Bor (Srbsko)

město v Srbsku

Bor (v srbské cyrilici Бор) je město ve východním Srbsku v pohoří tzv. srbských Karpat. Je průmyslovým městem a administrativním centrem Borského okruhu. Žije zde celkem 34 160 obyvatel. V jeho blízkosti se nachází pohoří Stol.

Bor
Měděný důl čínské společnosti Serbia Zijin Bor Copper
Měděný důl čínské společnosti Serbia Zijin Bor Copper
Bor – znak
znak
Bor – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška353 m n. m.
StátSrbskoSrbsko Srbsko
Bor
Bor
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha856 km²
Počet obyvatel34 159 (2011)
Hustota zalidnění39,9 obyv./km²
Správa
Vznik2018
Oficiální webwww.opstinabor.rs
Telefonní předvolba030
PSČ19210
Označení vozidelBO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Samotné město se nachází v hlubokých lesích, nicméně je rovněž obklopeno celou řadou povrchových dolů na těžbu mědi a rovněž i sléváren (především ze severní strany). Těžba této rudy byla zahájena v Boru a jeho okolí v roce 1904, kdy licenci na těžbu této suroviny získala jedna francouzská společnost. Jeden z dolů později vlastnil i Đorđe Vajfert, který je vyobrazen na bankovce v hodnotě 1000 RSD, a který se stal později i guvernérem srbské národní banky.

V letech 1933 až do druhé světové války bylo vybudováno postupně sídliště (dnes Nová/Jižní kolonie). V roce 1931 zde žilo 4749 obyvatel.

Za druhé světové války měla německá okupační správa velký zájem na využívání dolů pro potřeby německého válečného průmyslu. Pracovali zde různí váleční zajatci.

Za více než sto let od té doby se Bor rozrostl z obyčejné vesnice do velikosti města o několika desítkách tisíc obyvatel. Průmysl umožnil příchod dalších obyvatel z venkova i dalších regionů. Statut města získal Bor v roce 1945 a o téměř dva roky později překročil hranici deset tisíc obyvatel. Byly provedeny rozsáhlé investice do průmyslu a vybudováno např. umělé jezero. Společnost na těžbu a zpracování mědi byla znárodněna a v 80. letech 20. století díky exportu do zemí západní Evropy zažilo město svůj největší rozvoj. Průmysl se však po rozpadu SFRJ dostal do těžkého útlumu. Počet obyvatel, který okolo roku 1991 dosahoval hodnoty okolo šedesáti tisíc lidí, poklesl v druhé dekádě 21. století podstatným způsobem.

Čínská společnost Zijin dokázala trojnásobně zvýšit produkci v místních dolech a udržet dlouhodobě tradiční výrobu. Došlo nicméně k nárůstu znečištění ovzduší a dalších externalit.[1]

KulturaEditovat

V Boru se nachází lidová knihovna (srbsky Narodna biblioteka).

Město je známé také tím, že se zde natáčela řada filmů. Mezi ně patří např. Beli beli svet a další.

Místní kostel je zasvěcen sv. Jiří (srbsky Црква светог Ђурђа).

TuristikaEditovat

V blízkosti Boru se nachází Borské jezero a lázně Brestovačka Banja. Nejbližší pohoří se jmenuje Stol.

EkonomikaEditovat

Většina obyvatel je zaměstnána v prvovýrobě (těžbě surovin) a průmyslové výrobě. Následuje obchod a veřejné služby.

DopravaEditovat

V Boru se nachází nádraží Mala Krsna–Vrazogrnac. Hraje význam především v nákladní železniční dopravě, umožňuje napojení průmyslu a místních dolů na srbskou železniční síť. Trať podchází střed města tunelem.

Borem prochází rovněž i silnice č. 37, která město spojuje s východním Srbskem (městem Zaječar) a regionální silnice č. 161 směrem do města Žagubica a dále k Bělehradu. Vzhledem k intenzivnímu těžebnímu průmyslu je město vystaveno značné míře kamionové dopravy. V roce 2022 má být proto zahájena výstavba silničního okruhu okolo Boru.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Rudnik guta Bor, ali za čiji račun?. Deutsche Welle [online]. [cit. 2022-05-24]. Dostupné online. 
  2. Článek na portálu města Bor (bor.rs) (srbsky)

Externí odkazyEditovat