Alfred Kraus

místodržitel Království českého

JUDr. Alfred svobodný pán Kraus (JUDr. Alfred Freiherr von Kraus) (7. dubna 1824, Pardubice28. února 1909, Vídeň) byl rakouský právník, generál a státní úředník. Po právnických studiích na Karlo-Ferdinandově univerzitě působil ve vojenské justici, v armádě nakonec dosáhl hodnosti c. k. polního podmaršála (1880). Jako prezident vrchního vojenského soudu ve Vídni byl v roce 1881 povýšen do stavu svobodných pánů. V době rostoucího česko-německého napětí vykonával v letech 1882–1889 funkci místodržitele Českého království.

Alfred Kraus
Svobodný pán dr. Alfred Kraus jako český místodržitel (1883)
Svobodný pán dr. Alfred Kraus jako český místodržitel (1883)
10. český místodržitel
Ve funkci:
2. dubna 1882 – září 1889 (už v letech 1881–1882 pověřen správou)
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdcePhilipp Weber von Ebenhof
NástupceFrantišek Antonín z Thun-Hohensteinu
Tajný rada
Ve funkci:
1882 – 28. února 1909
PanovníkFrantišek Josef I.
Prezident Vrchního vojenského soudu ve Vídni
Ve funkci:
duben 1881 – 1881
PanovníkFrantišek Josef I.

Narození7. dubna 1824
Pardubice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí28. února 1909 (ve věku 84 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníPardubice
Příbuzníbratr: Josef Kraus (1810–1892)
synovec: Viktor von Kraus (1844–1923)
synovec: Artur von Kraus (1854–1930)
Profesestátní úředník, voják a politik
OceněníČestné občanství města Chrudimi (1884)
Řád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

KariéraEditovat

Pocházel z židovské rodiny z Pardubic, byl synem koželuha Moisese Krause (1782–1868), předáka židovské obce na pardubickém panství.[1] Po gymnáziu absolvoval práva na Karlově univerzitě a po studiích konvertoval na katolickou víru, což mu umožnilo kariéru ve státní správě. Začínal jako praktikant u vojenského vrchního soudu ve Vídni (1846–1850), v hodnosti nadporučíka byl v roce 1850 přeložen do Mantovy, kde jako vojenský soudce vedl procesy proti účastníkům italské války za nezávislost. Za zásluhy obdržel v roce 1853 Řád Františka Josefa. V roce 1857 se vrátil do Vídně a působil u četnictva jako inspektor, ještě předtím získal v Itálii Řád železné koruny III. třídy (1856) a na základě toho obdržel rytířský stav (1858). V roce 1859 byl od četnictva převelen zpět k armádě a postupoval v hodnostech (major 1862, podplukovník 1865). V letech 1862–1864 byl pobočníkem ministra války hraběte Degenfelda. Zúčastnil se prusko-rakouské války v roce 1866 a na podzim téhož roku byl povýšen na plukovníka, jeho působení v armádě se ale odehrávalo především ve vojenské justici a administraci. Od roku 1874 byl zástupcem přednosty vojenské kanceláře císaře Františka Josefa I. a v roce 1877 dosáhl hodnosti generálmajora.

Místodržitel v ČecháchEditovat

V roce 1880 byl povýšen do hodnosti c. k. polního podmaršálka a v dubnu 1881 jako rytíř Řádu železné koruny II. třídy získal titul svobodného pána. Od dubna 1881 byl prezidentem Vrchního vojenského soudu (Militär-Obergericht) ve Vídni, ale již v červenci téhož roku byl přeložen do Prahy jako dočasný správce českého místodržitelství. Do Prahy byl povolán díky důvěře Františka Josefa, jeho úřadování začalo v době rostoucího napětí mezi Čechy a Němci po nepokojích v Chuchli a odvolání dosavadního místodržitele Philippa Webera, který situaci nezvládl. Kraus byl oficiálně do funkce českého místodržitele jmenován 2. dubna 1882 a úřad zastával sedm let, v roce 1882 se stal zároveň c.a k. tajným radou. Podařilo se mu částečně utlumit česko-německé napětí, ale i když byl Čechům v podstatě nakloněn, dobový český tisk jej hodnotil spíše negativně kvůli nerozhodnosti a ustupování Němcům. Posledním činem ve funkci bylo rozpuštění Akademického čtenářského spolku v roce 1889. V září 1889 byl z funkce odvolán a při odchodu do penze obdržel velkokříž Leopoldova řádu. Novým českým místodržitelem se stal hrabě František Thun-Hohenstein.

Dožil ve Vídni, pohřben je v rodinné hrobce v Pardubicích. Jeho starší bratr Josef Kraus (1810–1892) byl c. k. poštmistrem a v roce 1867 krátce starostou v Pardubicích. Synovec Viktor von Kraus (1844–1923) byl c. k. generálem jezdectva, další synovec Artur von Kraus (1854–1930) byl podnikatelem a popularizátorem astronomie.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Dějiny Židů v Pardubicích dostupné online

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat