Bílý Újezd (tvrz)

tvrz v Česku

Bílý Újezd je tvrz ve stejnojmenné vesniciVelemínaokrese LitoměřiceÚsteckém kraji. Založena byla ve čtrnáctém století a sloužila jako jedno ze sídel rodu Kaplířů ze Sulevic. Později ji získali Libštejnští z Kolovrat, Valdštejnové a Černínové z Chudenic. Po nich byl újezdský statek připojen k lovosickému panství a tvrz poté sloužila jen hospodářským účelům. Z její obytné části se dochovaly dvě v jádru gotické budovy se zlomky renesanční výzdoby. Areál tvrze je chráněn jako kulturní památka.[1]

Bílý Újezd
Základní informace
Slohgotický
renesanční
Výstavba2. polovina 14. století
Přestavba16. století
Další majiteléKaplířové ze Sulevic
Libštejnští z Kolovrat
Valdštejnové
Černínové z Chudenic
Poloha
AdresaBílý Újezd, Velemín, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Bílý Újezd
Bílý Újezd
Další informace
Rejstříkové číslo památky24882/5-1922 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Doba založení tvrze v Bílém Újezdu je nejasná. V roce 1276 vesnice, tehdy zvaná Újezd, patřila vladykům Bojslavovi a Přeslavovi z Újezda. Jejich příbuzní ji vlastnili přibližně do třetí čtvrtiny čtrnáctého století, kdy je vystřídali Kaplířové ze Sulevic. V letech 1380–1408 byl majitelem vsi Bušek ze Sulevic, za něhož byla tvrz roku 1397 poprvé zmíněna.[2] Bušek zemřel nejpozději roku 1414 a zanechal po sobě vdovu Kateřinu s potomky, jejichž hlavním sídlem se stal Milešov.[3]

Milešovským Kaplířům Újezd patřil až do začátku šestnáctého století, ale pouze Kamarét Kaplíř se v letech 1474–1486 v přídomku psal „seděním na Újezdě“.[3] Roku 1505 dal Újezd s hradem Ostrým a pustou vsí Hrušovka věnem své dceři Martě, která se provdala za Jindřicha Vencelíka z Vrchovišť. Ten roku 1508 celé panství prodal Albrechtovi z Kolovrat za čtyři tisíce kop českých grošů.[2]

Albrecht zemřel v roce 1510 bez vlastních potomků, ale majetek odkázal nevlastním synům Bernardovi a Janovi z Valdštejna. Podle popisu v závěti byla tvrz obehnána vodním příkopem, stál u ní pivovar se sladovnou a patřily k ní chmelnice a ovocné sady. Jan a Bernard nejprve panství vlastnili společně, ale v roce 1517 byl jediným majitelem Bernard, který téhož roku zemřel. Správy statku se znovu ujal Jan z Valdštejna a polovinu svého újezdského podílu prodal Bernardovým synům Albrechtovi a Janovi z Valdštejna. Ti se roku 1528 o majetek rozdělili, přičemž Újezd připadl Janovi, zatímco Albrecht dostal hrad Ostrý. O sedm let později pak Janovi hrad prodal a ten jej připojil k Bílému Újezdu.[2]

Jan z Valdštejna pravděpodobně nechal v letech 1533–1547 újezdskou tvrz přestavět v renesančním slohu. Roku 1547 tvrz zdědil Janův synovec Jan mladší z Valštejna a roku 1565 statek prodal Janu Černínovi z Chudenic. Černínům tvrz patřila do roku 1650, kdy ji získala Sylvie Kateřina Černínová z Millesima a od ní její druhý manžel hrabě Leopold Vilém Bádenský. Od té doby Bílý Újezd patřil k lovosickému panství a součástí lovosického velkostatku zůstal až do roku 1945.[2]

Tvrz přečkala třicetiletou válku a podle popisu z roku 1650 stála na břehu Zámeckého rybníka. Bylo v ní šest obytných místností a studna tesaná ve skále. Poblíž stál pivovar.[2] Jiný popis z roku 1671 uvádí klenutou přízemní malovanou místnost, roubenou komoru a arkýř v patře.[4] Přilehlý hospodářský dvůr byl vrchností roku 1783 pronajat a v polovině devatenáctého století byla budova tvrze upravena na myslivnu.[2]

Po druhé světové válce areál tvrze využívalo Jednotné zemědělské družstvo České středohoří, od kterého ji v roce 2003 převzal soukromý majitel. Zchátralý areál vyžadoval rekonstrukci, kvůli které bylo založeno občanské sdružení Tvrz Bílý Újezd u Velemína, jehož cílem je tvrz opravit a zpřístupnit veřejnosti formou kulturních a vzdělávacích akcí.[5]

Stavební podoba editovat

Původní tvrz snad měla věžovou podobu a její hlavní budova (zaniklá nejspíše už v patnáctém století) stála jihozápadně od dochovaných budov. Ty tvoří dva v jádru pozdně gotické paláce ze začátku šestnáctého století. Pod oběma se nachází valeně klenuté sklepy. Starší je východní budova s trojprostorovou dispozicí a hrotitými portálky v příčkách. Spojovací trakt byl postaven při renesančních úpravách, při nichž byly fasády vyzdobeny zlomkovitě dochovanými psaníčkovými sgrafity. Erb umístěný vedle vstupu původně býval na hlavním portálu a patřil Valdštejnům.[4]

Na jižní nároží tvrze navazuje zeď, která areál uzavírá na jihozápadní straně. Její zdivo je lícováno hrubými kopáky a jádro vyplněno lomovým kamenem.[6] Jihovýchodně od budov se nachází dvojice teras, jejichž zavlažování umožňovaly čtvercové kanálky, fontána s oválným zděným bazénkem a zadržovací nádrž na druhé terase.[7] Na jižní straně se v okolí rybníka dochovaly stopy parkových úprav v podobě okrasných solitérních vodomilných dřevin.[8]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-02-05]. Identifikátor záznamu 135965 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e f Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Bílý Újezd – tvrz, s. 44–45. 
  3. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Lovosic, s. 399–400. 
  4. a b Kolektiv autorů. Encyklopedie českých tvrzí. 1. vyd. Díl I. A–J. Praha: Argo, 1998. 272 s. ISBN 80-7203-068-X. Heslo Bílý Újezd, s. 28–29. 
  5. Historie [online]. Tvrz Bílý Újezd [cit. 2023-02-13]. Dostupné online. 
  6. Hradební zeď [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. 
  7. Zavlažovací systém s fontánou [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. 
  8. Park [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat