František Papřok

český inženýr a báňský záchranář, ředitel Hlavní báňské záchranné stanice

František Papřok (9. března 1938 Krásná30. srpna 2009 Ostrava) byl hlavní inženýr – vedoucí pohotovostních sborů a ředitel Hlavní báňské záchranné stanici v Ostravě. Po odchodu do důchodového věku byl přeložen do útvaru taktiky, výchovy a výcviku na post vedoucího oddělení. Patřil také k uznávaným odborníkům v oblasti báňského záchranářství.

František Papřok
Ing. Papřok František.jpg
Narození9. března 1938
Krásná
Úmrtí30. srpna 2009 (ve věku 71 let)
Ostrava
Alma materVysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Povoláníinženýr a ředitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

František Papřok se narodil dne 9. března v roce 1938. Bývalý rodák z Krásné v Beskydech, který po absolvování gymnázia a po ukončení studií na hornicko-geologické fakultě VŠB v Ostravě v roce 1960 začal svojí profesní dráhu u Jáchymovských dolů na závodě Nové Město na Moravě. Po ukončení se v roce 1964 vrátil na Ostravsko a pracoval na důlních závodech VOKD 27 a 31, převážně na výstavbě nového dolu ve Staříči, kde se vypracoval z funkce revírníka přes vedoucího úseku až do funkce vedoucího větrání. V roce 1966 absolvoval kurz báňského záchranáře a v srpnu 1969 byl jmenován do funkce vedoucího ZBZS Dolu Staříč. Později se stal vedoucím útvaru bezpečnosti a hygieny práce. V lednu 1975 nastoupil na HBZS Ostrava do funkce hlavního inženýra, kde v roce 1986 byl jmenován ředitelem HBZS Ostrava po Ing. Lubomíru Hájkovi, který odešel do starobního důchodu. Od února 1990 do svého odchodu do důchodu v březnu 1993 vykonával funkci vedoucího pohotovostních sborů a hlavního inženýra. Po odchodu do starobního důchodu působil jako vedoucí útvaru taktiky, výchovy a výcviku na HBZS, kde předával své bohaté zkušenosti při školení a výcviku nových záchranářů, četařů, vedoucích ZBZS a vedoucích likvidací havárii.[1]

Známa je také jeho publikační činnost v listovce Záchranář a v Kompendiích báňského záchranářství I. a II. Svými hlubokými znalostmi, praktickými zkušenostmi z likvidace nehod, přispěl k řešení mnoha výzkumných úkolů. Podílel se na přípravě předpisů pro báňskou záchrannou službu. Jeho rozsáhlé znalosti vývoje historie báňské záchranné služby byly přínosem při budování expozice báňského záchranářství v Hornickém muzeu OKD v Ostravě Petřkovicích. V roce 1997 byla oceněna jeho celoživotní obětavá práce pro báňské záchranářství nejvyšším záchranářským vyznamenáním zlatým Záchranářským záslužným křížem a v lednu 2004 rezortní medailí Jiřího Agricolly. Pro svůj skromný a lidský přístup byl oblíben mezi záchranáři. František Papřok byl ženatý. Obětoval se svému životnímu poslání, vždy připravený poradit a rozdělit se o svoje znalosti a zkušenosti. Zemřel ve věku 71 let dne 30. srpna 2009 v Ostravě.[2]

Do konce roku 2006 byl činný ve výboru Klubu přátel hornického muzea OKD v Ostravě Petřkovicích.[3]

DíloEditovat

  • Výbuch na Dole Barbora. In: Záchranář 12/1990. HBZS Ostrava 1990[4]
  • Akce na Barboře pokračuje. In: Záchranář 3/1991. HBZS Ostrava 1991 (Míra,A.)[5]
  • Akce na Barboře ukončena. In: Záchranář 6/1991. HBZS Ostrava 1991[6]
  • Výbuch na Dole Paskov. In: Jižní část revíru OKD.s.105–108. KP HM OKD. Ostrava 2006[7]
  • Kdy odvětrávat bezpečně. Ostrava, HBZS. Záchranář 4/1995[8]
  • Publikoval do časopisu Záchranář.[9]
  • Je spoluautorem v Kompendiích báňského záchranářství I. a II.[10][11]

OceněníEditovat

  • V roce 1997 mu byl udělen Zlatý záchranářský kříž
  • V roce 2004 mu byla udělena rezortní medaile Jiřího Agricolly

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. MAKARIUS, Roman. Inženýr František Papřok šedesátníkem. Záchranář [online]. RBZS Ostrava, březen 1998 [cit. 30.3.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  2. Záchranář [online]. [cit. 1.4.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. Klub přátel hornického muzea Ostrava [online]. [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. 
  4. PAPŘOK, František. Výbuch na dole Barbora. Záchranář [online]. HBZS v Ostravě, prosinec 1990 [cit. 1.4.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  5. Záchranář [online]. [cit. 30.3.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  6. Záchranář [online]. [cit. 30.3.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  7. Před pětatřiceti lety vybuchl v Dole Staříč metan. Zahynulo 43 horníků. iDNES.cz [online]. 2011-12-30 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. 
  8. Záchranář [online]. [cit. 303.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  9. Periodika [online]. [cit. 30.3.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  10. FASTER, PETR. Báňské záchranářství I : kompendium pro báňské záchranáře. Ostrava: Montanex 485 s. Dostupné online. ISBN 80-7225-043-4, ISBN 978-80-7225-043-1. OCLC 320285270 
  11. FASTER, Petr; MAKARIUS, Roman. Báňské záchranářství II. Kompendium pro vedoucí likvidace havárie. Ostrava: Montanex, 2004. 383 s. ISBN 8072251325. 

LiteraturaEditovat

  • MAKARIUS, Roman, FASTER,Petr, Memento důlních nehod v českém hornictví. Ostrava. Montanex, 2008. 462 s. ISBN 978-80-7225-271-8

Externí odkazyEditovat