FC Baník Ostrava

český fotbalový klub
(přesměrováno z Baník Ostrava)

FC Baník Ostrava (zkráceně FCB) je český fotbalový klub, který sídlí v Ostravě. Založen byl v roce 1922 pod názvem SK Slezská Ostrava. Baník je v klubovém názvu nepřetržitě obsažen od roku 1952.[1] Klubovými barvami jsou modrá a bílá. Největšími rivaly Baníku jsou AC Sparta Praha a Slezský FC Opava.

FC Baník Ostrava
FC Baník Ostrava logo.png
Název FC Baník Ostrava
Přezdívka Chachaři, Baníček
Země Česko Česká republika
Město Ostrava
Založen 8. září 1922
Asociace Česko FAČR
Domácí dres
Venkovní dres
Alternativní
Soutěž 1. česká fotbalová liga
2019/20 6. místo
Stadion Městský stadion v Ostravě-Vítkovicích, Ostrava
Souřadnice
Kapacita 15 123
Vedení
Vlastník Václav Brabec
Trenér Luboš Kozel
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Ligové tituly 3× mistr Československa (1975/76, 1979/80, 1980/81)
1× mistr České republiky (2003/04)
Domácí trofeje Český pohár
Mezinárodní trofeje Středoevropský pohár
Fortuna:Liga 2019/20
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Související informace naleznete také v článku FC Baník Ostrava 2018/19.

Své domácí zápasy odehrává na Městském stadionu v Ostravě-Vítkovicích, který má kapacitu 15 123 diváků.[2]

Historické názvyEditovat

Zdroj: [1]

HistorieEditovat

Vznik klubu a historie od roku 1922 do 1937Editovat

Klub vznikl 8. září 1922 jako SK Slezská Ostrava, kdy 20 signatářů podepsalo prezenční listinu v restauraci U Dubu. Signatáři, kteří podepsali prezenční listinu, však byli nemajetní horníci bydlící v kolonii Na kamenci. Organizátory byli Karel Aniol, Arnošt Haberkiewicz, Petr Křižák, František Mruzek a Jaroslav Horák. Tým byl oficiálně registrovaný 14. října 1922. Prvním předsedou klubu se stal Karel Aniol. Své první zápasy hrávala Slezská v červeno-bílo pruhovaných dresech. Od dubna 1923 hrál s bílými dresy a modrými trenýrkami. Od té doby jsou to tradiční barvy klubu. K prvnímu zápasu došlo 4. března 1923, kdy SK Slezská nastoupila proti rezervě tehdy silného Slovanu Ostrava.

SK Slezská Ostrava byl tehdy chudý tým, který neměl ani své hřiště. To si obvykle půjčoval od svých městských rivalů za stokorunu. Své vlastní hřiště si otevřel na podzim roku 1925 Na kamenci. Hřiště bylo však kamenité a sotva regulérní. V roce 1934 se klubu podařilo získat pozemky ve Staré střelnici od bohatého průmyslníka Wilczka. Během léta tam bylo postaveno nové hřiště. Mnozí lidé zde chodili bez nároku na odměnu pracovat na stavbu přímo ze směny.

SK Slezská Ostrava začala hrát roku 1923 ve III. třídě župy, což byla nejnižší soutěž. Téhož roku postoupil do divize. Trvalo to však ještě nějakou dobu než se tým dostal do nejvyšší soutěže v Československu . V roce 1934 tým postoupil do moravskoslezské divize. Ze Slezské se stal populární tým a zvedl se o něj veřejný zájem. Derby proti Slovanu Ostrava sledovalo na Staré střelnici 5 400 diváků.

V roce 1934 se klub začal věnovat placení hráčů, což ve stejném roce povolil Československý fotbalový svaz. V divizi se tým držel ve středu tabulky a čelil týmům jako byli např. SK Baťa Zlín a Polonia Karviná. V sezóně 1936-1937 Slezská divizi vyhrála a postoupila do kvalifikačního turnaje o první ligu. SK Slezská čelila několika známým týmům jako třeba DFC Prag nebo Čechie Karlín. Kvalifikaci se ji podařilo vyhrát a poprvé v historii postoupila do první ligy.

Období od roku 1937 do 1952Editovat

V té době hrály v 1. československé lize týmy převážně z Prahy, které byly pokročilé ve všech směrech. Postup do nejvyšší československé ligy byl pro SK Slezská obrovský úspěch. Během své patnáctileté historie se mu podařilo postoupit z nejnižší soutěže až do nejvyšší ligy v zemi. První ligový zápas se hrál na Staré střelnici 22. srpna 1937 proti 1. ČsŠK Bratislava. Ve druhém zápase se v Praze střetl ze Spartou. Přestože ve Spartě hrála většina reprezentačních hráčů, Baník vyhrál 3:2, což byla obrovská senzace. V nejvyšší soutěži se Slezská udržela 3 roky, poté roku 1940 sestoupila do divize.

Slezská Ostrava hrála divizi až do roku 1943, kdy opět postoupila do 1. ligy. Postupem do nejvyšší soutěže se zvýšil u místních lidí zájem o fotbal. Novou hymnu Slezské složil Vladimír Brázda a na gramofonovu desku ji nazpíval Rudolf Asmus, později slavný operní pěvec, jenž působil v Národním divadle a léta byl členem berlínské Komické opery. V sezóně 1943-1944 se rapidně zvýšila domácí návštěvnost. Zápas se Slávii Praha sledovalo 33 000 lidí. Ligový ročník 1944-45 se neuskutečnil, úřady jen občas dovolily sehrát nějaké přátelské utkání. V poválečných měsících si starší fotbalisté odbývali vojenskou službu. V roce 1949 se klub vrátil do 1. ligy. Klub změnil své jméno v roce 1947 na Sokol Trojice Slezská a znovu v roce 1948 na OKD Ostrava. Nový stadion Bazaly byl otevřen 19. dubna 1959.

Období od roku 1952 po rok 1967Editovat

V roce 1952 klub přijal název DSO Baník Ostrava. Od té doby se název příliš nezměnil. V sezóně 1954 dosáhl tehdy svého nejlepšího úspěchu, skončil druhý hned za Spartou Praha.V sezóně 1959 hrál Baník naposledy na Staré střelnici. Stará střelnice přestala splňovat podmínky fotbalového svazu. Hřiště nebylo travnaté, ale škvárové a to byl také důvod k jeho uzavření.

V sezóně 1965-1966 byl Baník oslaben po generační výměně. Skončil 13. a sestoupil do druhé ligy. O rok později Baník opět postoupil do 1. ligy.

Zlatá éra (70. až 80. léta)Editovat

V sezóně 1972-1973 Baník vyhrál Československý pohár. Jako vítěz domácího poháru postoupil do Poháru vítězů pohárů. Jednalo se o první ostravské vystoupení v evropských pohárech. Tam Baník porazil v prvním kole irský Cork Hibernians FC. V druhém kole byl ale vyřazen německým 1. FC Magdeburg, pozdějším vítězem poháru. V sezóně 1974-1975 Postoupil do Poháru UEFA, kde se probojoval přes španělský Real Sociedad San Sebastian, francouzské FC Nantes a italské SSC Napoli až do čtvrtfinále, kde byl vyřazen německou Borussií Mönchengladbach.

V sezóně 1974-1975 skončil Baník v první lize až na 13. místě a příliš se nečekalo, že by dokázal nějaký zázračný výsledek v další sezóně. Pro další sezónu byl novým manažerem ostravského Baníku jmenován Pražák Jiří Rubáš. Baníku se podařilo odrazit se ze dna a v druhé polovině sezóny se stal poprvé v historii mistrem Československé ligy. Před posledním utkáním v Plzni byl Baník na druhém místě tabulky o jeden bod za Slávií Praha. Baník však vyhrál v Plzni 1:0, zatímco Slavii porazil Slovan Bratislava také 1:0. Díky těmto výsledkům se Baník mohl poprvé v historii radovat z ligového titulu. Tímto také postoupil do poháru mistrů, kde jej ve druhém kole vyřadil Bayern Mnichov, nad kterým ale vyhrál doma 2:1.

Skutečná zlatá éra v historii klubu však teprve začala, když se novým trenérem FCB stal Evžen Hadamczik. Byl to mladý a do té doby široké veřejnosti neznámý trenér bez ligové zkušenosti. V roce 1978 s ním Baník podruhé v historii vyhrál Československý pohár. V sezóně 1978-1979 skončili Ostravané druzí těsně za Duklou Praha. Od té doby Baník neprohrál 74 domácích zápasů v řadě, což znamená, že téměř pět roků nebyl na domácí půdě poražen. V této sezóně Poháru vítězů pohárů se Baník dostal až do semifinále přes Sporting Lisabon, Shamrock Rovers FC a 1. FC Magdeburg. Tam jej vyřadila Fortuna Düsseldorf.

Zlatá éra pokračovala. Nejlepší hráči jako např. Verner Lička a Rostislav Vojáček hráli pravidelně za národní tým. Jiní hráli také pro olympijský tým např.: Petr Němec, Libor Radimec, Zdeněk Šreiner a Zdeněk Rygel. V létě roku 1976 přilákal až 35 000 diváků mezinárodní souboj tehdy mistrovského Baníku s výběrem Brazílie, který ladil formu před olympijskými hrami v kanadském Montrealu. Baník zvítězil gólem z penalty, kterou proměnil Petr Slaný.[1]

V sezóně 1979-1980 dosáhl Baník svého druhého mistrovského titulu v lize. Druhá Zbrojovka Brno na něj ztrácela 5 bodů. V další sezóně vyhrál Baník titul znovu a postoupil až do čtvrtfinále poháru UEFA. Tam ho vyřadil Bayern Mnichov. V následujících dvou sezónách Baník skončil druhý v ligové tabulce. Po sezóně 1982-1983, trenér Hadamczik odstoupil a tím symbolicky končí zlatá éra klubu.

Konec zlaté éry (90. léta)Editovat

V následujících letech se Baník stáhl z hrotu tabulky. Prošel další generační změnou a týmu, složeným z většiny mladými hráči se v lize nedařilo. Přesto figuroval v horní části tabulky. V sezónách 1988-1989 a 1989-1990 skončil druhý v lize. V roce 1991 naposledy vyhrál Československý pohár, kdy v posledním zápase porazil Spartak Trnava 6:1. To byl na dlouhou dobu jeho poslední úspěch.

Období od roku 2000 do 2015Editovat

Od roku 1991 se klub stále propadal. K finančním problémům se připojili i sponzoři, kteří procházeli restrukturalizací po pádu komunismu. Výsledky byly všelijaké. Nejlepším umístěním bylo třetí místo v sezoně 1993/94. Klub však bojoval o ligové přežití v období 2000/01, kdy skončil 14. v tabulce, pouhé čtyři body před sestupem.

Po dlouhém trápení však přišel úspěch v sezóně 2003/04, kdy dosáhl ligového titulu. Baník celou sezónu suverénně vedl tabulku. V této sezóně se stal nejlepším střelcem Marek Heinz s 19 vstřelenými brankami. Po této sezóně však tým prošel dramatickou změnou. Trenéra Františka Komňackého a většinu hlavních hráčů vedení Baníku prodalo: René Bolfa, Jana Laštůvku, Miroslava Matušoviče i Marka Heinze. V další sezóně skončil sedmý v lize, přesto se mu ale podařilo vyhrát Pohár ČMFS. Od té doby se Baník objevoval pravidelně v horní části ligové tabulky a skončil dvakrát na třetím místě.

Klub se i přes své sportovní úspěchy nacházel ve finančních problémech. Došlo k rozprodávání hráčského kádru, v prosinci 2011 dokonce odprodal i stadión na Bazalech. V únoru 2012 změnil klub majitele, když Tomáš Petera prodal svůj 95% podíl společnostem SMK Reality Invest (Libor Adámek), která již vlastnila Bazaly, a PAM market.[3]

V sezóně 2011/2012 skončil Baník rovněž na 14. pozici v tabulce a vyhnul se tak sestupu na poslední chvíli. Vzhledem ke dluhům se musel klub uskromnit a trenér Radoslav Látal dostal za úkol připravit mužstvo na novou sezónu s mnohem menším finančním rozpočtem pro A tým. Klub získal dotaci od města ve výši 30 milionů korun na rekonstrukci stadionu Bazalů. Rekonstrukce hrací plochy se platila z peněz fanoušků, kteří prostřednictvím transparentního účtu Zachraňme Baníček!!! zaslali své dary. [4]

Po sezóně 2014/2015 došlo k velké události, když se Baník přestěhoval na Městský stadion v Ostravě-Vítkovicích, kde od té doby hraje svá domácí utkání.

Pád do druhé ligy a návrat zpět (2015 až 2018)Editovat

Sezóna 2015/16Editovat

 
Městský stadion v Ostravě-Vítkovicích, azylový domovský stadion Baníku.

V sezoně 2015/2016 byl pro Baník konečnou v 1. české lize. Hned na začátku sezony opustilo tým několik hráčů základní jedenáctky (např. Michal Frydrych, který zamířil do Slavie Praha).[5] Do Baníku však přišel třeba odchovanec Tomáš Mičola, který však vinou zranění odehrál v sezóně pouze 6 utkání. Celkově však oslabený tým pak na podzim získal jen 4 body a byl považován za již jistý sestupující tým. Nicméně v zimě klub přivedl na post trenéra zkušeného kouče Vlastimila Petrželu a klub převzal nový majitel Václav Brabec. Tým se sice do začátku jarní části sezony postavil na nohy s novými hráči, získal však jen dalších deset bodů, a společně se Sigmou Olomouc sestoupil do Fotbalové národní ligy.

Sezóna 2016/17Editovat

Sezonu 2016/2017 odehrál Baník Ostrava ve druhé lize. Hlavním cílem klubu byl okamžitý návrat do nejvyšší soutěže. I přes nevyrovnané výsledky se nakonec Baník umístil na druhém postupovém místě za Sigmou Olomouc. O postupu, na úkor Opavy, však rozhodl až výhrou proti Znojmu v posledním kole. Statisticky nejlepším střelcem se stal Alexander Jakubov, který však 10 z 11 gólů vstřelil ještě na podzim v dresu Varnsdorfu. Druhým nejlepším střelcem byl Tomáš Mičola se sedmi góly. Hlavní oporou týmu tak byl brankář Petr Vašek, který vychytal 18 nul a byl hlavním strůjcem pevné obrany Baníku, když tým obdržel pouze 20 gólů ve třiceti zápasech.[6]

Pozitivem sezony 2016/2017 pak byla neutuchající podpora fanoušků. Dvakrát, v zápasech s Opavou a Znojmem, se dokonce podařilo vyprodat Městský stadion.

Sezóna 2017/18Editovat

V letní pauze došlo k velkému návratu, když ostravská legenda Milan Baroš znovu oblékla modrý dres. Jako další posily přišel třeba pravý bek Lukáš Pazdera, ukrajinský stoper Oleksandr Azackyj, defenzivní štít Martin Šindelář či na hostování plzeňský útočník Tomáš Poznar. V kádru došlo však došlo i k odchodů, když v Baníku skončil lídr obrany minulé sezóny Tomáš Zápotočný či krajní záložník Karol Mondek, několika hráčům skončilo hostování v Baníku (Petr Nerad, Štefan Pekár, Tomáš Hučko, Ľubomír Urgela) a někteří hráči hostovat odešli (např. Josef Celba, Ondřej Chvěja, Matěj Helešic).

Sezónu 2017/2018 zahájil Baník slibně venkovní výhrou proti Brnu a domácí remízou s úřadujícím mistrem Slavií. Poté však přišla série nepřesvědčivých výsledků, kdy Baník prohrál všechna ostatní venkovní utkání, doma dokázal porazit pouze Karvinou a pětkrát remizovat. Baník tak měl na podzim na kontě 2 výhry, 5 remíz a 9 porážek, podzimní část sezóny tak zakončil na předposledním místě tabulky.[7]

V zimní pauze však Baník začal výrazným způsobem posilovat, když získal celkem 8 nových posil díky přestupům - ze Zlína přišel Dame Diop, z Teplic Martin Fillo, z Mladé Boleslavi Jiří Fleišman, z Norska Christophe Psyché, ze Slavie Jan Laštůvka, z Bohemians Milan Jirásek, z Turecka Václav Procházka a ze Sparty Viktor Budinský.

Na jaře však tým pokračoval v nepřesvědčivých výkonech, což po zisku jednoho bodu ze tří utkání se Slováckem, Teplicemi a Jabloncem stálo v březnu post trenéra Radima Kučeru.[8] Postu trenéra se ujmul bývalý trenér Zlína Bohumil Páník. Ve čtvrtfinále skončil postup Baníku v MOL Cupu, když na penalty vypadl s Mladou Boleslaví.[9] V dalších bojích o záchranu se však Baník výkonnostně výrazně zlepšil a díky výhrám nad Jihlavou, Zlínem, Bohemians, Spartou a Zbrojovkou Brno, a také díky remízám s Plzní, Mladou Boleslaví, Libercem a Karvinou skončil nakonec na 13. místě v tabulce, bod nad pásmem sestupu.[10]

Sezóna 2018/19Editovat

V letní pauze došlo k určité obměně kádru, když skončil Marek Hlinka, Tomáš Poznar, Tomáš Mičola či Dyjan Carlos de Azevedo. Naopak se vrátili bývalí hráči Baníku Patrizio Stronati a Daniel Holzer, navíc doplnění další posilou Adamem Jánošem. V zimě se pak přidal i Nemanja Kuzmanovič.

Sezóna 2019/20Editovat

I v této sezóně se odehrál dost pikantní přestup, tentokrát z Opavy přišel Tomáš Smola, dále pak Rudolf Reiter z Bohemians 1905 a Milan Lalkovič z Olomouce. Z hostování se vrátil Dyjan Carlos de Azevedo. Naopak na hostování odešli bratři Šašinkové (Jakub do Karviné, Ondřej na Slovácko), Oleksandr Azackyj do Zlína a Arťom Mešaninov do FK Baltika.

Úspěchy A–týmuEditovat

Kontinentální medaile
Domácí medaile

FanoušciEditovat

 
Baníkovští "chachaři" při zápasu s 1. FC Brno.

Domácí zápasy Baníku patří dlouhodobě mezi nejnavštěvovanější v zemi. Nejvyšší návštěvnost Baník zaznamenal v mistrovské sezóně 2003/04, kdy domácí zápasy průměrně navštěvovalo přes 15 tisíc diváků. Průměrná návštěvnost dnes, se pohybuje okolo 10000 diváků s výjimkou velkých utkání s rivaly, nebo atraktivními kluby, na které je většinou vyprodáno, popřípadě návštěva minimálně přesahuje hranici 10 tisíc diváků. Ač číselně nejde o nejvyšší čísla, domácí zápasy Baníku jsou proslulé atraktivní a bouřlivou diváckou kulisou a samotní fanoušci Ultras Baníku se řadí mezi nejvěrnější v zemi.

Na začátku každého zápasu ostravští fanoušci, zvaní „Chachaři“, zpívají klubovou hymnu „Baníčku, my jsme s tebou!“.[11] Mezi tradiční pokřiky fandů Baníku patři „Baník, pičo!“[12], repertoár chorálů však čítá množství dalších popěvků a je pravidelně doplňován.

Fanoušci Baníku podnikají, také výjezdy na všechny venkovní zápasy, přičemž jejich početní účast na venkovních zápasech dlouhodobě patří k vůbec těm nejlepším v Česku.

Baníkovští fanoušci se přátelí s polským GKS Katowice[13] a v roce 2006 oslavili již 10 let této družby. Další klub, který měl vazby s ostravským Baníkem, byl Spartak Trnava, družba však již skončila.

Fanoušci Baníku mají však i určitou negativní reputaci kvůli konfliktnímu chování, rvačkách na stadionech i mimo ně, to se však týká radikálního jádra Baníku. Toto nejtvrdší jádro je, také mnohdy tvořeno i polskými příznivci družebního klubu GKS Katowice.[14][15]

PřestupyEditovat

 
Tomáš Galásek, jeden ze známých ostravských odchovanců.

Baník patří k největším dodavatelům reprezentačních hráčů v zemi. Za posledních 15 let došlo ke stabilnímu nárůstu mladých hráčů, kteří se po odchodu pohybují v zahraničních soutěžích, ať už jde o belgickou ligu, ale i Bundesligu či Serii A.

Mezi největší přestupy patří přestup Milana Baroše do Liverpool FC za 180 milionů korun,[16] přestup Matěje Vydry do Udinese Calcio za 100 milionů korun[17] či transfer Václava Svěrkoše do francouzského FC Sochaux za nezveřejněnou částku (odhadem za 65 milionů korun).[18]

Několik hráčů přestoupilo v minulosti do Sparty Praha, např. Zdeněk Pospěch, Miroslav Matušovič, Tomáš Řepka, Libor Sionko, Daniel Holzer a další.

ZajímavostiEditovat

  • Do Baníku se vrátili jeho slavní odchovanci Václav Svěrkoš, který si dvakrát utrhl vazy a Marek Jankulovski, který pro stejné zranění odehrál za Baník po svém návratu pouhých 7 minut a ukončil hráčskou kariéru.[19] Zatím posledním slavným ostravským navrátilcem je Milan Baroš, který ukončil své angažmá v FC Slovan Liberec a vrátil se již potřetí domů na sezóny 2017/18-2019/20.[20][21]

SoupiskaEditovat

Aktuální k 31. červenec 2020
# Pozice Hráč
B   Viktor Budinský
B   Lumír Číž
B   Jan Laštůvka
B   Radovan Murin
O   Oleksandr Azackyj
O   Martin Fillo
O   Jiří Fleišman
O   Denis Granečný
O   Jan Juroška
O   Jakub Pokorný
O   Patrizio Stronati
O   Jaroslav Svozil
O   Martin Šindelář
Z   David Buchta
Z   Dyjan Carlos De Azevedo
# Pozice Hráč
Z   Jakub Drozd
Z   Daniel Holzer
Z   Ondřej Chvěja
Z   Adam Jánoš
Z   Milan Jirásek
Z   Filip Kaloč
Z   Milan Lalkovič
Z   Roman Potočný
Z   Rudolf Reiter
Ú   Nemanja Kuzmanović
Ú   Tomáš Smola
Ú   Ondřej Šašinka
Ú   Muhamed Tijani
Ú   Tomáš Zajíc


Změny v kádru v letním přestupovém období 2020Editovat

Příchody
Poz. Nár. Hráč Věk Odkud přišel Typ
O   Jan Juroška 27   1. FC Slovácko přestup
Ú   Tomáš Zajíc 24   1. FC Slovácko přestup
O   Denis Granečný 22   SK Dynamo České Budějovice návrat z hostování
Z   Ondřej Chvěja 22   FC Vítkovice návrat z hostování
Ú   Muhamed Tijani 20   MFK Karviná návrat z hostování
O   Oleksandr Azackyj 26   FC Fastav Zlín návrat z hostování
O   Martin Šindelář 29   MFK Karviná návrat z hostování
Odchody
Poz. Nár. Hráč Věk Kam odešel Typ
Ú   Milan Baroš 38   konec kariéry
Z   Robert Hrubý 26   FK Jablonec hostování
O   Václav Procházka 36   konec smlouvy


B-týmEditovat

Soupiska rezervního týmu, který nastupuje v MSFL

Aktuální k 31. červenec 2020
# Pozice Hráč
B   Vít Baránek
B   Lumír Číž
B   Radovan Murin
O   Jarmil Blahuta
O   Dominik Hasala
O   Ondrej Jakubov
O   Jan Kuběna
O   Lukáš Lehnert
O   Michal Velner
O   Roman Zálešák
Z   David Buchta
# Pozice Hráč
Z   Jakub Drozd
Z   Martin Foltyn
Z   Filip Kaloč
Z   Jan Martiník
Z   Aleš Mooc
Z   Miroslav Pak
Z   Daniel Smékal
Z   Milan Urban
Z   Adam Zajíček
Ú   Martin Krakovčík
Ú   Radovan Lokša

Umístění v jednotlivých sezonáchEditovat

Stručný přehled

Zdroj: [22][23][24][25]

Jednotlivé ročníky

Zdroj: [22][23][24][25]

Legenda: Z - zápasy, V - výhry, R - remízy, P - porážky, VG - vstřelené góly, OG - obdržené góly, +/- - rozdíl skóre, B - body, červené podbarvení - sestup, zelené podbarvení - postup, fialové podbarvení - reorganizace, změna skupiny či soutěže

  Československo (1923 – 1938)
Sezóna Liga Úroveň Z V R P VG OG +/- B Pozice
1923[26] III. třída Moravskoslezské župy 5 ... 1.
1924[26] II. třída Moravskoslezské župy 4 ... 1.
1925[26] I. třída Moravskoslezské župy 3 ... 4.
1926[26] I. třída Moravskoslezské župy 3 ... 4.
1927[26] I. třída Moravskoslezské župy 3 ... 6.
1928[26] I. třída Moravskoslezské župy 3 ... 2.
1929[26] I. třída Moravskoslezské župy 3 ... 3.
1930[26] I. třída Moravskoslezské župy 3 ... 9.
1931[26] II. třída Moravskoslezské župy 4 ... 5.
1932[26] II. třída Moravskoslezské župy 4 ... 1.
1932/33[26] I. třída Moravskoslezské župy 3 ... 3.
1933/34[26] I. třída Moravskoslezské župy 3 ... 1.
1934/35[26] Moravskoslezská divize 2 14 7 3 4 32 29 +3 25 2.
1935/36[26] Moravskoslezská divize 2 22 14 5 3 60 30 +30 33 2.
1936/37[26] Moravskoslezská divize 2 22 18 3 1 75 19 +56 39 1.
1937/38 Státní liga 1 22 8 2 12 43 52 -9 18 10.
1938/39 Státní liga 1 20 7 4 9 29 39 -10 18 7.
  Protektorát Čechy a Morava (1939 – 1944)
Sezóna Liga Úroveň Z V R P VG OG +/- B Pozice
1939/40 Národní liga 1 22 4 5 13 38 68 -30 13 12.
1940/41[27] Moravskoslezská divize 2 26 18 1 7 96 42 +54 39 2.
1941/42[27] Moravskoslezská divize 2 26 16 6 4 86 40 +46 38 1.
1942/43[27] Moravskoslezská divize 2 26 18 3 5 100 45 +55 39 1.
1943/44 Národní liga 1 26 12 1 13 61 83 -22 25 7.
1944/45 Fotbalová liga se nehrála, stejně tak i nižší fotbalové soutěže.
  Československo (1945 – 1993)
Sezóna Liga Úroveň Z V R P VG OG +/- B Pozice
1945/46 Státní liga - sk. A 1 18 9 1 8 55 57 -2 19 4.
1946/47 Státní liga 1 26 12 3 11 62 57 +5 27 7.
1947/48 Státní liga 1 20 7 5 8 48 56 -8 19 7.
1949 Celostátní československé mistrovství 1 26 9 4 13 38 55 -17 22 11.
1950 Celostátní československé mistrovství II 2 22 16 2 4 73 35 +38 34 1.
1951 Mistrovství československé republiky 1 26 12 3 11 42 41 +1 27 7.
1952 Mistrovství československé republiky 1 26 10 4 12 43 47 -4 24 10.
1953 Přebor československé republiky 1 13 4 2 7 15 25 -10 10 10.
1954 Přebor československé republiky 1 22 11 6 5 45 26 +19 28 2.
1955 Přebor československé republiky 1 22 9 1 12 29 37 -8 19 10.
1956 1. liga 1 22 9 7 6 53 48 +5 25 4.
1957/58 1. liga 1 33 10 8 15 58 63 -5 28 10.
1958/59 1. liga 1 26 10 6 10 44 40 +4 26 6.
1959/60 1. liga 1 26 12 4 10 29 34 -5 28 6.
1960/61 1. liga 1 26 12 5 9 50 46 +4 29 4.
1961/62 1. liga 1 26 10 8 8 49 35 +14 28 5.
1962/63 1. liga 1 26 14 3 9 47 33 +14 31 3.
1963/64 1. liga 1 26 11 8 7 51 36 +15 30 5.
1964/65 1. liga 1 26 11 6 9 44 33 +11 28 7.
1965/66 1. liga 1 26 8 5 13 36 38 -2 21 13.
1966/67 2. liga - sk. B 2 26 16 5 5 53 17 +36 37 1.
1967/68 1. liga 1 26 7 8 11 27 31 -4 22 11.
1968/69 1. liga 1 26 8 8 10 22 37 -15 24 9.
1969/70 1. liga 1 30 7 12 11 26 32 -6 26 11.
1970/71 1. liga 1 30 11 12 7 39 32 +7 34 5.
1971/72 1. liga 1 30 10 6 14 39 41 -2 26 12.
1972/73 1. liga 1 30 11 8 11 32 34 -2 30 7.
1973/74 1. liga 1 30 14 6 10 40 42 -2 34 4.
1974/75 1. liga 1 30 9 9 12 32 36 -4 27 13.
1975/76 1. liga 1 30 14 9 7 37 29 +8 37 1.
1976/77 1. liga 1 30 11 8 11 36 33 +3 30 7.
1977/78 1. liga 1 30 11 6 13 35 41 -6 28 10.
1978/79 1. liga 1 30 16 9 5 44 22 +22 41 2.
1979/80 1. liga 1 30 16 9 5 47 23 +24 41 1.
1980/81 1. liga 1 30 18 4 8 44 19 +25 40 1.
1981/82 1. liga 1 30 15 8 7 53 24 +29 38 2.
1982/83 1. liga 1 30 16 8 6 48 31 +17 40 2.
1983/84 1. liga 1 30 14 7 9 45 28 +17 35 5.
1984/85 1. liga 1 30 14 11 5 41 23 +18 39 4.
1985/86 1. liga 1 30 11 8 11 41 34 +7 30 8.
1986/87 1. liga 1 30 13 7 10 55 39 +16 33 5.
1987/88 1. liga 1 30 13 8 9 49 40 +9 34 4.
1988/89 1. liga 1 30 19 4 7 54 34 +20 42 2.
1989/90 1. liga 1 30 16 9 5 50 24 +26 41 2.
1990/91 1. liga 1 30 14 4 12 50 34 +16 32 5.
1991/92 1. liga 1 30 13 9 8 50 36 +14 35 5.
1992/93 1. liga 1 30 10 11 9 47 38 +9 31 6.
  Česká republika (1993 – )
Sezóna Liga Úroveň Z V R P VG OG +/- B Pozice
1993/94 1. liga 1 30 14 8 8 52 25 +27 36 3.
1994/95 1. liga 1 30 10 8 12 36 41 -5 38 11.
1995/96 1. liga 1 30 10 5 15 40 46 -6 35 12.
1996/97 1. liga 1 30 8 13 9 33 35 -2 37 10.
1997/98 Gambrinus liga 1 30 13 11 6 51 35 +16 52 4.
1998/99 Gambrinus liga 1 30 10 15 5 39 26 +13 45 5.
1999/00 Gambrinus liga 1 30 8 11 11 43 45 -2 35 11.
2000/01 Gambrinus liga 1 30 7 9 14 28 45 -17 30 14.
2001/02 Gambrinus liga 1 30 12 8 10 43 36 +7 44 6.
2002/03 Gambrinus liga 1 30 13 6 11 41 38 +3 45 5.
2003/04 Gambrinus liga 1 30 18 9 3 60 25 +35 63 1.
2004/05 Gambrinus liga 1 30 9 10 11 33 36 -3 37 7.
2005/06 Gambrinus liga 1 30 10 10 10 35 32 +3 40 6.
2006/07 Gambrinus liga 1 30 12 10 8 43 33 +10 46 7.
2007/08 Gambrinus liga 1 30 15 10 5 51 28 +23 55 3.
2008/09 Gambrinus liga 1 30 11 6 13 38 36 +2 39 9.
2009/10 Gambrinus liga 1 30 17 9 4 47 25 +22 60 3.
2010/11 Gambrinus liga 1 30 7 9 14 31 46 -15 30 14.
2011/12 Gambrinus liga 1 30 7 7 16 31 48 -17 28 14.
2012/13 Gambrinus liga 1 30 7 8 15 34 44 -10 29 14.
2013/14 Gambrinus liga 1 30 8 11 11 33 43 -10 35 10.
2014/15 Synot liga 1 30 8 9 13 23 41 -18 33 13.
2015/16 Synot liga 1 30 4 2 24 27 65 -38 14 16.
2016/17 Fotbalová národní liga 2 30 18 10 2 48 20 +28 64 2.
2017/18 HET liga 1 30 7 10 13 36 43 -7 31 13.
2018/19 Fortuna:Liga 1 35 13 8 14 39 43 -4 47 5.
2019/20 Fortuna:Liga 1 35 12 11 12 47 43 +4 47 6.
2020/21 Fortuna:Liga 1 30

Účast v evropských pohárechEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku FC Baník Ostrava v evropských fotbalových pohárech.

Legenda: SEP – Středoevropský pohár, VP – Veletržní pohár, PMEZ – Pohár mistrů evropských zemí, PVP – Pohár vítězů pohárů, LM – Liga mistrů UEFA, UEFA – Pohár UEFA, EL – Evropská liga UEFA, SP – Superpohár UEFA, PI – Pohár Intertoto, IP – Interkontinentální pohár, MS – Mistrovství světa ve fotbale klubů

Slavní hráčiEditovat

Legendy klubuEditovat

Seznam trenérůEditovat

FC Baník Ostrava „B“Editovat

FC Baník Ostrava „B“ je rezervní tým ostravského Baníku. Po sezoně 2012/13 se přechodem z Moravskoslezské fotbalové ligy do juniorské ligy vyčlenil z mužských soutěží FAČR. Znovuobnoven byl v roce 2019.

Umístění v jednotlivých sezonáchEditovat

Stručný přehled

Zdroj: [22][23][24][25]

Jednotlivé ročníky

Zdroj: [22][23][24][25]

Legenda: Z - zápasy, V - výhry, R - remízy, P - porážky, VG - vstřelené góly, OG - obdržené góly, +/- - rozdíl skóre, B - body, červené podbarvení - sestup, zelené podbarvení - postup, fialové podbarvení - reorganizace, změna skupiny či soutěže

  Československo (1961 – 1993)
Sezóny Liga Úroveň Z V R P VG OG +/- B Pozice
1961/62 Severomoravský krajský přebor 3 26 13 4 9 60 41 +19 30 3.
1962/63 Severomoravský krajský přebor 3 26 17 3 6 87 30 +57 37 2.
1963/64 Severomoravský krajský přebor 3 26 21 4 1 78 11 +67 46 1.
1964/65 2. liga - sk. B 2 26 11 2 13 39 42 -3 24 9.
1965/66 2. liga - sk. B 2 26 7 6 13 19 34 -15 20 12.
1966/67 Divize D 3 26 17 5 4 68 23 +45 39 1.
1967/68 2. liga - sk. B 2 26 9 4 13 33 43 -10 22 13.
1968/69 Divize D 3 26 10 7 9 35 27 +8 27 9.
1969/70 3. liga - sk. B 3 30 16 6 6 51 31 +20 38 4.
1970/71 3. liga - sk. B 3 30 10 10 10 42 41 +1 30 7.
1971/72 3. liga - sk. B 3 30 13 5 12 51 43 +8 31 6.
1972/73 3. liga - sk. B 3 30 15 5 18 38 28 +10 35 3.
1973/74 3. liga - sk. B 3 30 11 7 12 33 31 +2 29 9.
1974/75 3. liga - sk. B 3 30 10 8 12 49 37 +12 28 7.
1975/76 3. liga - sk. B 3 30 9 12 9 30 26 +4 30 9.
1976/77 3. liga - sk. B 3 30 16 6 8 40 26 +14 38 9.
1977–1984 B-mužstvo nebylo přihlášeno v žádné soutěži.
1984/85 Divize D 4 30 21 4 5 73 23 +50 46 1.
1985/86 2. ČNFL - sk. B 3 30 15 9 6 48 25 +23 39 3.
1986/87 2. ČNFL - sk. B 3 30 15 3 12 43 36 +7 42 3.
1987/88 2. ČNFL - sk. B 3 28 10 8 10 40 41 -1 28 9.
1988/89 2. ČNFL - sk. B 3 30 14 6 10 50 41 +9 34 4.
1989/90 2. ČNFL - sk. B 3 30 10 2 18 39 46 -7 22 14.
1990/91 2. ČNFL - sk. B 3 30 11 11 8 53 39 +14 33 6.
1991/92 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 10 9 11 51 33 +18 29 9.
1992/93 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 16 6 8 61 34 +30 38 5.
  Česká republika (1993 – )
1993/94 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 15 5 10 43 37 +6 35 4.
1994/95 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 15 7 8 47 31 +16 52 3.
1995/96 Moravskoslezská fotbalová liga 3 28 8 8 12 41 47 -6 32 12.
1996/97 Moravskoslezská fotbalová liga 3 28 10 9 9 45 43 +2 39 8.
1997/98 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 16 3 11 61 41 +20 51 3.
1998/99 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 13 6 11 36 19 +17 45 5.
1999/00 Moravskoslezská fotbalová liga 3 28 11 11 6 45 29 +16 44 5.
2000/01 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 11 10 9 45 34 +11 43 7.
2001/02 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 13 9 8 50 35 +15 48 5.
2002/03 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 17 6 7 69 26 +43 57 2.
2003/04 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 15 8 7 50 23 +27 53 5.
2004/05 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 13 9 8 38 27 +11 48 5.
2005/06 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 11 7 12 36 41 -5 40 9.
2006/07 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 9 7 14 31 34 -5 34 14.
2007/08[41] Divize E 4 30 20 9 1 70 19 +51 69 1.
2008/09 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 12 5 13 28 34 -6 41 8.
2009/10 Moravskoslezská fotbalová liga 3 28 7 4 17 27 46 -19 25 14.
2010/11[41] Divize E 4 28 17 8 3 64 22 +42 59 1.
2011/12 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 9 8 13 33 46 -13 35 13.
2012/13 Moravskoslezská fotbalová liga 3 30 11 6 13 41 48 -7 39 13.
2013–2019 B-mužstvo nebylo přihlášeno v žádné soutěži
2019/20 Moravskoslezská fotbalová liga 3 18 9 4 5 39 19 +20 31 6.

Poznámky:

  • 1968/69: Po sezóně došlo k reorganizaci soutěží, kdy se Divize D stala jednou ze skupin 4. nejvyšší soutěže - prvních 9 mužstev postoupilo do 3. ligy - sk. B
  • 1976/77: Po sezoně došlo k plošnému rušení rezervních týmů (B-mužstev) prvoligových týmů.
  • 2019/20: Sezona byla předčasně ukončena kvůli epidemii koronaviru v České republice.

FC Baník Ostrava – juniorský týmEditovat

FC Baník Ostrava – juniorský tým byl juniorský tým ostravského Baníku. V roce 2016 byl po odhlášení z juniorské ligy dočasně neaktivní, obnoven byl na novou sezónu 2017/18. Po sezóně 2018/19 byl juniorský tým zrušen společně s Juniorskou ligou, došlo tak k znovuobnovení rezervních týmů.[42]

Umístění v jednotlivých sezonáchEditovat

Stručný přehled

Zdroj: [22][23][24][25]

Jednotlivé ročníky

Zdroj: [22][23][24][25]

Legenda: Z - zápasy, V - výhry, R - remízy, P - porážky, VG - vstřelené góly, OG - obdržené góly, +/- - rozdíl skóre, B - body, červené podbarvení - sestup, zelené podbarvení - postup, fialové podbarvení - reorganizace, změna skupiny či soutěže

  Česká republika (2012 – 2019)
Sezóny Liga Úroveň Z V R P VG OG +/- B Pozice
2012/13 Juniorská liga 1 34 6 5 23 43 75 -28 23 18.
2013/14 Juniorská liga 1 40 23 4 13 83 60 +23 73 6.
2014/15 Juniorská liga 1 38 19 4 9 79 54 +25 61 8.
2015/16 Juniorská liga 1 32 16 10 12 81 61 +20 58 3.
2016/17 Juniorský tým nebyl přihlášen v žádné soutěži.
2017/18 Juniorská liga 1 30 11 8 11 53 54 -1 41 8.
2018/19 Juniorská liga (Finále) 1 9 1 1 7 9 31 -22 4 10.

OdkazyEditovat

Reference a poznámkyEditovat

  1. a b "Historie klubu" [online]. fcb.cz [cit. 2017-03-28]. Dostupné online. (česky) 
  2. Stadion. FC Baník Ostrava [online]. [cit. 2018-01-04]. Dostupné online. (česky) 
  3. Baník změnil majitele. Peterův podíl získala SMK Reality Invest na Sport.cz
  4. Transparentní účet vydal první část financí za rekonstrukci hřiště Archivováno 21. 10. 2012 na Wayback Machine
  5. Michal Frydrych přestoupil do Slavie Praha. FC Baník Ostrava [online]. [cit. 2018-02-14]. Dostupné online. (česky) 
  6. Statistiky. Fortuna národní liga [online]. [cit. 2017-05-29]. Dostupné online. 
  7. Baník pod lupou: Vytáhnout tým z bryndy mají Fillo s Laštůvkou. HET liga [online]. [cit. 2018-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-05. 
  8. Trenér Radim Kučera u mužstva skončil. FC Baník Ostrava [online]. [cit. 2018-03-15]. Dostupné online. (česky) 
  9. FK Mladá Boleslav – FC Baník Ostrava 2:1. FC Baník Ostrava [online]. [cit. 2018-03-15]. Dostupné online. (česky) 
  10. FC Baník Ostrava – FC Zbrojovka Brno 2:0. FC Baník Ostrava [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné online. (česky) 
  11. http://hymna.cz/fotbalovy-klub/fc-banik-ostrava/
  12. Tažení za slušné fanoušky. Baník pi*o se snad může, zní z Bazalů, iSport.cz, cit. 20. 6. 2015
  13. Historia śląsko-czeskiej sztamy. Banik Ostrawa i GKS Katowice, dziennikzachodni.pl, citováno 25. 3. 2014 (polsky)
  14. Přísnější tresty pro násilnické sportovní fanoušky
  15. Za masakr na Baníku můžou Poláci. Neumíme jim fotbal zakázat, říká FAČR - iSport.cz. iSport.cz. Dostupné online [cit. 2018-02-24]. 
  16. Příští sezona bude lepší, slyšel Baroš. iDNES.cz [online]. 2002-05-14 [cit. 2018-02-14]. Dostupné online. 
  17. Osmnáctiletý fotbalový útočník Vydra jde z Ostravy za sto milionů do Udine. iDNES.cz [online]. 2010-06-16 [cit. 2018-02-24]. Dostupné online. 
  18. SEZNAM.CZ. Svěrkoš už trénuje se Sochaux, smlouvu podepíše na Nový rok. www.sport.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-04]. (česky) 
  19. www.fcb.cz [online]. [cit. 18-02-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 24-03-2012. 
  20. http://www.ceskatelevize.cz/sport/fotbal/358431-banik-se-do-ligy-vratil-vitezstvim-v-brne-rozhodl-navratilec-baros/
  21. Barošův konec: překvapení, slzy i ohromná šance. Sluníčko, usmál se. iSport.cz [online]. [cit. 2020-07-06]. Dostupné online. 
  22. a b c d e f Archiv Rudého práva, 1965-1989
  23. a b c d e f Nižší soutěže, František Kopecký (jfk-fotbal)
  24. a b c d e f Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu (1896 – 1996/97), Praha, Libri 1997.
  25. a b c d e f Archiv soutěží, výsledkový servis Lidových novin
  26. a b c d e f g h i j k l m n o "Přehled umístění v lize" [online]. fcb.cz [cit. 2015-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-08. (česky) 
  27. a b c "SK Vsetín do Moravskoslezské divize" [online]. fcvsetin.cz, 17.06.2013 [cit. 2015-06-24]. Dostupné online. (česky) 
  28. Fotbalová Ostrava má nového kouče, klub do funkce potvrdil Svědíka, iDNES.cz, cit. 5. 6. 2013
  29. Komňacký se stal hlavním trenérem Baníku. FC Baník Ostrava [online]. [cit. 2018-02-16]. Dostupné online. (česky) 
  30. a b Baník ukončil spolupráci s trenérem Komňackým, fcb.cz
  31. Baník má širší realizační tým. Shodneme se, tvrdí Slončík
  32. Je třeba překonávat klišé, říká nový kouč Ostravy. Obavy nemá
  33. Baník místo trenéra Frňky povede Korytář. Aktuálně.cz. 2015-06-11. Dostupné online [cit. 2018-02-17]. (česky) 
  34. Fotbalisty Baníku Ostrava povede na jaře Vlastimil Petržela. Moravskoslezský deník. 2015-12-28. Dostupné online [cit. 2018-02-17]. (česky) 
  35. Petržela: Záchrana je nemožná, ale věřím v obrodu Baníku. Sportovní noviny (ČTK) [online]. 2015-12-28 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  36. Baník nemá na záchranu šanci, soudí Petržela. Druhou ligou chce prolétnout. iDNES.cz [online]. 2015-12-29 [cit. 2018-02-16]. Dostupné online. 
  37. Petržela už trénovat Baník nebude. O jeho nástupci klub intenzivně jedná
  38. Podepsáno. Baník povede Radim Kučera. FC Baník Ostrava [online]. [cit. 2018-02-16]. Dostupné online. (česky) 
  39. Trenér Radim Kučera skončil. FC Baník Ostrava [online]. [cit. 2018-03-12]. Dostupné online. (česky) 
  40. Baník přebírá Bohumil Páník. FC Baník Ostrava [online]. [cit. 2018-03-12]. Dostupné online. (česky) 
  41. a b Divize E [online]. eurofotbal.cz [cit. 2015-05-22]. Dostupné online. (česky) 
  42. https://tv.isport.blesk.cz/video/4667451/juniorska-liga-konci-od-sezony-2019-2020-se-vrati-becka.html

Jakub Pokorný

LiteraturaEditovat

  • Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu (1896 – 1996/97), Libri 1997

Externí odkazyEditovat