Alexander von Krobatin
Alexander von Krobatin (2. září 1849 Olomouc – 27. prosince 1933 Vídeň), byl rakousko-uherský generál, vojenský pedagog a politik, v letech 1912–1917 ministr války Rakouska-Uherska.
| Alexander von Krobatin | |||||||||||
 Alexander von Krobatin na snímku z r. 1914 | |||||||||||
| |||||||||||
|
| |||||||||||
| Narození |
2. září 1849 Olomouc  Rakouské císařství | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Úmrtí |
27. prosince 1933 (ve věku 84 let) Vídeň  Rakousko | ||||||||||
| Alma mater |
Voj. akademie Hranice VŠ technická Vídeň | ||||||||||
| Profese | pedagog | ||||||||||
| Ocenění | Rytířský velkokříž Řádu svatého Řehoře Velikého (1914) | ||||||||||
| Commons | Kategorie Alexander von Krobatin | ||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||
BiografieEditovat
V roce 1869 absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích. Vyřazen byl v hodnosti poručíka. V letech 1871–1873 také absolvoval vyšší dělostřelecký kurz a v letech 1874–1876 i kurz technické chemie na Vídeňské vysoké škole technické. V letech 1877–1882 vyučoval v hodnosti nadporučíka a hejtmana na technické vojenské akademii. Později v hodnosti majora velel dělostřelecké kadetní škole ve Vídni. Roku 1895 byl povýšen na plukovníka a po dobu 14 měsíců velel regimentu. Koncem října roku 1896 byl jmenován předsedou 7. odboru říšského ministerstva války a koncem října roku 1904 se zde stal sekčním šéfem a v této vysoké úřednické funkci setrval až do svého jmenování ministrem. Mezitím byl roku 1900 povýšen na generálmajora.[1]
Od 9. prosince 1912 do 10. dubna 1917 zastával post ministra války Rakouska-Uherska (jedno ze tří společných ministerstev Rakouska-Uherska, zřízených po rakousko-uherském vyrovnání).[2] Ve funkci se zasloužil o nasazení rychlopalných děl do výzbroje armády a dokončil zavádění těžkých minometů o ráži 305 mm, které objednal pro armádu již předchozí ministr Moritz von Auffenberg.[1]
Před vypuknutím první světové války, v době po atentátu v Sarajevu, hlasoval při politických poradách společně s náčelníkem generálního štábu pro vyhlášení války Srbsku. Zasloužil se pak o provedení rychlé mobilizace a prvotního nástupu vojsk na bojiště. V dubnu 1917 byl zproštěn na vlastní žádost funkce ministra a císař Karel I. ho jmenoval velitelem 10. armády na korutanských hranicích. V říjnu 1917 se zde zapojil do těžkých bitev s Italy, získal hodnost polního maršála a ještě v červnu 1918 podnikl poslední pokus o rakousko-uherskou ofenzívu na italské frontě.[1]
Byla mu udělena četná vyznamenání jako Královský uherský řád sv. Štěpána či Císařský rakouský řád Leopoldův. Byl světově uznávaným odborníkem na dělostřelecké otázky.[1]
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 4. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Krobatin, Alexander Frh. von (1849-1933), Feldmarschall, s. 285. (německy)
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 583-584. (česky)