Observatoř Chajnantor
Observatoř Chajnantor je třetím pozorovacím stanovištěm Evropské jižní observatoře (ESO) na severu Chile u hranic s Bolívií. Nachází se v nadmořské výšce 5104 m na pusté planině Llano de Chajnantor v poušti Atacama. Je vzdálena 40 km od městečka San Pedro de Atacama a 275 km východně od tichomořského přístavu Antofagasta.
Observatoř Chajnantor | |
---|---|
Systém radioteleskopů ALMA – hlavních přístrojů observatoře Chajnantor | |
Místo | Region Antofagasta |
Stát | Chile |
Souřadnice | 23°1′22″ j. š., 67°45′18″ z. d. |
Nadmořská výška | 4 800 m n. m. |
Založena | 1999 |
Teleskopy | Atacama Large Millimeter Array Atacama Pathfinder Experiment Atacama Submillimeter Telescope Experiment NANTEN2 Observatory Atacama Cosmology Telescope Q/U Imaging ExperimenT POLARBEAR University of Tokyo Atacama Observatory |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Planina Chajnantor je známá silnými větry, intenzivním slunečním zářením a výskytem teplot od minus do plus 20 °C. Byla mj. vybrána proto, že je zde abnormálně suché prostředí a téměř žádné světelné znečištění. Minimální vlhkost v ovzduší je pro převážně radioastronomickou observatoř velice důležitá, vodní páry i samotné ovzduší submilimetrové záření absorbují a zeslabují. Observatoř Chajnantor se nachází o téměř 2500 m výše než observatoř Paranal a o více než 750 m výše než observatoř na Mauna Kea na Havaji.[1]
Zařízení
editovatALMA
editovatToto zařízení, Atacama Large Millimeter / submillimeter Array (ALMA) se skládá z 50 stabilních a 4 pohyblivých antén APEX s průměrem antény 12 m a dále ze 12 pohyblivých antén s průměrem 7 m. Tyto antény mohou pokrývat pole od 150 m do 16 km[2] (podle jiných informací jen do 10 km).[1] Předpokládá se až 10násobná citlivost ve srovnání s obdobným americkým zařízením Very Large Array nebo s Hubblovým vesmírným dalekohledem.[3] Výstavbu tohoto zařízení již nefinancuje pouze Evropská jižní observatoř, ale podílejí se na něm i vědecké astronomické organizace USA, Kanady, Japonska a Tchaj-wanu.
Částečný provoz zařízení začal v roce 2011. Osazení a zprovoznění všech 66 antén bylo původně plánováno do konce roku 2010.[3]. Silné povodně, které přes minimální obsah vodní páry v ovzduší zasahují oblast přibližně jednou za 10 let, však poškodily přístupové cesty a komunikační kabely. Provoz byl slavnostně spuštěn 13. března 2013.[4]
Od zařízení se očekávají zásadní objevy zejména v oblasti chladných hvězd a chladného vesmíru obecně.[1]
APEX
editovatObservatoř dále provozuje radioteleskop Atacama Pathfinder Experiment (APEX), pracující na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách – od infračerveného světla po rádiové vlny. Průměr jeho antény (zrcadla) je 12 m, což bylo v době jeho spuštění nejvíce na jižní polokouli.[5] K dispozici má mj. bolometrickou kameru LABOCA využívající velmi citlivých teploměrů. Aby tyto teploměry zaregistrovaly co nejmenší změnu teploty způsobenou zářením, jsou ochlazeny na teplotu okolo 0,3 stupně nad absolutní nulu (−272,85 °C).
Tento radioteleskop vznikl v roce 2005 jako prototyp pro vývoj zařízení ALMA. Nadále však provádí samostatná měření.
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Observatoř Chajnantor na Wikimedia Commons
Reference
editovat- ↑ a b c PALOUŠ, Jan. Hvězdy ve vzdálených galaxiích. Vstupte [online]. Praha: Český rozhlas Leonardo, 2012-02-24 [cit. 2012-2-27]. Čas 26:10 od začátku stopáže. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-08.
- ↑ European Southern Observatory: ALMA [online]. European Southern Observatory, Garching u Mnichova, DE [cit. 2012-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b The internet encyclopedia of science: ALMA [online]. David Darling, GB [cit. 2012-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Chile otevřelo největší observatoř světa. Vesmír zachytí lépe než Hubble [online]. iDnes.cz, 2013-03-13 [cit. 2013-03-13]. Dostupné online.
- ↑ Max-Planc-Institut für Radioastronomie:APEX [online]. Max-Planc-Institut für Radioastronomie, Bonn, GE, rev. 2010-10-22 [cit. 2012-02-28]. Dostupné online. (anglicky)