Ahe
Ahe (někdy též Ahemaru nebo Omaru[1]) je velký atol v západní části souostroví Tuamotu ve Francouzské Polynésii. Nejblíže od Ahe je atol Manihi (14 km na východ) a Tahiti (456 km na jihozápad).
| Ahe | |
|---|---|
| Ahemaru | |
 Snímek atolu Ahe pořízený NASA | |
  Ahe | |
| Lokalizace | Tichý oceán |
| Stát |  Francie |
| • zámořské společenství |  Francouzská Polynésie |
| • souostroví | Tuamotu |
| Topografie | |
| Rozloha | 150 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 14°29′ j. š., 146°19′ z. d. |
| Délka | 24 km |
| Šířka | 11 km |
| Nejvyšší vrchol | (3 m n. m.) |
| Osídlení | |
| Počet obyvatel | 552 (2012) |
| Hustota zalidnění | 46 obyv./km² |
| Největší sídlo | Tenukupara |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie atolu editovat
.jpg)
Jeho lagunu obklopuje pás nepravidelně roztroušených větších i menších ostrůvků. Na severní straně se táhne souvislý, téměř 20 km dlouhý pás souše s bohatou vegetací. Tu tvoří většinou kokosové palmy a jiné menší tropické stromy nebo keře. Do laguny vede jediný splavný vstup, široký zhruba 150 m a označen námořními navigačními bójemi.
Z geologického hlediska je to korálový atol na vrcholu podmořské sopky, která je pouze těsně pod hladinou. Ta má z oceánského dna na výšku 2,76 km a její stáří se odhaduje na 57,7 až 60,9 mil. let[2].
Historie editovat
První písemnou zmínkou o návštěvě atolu je od nizozemských cestovatelů Willema Schoutena a Jacoba Le Maire z roku 1616.[3] Atol pojmenovali „Vliegen Eyland“. Po nich to byl 11. prosince 1840 Charles Wilkes se svou velkou americkou expedicí z let 1838-1842. Atol nazval „Peacock Island“, po jedné z lodí expedice.[4]
V 19. století se ostrov stal francouzským územím.
Významnou místní osobností je francouzský námořník, dobrodruh a spisovatel Bernard Moitessier, který na atolu žil od roku 1975. Jeho inspirací byl Novozélanďan Tom Neale, jehož osobně navštívil na atolu Suwarrow a viděl, jak tam žije sám a soběstačně. S partnerkou Ileanou Drăghiciovou se proto usadil na jižní části atolového prstence, na opuštěném ostrůvku Poro Poro a začal pěstovat ovoce a zeleninu. Podařilo se mu dokázat, že i v těchto odlehlých končinách je možná potravinová a existenční soběstačnost. Na ostrůvku vybudoval cestu a infrastrukturu. V roce 1978 se Bernard přestěhoval na ostrov Moorea.
V současnosti je Poro Poro nejhustěji obydleným místem z celého atolu. Nachází se zde komunitní centrum Tenukupara s přibližně 200 obyvateli.
Ekonomika a demografie editovat
Na atolu žije více než 500 obyvatel a tímto se řadí k nejobývanějším atolům Francouzské Polynésie. Ekonomika ostrova je postavena většinou na pěstování černých perel na místních perlových farmách. Menší složkou příjmu je turistika, potápění, rybolov a příjmy z produkce kopry
V roce 1997 zde bylo postaveno letiště s 1 240 m dlouhou přistávací dráhou.
Demografický vývoj obydlení atolu[5]:
| 1977 | 1983 | 1988 | 1996 | 2002 | 2007 | 2012 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 109 | 142 | 162 | 377 | 441 | 561 | 552 |
Fauna editovat
Na atolu se vyskytuje endemický druh holub atolový.[6]
Administrativní začlenění editovat
Geograficky patří atol Ahe k subskupině ostrovů krále Georga (anglicky King George Islands, francouzsky Îles du Roi Georges) společně s atoly Manihi, Takapoto, Takaroa a Tikei.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ahe na slovenské Wikipedii.
- ↑ Seznam původních názvů ostrovů Puamotu. www.jps.auckland.ac.nz [online]. [cit. 2015-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-02-10.
- ↑ Ahe Atoll [online]. Seamount Catalog [cit. 2015-07-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TOULLELANA, Pierre-Yves. Tahiti et ses archipels. [s.l.]: KARTHALA Editions, 1991. 230 s. Dostupné online. ISBN 2-86537-291-X. S. 61. (francouzsky)
- ↑ EXPLORERS OF THE PACIFIC: EUROPEAN AND AMERICAN DISCOVERIES IN POLYNESIA
- ↑ Sčítání obyvatelstva - ISPF. www.ispf.pf [online]. [cit. 2015-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-28.
- ↑ LYON DAHL, Arthur. Review of the Protected Areas System in Oceania. [s.l.]: The Union, 1986. 239 s. Dostupné online. ISBN 9782880325091. S. 202. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ahe na Wikimedia Commons - Archiv seznamu atolů na OceanDots
- Biodiverzita polynéských atolů
