Atacama

jihoamerická poušť
Tento článek je o poušti. Další významy jsou uvedeny na stránce Atacama (rozcestník).

Atacama, zvaná také Puna de Atacama, je nejsušší poušť na Zemi nacházející se v Jižní Americe. Poušť se táhne 1 000 km podél Pacifiku od jižní hranice horského státu Peru až do centrálních oblastí Chile. Místy zasahuje až 100 km do vnitrozemí k samému úpatí Západních Kordiller (And, jak se na jihoamerické pevnině Kordillery nazývají) do nadmořské výšky 5 000 m. Prší zde velmi zřídka. Je udáváno, že se v jejím středu nachází oblast (Calama, Copiapó, Antofagasta), kde podle měření v letech 1570 až 1971 téměř nepršelo.[1]

Atacama

StátChileChile Chile
Map
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Atacama znázorněná na mapě. Žlutá oblast je běžně definované rozložení pouště. Oranžově jsou pak oblasti, které za její součást považuje například National Geographic Society.

Charakteristika editovat

V oblasti Atacama žije okolo 1 milionu lidí. Důvodem je i velké množství nerostných surovin, které bylo na poušti nalezeno. Obrovská naleziště železné a měděné rudy se stala významným artiklem této nehostinné oblasti. Mezi další důležité nerostné bohatství patří největší naleziště dusičnanu sodného (minerál nitronatrit neboli chilský ledek) na světě. O jeho vlastnictví se vedla i pacifická válka. V dobách největší těžby pokrývala produkce z Atacamy až čtyři pětiny světové spotřeby. Kromě toho se zde nacházejí i významné zásoby lithia (Salar de Atacama), boru či draslíku, především v podobě různých solí.

Atacama je typická extrémními teplotními výkyvy. Teploty se zde v letním období pohybují od 0 °C v noci až po 50 °C přes den. Velký teplotní gradient urychluje intenzivní erozní činnost hornin. Vzdušná vlhkost, která srážkami zásobuje východní část Jižní Ameriky, není schopna překonat extrémně vysokou bariéru And, a proto sem již žádné mraky nedoletí. Vláha se do pouště nedostane ani z oblastí východního Pacifiku. Důvodem je zemská rotace, která odklání mraky, pocházející ze studeného jiho-severního Peruánského oceánského proudu, zpět nad oceán a nikoliv nad pevninu. Srážkový úhrn je průměrně 1 mm za rok.

Atacama i přes tyto extrémy má co nabídnout, a to v podobě Národní rezervace Los Flamencos, Valle de la Luna či gejzíru El Tatio, který je nejvýše položeným gejzírem na světě. V poušti Atacama se také nalézá kráter Monturaqui o průměru 350 až 460 metrů, vytvořený dopadem meteoritu.

Vědecké využití editovat

Astronomie editovat

V poušti se nachází několik vědeckých pracovišť Evropské jižní observatoře (ESO):[2]

Důvodem jejich umístění v této poušti je především extrémně suché prostředí (vlhkost vzduchu zhoršuje pozorování a brání paprskům některých vlnových délek proniknout až k zemskému povrchu), velký počet bezoblačných dní a vzdálenost od lidských sídel, takže jejich světelné znečištění neruší pozorování noční oblohy.

Díky přírodním podmínkám a charakteru povrchu využívá oblast také NASA k testům zařízení pro budoucí mise na Mars.

Paleontologie editovat

V poušti Atacama byly objeveny také četné fosilie druhohorních plazů, například dravých mořských plesiosaurů[3] nebo létajících ptakoještěrů[4].

Další fotografie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. https://born2invest.com/articles/the-stories-of-chiles-atacama-desert/ - The stories of Chile’s Atacama Desert
  2. ESO - stručné představení [online]. European Southern Observatory, 2015 [cit. 2016-02-27]. Dostupné online. 
  3. Rodrigo A. Otero, Sergio Soto-Acuña, Jennyfer Rojas & Osvaldo Rojas M (2020). First pliosaur remains (Sauropterygia, Pliosauridae) from the Oxfordian of the Atacama Desert. Journal of South American Earth Sciences, 102811. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2020.102811
  4. Jhonatan Alarcón-Muñoz, Laura Codorniú, Edwin González, Mario E. Suárez, Manuel Suárez, Omar Vicencio-Campos, Sergio Soto-Acuña, Jonatan Kaluza, Alexander O.Vargas & David Rubilar-Rogers (2022). A new locality with ctenochasmatid pterosaurs (Pterosauria: Pterodactyloidea) in the Atacama desert, northern Chile. Cretaceous Research. 105173. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2022.105173

Související články editovat

Externí odkazy editovat