Wikipedie

Důl Kukla

rozhledna v Oslavanech
Na tento článek je přesměrováno heslo důl Václav Nosek. O černouhelném dole v Tuchlovicích v kladensko-rakovnické pánvi pojednává článek důl Nosek.

Důl Kukla (v letech 1947–1973 důl Václav Nosek) byl černouhelný důl ve městě Oslavany v Rosicko-oslavanské pánvi, který fungoval v letech 1865–1973.

Důl Kukla
Důl Kukla s těžní věží
Důl Kukla s těžní věží
Souřadnice49°7′36,12″ s. š., 16°20′33″ v. d.
Map
Kód památky103659 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Vznik a rozvoj editovat

 
Areál dolu Kukla v roce 1888

Původní jáma, tzv. Nová, byla zaražena v roce 1861 a dokončena o čtyři roky později. V dalších desetiletích, kdy se pro ni vžilo jméno Kukla, sloužila jako větrací, odvodňovací, lezní a v případě nutnosti také jako vedlejší těžní šachta dolu Františka v Padochově.[1] Na začátku 20. století bylo rozhodnuto o jejím obnovení a zmodernizování, k čemuž došlo v letech 1911–1913. Vznikl tak zde důl Kukla, který se stal centrální jámou oslavanské části uhelného revíru a který dodával uhlí do blízké oslavanské elektrárny.[2] V místě zbořených původních budov vznikl nový areál s moderní, 41 m vysokou železobetonovou těžní věží[3] s elektrickým těžním strojem Koepe (první v Rakousku-Uhersku), jenž byl umístěn v nejvyšší části věže. Kukla se tak stal prvním dolem na území dnešního Česka, jehož stroj byl zabudován do těžní věže.[2] Důl byl od roku 1914 spojen s jámou Františka a s třídírnou uhlí (prádlem) u elektrárny dvěma nákladními visutými lanovými drahami. Vedlejší šachta Františka sloužila pro těžbu jen krátce (dále byla využívána jako větrací a odvodňovací), takže tato lanovka byla zanedlouho zrušena.[1]

V roce 1921 došlo v dole Kukla k explozi plynů, při které zahynulo 26 horníků. Jejich pomník je umístěn na oslavanském hřbitově.[2]

Za německé okupace editovat

Roku 1941 byl v areálu dolu zřízen židovský pracovní tábor fungující do konce války.[3] V té době zde byl báňským inženýrem spisovatel Mirek Elpl; jeho manželka Anna (Židovka) pracovala v letech 1943–1944 v kuchyni pracovního tábora.[4]

Po osvobození Československa editovat

V roce 1947 získal důl nové jméno po Václavu Noskovi.[1]

Součástí dolu Václav Nosek byly také dvě pomocné jámy, jejichž dolová pole byla jeho součástí: Anna ve Zbýšově, kde se těžilo v letech 1944–1967, a Františka v Padochově, jež byla k těžbě opětovně využita v letech 1969–1973.[1]

Vrcholu těžby dosáhl důl Václav Nosek v první polovině 60. let. Například v roce 1963, kdy zde pracovalo 1058 zaměstnanců, bylo vytěženo 386 638 t černého uhlí.[1] V souvislosti s otevřením nové centrální zbýšovské šachty Jindřich II v 60. letech 20. století byla činnost dolu Václav Nosek postupně utlumována. Poslední vůz uhlí byl vytěžen z 11. patra z hloubky 881 m dne 31. srpna 1973.[2] Maximální hloubka dolu byla 903 m.[5]

Zánik šachty a další využití editovat

Šachta, která ještě do roku 1985 sloužila jako vtažná jáma k odčerpávání důlních vod, byla v roce 1986 uzavřena železobetonovou deskou[2], v průběhu 90. let zatopena[1] a v letech 2004–2011 postupně zasypána materiálem z bývalé haldy.[6] Areál dolu byl již od jeho uzavření využíván podnikem První brněnská strojírna, který jej postupně upravoval na pobočný strojírenský závod Oslavany. Od roku 1993 je jeho majitelem firma Strojírna Oslavany.[7] V roce 2009 byla těžní věž prohlášena kulturní památkou České republiky.[8] Do té doby chátrající stavba byla v letech 2010–2011 zrekonstruována[9] a dne 1. května 2012 zpřístupněna veřejnosti jako vyhlídková věž s muzeem oslavanských pověstí, kavárnou a víceúčelovým prostorem. V okolí věže, v části areálu bývalého dolu, jenž byl rovněž rekonstruován, vznikl zábavní park Permonium.[10]

Pod dolem u řeky Oslavy ústí dědičná štola.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e f PLCHOVÁ, Jarmila. Důl Kukla – Václav Nosek v Oslavanech (1861–1973). Vlastivědný věstník moravský. 2009, čís. 1, s. 34–46. ISSN 0323-2581. 
  2. ↑ a b c d e Důl Kukla v Oslavanech [online]. Zdarbuh.cz, 2009-08-14 [cit. 2014-09-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Kukla pracující 1865 -1973 [online]. Vezkukla.cz [cit. 2014-09-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ Co napsala Anna Elplová o svém manželovi v době německé okupace. OKNO (Oslavanské kuriozity, novinky, oznámení). 4/2004. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-24.  Archivováno 24. 10. 2019 na Wayback Machine.
  5. ↑ PLCHOVÁ, Jarmila. Důl Kukla: První těžní věž se zabudovaným těžním strojem [online]. Rosicko-oslavansko.cz, 2006-05-05 [cit. 2014-09-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ STAŇKOVÁ, Hana. Důsledky ukončení hornické činnosti na Rosicko-oslavansku. Olomouc, 2011. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta – Katedra geografie. Vedoucí práce Irena Smolová. s. 41–42. Dostupné online.
  7. ↑ Kukla chátrající 1974 -2009 [online]. Vezkukla.cz [cit. 2014-09-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-09-26]. Identifikátor záznamu 785251647 : Uhelný důl hlubinný Kukla/V. Nosek, z toho jen: těžní věž. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  9. ↑ Znovuzrození Kukly 2010 -2011 [online]. Vezkukla.cz [cit. 2014-09-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ Kukla žijící 2012 [online]. Vezkukla.cz [cit. 2014-09-26]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • PLCHOVÁ, Jarmila. Důl Kukla – Václav Nosek v Oslavanech (1861–1973). Vlastivědný věstník moravský. 2009, čís. 1, s. 34–46. ISSN 0323-2581. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Důl_Kukla&oldid=23251059“