Březová nad Svitavou (nádraží)

železniční stanice

Březová nad Svitavou je železniční stanice v jižní části města Březová nad Svitavou v okrese Svitavy v Pardubickém kraji při řece Svitavě. Leží na trati 260. Stanice je elektrifikovaná (25 kV 50 Hz AC). V Březové se dále nachází železniční zastávka Březová nad Svitavou-Dlouhá.

Březová nad Svitavou
Staniční budova
Staniční budova
StátČeskoČesko Česko
KrajPardubický kraj
MěstoBřezová nad Svitavou
Souřadnice
Březová nad Svitavou
Březová nad Svitavou
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice334375
TraťBrno – Česká Třebová
Nadmořská výška380 m n. m.
V provozu od1. ledna 1849
Zabezpečovací zařízeníESA 11
Dopravní koleje6
Nástupiště (nástupní hrany)3 (3)
Prodej jízdenekAno
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechČekárna pro cestujícíBezbariérové WC
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Stanice byla vybudována jakožto součást Severní státní dráhy spojující primárně tratě v majetku společnosti procházející Brnem a Českou Třebovou. Práce započaly roku 1843 ve směru od Brna v Obřanech, hlavním projektantem trati se stal inženýr Hermenegild von Francesconi. Práce zajišťovala brněnská stavební firma bratří Kleinů, která po určitou dobu měla svou kancelář v domě rodiny Blodigů ve Svitavách. První vlak dorazil na místní nádraží 1. ledna 1849, roku 1869 byla zdvoukolejněna. V prostoru nádraží je dochována původní budova nádraží, jejímž autorem je pravděpodobně vrchní architekt inženýr Anton Jüngling.

Roku 1854 byla trať privatisována a provozovatelem se stala Rakouská společnost státní dráhy (StEG). Roku 1909 byla StEG zestátněna a provozovatelem se staly Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po vzniku samostatného Československa přešla stanice pod Československé státní dráhy

K dokončení elektrifikace úseku Česká Třebová – Brno došlo až v 90. letech 20. století, pravidelný provoz elektrických souprav zde byl zahájen v roce 1999.

Popis editovat

Stanicí prochází První železniční koridor, leží na trase 4. Panevropského železničního koridoru. V letech 1992–1998 prošel celý traťový úsek rekonstrukcí, nachází se zde tři nekrytá nástupiště, ke kterým se přichází přechody přes kolejiště (2019).

Externí odkazy editovat