Důl Gabriela

Důl Gabriela v Karviné je od roku 2004 uzavřený černouhelný hlubinný důl. Během své historie se jmenoval i UNRRA či Mír. Důl Gabriela je kulturní památkou České republiky.[1]

Důl Gabriela
Karviná, důl Gabriela (1).JPG
Základní údaje
Jiné názvy UNRA, Mír
Typ díla hlubinný důl
Maximální hloubka 750 m
Těžba černé uhlí
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Moravskoslezský
Okres Karviná
Obec Karviná
Revír Ostravsko-karvinský
Souřadnice
Provozní údaje
Období těžby 1854–2000
Kód památky 49083/8-4011 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Založení doluEditovat

V oblasti dolu byly v roce 1852 provedeny první zkušební vrty, na základě kterých bylo rozhodnuto o výstavbě dolu. V hloubce 104 m byla navrtána sloj o mocnosti 79 cm. Důlní licence byla získána v roce 1854 a v tomto roce byl také důl založen. Vlastnictví dolu bylo rozděleno mezi Františka Handwerka (25 %) a hraběte Žerotína (75 %). Důl byl pojmenován podle hraběnky Gabriele Žerotínové. 16. ledna 1856 došlo k výbuchu důlních plynů, které usmrtily 17 lidí. V roce 1859 došlo k důlnímu požáru, který poškodil dřevěné vybavení v dole i na povrchu. Jelikož stávající majitelé neměli prostředky na opravy, byl důl opuštěn a v roce 1862 prodán arcivévodovi Albrechtovi.

1862 - 1945Editovat

Po prodeji dolu Arcivévodovi Albrecht došlo k obnovení těžby, v roce 1865 přesáhla těžba na dolu 10.000 tun uhlí. V letech 18701871 došlo k zbudování jam číslo 1 a číslo 2, v roce 1872 byla vybudována vlečka, která důl spojila s Košicko-bohumínskou dráhou. V 90. letech došlo k vybudování nové úpravny a v roce 1899 byl použit první elektrický stroj - Rateaův ventilátor. V roce 1902 došlo k důlní havárii, při které zemřelo 7 horníků. V roce 1906 byl důl prodán Báňské a hutní společnosti. Ve vlastnictví této společnosti došlo k mnoha modernizačním investicím, jak na povrchu dolu, tak i v systému těžby. Ve vlastnictví této společnosti došlo například také k úpravě těžních věží, které dosáhly výšky 35 metrů.

Během první světové války vystoupala poptávka po uhlí a taktéž na dole Gabriela se výrazně zvýšila těžba uhlí. V roce 1917 došlo k rekordní roční těžbě - 717.400 tun uhlí. Vzhledem k životním podmínkám v této době však docházelo i ke stávkám a protestům horníků.

 
Památník obětí výbuchu v roce 1924

11. dubna 1924 vypukl ve sloji 29 východního pole požár, který byl zlikvidován uzavřením zasažené oblasti. Následujícího dne ovšem došlo k výbuchu, který usmrtil 15 horníků, kteří pracovali na zesílení hrází proti požáru. 13. dubna došlo k dalšímu výbuchu, který dosáhl až na povrch a musely být uzavřeny všechny jámy. K opravám došlo až 17. července 1924, přičemž úrovně těžby před havárii bylo dosaženo až v roce 1927.[2]

Během druhé větové války (1. 9. 1939 – 9. 5. 1945) vytěžil důl celkem 5.012.000 tun uhlí. I v této době docházelo k zavádění novinek, například hřeblový dopravník Westfalia či turbokompresor Demag.

Vývoj po roce 1945Editovat

2. března 1947 došlo k přejmenování dolu na UNRRA. V roce 1947 měl důl problém plnit plán prvního roku dvouletky, splnil pouze na 90,38 %, v roce 1948 byl plán splněn na 96,26 %. V roce 1950 došlo k přejmenování dolu na důl Mír. 1. dubna 1958 došlo ke spojení dolu Mír s dolem 1. máj (který byl tvořen dolem Hohenneger a dolem Barbora. Dnešní Důl Darkov stojí na místě bývalé větrní jámy Mír 4, která sloužila k odvětrání tzv. „Stonavského pole” Dolu Mír. Ta byla vyhloubena již v roce 1949, když bylo rozhodnuto o posunutí dobývacího prostoru dolu Mír (Gabriela) pod místní část Karviné - Solcu, včetně parku se zámkem rodiny Larischů. V roce 1972 začala investiční výstavba nového závodu Darkov. Od 1.1.1993 došlo ke spojení závodů Darkov a Mír.

Po roce 1989 docházelo v celém hornictví k restrukturalizaci. V této souvislosti byl uzavřen bývalý důl Barbora a v roce 2004 taktéž důl Gabriela. Těžba z tohoto dolu byla převedena na důl Darkov.

 
Areál bývalého dolu Gabriela

StatistikyEditovat

Počet zaměstnanců

rok počet zaměstnanců
1890 1460
1910 1618
1930 1299


Roční těžba uhlí

rok roční těžba v tunách
1865 10.000
1878 100.000
1886 200.000
1908 300.000
1912 400.000
1917 717.400
1930 600.000
1985 1.150.000

Vedoucí závodu a ředitelé

období vedoucí závodu/ředitel zdroj
?1872 Handwerk
1872 - 1884 Fallaux
1884 - 1903 Ing. E. Pfogl
1903 - 1906 Ing. Kovalčík
1906 - 1913 Ing. G. Hertel
1913 - 1934 Ing. Josef Karkoschka
1934 - 1938 Ing. E. Müller
1938 - 1945 němečtí vedoucí dolu
1945 - 1946 Ing. Alois Radvan [3]
1946 - 1948 Ing. Karel Novotný
1948? - 1951 Ing. Jaroslav Bartoš
1951 - 1958 Rudolf Tomoš
1958 - 1962 Ing. Ferdinand Filipczyk
1963 - 1967 Ing. František Pavlonka
1968 - 1972 Ing. VI. Pastucha
1972 - 1979 Ing. Karel Chrápek
1979 - 1980 Ing. Josef Rohel
1981 - 1986 Ing. Oldřich Polanský
1986 - 1987 Ing. Oldřich Káňa
1987 - 1989 Ing. Rudolf Gaál
1989 - 1990 Ing. Michal Kuča
1990 - 1991 Ing. Bronislav Batorek
1991 - 1992 Ing. Zdeněk Mikš
Provoz ukončen

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-05-30]. Identifikátor záznamu 162180 : důl Gabriela / UNRRA / Mír 1. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. MAKARIUS, ROMAN, 1938-. Memento důlních nehod v českém hornictví. Ostrava: Montanex 461 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7225-271-8, ISBN 80-7225-271-2. OCLC 259737758 S. 179. 
  3. KOLEKTIV. Důl Darkov. Druhé. vyd. Karvná: OKD, a.s., Důl Darkov, 2007. S. 157. 

Externí odkazyEditovat