Andělská Hora (okres Karlovy Vary)
Andělská Hora (německy Engelhaus) je obec v okrese Karlovy Vary. Leží 10 km východně od Karlových Varů při silnici I/6 (E48) v nadmořské výšce 665 metrů. Žije v ní 398[1] obyvatel. Část správního území obce leží v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.
Andělská Hora | |
---|---|
Pohled na jižní část vesnice | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Karlovy Vary |
Obec s rozšířenou působností | Karlovy Vary (správní obvod) |
Okres | Karlovy Vary |
Kraj | Karlovarský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°12′16″ s. š., 12°57′46″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 398 (2024)[1] |
Rozloha | 8,08 km²[2] |
Katastrální území | Andělská Hora |
Nadmořská výška | 665 m n. m. |
PSČ | 364 71 |
Počet domů | 114 (2021)[3][4] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Obecní úřad Andělská Hora Andělská Hora 18 364 71 Bochov podatelna@andelskahora.com |
Starostka | Bc. Miloslava Křimská |
Oficiální web: www | |
Andělská Hora | |
Další údaje | |
Kód obce | 538001 |
Kód části obce | 361 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
editovatVesnice svůj název přejala od staršího hradu. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Engelstadt (1497), Andiělska hora (1518, nejstarší doklad českého názvu na Klaudiánově mapě), Engelšpurk (1522), na Andielske horze (1546), k Andielsky horze (1567), Engelhaus a Angelska Hora (1785) a Engelhaus, Engelsburg nebo Engelstadt (1847).[5] V latinských textech byl používán také tvar Angelodomus.[6]
Historie
editovatMěstečko Andělská Hora vzniklo za Jindřicha III. z Plavna v roce 1488 při úpatí kuželovitého kopce s hradem téhož jména (připomínaným již v roce 1402). V roce 1490 již mělo vlastní kostel Zjevení svatého Michaela archanděla. Dne 17. června 1497 bylo městečko povýšeno na město a získalo městský znak. Podle farnosti spadalo pod Olšová Vrata a také pod Sedlečko. Kvetl zde obchod i řemesla a dařilo se zemědělství. Důkazem prosperující činnosti bylo zavedení trhů, od roku 1500 výročních a od 1571 čtvrtletních. Na konci středověku mělo město 134 domů a téměř osm set obyvatel.[6]
Městu se nevyhnuly rány osudu. V roce 1608 bylo postiženo morem a zemřelo 73 obyvatel. Později jej potkaly tři ničivé požáry: jeden v roce 1641, kdy vyhořel kostel; druhý v roce 1718, který postihl obec a zcela zničil hrad; třetí pak v roce 1887, kdy město zcela lehlo popelem. Největší ničení však přišlo v době třicetileté války, kdy Švédové roku 1635 město i hrad vyplenili.[7]
Časem bylo mnoho domů postaveno z kamene hradu a město znovu prosperovalo. V roce 1806 mělo podle kroniky na třicet řemesel, o dvacet let později jich už bylo osmdesát.[6] Další zaměstnanost ovlivnil rozvoj a potřeby blízkého lázeňského města Karlových Varů. V letech 1720–1790 zaznamenává městečko maximální rozkvět. V tomto období zde žilo kolem 2000 obyvatel. V roce 1848 bylo město součástí panství Kysibl, a tím spadalo pod Loketský kraj.
Koncem 18. století se město stalo oblíbeným výletním místem karlovarských rodin i hostů lázní. Tuto tradicí započal básník Johann Wolfgang Goethe. Roku 1786 zde se skupinou přátel oslavil své 37. narozeniny.[6][7]
V roce 1938 v rámci násilného připojení pohraničí k Německu byl statut města zrušen. Po druhé světové válce bylo původní obyvatelstvo vysídleno, což se časem projevilo i úbytkem domů, který již nebyl nahrazen. Od 1. července 1975 do 23. listopadu 1990 byla Andělská Hora součástí města Karlovy Vary a od 24. listopadu 1990 je samostatnou obcí.[8] Po roce 1989 nastala v obci stavební aktivita. Území obce bylo rozšířeno pro výstavbu rodinných domků a v některých případech byla povolena přestavba chat na domy k trvalému bydlení. V roce 1991 se obec stala samostatným subjektem.[7]
Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. března 2014.[9]
Znak obce
editovatObec má dva znaky, což není častý jev. Původní znak, při příležitosti povýšení na město, udělil 17. června 1497 Jindřich IV. z Plavna[zdroj?]. Druhý získala obec 4. března 2014. Na obou znacích je vyobrazen svatý Archanděl Michael se zvednutou pravicí, ve které drží plamenný meč. Levou rukou se opírá o zlatý štít se třemi menšími štítky, které připomínají zakladatele města pány z Plavna.[6]
Obyvatelstvo
editovatPři sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 777 obyvatel (z toho 353 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 768 Němců a osm cizinců. Kromě jedenácti evangelíků a jednoho žida se hlásili k římskokatolické církvi.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 792 obyvatel: pět Čechoslováků, 783 Němců a čtyři cizince. Až na sedm evangelíků, jednoho žida a deset lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[11]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1 002 | 935 | 974 | 953 | 901 | 777 | 792 | 221 | 287 | 229 | 215 | 165 | 191 | 294 | 390 |
Počet domů | 152 | 153 | 134 | 134 | 134 | 133 | 136 | 80 | 70 | 61 | 55 | 56 | 66 | 97 | 114 |
Pamětihodnosti
editovat- Zřícenina hradu Andělská Hora ze 14. století
- Obnovený poutní kostel Nejsvětější Trojice z konce 17. století podle Giovanniho Battisty Alliprandiho[14]
- Kostel Zjevení svatého Michaela archanděla z 15. století
- Před kostel byla umístěna rekonstruovaná socha svatého Jana Nepomuckého pocházející ze zaniklé obce Svatobor. Rekonstrukci provedl v roce 2008 sochař Jan Pekař.
- Zbytky kaple svatého Jana Nepomuckého
- Zaniklou osadu Stichlův mlýn připomíná kaple svaté Panny Marie z roku 1851, rekonstruovaná v roce 2011
- Kaple svaté Ludmily
Osobnosti
editovat- Franz Anton Leonard Herget (1741–1800), český matematik, inženýr a pedagog
Fotogalerie
editovat-
Pohled ze vsi na hrad
-
Východní část návsi
-
Západní část návsi
-
Lidová tvořivost, bůh Veles v zahrádce
-
Pamětní deska Johanna Wolfganga Goetheho
-
Socha svatého Jana Nepomuckého
-
Socha svatého Jana Nepomuckého
-
Schillerův dub
-
Smírčí kříž v zahrádce
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Andělská Hora, Engelhaus, s. 678–679.
- ↑ a b c d e FIKAR, Jaroslav. Karlovarská předměstí 2. 1. vyd. Karlovy Vary: Vlastním nákladem, 2016. 198 s. S. 28–42.
- ↑ a b c Historie - Oficiální stránky Obce Andělská Hora. www.andelskahora.cz [online]. [cit. 2019-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-06.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 25–26.
- ↑ Udělené symboly – Andělská Hora [online]. 2014-03-04 [cit. 2014-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 256.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 392.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Karlovy Vary. Praha: Český statistický úřad, 2015. 24 s. Dostupné online. S. 1. Archivováno 30. 9. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Karlovy Vary, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2023-04-05 [cit. 2023-04-05]. Dostupné online.
- ↑ TOUŠLOVÁ, Iveta. Toulavá kamera 1. Praha: Freytag & Berndt : Česká televize, 2005. ISBN 80-7316-228-8. S. 45.
Literatura
editovat- FIKAR, Jaroslav. Karlovarská předměstí 2. 1. vyd. Karlovy Vary: Vlastním nákladem, 2016. 198 s. S. 28–42.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Andělská Hora na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Andělská Hora v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Sdružení se snahou o znovuzrození historických artefaktů z oblasti doupovska a Andělské hory
- Pověsti o vzniku názvu Andělské Hory se věnuje 7. díl I. řady TV cyklu ČT Historické minipříběhy a kuriozity s názvem Andělka aneb pomník zlomenému srdci