Otevřít hlavní menu

Bělehradská univerzita (srbsky: Универзитет у Београду, Univerzitet u Beogradu) je nejstarší a největší instituce vyššího vzdělání v Srbsku. Univerzita sídlí v hlavním městě Bělehradě. Má přibližně 90 tisíc studentů a je tvořena 31 fakultami a 8 výzkumnými ústavy. Byla založena roku 1808.[1]

Bělehradská univerzita
Универзитет у Београду
Univerzitet u Beogradu
latinsky Universitas Singiduniensis
Rektorát Bělehradské univerzity
Rektorát Bělehradské univerzity
Zkratka BU
Rok založení 1808
Typ školy veřejná
Vedení
Rektor Vladimir Bumbaširević
Počet studentů 75 047 (2017)
Další informace
Počet fakult 31
Adresa Bělehrad, 110 00, Srbsko
Zeměpisné souřadnice
http://www.bg.ac.rs
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

 
Univerzitní budova v roce 1890

Bělehradská univerzita byla založena roku 1808 jako Velká škola. Roku 1863 byl dokončen Palác kapitána Miši (Капетан Мишино здање), pojmenovaný po mecenáši Mišovi Anastasijevićovi a vybudovaný podle projektu českého architekta Jana Nevole.[2] Ve své době to byl největší a nejkrásnější palác v Srbsku,[3] dnes v něm sídlí rektorát Bělehradské univerzity.[2]

Organizace univerzity byla roku 1905 svěřena osmi předním srbským intelektuálům, jimiž byli Jovan Žujović, Sima Lozanić, Jovan Cvijić, Mihailo Petrović Alas, Andra Stevanović, Dragoljub Pavlović, Milić Radovanović a Ljubomir Jovanović. V prvním roce své existence zařízení mělo 16 řádných a 18 mimořádných profesorů a 778 studentů. Administrativně se vysoká škola členila na fakultu filozofickou, právnickou, teologickou a technickou. Lékařská fakulta měla být otevřena roku 1914, ale kvůli válce zahájila činnost až roku 1920.

Během druhé světové války byla činnost univerzity zastavena. Po osvobození začala univerzita 5. prosince 1944 opět fungovat. V roce 1968 se studenti Bělehradské univerzity zapojili do protistátního protestu, který byl nakonec díky intervenci Josipa Broze Tita ukončen pokojně (byť došlo i k ostřejším střetům).

Vybudování BU přispělo k rozvoji nových univerzit[4] - Univerzity v Novém Sadu (1960), Nišské univerzity (1965), Prištinské univerzity (1970), Univerzity Černé Hory (1974) a Kragujevacké univerzity (1976).

Od 2012 je rektorem univerzity Vladimir Bumbaširević.

FakultyEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. {title}. www.bg.ac.rs [online]. [cit. 03-05-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 06-10-2010. 
  2. a b Captain Miša Building na mit.edu.
  3. Famous Buildings 1 na beograd.rs
  4. POPOV, Nebojša. Srpska strana rata - I. deo. Bělehrad: Samizdat B92, 2002. Kapitola Univerzitet u ideološkom omotaču, s. 383. (čeština) 

Externí odkazyEditovat