Báňský záchranář

povolání

Báňský záchranář je vyškolená osoba, která je nápomocná při likvidací důlních nehod (otřesy, požáry, výbuchy metanu nebo uhelného prachu, průtrží plynů a hornin, průvaly vod a tekoucích písku), nebo při poskytování první pomoci pracovníka v dole. Provádí činnost při záchraně lidských životů a majetku v podzemí a na povrchu.[1]

Součinnost HBZS Ostrava při zásahu s LZS.
Báňský záchranář
Báňský záchranář

Historie báňského záchranářství na území České republikyEditovat

Báňská záchranná služba má na území České republiky dlouholetou tradici, která sahá až do devadesatých let devatnáctého století, kdy započaly práce horníků s různými pomůckami v nedýchatelném prostředí. Letopočet 1897 se připomíná jako rok vzniku organizované a předpisem nařízené báňské záchranné služby, kdy byla založena Báňská záchranná služba Rakousko-uherské monarchie. Nařízení c.k. báňského hejtmanství ve Vídni z 6. dubna stanovuje opatření na ochranu postižených horníků a majetku pro případ výbuchu třaskavých plynů, uhelného prachu nebo požáru v jámě a na dolech OKR (Ostravsko-karvinský revír). Dále nařizuje zřízení záchranné stanice na povrchu v blízkosti jámy, počet dýchacích přístrojů a elektrických svítidel (ty musí splňovat množství 5 % počtu nejsilnější obsazené směny), dále byl doporučen typ dýchacího přístroje Pneumotophor od firmy Waldech, musí být vycvičen dvojnásobný počet zaměstnanců v používání dýchacího přístroje než je počet dýchacích přístrojů.

 
Báňští záchranáři Horní Suchá 1938

Nařízení c.k. báňského hejtmanství ve Vídní z 23. června 1908 nařizuje zřízení ústředních báňských záchranných stanic. První ústřední báňská záchranná stanice vznikla na Kladensku na Dole Jan v Libušíně již v roce 1907, první schválená ústřední báňská záchranná stanice v OKR vznikla na Dole Vilém pro doly v majetku Severní dráhy Ferdinandovy 6. září 1911 a první moderní ÚZS s šestinedělním školením nováčků byla zřízená v roce 1912 a schválená 18. dubna 1914 v Lazích.[2]

Báňský záchranářEditovat

Báňským záchranářem se může stát jen ten, kdo dosáhl věku 21 let a je zdravotně způsobilý pro práce v báňském sboru, má nejméně dvouletou odbornou praxi v hornické činnosti, absolvoval základní školení a praktický výcvik pro báňské záchranáře a úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku z báňského záchranářství na hlavní báňské záchranné stanici. Musí složit slib báňského záchranáře do rukou ředitele hlavní báňské záchranné stanice. Dále je nutné, aby uchazeč měl středoškolské vzdělání ukončené maturitním vysvědčením a je nutno doložit výpis z trestního rejstříku o bezúhonnosti uchazeče (toto je nutné pokud se bude chtít stát profesionálním báňským záchranářem na Hlavní báňské stanici Ostrava).[3]

V roce 2015 byly na území Česka čtyři hlavní báňské záchranné stanice: HBZS Ostrava[4], HBZS Hodonín[5], HBZS Most[6], HBZS Praha[7] a tři samostatné Závodní báňské záchranné stanice: Dolní Rožínka, Hamr a Odolov.[8][9][10]

Slib záchranářůEditovat

„Já, báňský záchranář, slibuji na svou čest a svědomí, že budu vždy čestným, ukázněným a poslušen příkazů svých nadřízených. Budu zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech. Ze všech sil budu pomáhat při záchraně lidských životů a majetku při závažných provozních nehodách. Při svém jednání budu mít na zřeteli především zájmy společnosti.“

Báňská oceněníEditovat

Záchranářský záslužný křížEditovat

Jde o resortní medaili, která je udělována za výjimečné zásluhy při záchraně života nebo majetku. Může být udělena i za zvláštní zásluhy o zvýšení odborné úrovně báňské záchranné služby, nebo záchranářské taktiky, a to při splnění podmínky 10 let činnosti v báňské službě. Záchranářský záslužný kříž může být bronzový, stříbrný nebo zlatý.

 
Záchranářský záslužný kříž (stříbrný)

Medaile uděluje a předává předseda Českého báňského úřadu.

Specializace báňských záchranářůEditovat

  • Specializace – lékař záchranář. Jelikož báňská záchranná stanice poskytuje odbornou lékařskou první pomoc v podzemí, fárá i do dolu lékař. Je definován jako lékař s kvalifikací báňského záchranáře s předepsanou lékařskou atestaci danou předpisy Ministerstva zdravotnictví ČR.[2]
  • Specializace – zdravotnický záchranář je zdravotnický pracovník nelékařského zdravotnického povolání, který vykonává činnosti podle vyhlášky č.55/2011 sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných pracovníků, v §17 a 109, dále absolvoval základní školení a praktický výcvik pro báňské záchranáře a úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku z báňského záchranářství na hlavní báňské záchranné stanici a dále složil slib do rukou ředitele báňské záchranné stanici.[2]
  • Specializace – záchranář pro urgentní medicínu – nový obor specializačního vzdělávání zdravotnických záchranářů. Zakončen atestační zkouškou dle § 60 zákona č. 96/2004 Sb, dále absolvoval základní školení a praktický výcvik pro báňské záchranáře a úspěšně vykonal zkoušku z báňského záchranářství na hlavní báňské záchranné stanici a dále složil slib do rukou ředitele báňské záchranné stanici.[2]
  • Specializace – báňský záchranář – zdravotník. Uchazeč musí absolvovat akreditovaný (na který musí být doporučen a vyslán vedením HBZS Ostrava) kurz řidič dopravy nemocných, raněných a rodiček a v dalším stupni absolvuje akreditovaný kurz řidiče RZP (rychlá zdravotnická pomoc). Tímto získá osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání pod odborným dohledem. Zdravotníci HBZS Ostrava, kteří slouží v týdenní pohotovosti na stanici (řidič, dva zdravotníci a lékař) vyjíždějí k pracovním úrazům pracovníků v dole spolu se sloužícím lékařem fárájí na místo mimořádné události a jsou plně nápomocní při vyšetřování a ošetřování postiženého.[2]
  • Specializace – báňský záchranář – lezec. Lezeckou činnost může vykonávat jen báňský záchranář, který absolvoval nejméně desetidenní základní školení a praktický výcvik pro lezce na HBZS a prokázal svou odbornou způsobilost úspěšně vykonanou zkouškou z lezectví. Lezec si udržuje lezeckou kvalifikaci tím, že jednou za čtvrtletí absolvuje školení a praktický výcvik zaměřený na používání lezecké techniky. Četařem v oddílu báňských lezců může být jen záchranář lezec, který má kvalifikaci četaře záchranáře a absolvoval speciální výcvik v používání horolezecké techniky nebo průmyslového lezectví v délce 40hodin a úspěšně vykonal zkoušku z používání této techniky a má akreditaci k seznamování uživatelů s používáním OOPP proti pádu, a dále slaňovacích a záchranných zdvihacích zařízení (Kendler, Rollglis, Trojnožka – UCL). Má nejméně dvouletou praxi lezce, z toho alespoň roční praxi v důlních podmínkách.[2]
  • Specializace – báňský záchranář – potápěč. Potápěčskou činnost může vykonávat jen báňský záchranář, který absolvoval nejméně desetidenní základní školení a praktický výcvik pro potápěče na HBZS (nebo v rámci pořádaných výcviků na určené lokalitě) a prokázal svou odbornou způsobilost úspěšně vykonanou zkoušku z potápění. Četařem v oddílu báňských záchranářů potápěčů může být jen záchranář potápěč, který absolvoval také speciální výcvik v používání potápěčské techniky v délce 40 hodin na HBZS Ostrava (nebo v rámci pořádaných výcviků na určené lokalitě) a úspěšně vykonal zkoušku z používání této techniky, tuto zkoušku opakuje každé tři roky. Má nejméně tříletou potápěčskou praxi a kvalifikaci četaře záchranáře.[2]
  • Specializace – báňský záchranář – mechanik. Mechanikem může být jen zaměstnanec, který absolvoval základní školení a praktický výcvik pro báňského záchranáře a desetidenní praktický výcvik mechanika na hlavní báňské záchranné stanici zakončený úspěšně vykonanou zkouškou. Dále si může rozšířit odbornost a stát se mechanikem oddílu báňských lezců nebo se může stát mechanikem oddílu báňských potápěčů.
  • Specializace – báňský záchranář – četař. Četařem může být jen báňský záchranář s nejméně tříletou záchranářskou praxi, který absolvoval školení četaře na hlavní báňské záchranné stanici v délce 8 vyučovacích hodin a úspěšně vykonal zkoušku z báňského záchranářství, tuto zkoušku opakuje každé tři roky.[2]
  • Specializace – báňský záchranář – velitel důlní základny. Velitel základny (důlní, nebo povrchové) řídí činnost báňských záchranářů přidělených na základnu (místo odkud odcházejí záchranáři do akce) a má alespoň kvalifikaci četaře. Je podřízen VZS a plní jeho příkazy předané přímo nebo zprostředkovaně a zajišťuje jejich splnění na přidělené základně a příslušných pracovištích. Je přímo nadřízen všem záchranářům přidělených na základnu.[2]
  • Specializace – báňský záchranář – velitel záchranných sborů. Je to osoba která řídí a organizuje činnost všech báňských záchranářů při záchranářské akci (většinou je to velitel dané závodní báňské záchranné stanici – ZBZS).[2]
  • Specializace – vedoucí likvidace havárie (nemusí být báňský záchranář). Je to osoba která řídí práce na zdolávání a odstraňování jejich následků při likvidace havárie, jehož práva a povinnosti stanovuje vyhláška – ČBÚ č. 71/20002 Sb.[2]

Důlní nehody v českém hornictví od roku 1900Editovat

Osobnosti Báňské záchranné službyEditovat

Ing. Lubomír Hájek

Podrobnější informace naleznete v článku Lubomír Hájek.

Petr Faster

Podrobnější informace naleznete v článku Petr Faster (technik).

Profesor Roman Makarius

Podrobnější informace naleznete v článku Roman Makarius.

Miroslav Hanus

Podrobnější informace naleznete v článku Miroslav Hanus (mechanik).

Ing. Jaroslav Šebesta

Podrobnější informace naleznete v článku Jaroslav Šebesta.

Ing. František Papřok

Podrobnější informace naleznete v článku František Papřok.

Ing. Václav Pošta

Podrobnější informace naleznete v článku Václav Pošta.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Báňský záchranář. www.infoabsolvent.cz [online]. [cit. 2019-08-27]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k FASTER, PETR. Báňské záchranářství I : kompendium pro báňské záchranáře. Ostrava: Montanex 485 s. ISBN 8072250434, ISBN 9788072250431. OCLC 320285270 
  3. SMIČKA, Václav. [cit. 2020-03-28]. Dostupné online. 
  4. HBZS Ostrava. www.hbzs-ov.cz [online]. [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  5. Hlavní báňská záchranná stanice – MND.eu [online]. [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  6. O nás | Hlavní báňská záchranná stanice Most | V Mostě | Mostecko | Ústecký kraj. www.hbzs.cz [online]. [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  7. HBZS Praha - HBZS Praha. www.hbzs-praha.cz [online]. [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  8. ZBZS Odolov - činnost - Petrovická úpadní. www.bzs.cz [online]. [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  9. 400 let důlní činnosti ve východních Čechách. Báňská záchranná služba stále hlídá naše bezpečí. Hradec Králové [online]. 2017-08-07 [cit. 2019-08-27]. Dostupné online. 
  10. Báňská záchranná služba. 3.3.1 současný stav. (Dostupné online)

LiteraturaEditovat

  • Služební řád HBZS Ostrava. Ostrava: Montanex, 2006.
  • MAKARIUS, Roman a Petr FASTER. Memento důlních nehod v českém hornictví. Ostrava: Montanex, 2008. ISBN 978-80-7225-271-8
  • FASTER, Petr, Roman MAKARIUS a Václav POŠTA. Báňské záchranářství 1: kompendium pro báňského záchranáře, Ostrava: Montanex, 2000. ISBN 9788072252718
  • Služební řád HBZS Ostrava. 2019
  • KUBA, Stanislav; SZYROKÁ, Květuše. Doubrava. Ostrava: Montanex, 2006. 93 s. ISBN 8072252224. 
  • KUBA, Stanislav. Již opět z věžě zaznívá...Z historie Dolu ČSA. Ostrava: Montanex, 2008. 111 s. ISBN 9788072252664. 
  • ŠEBESTA, Jaroslav. ...osmnáct let v pohotovosti na hbzs Ostrava. Ostrava: Montanex, 2005. 95 s. ISBN 8072251511. 

Externí odkazyEditovat

Související článkyEditovat