Otevřít hlavní menu

Petřkovice (Ostrava)

část obce Ostrava v okrese Ostrava-město

Petřkovice (německy Petershofen, do roku 1907 Petrzkowitz; polsky Pietrzkowice) jsou bývalá obec, od 24. dubna 1976 součást města Ostravy, od 24. listopadu 1990 městský obvod statutárního města Ostravy, na jehož severním okraji leží. Na jihovýchodě obvodu teče směrem na sever řeka Odra. Nad jejím soutokem s Ostravicí se vypíná vrch Landek, nejvýznamnější archeologické naleziště (Landecká venuše) na Ostravsku.

Petřkovice
městský obvod statutárního města Ostravy
škola na náměstí
škola na náměstí
Znak městské části PetřkoviceVlajka městské části Petřkovice
znakvlajka
Kraj Moravskoslezský
Okres Ostrava-město
Historická země Slezsko
Základní informace
Rozloha 3,93 km2
Počet obyvatel 2 916 (26. 3. 2011[1])
PSČ 725 29
Zákl. sídelních jednotek 2
Celých částí obce 1
Dílů částí obce 0
Celých katastrálních území 1
Částí katastr. území (ÚTJ) 0
Lokalita
Zeměpisné souřadnice
Adresa úřadu Hlučínská 135
725 29  Ostrava-Petřkovice
posta@petrkovice.ostrava.cz
Starosta Ivo Mikulica
Oficiální web: www.petrkovice.ostrava.cz
Petřkovice na mapě
Kostel v Ostravě-Petřkovicích

HistorieEditovat

Do prvního slovanské osídlení, se územím Petřkovic pohybovalo mnoho kmenů a národů. Pod kopcem Landekem se vytvořily obchodní stezky. Jedna vedla od západu podél řeky Opavy a navazovala na druhou významnější starověkou "magistrálu", tzv. Jantarovou stezku. V 6. stol. začínají na toto území proudit první slovanské kmeny, které na vrchu Landek staví opevněné hradisko. Později bylo hradiště nahrazeno kamenným pohraničním hradem (první písemná zmínka o hradu pochází ze srpna 1297 z doby vlády čes. krále Václava II.). [2]

První písemná zmínka o nich je z roku 1377 v listině o dělení dědictví opavského knížectví mezi čtyři syny knížete Mikuláše II. V roce 1518 se staly součástí hlučínského panství, když je jejich majitel, těšínský kníže Kazimír, prodal Bernardu ze Zvole.

V průběhu následujících desetiletí často střídaly své pány až do roku 1492, kdy přiděluje hlučínské panství a Petřkovice s hradem Landekem český král Vladislav II. Jagelonský těšínskému knížeti Kazimírovi. Do této doby byly Petřkovice rytířským statkem. Po další staletí se stanou nedílnou součástí Hlučínska.

Za dob třicetileté války vtrhli do vsi Dánové a poté Švédové, kteří obyvatelstvo zdecimovali na polovinu. Do 18. století pak patřila obec k České koruně resp. k Rakousku. Po prohrané prusko-rakouské válce patřila spolu s celým územím Hlučínska k Prusku, později Německu, a to až do 4. února 1920, kdy se toto území stalo součástí Československé republiky. Mnichovským diktátem byly Petřkovice jako součást Hlučínska od 2. října 1938 znovu přičleněny k Německé říši jako jeho integrální součást (tzv. "Altreich"). [3]

Petřkovice byly odjakživa zemědělskou obcí. Zvrat nastal v roce 1780 nálezem černého uhlí na úpatí Landeku. To bylo v roce 1782 těženo ve čtyřech slojích, přičemž v roce 1803 došlo k otevření dalších čtyř. V roce 1830 zahájilo arcibiskupství olomoucké těžbu na nové jámě Ferdinandovo štěstí (pozdější Důl Anselm). Arcibiskupství si tak chtělo zajistit suroviny pro své železárny ve Vítkovicích, které jako první v rakousko-uherské monarchii začaly jako palivo místo dřeva používat koks. Původní těžba uhlí byla značně primitivní. To se změnilo v okamžiku, kdy doly koupil roku 1843 rakouský bankéř a podnikatel Salomon Mayer Rothschild, který těžbu zintenzivnil.

Nejprve zajišťoval spojení s Přívozem převozník. Dřevěný most přes Odru byl postaven v roce 1880 a roku 1929 byl nahrazen mostem železným. Železnice do Hlučína byla zavedena v roce 1925, roku 1950 pak došlo k výstavbě tramvajové trati propojující Ostravu-Přívoz s Hlučínem přes Petřkovice. Provoz na této trati skončil v roce 1982. Celá trať byla následně zrušena a koleje vytrhány. V tělese dráhy je dnes průtah silnic I/56. [4]

Díky aktivitám Rotschildů byla v květnu 1908 dokončena stavba hornické léčebny (později nemocnice) s 60 lůžky v hlavní budově. Vedlejší budova pak sloužila jako izolace pro infekční choroby, další budovy obsahovaly správu nemocnice a márnici. Ve své době šlo o moderní zdravotnické zařízení pro horníky z nedalekého dolu Anselm, ale vzhledem ke svému umístění ji využívali i obyvatelé Petřkovic a okolních obcí. [5] Svou funkci hornické léčebny přestala plnit v roce 1993, kdy se zavřel důl Anselm a nakonec byla v roce 1996 nemocnice s 120 lůžky a 62 zaměstnanci zrušena. V roce 2007 byly všechny objekty zbourány a na místě vznikl developerský projekt bytového domu.

První světová válka připravila Petřkovice o 71 mužů v řadách německé armády. V roce 1920 jsou pak Petřkovice připojeny k Československé republice.

Dne 15.6.1925 byl zahájen provoz na prodloužení železniční trati Opava - Hlučín, do Petřkovic. Tato trať byla rozestavěna před rokem 1920 (rok připojení Hlučínska k Československu) jako součást tzv. "Severní dráhy Ferdinandovy" a Československý stát ji dokončil přes nevhodnost trasování až do stanice Petřkovice. Ke stavbě přeshraničního úseku do Annabergu (Ruderswaldu) dnes polských Chalupek již nikdy nedošlo. Doprava byla provozována pouze do stanice Petřkovice, s nákladištěm a zastávkou v Ludgeřovicích. Později, asi v roce 1927 byla ještě zřízena zastávka Petřkovice doly, za bývalou nemocnicí v Petřkovicích. Takto byla doprava provozována do konce druhé světové války, kdy byl ustupující německou armádou vyhozen do povětří ocelový most přes údolí Petřkovic. Po válce již nebyl obnoven a doprava byla provozována jen do zastávky Petřkovice doly. [6]

PamětihodnostiEditovat

Významná místa tohoto obvodu tvoří Hornické muzeum, hornická nemocnice z roku 1908 (zbořena v roce 2007), nejstarší hornická, popř. dělnická kolonie na Ostravsku (zvaná Mexiko)[7] z roku 1899 a budova staré školy v novogotickém stylu.

SymbolyEditovat

Znak a prapor byly uděleny usnesením Rady města Ostravy číslo 3581/90 ze 04.10.1994.

Znak

Polcený štít; v pravém zlatém poli vyniká půl slezské orlice, levá polovina zeleno-stříbrně dělena, nahoře zkřížená stříbrná hornická kladívka, dole modré vlnité břevno.

Prapor

Avers opakuje znak, revers tvoří tři vodorovné pruhy, černý, žlutý a zelený.

Pečeť

Na nejstarší dochované pečeti z roku 1722 je zachycen doprava ujíždějící jezdec na koni.

DopravaEditovat

Od zániku tramvajové trati do Hlučína nyní přebrala významnou úlohu autobusová doprava. Přes toto území vedou trasy těchto linek:

34 Křižíkova - Hlučín aut. nádr.

52 Křižíkova - Paseky

56 Křižíkova - Darkovičky

66 Křižíkova - Nádraží Hlučín

67 Křižíkova - Vrablovec transformátor - Hlučín aut. nádr.

68 Ostrava, Muglinovská - Markvartovice - Šilheřovice, Paseky

281 Ostrava, Muglinovská - Třebom, nám.

282 Ostrava, Muglinovská - Bohuslavice, rest. Jednota - Strahovice, kaple

283 Ostrava, Muglinovská - Štěpánkovice, Svoboda

290 Ostrava, Muglinovská - Hať, točna

292 Ostrava, Muglinovská - Vřesina, rest. - Strahovice, kaple

Slavní rodáciEditovat

Mezi známé rodáky patří např. mistryně republiky v gymnastice Adolfína Tačová či zpěvačka Hana Zagorová.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Statistický lexikon obcí 2013. Základní údaje za obce, části obcí a základní sídelní jednotky podle krajů a okresů. Moravskoslezský kraj – okres Ostrava-město [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013-10-31 [cit. 2015-01-15]. Dostupné online. 
  2. Podrobnější historie — Čeština. petrkovice.ostrava.cz [online]. [cit. 2018-07-04]. Dostupné online. 
  3. Nové sdružení bude připomínat originalitu Hlučínska. iDNES.cz [online]. 2011-01-03 [cit. 2018-07-04]. Dostupné online. 
  4. Tramvajové dráhy na Ostravsku. ŽelPage.cz. Dostupné online [cit. 2018-07-04]. (česky) 
  5. BY-NC-SA, OstravaBlog.cz / CC –. OstravaBlog.cz | Fotoreportáže - Kafkovská proměna petřkovické nemocnice. ostravablog.cz [online]. [cit. 2018-07-04]. Dostupné online. (česky) 
  6. Petřkovice - Annaberg (Chalupki). www.parostroj.net [online]. [cit. 2018-07-04]. Dostupné online. 
  7. ČVANČAROVÁ, Naďa. Stará ostravská dělnická kolonie Mexiko vypadá jako kdysi. A přitom stále žije. Rozhlas.cz. 2014-01-21. Dostupné online [cit. 2018-01-12]. (česky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat