Otevřít hlavní menu

Bílkov

část obce Dačice v okrese Jindřichův Hradec

Bílkov (německy Bilkau) je vesnice, část města Dačice v okrese Jindřichův Hradec. Nachází se 3 km na východ od Dačic. Je zde evidováno 115 adres.[1] V roce 2011 zde trvale žilo 378 obyvatel.[2] Nejbližší železniční stanice je v Dačicích. Spadá pod římskokatolickou farnost Dačice. V Bílkově také stával stejnojmenný hrad.

Bílkov
Dačice, Bílkov, pond.jpg
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 378 (2011)
Domů 115 (2009)
Lokalita
PSČ 380 01
Obec Dačice
Okres Jindřichův Hradec
Historická země Morava
Katastrální území Bílkov (6,34 km²)
Zeměpisné souřadnice
Bílkov
Bílkov
Další údaje
Kód části obce 4375
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bílkov je také název katastrálního území o rozloze 6,34 km2.

PolohaEditovat

Vesnice je rozložena po obou stranách údolí Vápovky, ve východní části Dačické sníženiny, nedaleko styku s Brtnickou vrchovinou. Nejstarší část obce vznikla na ostrohu v pravostranném zákrutu, do kterého ústí Dobrohošťský potok. Katastrální území zasahuje na obě strany údolí, k západu na plošiny Dačické sníženiny, na východě do Slatinských kopců na jižní svah vrchu Bába. (M. Hrádek).[3]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1253,[4] kdy se uvádějí synové Ranožírovi Smil, Ratiboř, Jaroš a Markvart z Bílkova.  K roku 1303 se uvádí Ješek z Bílkova. Sňatkem Kláry z Bílkova s Oldřichem z Hradce se dostalo bílkovské zboží do rukou pánů z Hradce. Majitelé Bílkova se během let často střídali, až v roce 1459 prodal Zdeněk ze Šternberka jako poručník sirotků po Menhartovi z Hradce zbořený hrad Bílkov se vsí, městečkem Dačicemi a dalšími vesnicemi na panství Volfgangu Krajířovi z Krajku, načež Bílkov sdílel další osudy s dačickým panstvím až do konce patrimoniálního období v roce 1849.

Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v Bílkově 24 usedlostí, z toho za války zůstalo osázeno 18 a 6 zpustlo. Do roku 1671 se podařilo znovu osadit 1 usedlost. V této době byli ve vsi ze starých usedlíků 1 láník, 5 pololáníků a 2 domkáři s půdou, z nových usedlíků 1 domkář s půdou.

Podle Tereziánského katastru moravského bylo ve vsi 15 sedláků, 1 čtvrtláník a 5 chalupníků. Na katastru vsi byl vrchnostenský dvůr. Podle vceňovacího operátu žilo roce 1843 v Bílkově 325 obyvatel, z toho 148 mužů a 177 žen v 54 domech a 80 domácnostech. Z nich se 22 živilo v zemědělství, 8 živnostmi a 1 jiným zaměstnáním, vedle 49 nádeníků. Desátky byly odváděny panství Dačice a do Dačic se jezdilo z Bílkova na sobotní týdenní trhy. Z živnostníků zde byl 1 mlynář, 2 krejčí, 3 kováři, 1 švec a 1 tesař. V roce 1850 měla 400 obyvatel.

Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. Katastr obce měl v roce 1900 výměru 972 ha a výměra hospodářské půdy obce byla 611 ha. Živnosti roku 1911: 1 hostinský, 1 kovář, 1 mlynář (s pilou), 1 obchodník se smíšeným zbožím, 1 prodejce piva a lihovin v uzavřených nádobách a 1 stolař. Živnosti roku 1924: 1 mlynář, 1 obchodník se smíšeným zbožím, 1 pokrývač, 1 stolař, 1 tra­fikant, 26 hospodařících rolníků, dvůr Karlov velkostatku Dalbergů. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno v roce 1932.

JZD vzniklo roku. 1957, v roce 1974 bylo sloučeno do JZD Čs.- sovětského přátelství Hříšice. Nyní převládající zaměstnání: zemědělství, dojížďka za prací v průmyslových závodech v Dačicích, v obci topenáři, zedníci, klempíři.

Správní začlenění obce od 1850Editovat

Do roku 1849 byl Bílkov součástí panství Dačice v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 byl podřízen politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní správy okresnímu soudu tamtéž. Po zřízení smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byl v letech 1855 až 1868 podřízen Okresnímu úřadu v Dačicích. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátil se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správy politické a od roku 1928 okresního úřadu tamtéž až do roku 1945. Po osvobození v květnu 1945 náležel pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo až do poloviny roku 1960, kdy byl Bílkov po územní reorganizaci s moravským Dačickem začleněn pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj, což trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. Od roku 1980 byla obec Bílkov sloučena s Dačicemi a od roku 2003 spadá pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.

ŠkolaEditovat

První zmínky o škole v Bílkově jsou z roku 1730, od 18. století byly k Bílkovu přiškoleny obce Dobrohošť, Hříšice a Malý Pěčín. Škola byla jednotřídní, teprve roce 1900 byla zřízena druhá třída v souvislosti se stavbou nové budovy. Škola působila v obci až do roku 1978, kdy byla z důvodu malého počtu žáků zrušena a žactvo bylo převedeno do školy v Dačicích.[3]

Památky a pamětihodnostiEditovat

  • Na ostrohu nad soutokem Vápovky a Dobrohošťského potoka byl založen ve 13. století bílkovský hrad, zničený v roce 1444 přepadem Hynka Ptáčka z Pirkštejna. Dnes část hradního areálu zastavěna, nepatrné zbytky zdiva na dvoře domu čp. 63 a na svahu vedle sousedních domů.[3]
  • Kostel svatého Jana Křtitele, původně opevněný středověký kostel, sakristie v původní románskogotické podobě. Nad hlavním vchodem od západu stávala dřevěná věž, nahrazená roku 1803 kamennou stavbou. Při vstupu do kostela náhrobní kamenný kříž z 18. století.[3]
  • Dům čp. 10 z roku 1850 s pozdně empírovým štítem[3]
  • Při silnici do Dačic kamenný kříž z roku 1813[3]
  • Pomník padlým ve dvou světových válkách[3]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 180. 
  3. a b c d e f g NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 592 - 595. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 212. 

LiteraturaEditovat

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 592-595. 

Externí odkazyEditovat