Lubomír Hájek

ředitel Hlavní báňské záchranné stanici a uznávaný odborník v oblasti báňského záchranářství

Lubomír Hájek (15. srpna 1927 Tisovec3. února 2010 Ostrava) byl ředitel Hlavní báňské záchranné stanici a uznávaný odborník v oblasti báňského záchranářství. V roce 1967 se stal předsedou Štábu báňské záchranné služby (poradní orgán Ústředního báńského úřadu). Následně se podílel na vybudování nového moderního areálu Hlavní báňské záchranné stanici v Ostravě na ulici Lihovarská, která byla uvedena do provozu v roce 1979.[1]

Ing. Lubomír Hájek
Narození15. srpna 1927
Tisovec nebo Tisovec
Úmrtí3. února 2010 (ve věku 82 let)
Ostrava
Alma materVysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (1948–1950)
Povoláníbáňský inženýr, Báňský záchranář a ředitel
ZaměstnavateléDůl Heřmanice
VVUÚ
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis editovat

Lubomír Hájek se narodil v Tisovci na Slovensku dne 15. srpna 1927 v rodině vojáka z povolání. Po maturitě v roce 1946 v Bratislavě se zapsal na studium oboru hornictví na tehdejší Vysoké škole technické v Bratislavě. Po první státní zkoušce v roce 1948 v polovině studia přestoupil na Vysokou školu báňskou v Ostravě, kterou úspěšně dokončil v roce 1950. Na této škole pak pedagogicky působil jako odborný asistent profesorů Karla Vorálka a Vojtěcha Sládečka až do roku 1956, kdy přešel do provozu na tehdejší Důl Stalin v Ostravě Heřmanicích do funkce vedoucího větrání, a ihned také převzal tehdy ještě kumulované vedení závodní báňské záchranné stanice.

Dnem 14. října 1958 nastoupil na HBZS Ostrava jako její vedoucí. V této funkci, která započala dne 14. října 1958 a postupně se změnila na ředitelský post setrval dlouhých 27 let, až do 31. ledna 1986. Stal se v celé naší vlasti i v zahraničí uznávaným odborníkem v oblasti záchranářství, a to nejen báňského. Jeho působení v báňské záchranné službě je nerozlučně spojeno s rozsáhlou modernizací v celém pojetí organizace, taktiky a technického vybavení báňského záchranářství v OKR.[2] V aktivním věku se zúčastnil mnoha záchranářských akcí, kde působil jako velitel záchranářských sborů. Zúčastnil se důlního neštěstí na dole Hlubina v roce 1960, které si vyžádalo 54 obětí a o rok později na dole Dukla v roce 1961 v Dolní Suché se 108 mrtvými horníky. Pracoval také ve Vědecko výzkumném uhelném ústavu v Ostravě Radvanicích a spolupracoval také s Hlavní báňskou záchrannou stanici v Essenu. Rostoucí počet pracovních úrazu v dolech a důlní neštěstí z roku 1963, kdy se na Dole Urx v Petřkovicích otrávilo 9 horníku sírovodíkem po průvalu starých vod, stal v čele těch, kteří se v roce 1965 významně zasloužili o zprovoznění hyperbarické komory.[3] Dále má také velkou zásluhu na vzniku Lékařské první pomoci v podzemí v roce 1968, která byla následně zakotvena v zákoně. Po odchodu z HBZS nastoupil jako odborný poradce tehdejšího federálního ministra paliv a energetiky.

Byl ženatý s manželkou Ludmilou (roz. Dembovskou), se kterou strávil skoro šedasát let společného manželství.

Lubomír Hájek byl spoluautorem první poválečné učebnice báňského záchranářství a také spoluzakladatelem listovky Záchranář,[2] kde po dlouhá léta byl předsedou její redakční rady a dodnes je nepřekonaným autorem mnoha odborných statí a sběratelem nejrozmanitějších záchranářských informací, které poskytoval odbornému tisku. Zasvětil celou svoji produktivní část života záchranářství a bezpečnosti hornického provozu.

Zemřel ve věku 82 let dne 3. února 2010 v Ostravě.[4][5][6][7]

Byl také členem klubu přátel Hornického muzea OKD.

Dílo editovat

  • Přispíval do odborářských novin Zdař bůh, periodik Horník-Uhlí-Rudy-geologický průzkum.
  • Byl dlouholetým předsedou redakční rady časopisu Záchranář.
  • Důlní záchranářství. Praha 1: SNTL – Nakladatelství technické literatury,n.p.,Spálená 51, 1977. 452 s.(spolu s Faster Petr)
  • Ionizační anometr. in: Uhlí,č.5, 1974.
  • Oblek do vysokých teplot. in: Uhlí, č.4, 1974.
  • Organisation des Grubenrettungsdienstes in der CSSR. Atemschutz – Inf.č.1,1972. (APFELTHALER, R)
  • Organizace záchranných prací a lékařské služby při záchraně pomocí vrtů. Sborník referátů. Havířov, OKD, OŘ 1971.
  • Výbuchy uhelného prachu Ostrava, HBZS. in: Záchranář, 8/1981.
  • Einsatze der Grubenwehr in extremen Bedingungen der tiefen Steikohlenbergwerken. Freiberg: Bergakademie, 1985.
  • Fyziologické normy bezpečnosti v prostředí s vysokou teplotou. Ostrava, HBZS. in: Záchranář 3/1968. Popilkocementová směs. Ostrava, HBZS. Záchranář 5/1985.
  • Systém řízení bezpečnosti práce na důlních podnicích,in:Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava 45,199, č.2, s.139–144 (s P.Prokopem).
  • Ventilation at attenuation and shut-down periods of mine, in:Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava 44,1998, č.1, s.3–15 (a A.Otahálem, P. Prokopem a J. Mičulkem).

Ocenění za socialismu editovat

Ocenění editovat

  • V roce 1989 mu byl udělen Złoty MEDAL CENTRALNEJ STACJI RATOWNICTWA GÓRNICZEGO
  • V roce 1997 mu byl udělen Zlatý záchranářský kříž.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Zemřel Ing. Lubomír HAJEK. wwwrs.hornicky-klub.info [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. 
  2. a b zachranar.cz [online]. [cit. 29.03.2020]. Dostupné online. 
  3. www.idnes.cz [online]. [cit. 29.3.2020]. Dostupné online. 
  4. MAKARIUS, ROMAN, 1938-. Memento důlních nehod v českém hornictví. Ostrava: Montanex 461 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7225-271-8, ISBN 80-7225-271-2. OCLC 259737758 
  5. 50 let od vyškolení prvních lékařů báňských záchranářů [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. 
  6. Vážení čtenáři [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. 
  7. www.ostrava.cz [online]. [cit. 28.03.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-28. 
  8. [cit. 2020-03-29]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat