadá pod geomorfologické okrsky Třešťskou pahorkatinu a Řásenskou vrchovinu.[13] Průměrná nadmořská výška činí 552 metrů.[14]

Nejvyšší bod, Vršek (631 m n. m.), leží východně od městyse. Jižně se nachází Posvátný (630 m n. m.). Severně od Batelova je vyvýšenina Na Vrších (595 m n. m.) a Rohozenský kopec (593 m n. m.). Městysem protéká řeka Jihlava, do níž se východně od Batelova vlévá potok Hanzalka (z jihu) a ze severu Hraniční potok. Před Zámeckým rybníkem se přímo v Batelově do Jihlavy vlévá Batelovský potok, na němž se v jižní části obce nachází Pilský rybník, na řece Jihlavě západně od Batelova pak Škrobárenský rybník.[15] U postranního vchodu na hřbitov roste památná 25metrová lípa velkolistá, jejíž stáří bylo v roce 2009 odhadováno na 250 let.[16]

ObyvatelstvoEditovat

Podle sčítání 1930 zde žilo v 349 domech 1 848 obyvatel. 1 833 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 9 k německé. Žilo zde 1 757 římských katolíků, 21 evangelíků, 20 příslušníků Církve československé husitské a 31 židů.[17]

Vývoj počtu obyvatel Batelova[18]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 3 271 3 208 3 274 3 278 3 365 3 214 3 042 2 293 2 486 2 389 2 363 2 286 2 393 2 247
Vývoj počtu obyvatel místní části Batelov[19]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 2 066 1 989 1 991 2 003 2 040 1 905 1 848 1 413 1 589 1 641 1 731 1 722 1 868 1 783

Obecní správa a politikaEditovat

Části, členství ve sdruženíchEditovat

Obec je rozdělena na pět částí (Batelov, Bezděčín, Lovětín, Nová Ves a Rácov).[20] Každá z částí má své samostatné katastrální území, jmenovitě Batelov, Bezděčín na Moravě, Lovětín u Třešti, Nová Ves u Třešt“ a Rácov[21]. Batelov má šest základních sídelních jednotek, jmenovitě Batelov, Za Tratí (ta leží na katastrálním území Batelov), Bezděčín, Lovětín, Nová Ves a Rácov.[22]

Batelov je členem mikroregionu Třešťsko a místní akční skupiny Třešťsko.

Zastupitelstvo a starostaEditovat

Obec má patnáctičlenné zastupitelstvo, v čele pětičlenné rady stojí od roku 2010 starosta Jiří Doležal.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 1841 63,93 15 5 ODS
3 Sbor dobrovolných hasičů
3 KDU-ČSL
2 KSČM
2 ČSSD
Miroslav Mert
2006–2010 1849 66,04 15 3 ODS
3 Hn.na podporu dobrovol.hasičů
2 Strana zelených
2 Za obec krásnější
2 KSČM
2 ČSSD
1 KDU-ČSL
Petr Janoušek
2010–2014 1883 60,54 15 3 Hn.na podporu dobrovol.hasičů
2 HNUTÍ NEZÁV.PRO ROZ.BATELOVSKA
2 Strana zelených
2 ODS
2 KSČM
1 ČSSD
1 Za obec krásnější
1 STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ
1 KDU-ČSL
Jiří Doležal
2014–2018 1918 57,09 15 6 Fair play - HNPD
3 KDU-ČSL
2 Hnutí nezáv. pro rozvoj Batel.
2 ČSSD
1 KSČM
1 Strana zelených
Jiří Doležal

Znak a vlajkaEditovat

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. dubna 2009. V červeno- modře kosmo děleném štítě znaku nahoře ze spojených bůvolích rohů vyrůstá rytíř s taseným mečem v pravici, s levicí v bok, zlatým pštrosím perem na přilbě se zvednutým hledím, vše stříbrné. Dole zkřížené vztyčené zlaté gotické klíče přeložené vztyčeným stříbrným mečem. List dělený žlutým a bílým kosmým pruhem na červené žerďové a modré vlající pole. Žlutý pruh vychází z první čtvrtiny žerďového okraje do čtvrté čtvrtiny dolního okraje, bílý pruh vychází z první čtvrtiny horního okraje do čtvrté čtvrtiny vlajícího okraje. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.[23]

Hospodářství a dopravaEditovat

Sídlí zde firmy Rejoice s.r.o., Wetland s.r.o., PRELOM CZ, s.r.o., ANLEY s.r.o., ELMA Batelov, s.r.o., FOWA Batelov, s.r.o., PLASTYKO WORD s.r.o., CHAPAR bag s.r.o., ELMONT s.r.o., AGRO Spělov, spol. s r.o., FK-EKOBRIKETY s.r.o., Třeštický mlýn s.r.o., AGROVAK, s.r.o,[24] Škrobárny Pelhřimov a jedna z továren Motorpalu. Funguje tu řada obchodů, drogerie, pobočka České pošty a drobní živnostníci. Nachází se zde tři restaurační zařízení – restaurace U Formánků , restaurace Na Západě a hostinec Na Mýtě. Ve zdravotním středisku služby poskytují stomatolog, gynekolog, pediatr a praktický lékař. V obci je i lékárna.

Obcí prochází silnice II. třídy č. 134 do Nové Vsi, č. 402 do Třeště a č. 639 z Dolní Cerekve do Horní Cerekve, dále pak komunikace III. třídy č. 13421 do Rácova, č. 13423 do Švábova a místní komunikace č. 13424 a železniční trať č. 225 z Havlíčkova Brodu do Veselí nad Lužnicí.[25] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, Radek Čech - Autobusová doprava, AZ BUS & TIR PRAHA a ČSAD Jindřichův Hradec. Autobusy jezdí ve směrech Jemnice, Dačice, Telč, Pelhřimov, Praha, Jihlava, Počátky, Kamenice nad Lipou, Jindřichův Hradec, Lovětín, Rohozná, Jihlávka, Třešť a Nový Rychnov.[26] a vlaky ve směrech Havlíčkův Brod a Veselí nad Lužnicí.[27] Obec protínaí cyklistické trasy Greenway ŘV do Lovětína, č. 5128 ze Spělova do Nové Vsi, č. 5092 do Rácova a vedle toho žlutě a zeleně značené turistické stezky.

Školství, kultura a sportEditovat

Základní školu a mateřskou školu zřizuje obec Batelov. Základní školu ve školním roce 2014/2015 navštěvovalo 196 žáků. Do školy dojíždějí děti z místních částí Batelova (Bezděčín, Lovětín, Nová Ves, Rácov) a z menších okolních obcí Rohozné, Švábova a Růžené.[28] První zmínka o zdejší škole pochází z roku 1652.[29] Mateřská škola má čtyři třídy a ve školním roce 2014/2015 je do ní zapsáno 93 předškoláků.[30] Na náměstí Míru stojí místní knihovna.

Fotbalový klub 1. FC Batelov byl založen v roce 1926. A tým hraje okresní přebor, mužstvo B pak IV. třídu. Součástí klubu je i družstvo žáků a přípravka.[31] Z dalších sportovních a zájmových organizací jsou zde zastoupeny mažoretky, místní organizace Moravského rybářského svazu, Tělocvičná jednota Sokol a středisko zde má Junák - svaz skautů a skautek ČR. Působí tu i Sbor dobrovolných hasičů Batelov.

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Batelově.
  • Starý a Nový zámek – Pozdně renesanční zámek ze 17. století, postavený na místě středověké tvrze. Dokončen byl v letech 1739–1740 za panování barona Burkhardta, Arnošt Blankenstein jej uvedl do dnešní podoby. V roce 2013 je v soukromém vlastnictví, došlo k jeho opravě, avšak není veřejnosti přístupný.[3]
  • Barokní kostel Petra a Pavla stojí na náměstí. Stavba byla zahájena 17. dubna 1755 pod vedením stavitele Wolfganga Filsnera. Vznikla z podnětu barona Burkhardta, dokončili ji Blankensteinové ve 40. letech 19. století.[3]
  • Zachovalé domy židovského ghetta doplňují ráz města.
  • Kostel svaté Barbory nacházející na hřbitově
  • Památník Karla Havlíčka Borovského na Havlíčkově vrchu
  • Fara na náměstí, dům čp. 129
  • Venkovská usedlost čp. 39
  • Synagoga byla postavena v roce 1794. Od roku 1850 měla židovská obec svého rabína. Bývalé židovské ghetto bylo od další zástavby odděleno cestou, potokem a lesem. K roku 2013 tu sídlí svaz zahrádkářů, v interiéru se již žádné původní vybavení nenachází.[3]
  • Židovský hřbitov západně od Batelova. Pochází pravděpodobně z roku 1540. Nacházejí se zde náhrobky ze 16. a 17. století.[3]
  • Socha Immaculaty před kostelem
  • Socha sv. Jana Nepomuckého na náměstí
  • Sloup se sochou P. Marie při silnici do Třeště
  • Sochy Kalvárie na kopci u lesa
  • Pilíř na Noveckém kopci
  • Kašna na náměstí
  • Batelovská lípa – památný strom u postranního vchodu na hřbitov

GalerieEditovat

OsobnostiEditovat

  • Zdeněk Mahler (1928–2018), spisovatel, scenárista, publicista a muzikolog

Zemská příslušnostEditovat

Do Čech náležejí okrajové pozemky k. ú. Batelov a téměř celé k. ú. Bezděčín na Moravě, které má poněkud zavádějící název, protože ve svých původních hranicích k Moravě historicky nepatřílo[32][33] a původně neslo název Bezděčín.[34] K Moravě pak náleží Lovětín, Nová Ves, Rácov a téměř celé k. ú. Batelov včetně celé jeho zástavby a nepatrná okrajová část k. ú. Bezděčín na Moravě.

DopravaEditovat

 
Autobus Karosa C 735 společnosti ICOM transport v Batelově.

Městys Batelov je obsluhován železniční tratí č. 225 z Havlíčkova Brodu do Veselí nad Lužnicí a autobusy. Železniční stanice Batelov se nachází v severní části městyse.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b c d HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 55. 
  3. a b c d e f g KRATOCHVÍL, David. Nejzajímavější místa měst a obcí. 33, Batelov. Jihlavské listy. 27. srpna 2010, roč. 21, čís. 67, s. 2. ISSN 1212-740X. (česky) 
  4. KRATOCHVÍL, David. Osobnosti našich obcí = Batelov. 12.. Jihlavské listy. 30. března 2007, roč. 18, čís. 26, s. 19. ISSN 1212-740X. 
  5. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 510. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 364. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 485. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 37. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 293. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 352. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 437. 
  12. Rozhodnutí č. 31 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. dubna 2008
  13. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-12-13]. Dostupné online. 
  14. Batelov [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-12-13]. Dostupné online. 
  15. Batelov [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-12-13]. Dostupné online. 
  16. Batelovská lípa [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-12-13]. Dostupné online. 
  17. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 56. 
  18. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-02-28]. S. 564, 565, záznam 2. Dostupné online. 
  19. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-02-28]. S. 564, 565, záznam 2-1. Dostupné online. 
  20. Část obce [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2013-11-21]. Dostupné online. 
  21. Katastrální území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2013-11-21]. Dostupné online. 
  22. Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2013-11-21]. Dostupné online. 
  23. Batelov - obecní symboly [online]. PSP ČR, 2009-04-17 [cit. 2014-08-16]. Dostupné online. 
  24. Batelov [online]. ARES, 2014-10-06 [cit. 2014-10-20]. Dostupné online. 
  25. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  26. Batelov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné online. 
  27. Batelov [online]. Jízdní řády pravidelné osobní železniční dopravy, 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné online. 
  28. O škole [online]. ZŠ Batelov, 2014-01-01 [cit. 2014-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-27. 
  29. POLICAR, Pavel. Historie Základní školy v Batelově [online]. ZŠ Batelov, 2013-01-01 [cit. 2014-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-27. 
  30. MŠ Batelov [online]. MŠ Batelov, 2014-01-01 [cit. 2014-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-27. 
  31. O našem klubu [online]. 1. FC Batelov, 1926 - 2014 [cit. 2014-10-27]. Dostupné online. 
  32. http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/cio/0138-1/0138-1-001_index.html[nedostupný zdroj]
  33. http://dalsimoravak.bloguje.cz/26.Batelov.GIF
  34. http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/cio/_cio_vp/c0138-1VP_025.jpg[nedostupný zdroj]

LiteraturaEditovat

  • BOŘECKÝ, Jiří. Dějiny Batelova. 1. díl. Batelov: Obecní úřad, 1998. 215 s. 
  • BOŘECKÝ, Jiří. Dějiny Batelova. 2. díl. Batelov: Obecní úřad, 2001. 712 s. 
  • 100 let dobrovolné požární ochrany v Batelově 1885-1985. Batelov: ZO SPO, 1985. 31 s. 
  • TAUSCH, Jaromír. Batelovsko v době první světové války-v kronikách a vzpomínkovém vyprávění. Batelov: Obecní úřad, 1994. 32 s. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat