Otevřít hlavní menu

Důl Barbora (Karviná)

zaniklý černouhelný důl na okraji Karviné

Důl Barbora je dnes již zaniklý černouhelný důl na okraji Karviné (směr Horní Suchá).

Důl Barbora (Karviná)
Důl Barbora v roce 1911
Důl Barbora v roce 1911
Souřadnice
Kód památky 49082/8-4012 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Areál bývalého dolu Barbora v roce 2012

Historie doluEditovat

V lokalitě budoucího dolu byly provedeny první vrty v roce 1898 z iniciativy arcivévodské rodiny. Při hloubění dolu asistovali italští odborníci, ovšem v důsledku množství vody, která do vrtů pronikala, byly práce zastaveny.

K opětovnému hloubení dolu došlo až o dekádu později pod vedením Báňské a hutní společnosti. Hloubění bylo dokončeno v roce 1910, důlní míry byly propůjčeny 14. května 1912. Důl se v této době jmenoval Austria. V době první světové války se v dole těžilo velké množství uhlí, například v roce 1916 činila těžba 276.600 tun. Po skončení války došlo k dvěma přejmenováním dolu. Nejprve byl důl přejmenován na důl Józef Piłsudski podle obnovitele polského státu. Poté, co západní část Těšínska připadla ČSR byl v roce 1920 přejmenován na důl Barbora. V meziválečném období také docházelo k rozvoji vybavení a modernizaci dolu - zrušení koňské přepravy (1918), instalace zařízení na plavenou základku (1929).

V období druhé světové války byli na dole nasazeni sovětští zajatci a zároveň docházelo k masivními nárůstu těžby (v letech 1943 a 1944 se těžba pohybovala okolo 1 mil. tun ročně), které ovšem nehledělo na efektivitu a budoucnost dolu.[1]

Po skončení druhé světové války došlo k přestavbě a modernizaci dolu - důl Barbora byl jedním z nejvíce mechanizovaných dolů v ostravsko-karvinské oblasti. 18. prosince 1951 došlo v dole k tragédii, při likvidaci požáru zemřelo 14 záchranářů. Dne 31. prosince 1951 byl důl spojen s dolem Hohenegger. Spojené doly nesly jméno již dříve přejmenovaného dolu Hohenegger - důl 1. máj. Jelikož však byla lokalita dolu Barbora lépe mechanizována, docházelo k postupnému převodu všech činností na tento důl. Zde bylo také vedení dolu. Z tohoto důvodu je mezi mnohými lidmi lokalita stejně dobře známa jako důl 1. máj. 1. dubna 1958 byl k dolu 1. máj přičleněn i důl Gabriela.

Důlní nehody v roce 1981 a 1990Editovat

Související informace naleznete také v článku Důlní nehoda na dole 1. máj v roce 1981.
Související informace naleznete také v článku Důlní nehoda na dole 1. máj v roce 1990.

Dne 3. května 1981 došlo k úmrtí záchranářů likvidujících požár ve 40. sloji - zahynulo 7 lidí, včetně ředitele dolu Ing. Rudolfa Stani. V té stejné sloji vybuchl metan i 18. října 1990. Toto neštěstí nepřežilo 30 horníků, dalších 9 lidí bylo těžce zraněno. V důsledku výbuchu ovšem bylo nutné těžbu v lokalitě dolu Barbora zastavit (nebylo možné těžit v části důlního pole).


Poslední vozík uhlí byl vytěžen 16. prosince 2002. V současné době jsou zachovány obě dvě těžní věže dolu a jámy byly likvidovány zásypem. V oblasti bývalého dolu vzniká průmyslová zóna.

Roční těžba
rok roční těžba v tunách
1911 80.600
1916 276.600
1924 421.200
1943 1.038.000
1944 992.000

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat