Březinské tisy

Březinské tisy jsou národní přírodní památka vyhlášená v roce 1969. Chráněné území je tvořeno strmým skalnatým a suťovým svahem Velkého Chlumu o nadmořské výšce 158–372 metrů, které spadá do údolí řeky Ploučnice. V roce 1969 došlo k vyhlášení ochrany rozsáhlé populace tisu červeného. Na území je současně chráněno i významné paleontologické naleziště třetihorní fauny a flóry. Pod úpatím stěny se nachází mocné balvanité sutě, v jejichž spodní části lze narazit na páskovitě vrstvené diatomitové břidlice. V těchto břidlicích byly v minulosti nalezeny zbytky třetihorních růží, nebo zbytky měkkých tkání těl několika druhů žab z třetihorního jezera.

Zdroje k infoboxu Národní přírodní památka Březinské tisy
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
západní část chráněného území
Základní informace
Vyhlášení	31. května 1969
Nadm. výška	158–372 m n. m.
Rozloha	37,00 ha
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Děčín
Umístění	Březiny
Souřadnice	50°45′24,48″ s. š., 14°14′45,24″ v. d.
Březinské tisy
Další informace
Kód	2433
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní přírodní památky v Česku

Lokalita

NPP Březinské tisy se nachází u Březin v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Péčí o území je pověřeno regionální pracoviště Ústecko AOPK ČR.

Balvanitá suť v severní části chráněného území

Přírodní poměry

Geologie

Cedule na severní hranici chráněného území

Lokalita Březinské tisy se z paleontologického hlediska považuje za jednu z nejvýznamnějších oblastí ve středohorském vulkanosedimentárním komplexu. Vulkanosedimentární komplex byl v Českém středohoří vytvořen v období před 40 až 16 miliony lety. V prvních etapách docházelo nejspíše k odplynění hlubokého sopečného krbu, podél hluboko zasahujících zlomových zón. Při tom vznikaly silně explozivní vulkány – maary. Později se vytvořila deprese, díky čemuž bylo více možností pro výstup magmatu podél zlomových linií až na povrch. V riftové depresi docházelo ke styku žhavé lávy s vodním prostředím. Docházelo přitom k jejich přeměně a rozpadu a vznikly tím velké objemy úlomkového materiálu. Tyto horniny byly následně různě přemisťovány gravitací a rozplavováním.

Rostlinné a živočišné společenstvo, které je zde uchované, je zatím nejkomplexnější z dosud prozkoumaných nalezišť této jednotky^[jaký?] a reprezentuje dosud nejstarší známou floru, která vznikla z vulkanogenních hornin terciéru českého masivu.

Bechlejovická stěna dominuje velmi příkrému svahu. Je tvořena příkrovem čediče, naspodu s výraznou struskovitou strukturou a dutinami (následek bohatého proplynění). Na úpatí stěny se nachází balvanitá suť, která je z větší části pokrytá mechy. V dolní části balvanité sutě se nachází vrstevnaté diatomitové břidlice.

Paleontologie

Jedná se o jedno z nejbohatších nalezišť nejen Českého Středohoří, ale i v rámci České republiky. V minulosti zde došlo k nalezení otisků měkkých částí těla některých druhů žab, které zde žily ve třetihorních jezerech. Dále se zde nalezly například šípky třetihorních růží a řáčci rodu Bechleja, kteří kdysi volně plavali ve vodách jezera. Rodový název Bechleja vznikl podle jména sousední osady Bechlejovice.

Podnebí

Lokalita spadá do mírně teplé oblasti. Průměrná roční teplota je 8,3 °C.

balvanitá suť pokrytá mechorosty

Flóra

Tis červený (Taxus baccata) je na lokalitě původním druhem. Vyskytuje se zde v podobě nejmenších exemplářů, až po samostatné statné jedince. Rostou samostatně podél skalních stěn, nebo ve skupinách s různou velikostí. V minulosti došlo ke značným změnám dřevinné skladby a to hlavně díky výraznému posílení zastoupení smrku ztepilého (Picea abies), který je rozšířen téměř po celém území.

V chráněném území se vyskytuje převážně dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus), habr obecný (Carpinus betulus) a buk lesní (Faqus sylvatica). Vtroušeně se pak vyskytuje třešeň ptačí (Prunus Avium) a jedle bělokorá (Abius alba).

V bylinném patře se zde, kromě běžných druhů nachází také kyčelnice cibulkonosná (Cardamine bulbifera), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), či lýkovec jedovatý (Daphne mezerum).

Pohled do lesa ze severní strany

V roce 2012 na tomto území proběhl bryolforistický průzkum. Bylo zde zjištěno 79 druhů mechorostů, z čehož bylo 9 druhů játrovek a 70 druhů mechů. Byly zde nalezeny i vzácnější druhy, jako je Ptychodium plicatum, který se řadí mezi ohrožené druhy, či Amblystegium tenax.

Tis červený

Předmětem ochrany jsou smíšené porosty s vtroušeným tisem červeným (Taxus baccata).

Celkový počet tisu červeného se podle orientačního terénního sčítání pohybuje okolo 300 jedinců, z nichž se přibližně polovina nachází na malé ploše skalní stěny (Bechlejovická stěna), která se nachází na jihozápadní části území. Tisy zde rostou mimo dosah zvěře a úspěšně odrůstají. Jejich věková struktura je zde přibližně přirozená.

Druhá polovina tisu se nachází převážně na jihozápadní části chráněného území. Jedná se však převážně o dospělé jedince, beze známek odrůstání další generace.

Důvod k ochraně tisů v tomto chráněném území je způsoben především postupným snižováním v přirozených a to zejména suťových lesích, kvůli přeměně lesa na intenzivně obhospodařovanou lesní monokulturu.Tis červený byl dříve využíván i hospodářsky.

Fauna

Zoologický průzkum probíhá v této lokalitě od roku 2013, ovšem výsledky stále nebyly zveřejněny. Z Březin a Děčína pochází několik nálezů zdobence (Trichus rosaceus). Jedná se o nejvzácnější druh zdobence na území Česka. Larvy tohoto druhu zde žijí ve starých stromech. Je pravděpodobné, že se larvy vyvíjejí na některém z kopců v okolí Březin a Děčína, je tedy možné, že se dají nalézt i v Březinských tisech. Z obratlovců v území žije zmije obecná (vipera berus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), čáp černý (Ciconia nigra) a srnec obecný (capreolus capreolus).

Hospodářství

Les není nijak hospodářsky využíván, avšak v rámci péče o území se realizují opatření, která směřují k pozměnění nepůvodní druhové skladby lesa a to ve prospěch tisu. Mrtvé dřevo se v této oblasti vyskytuje pouze vzácně. Chráněnému hmyzu, jako je například zdobenec (Trichurus rosaceus), by větší podíl mrtvého dřeva ponechaných na dožití prospěl. V lesním porostu dochází ke škodám, způsobeným okusem zvěří. Přirozené zmlazení je silně potlačeno pastvou zvěře, která vyhledává úkryt pod tisy a v jejich okolí vylučuje odrůstání semenáčků.

Turistika

Přístup k národní přírodní památce vede z Bechlejovic po silnici podél železniční tratě. Území láká především amatérské hledače zkamenělin, kteří odcizují paleontologické nálezy. Sporadicky zde dochází k amatérskému rabování paleontologického naleziště. Na severním okraji NPP se objevují skládky ze zahrádkářských kolonií.

Odkazy

Související články

• Seznam chráněných území v okrese Děčín
• Seznam památných stromů v okrese Děčín

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Březinské tisy na Wikimedia Commons
• Informace na AOPK ČR

Autoritní data	NKC: xx0122496

Portály: Česko | Geografie | Příroda