Adamov (okres České Budějovice)

obec v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji

Adamov (dříve Malé Hory či Ungnadovské Hory, německy Klein Bergstadt, Adamstadl) je obec v Jihočeském kraji, ležící šest kilometrů severovýchodně od centra Českých Budějovic. Žije v něm přibližně 1 000[1] obyvatel a jeho katastrální výměra činí 103 ha.

Adamov
Dům č. p. 39 v obci, bývalá radnice
Dům č. p. 39 v obci, bývalá radnice
Znak obce AdamovVlajka obce Adamov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČeské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíČeské Budějovice
(správní obvod)
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 014 (2023)[1]
Rozloha1,03 km²[2]
Katastrální územíAdamov u Českých Budějovic
Nadmořská výška478 m n. m.
PSČ373 71
Počet domů332 (2021)[3][4]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Adamov
Nad Pláckem 347
373 71 Adamov
info@adamovcb.eu
StarostaPetr Schicker
Oficiální web: www.adamovcb.eu
Adamov na mapě
Adamov
Adamov
Další údaje
Kód obce535826
Kód části obce35
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Počátky Adamova ležícího v Rudolfovském rudním revíru sahají do poloviny 16. století, kdy se na zdejších pozemcích hlubockého panství překotně rozvíjela těžba stříbra. Hornická osada o 60 domcích, zvaná Ungnadovské Hory (po tehdejším držiteli panství Ondřeji Ungnádovi ze Suneku) se poprvé připomíná v konceptu nerealizované kupní smlouvy z roku 1554. Sídlo mělo v oněch dobách určitou samosprávu – rychtáře, pět až sedm konšelů a obecního staršího. Šlo o osadu téměř výhradně hornicko-řemeslnickou, jejíž obyvatelé se nezabývali zemědělstvím. Po Ungnádech byli hlubockou vrchností páni z Hradce, nejprve Jáchym, poté jeho syn Adam II. a nakonec vnuk Jáchym Oldřich. Z těchto zejména pan Adam (†  1596) hornické podnikání velmi podporoval a zdejšímu městečku u císaře Rudolfa II. vymohl udělení dodnes užívaného městského znaku. Stalo se tak dne 6. února 1595 německy psanou listinou, v níž se poprvé objevuje název sídla v nynější podobě (Perkstadt Adamstadt). Další písemné doklady nového názvu se objevují na městské soudní pečeti, pořízené ještě téhož roku (.GERICHT.SIGIL..ADDAMSTADT.), a v zápise do moravských zemských desk z roku 1601 (město Adamsstat).

Výnosy z těžby však již ke konci 16. století upadaly (zvláště kvůli nadbytku důlních vod, pro jejichž odvádění musela být od Adamova k Úsilnému ražena štola sv. Eliáše) a pro vrchnost se stával větším zdrojem příjmů spíše prodej piva, dobytka a jiného zboží horníkům. V roce 1598 prodal Jáchym Oldřich z Hradce hlubocké panství včetně Adamova Bohuslavu Malovcovi z Malovic. Nový pán byl poněkud bezohledným zbohatlíkem, který důlnímu podnikání nepřál do té míry, že jeho adamovských poddaných se musel kvůli jejich hornickým svobodám několikrát zastávat sám císař, který trval na tom, že mají požívat stejných práv jako obyvatelé sousedního Rudolfova. Zkázu pro Adamov znamenaly válečné události následujících let. Za vpádu pasovských roku 1611 bylo okolí městečka vyjedeno dvěma pluky jízdy a ještě větší pohroma následovala za českého stavovského povstání, kdy nejprve v letech 1618 až 1619 na Rudolfovsku dlouhodobě tábořilo stavovské vojsko, obléhající katolické město České Budějovice, po bitvě u Záblatí naopak přitrhlo k Rudolfovu a Adamovu císařské vojsko a dne 15. června 1519 protestantská hornická města vypálilo a nemalou část obyvatel pobilo. Adamov poté zůstal po zhruba sedm let pustý, teprve kolem roku 1630 došlo k obnovení městské správy a rozprodeji opuštěných gruntů, jak dokládá od onoho data dochovaná nejstarší městská kniha. Adamov, Malovcům pro účast na odboji konfiskovaný a v roce 1622 udělený císařskému vojevůdci Baltazaru Marradasovi, byl stále označován jako město, ačkoliv v reálu jím mohl být již jen stěží; v roce 1654 zde berní rula udávala 27 hospodářů (dle jmen převážně německojazyčných) a 37 usedlostí stále ještě pustých. Havířů mezi obyvateli již téměř nebylo, v naprosté většině se jednalo o řemeslníky a živnostníky s pouze minimálním zemědělským zázemím. V roce 1661 od Marradasova vnuka Bartoloměje koupil hlubocké panství Jan Adolf ze Schwarzenbergu; adamovskou vrchností pak Schwarzenbergové byli až do zrušení poddanství. Podle údajů geometra Petra Kašpara Světeckého z Černčic žilo v Adamově roku 1731 25 rodin. Městečko si své výsady z konce 16. století nechalo opakovaně potvrdit u panovníků (1747 a 1782), ač bylo tak chudé, že i poplatky s těmito úkony spojené uhradilo až po dlouhodobých urgencích.

V Adamově se konávaly dva výroční trhy, v pondělí po Rozeslání apoštolů a v pondělí po sv. Rafaeli; v roce 1770 zde byl ustaven společný řemeslnický cech, který v podobě živnostenského společenstva přetrval až do počátku 20. století. V roce 1824 čítal Adamov něco přes 400 obyvatel a 70 domů, z toho však pouze k pěti příslušely vlastní polnosti. Významný podíl na obživě zdejšího obyvatelstva měla v oné době výroba nožů a krajek.

Přírodní poměry editovat

 
Katastrální území Adamova

Adamov leží šest kilometrů severovýchodně od centra Českých Budějovic a asi půl kilometru severně od Rudolfova, na úbočí Lišovského prahu, v nadmořské výšce 478 metrů. Na jižní straně Adamov stavebně splývá s městem Rudolfov, na severní straně s obcí Hůry. Adamov se dělí na dvě základní sídelní jednotky: Adamov a Adamov-sever.

Obyvatelstvo editovat

Vývoj počtu obyvatel Adamova v letech 1869 a 2021[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 637 682 707 650 735 650 632 437 441 406 387 489 515 627 997
Počet domů 82 82 83 84 90 90 102 107 104 110 117 161 171 210 332

Obecní správa editovat

Po zániku feudálního zřízení byl Adamov od roku 1850 začleněn pod obec Hůry a druhá polovina 19. století přinesla počeštění dosud převážně německojazyčného sídla (k roku 1910 poklesl podíl Němců na 42 ze 735 tehdejších obyvatel, tj. necelých 6 %). V roce 1919 si Adamov podal žádost o odloučení od Hůr, čemuž bylo vyhověno roku 1922, samostatná obec však již neměla status města. Za nacistické okupace byl v letech 1943 až 1945 Adamov na čas přičleněn k Rudolfovu, poté znovu samostatný až do nového spojení s městem Rudolfov od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990. Naposledy se Adamov osamostatnil 24. listopadu 1990.[7]

Znak a vlajka editovat

 
Sousoší Nejsvětější Trojice

Popis obecního znaku: „V renesančním polceném štítě v pravém červeném poli nahoře černé písmeno A (odkazující na dřívějšího majitele Adama Ugneda), uprostřed zlatá koruna a dole obrácená zlatá kotva. V levém děleném poli v prvním stříbrném poli dvě křížená zlatá kladiva nad třemi černými pahorky. Ve druhém červeném poli tři kosmo položená stříbrná břevna. Nad znakem je položená stříbrná kolčí přilba zdobená zlatou korunou. Klenotem je polcený pták s pravým polem barvy červené a levým polem barvy černé. Znak je konečně ozdoben červeno-černými přikryvadly.“.

Právo užívat vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. října 2012. Vlajka má rozměr šířky ku délce v poměru 2:3. List tvoří červený žerďový pruh široký třetinu délky listu a osm střídavě bílých a červených kosmých pruhů. V žerďovém pruhu černé písmeno A nad obrácenou kotvou převýšenou korunou, obojí žluté.[8]

Pamětihodnosti editovat

V obci jsou tři kulturní památky:

Naučná stezka editovat

V Adamově jsou tři stanoviště naučné stezky Člověk a krajina. Na panelu na stanovišti č.11 je provedeno seznámení s historií Adamova.[9]

Rodáci editovat

Panorama editovat

Panoramatický pohled na Adamov od jihozápadu.

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Dostupné online.
  4. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27]
  5. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  6. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP České Budějovice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2023-04-04 [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 25.[nenalezeno v uvedeném zdroji]
  8. Udělené symboly – Adamov [online]. 2012-10-04 [cit. 2014-08-19]. Dostupné online. 
  9. NS Člověk a krajina: Naučné stezky v okolí Úsilného a Rudolfova. ns-usilne-rudolfov.cz [online]. [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • ČERNÝ, Jiří. Sousoší Nejsvětější Trojice v Adamově. Rudolfovský Patriot. Únor 2002, čís. 13, s. 9–13. 
  • Encyklopedie Českých Budějovic. České Budějovice: Statutární město České Budějovice, Nebe, 2006. 672 s. ISBN 80-239-6706-1. S. 13. 
  • KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. Svazek II. Pravý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. 344 s. ISBN 978-80-86829-41-8. 

Externí odkazy editovat