Bács-Kiskun

největší župa v Maďarsku
(přesměrováno z Báčsko-malokumánská župa)

Bács-Kiskun [báč-kiškun] je největší župa v Maďarsku. Vznikla při administrativní reformě roku 1950 sloučením maďarského zbytku župy Bács-Bodrog a jižní poloviny dosavadní župy Pest-Pilis-Solt-Kiskun. Hlavním městem je Kecskemét, dalšími významnými městy jsou Baja a Kalocsa.

Župa Bács-Kiskun
Bács-Kiskun vármegye
Palác Cifra, Kecskemét
Palác Cifra, Kecskemét
Župa Bács-Kiskun – znak
znak
Župa Bács-Kiskun – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoKecskemét
Souřadnice
Rozloha8 444,8 km²
Časové pásmo+1
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel495 318 (2022)
Hustota zalidnění58,7 obyv./km²
Jazykmaďarština
Národnostní složeníMaďaři, v malém počtu Němci a Chorvati
Náboženstvíkřesťanství
Správa regionu
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
Druh celkuŽupa
Podřízené celky10 okresů
118 obcí
Vznik1. února 1950
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2HU-BK
Oficiální webwww.bacskiskun.hu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bács-Kiskun hraničí se župami Baranya, Tolna, Fejér, Pest, Jász-Nagykun-Szolnok, Csongrád-Csanád a na jihu se Srbskem a velmi krátce i s Chorvatskem.

Geografie

editovat

Území župy se nachází v plochém Dunajsko-Tiském meziříčí (Duna-Tisza köze), jeho nadmořská výška se pohybuje mezi 94 a 174 metry. Nejvyšším bodem je Ólom-hegy ("Olověná hora") na vrcholu písečné duny Illancs. Západní hranici župy tvoří veletok Dunaj, jinak je území poměrně suché a jeho značnou část pokrývá step, chráněná v Malokumánském národním parku.

Doprava

editovat

Severovýchodem župy (přes Kecskemét a Kiskunfélegyházu) prochází dálnice M5, vedoucí z Budapešti do Szegedu a dále na Balkán. Druhou silniční osou je silnice č. 51, vedoucí podél Dunaje. Se západním břehem ji spojuje úsek dálnice M9, vedoucí do Szekszárdu.

Od severu na jih prochází župou hlavní železnice mezi Maďarskem a Srbskem, přes hraniční přechod Kelebia-Subotica. Na této trati leží města Kiskunhalas a Kiskőrös.

Župa Bács-Kiskun se člení na 11 okresů.[1]

Statutární město

editovat

Ostatní města

editovat

V závorce je uveden počet obyvatel z roku 2005

Reference

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat