Szekszárd

město v Maďarsku

Szekszárd (historicky v němčině také Sechshard) je město v Maďarsku, ležící na jihu země. Je centrem župy Tolna a zároveň i okresním městem okresu Szekszárd. Žije v něm 32 156 obyvatel a má rozlohu 96,27 km². Po Tatabányi a Egeru je to třetí nejmenší župní město v Maďarsku. Den města se zde slaví dne 29. srpna.

Szekszárd
Centrum města - Garay tér
Centrum města - Garay tér
Szekszárd – znak
znak
Szekszárd – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
RegionJižní Zadunají
ŽupaTolna
OkresSzekszárd
Szekszárd
Szekszárd
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha96,27 km²
Počet obyvatel30 963 (2021)[1]
Hustota zalidnění321,6 obyv./km²
Etnické složeníMaďaři
Náboženské složeníKřesťanství
Správa
StatusŽupní sídlo, město s župním právem
StarostaIstván Horváth
Oficiální webwww.szekszard.hu
Telefonní předvolba(+36) 74
PSČ7100
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Název Szekszárd je maďarského původu. Podle Simona Kézaie odkazuje na šedou barvu vlasů maďarského krále Bély I. (ve staré maďarštině označovala slova szög nebo szár šedou barvu). Původně se název města psal Szégszárd (od roku 1903 se používá současná podoba názvu, starý název je např. dobře patrný na mapě třetího vojenského mapování). Nejpravděpodobnější hypotézou je, že název szög-szár-d vznikl ze jména szögsárga neboli bílý. Existují i jiné teorie o vzniku názvu města.

HistorieEditovat

Szekszárd je poprvé zmíněn již v roce 1015. V roce 1061 zde byl králem Bélou I. založen benediktinský klášter. Dnes jeho budova stojí na Bélově náměstí v samotném středu města. V roce 1485 byl už velmi významným a velkým městem s trhy, jeho další rozvoj však přerušily turecké výpady a okupace. Pod osmanskou nadvládu se město dostalo v roce 1543. Turci z něj učinili regionální centrum v rámci Budínského pašalíku. Po turecké okupaci byl opuštěn, klášter potom zbořen.

Během Rákócziho vzpoury zde byl zajat Ádám Béri Balogh.

Obroda nastala až v závěru 18. století v souvislosti s modernizačními trendy za vlády Marie Terezie; Szekszárd se stal centrem župy (v roce 1779) a získal i svůj znak. Město pomohli osídlit zejména němečtí kolonisté; jejich podíl na celkovém obyvatelstvu činil okolo 20 %. Postupem času se pomaďarštili, někteří se potom vystěhovali. V roce 1789 se počet obyvatel Szekszárdu pohyboval někde okolo 5600 a bylo druhým největším městem svého regionu (župy). Roku 1794 přišel požár, jenž město poškodil – nepodařilo se mu však zastavit trend šíření sídla. I po požáru vznikly nové domy, např. dnešní radnice, kostely (římskokatolický kostel byl vysvěcen roku 1805) a župní dům.

 
Pohled na město v roce 1966.

V polovině 19. století zde žilo už čtrnáct tisíc lidí. Také bylo regulováno koryto řeky Sió, která od města protéká severním směrem a dále potoku Sárvíz a dalších vodních toků na území a v blízkosti města. Díky tomu byly omezeny záplavy a kromě vinařství mohlo být více plochy využito i pro zemědělství. Na mapě třetího vojenského mapování ze závěru 19. století je vidět nejen nový kanál ale i staré meandrující koryto řeky Sió. Dále od Szekszárdu se ocitlo i narovnané koryto Dunaje (to dříve zasahovalo až k prostoru dnešní křižovatky dálnic M6 a M9). Postavena byla silnice k obci Keselyűs, kde se nacházel přístav na Dunaji. Ze severu do města také dorazila železnice.

V závěru století se v Szekszárdu rozvíjel i spolkový život. Město také několikrát navštívil skladatel Ferenc Liszt.

Szekszárd byl po nějakou dobu sídlem župy Tolna. Na počátku 20. století tu žilo 14 000 obyvatel. roku 1905 mu byl udělen status města.

Roku 1913 byla postavena budova německého divadla v secesním stylu.

Město bylo na konci druhé světové války, dne 30. listopadu 1944, obsazeno jednotkami 3. ukrajinského frontu Rudé armády. V 60. letech došlo k nápadnému růstu počtu obyvatel města. Ten se zastavil až kolem roku 1990.

V roce 1994 byla Szekszárdu navrácena městská práva.

ObyvatelstvoEditovat

K 1. lednu 2011 žilo v Szekszárdu dle statistických projekcí 34 296 obyvatel. Jedná se o 14,9 % obyvatelstva župy Tolna. Hustota osídlení činí 356,2 obyv./km2 Obyvatelstvo postupně stárne; zatímco podíl těch, kteří jsou mladší 20 let věku dosahoval 19 %, u osob se stářím nad 60 let činil téměř 24 %. Z národnostního hlediska se cca 8 % obyvatel města hlásilo k nějaké národnostní menšině, především k německé (4,57 %), romské a rumunské.

V roce 1990 bylo dle sčítání lidu zjištěno 36 840 obyvatel a od této doby počet obyvatel Szekszárdu setrvale klesá.

PamětihodnostiEditovat

EkonomikaEditovat

 
Obilná sila ve městě.
 
Fotbalová hřiště.

Odedávna celému městu dominovalo vinařství; vinice se nacházejí na svazích kopců západně od města. Na území Szekszárdu se nachází okolo 4500 vinných sklípků.[zdroj?] Vinařská tradice ve městě a jeho okolí trvá od dob antiky.[2] Ve městě existují také závody na výrobu chemikálií, nábytku a strojů.

v bývalých kasárnách bylo na počátku 20. let 20. století budováno výzkumné centrum.[3]

DopravaEditovat

Východně od Szekszárdu vede severo-jižním směrem dálnice M6, která zajišťuje dobré dopravní napojení Szekszárdu s Budapeští, a dále na jih s Pécsí a výhledově i s Chorvatskem. Severní okruh města tvoří dálnice M9, která nedaleko od města překonává Dunaj.

Szekszárdem prochází jediná železniční trať, a to Rétszilas – Bátaszék. Jedná se o neelektrizovanou jednokolejnou trať. Na uvedené trati jsou na území města dvě nádraží, jedno hlavní a jedna železniční zastávka.

Městskou dopravu zajišťují pouze autobusy.

ŠkolstvíEditovat

Ve městě se nachází gymnázium, pojmenované po středovkém panovníkovi Bélovi I. a dále několik dalších základních škol.

Známé osobnostiEditovat

Partnerská městaEditovat

ReferenceEditovat

  1. Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2021. január 1.. 27. září 2021. Dostupné online. [cit. 2021-09-27]
  2. Számtalan gyönyörűséget rejt Szekszárd dimbes-dombos környéke: isteni bor terem itt. Femina. Dostupné online [cit. 2022-08-22]. (maďarsky) 
  3. Elhagyatott laktanyából épül tudásközpont Szekszárdon. Magyar Epitok. Dostupné online [cit. 2021-12-14]. (maďarsky) 

Externí odkazyEditovat