Tuamotu

souostroví ve Francouzské Polynésii

Tuamotu (francouzsky Îles Tuamotu, tahitsky Tūāmotu mā) je jeden z největších řetězů korálových atolů na světě, který pokrývá plochu zhruba odpovídající rozloze západní Evropy. Administrativně patří pod Francouzskou Polynésii.

Îles Tuamotu
Tūāmotu mā
Rangiroa
Rangiroa

Nejvyšší bod6 m n. m. (bezejmenné místo)
Délka1 500 km
Šířka400 km
Rozloha850 km²

Nadřazená jednotkaTichomořský systém
Sousední
jednotky
Společenské ostrovy, Line Islands, Markézy, Îles Gambier
Podřazené
jednotky
Groupe Actéon, Îles du Désappointement, Îles du Duc de Gloucester, Îles du Roi Georges, Îles Palliser, Îles Raéffsky

SvětadílOceánie
StátFrancouzská PolynésieFrancouzská Polynésie Francouzská Polynésie
Map
PovodíTichý oceán
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Všechny ostrovy v souostroví Tuamotu jsou nízké korálové ostrovy. Makatea je jedna ze tří velkých fosfátových skal v Tichém oceánu (další jsou Nauru a BanabaKiribati). Na atolech Fangataufa a Mururoa prováděla Francie v 60. až 90. letech 20. století pokusné výbuchy atomových zbraní.

Ekonomika editovat

Přežití ostrovních komunit je většinou postaveno na soběstačném zemědělství a rybolovu. Dodatečné příjmy jsou zejména z produkce černých (tahitských) perel a přípravy kopry. Příjmy z turistiky jsou jen velmi slabé, protože infrastruktura a organizace je, na rozdíl od oblasti Společenských ostrovů velmi nízký. Na atolech jako Rangiroa nebo Minihi jsou vybudovány centra pro rekreační a sportovní potápění s výstrojí.

Geografie editovat

 
Pohled na Tuamotu z vesmíru

I přes rozsáhle oblasti, kterou Tuamotu zabírá je celková rozloha souše pouze 885 kilometrů čtverečních. Klima je tropické bez výraznějších změn ročních období. Celoroční průměrná teplota dosahuje 26 °C. Prakticky vůbec se na atolech nevyskytují řeky nebo sladkovodní jezera. Zásoby pitné vody jsou získávány z deště nebo i odsolovacími továrnami, které jsou energeticky velmi náročné. Roční srážkový průměr je 1400 mm.

Geologická stabilita oblasti je trvale stabilní, již po staletí nebyly zaznamenány žádné výraznější zemětřesení nebo výbuchy sopek.

Flóra a fauna editovat

 
Perlová farma na Tuamotu

Nedostatek půdy korálových atolů neumožňuje různorodou vegetaci. Nejběžnějším druhem je kokosovník ořechoplodý, který tvoří základ pro produkci kopry a je tedy velmi důležitým ekonomickým činitelem. Zemědělství slouží prakticky jen pro soběstačnost obyvatelstva. K nejčastěji pěstované zelenině můžeme zařadit yam , taro a chlebovník. Tropického ovoce se zde pěstuje široká škála.

Útesy jsou naopak na různorodost, zejména vodní faunu a flóru velmi bohaté. Ze živočichů vyskytujících se nad hladinou vodní ptactvo, hmyz a drobní plazi. Na Tuamotu žije asi 57 druhů ptáků, ale přibližně pětina z nich je endemická. Třináct druhů je ohrožených a jeden už vyhynul.

Geologie editovat

 
Typické domy na Tuamotu

Všechny korálové atoly jsou nízké ostrovy, tedy písečná vyvýšenina na povrchu korálového útesu. Jihozápadně od ostrova Palliser je ostrov Makatea, který je jeden ze tří fosfátových kamenných ostrovů v Tichém oceánu.

Na severozápadě souostroví je kruhový atol Taiaro, který je jedním z mála příkladů zcela uzavřené laguny. Atol byl organizací UNESCO v roce 1977 prohlášen biosférickou rezervací.

Historie editovat

Dávná historie souostroví zůstává tajemstvím, protože zde bylo nalezeno málo archeologických nálezů. Archeologické nálezy naznačují, že západní Tuamotu bylo osídleno v 7. století. Na atolech Rangiroa, Manihi a Mataiva se našly zbytky ceremoniálních plošin (nazývaných marae) vytvořených z korálových bloků, ale přesný věk není znám.

Prvním zdokumentovaným Evropským návštěvníkům byl portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães, který oblast navštívil v rámci jeho objevitelské plavby kolem světa v roce 1521 ve službách španělské Koruny. Po něm následovaly:

Ani jedna z těchto návštěv neměla politické důsledky. Ostrovy zůstaly nadále pod vlivem Polynéské královské dynastie Pomar z Tahiti.

Toto vládnutí narušili až první křesťanští misionáři v 19. století. Následně začal vzkvétat i obchod s perlami, z nichž Evropští obchodníci udělali velmi lukrativní zboží. Francie donutila tahitského krále k abdikaci a obsadila ostrovy bez nutnosti anexe.

Tuamotu se dostalo do celosvětových titulků v roce 1947, kdy norský archeolog a dobrodruh Thor Heyerdahl po dlouhé plavbě na balsovém voru Kon-Tiki ztroskotal na atolu Raro. Naposledy byla část atolů středem pozornosti během francouzských nukleárních testů na atolech Mururoa a Fangataufa.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tuamotu na slovenské Wikipedii.


Externí odkazy editovat